Němečtí sociální demokraté po porážce už oznámili odchod do opozice. Ve hře jsou nyní dvě možné koalice

• Podle výsledků utrpěly dvě dosud vládnoucí strany, CDU/CSU a SPD, výrazné ztráty oproti předchozím volbám.
• Kancléřkou se znovu stane Angela Merkelová.
• Sociální demokrat Martin Schulz potvrdil, že jeho strana půjde do opozice.
• V nejbližších dnech začne vyjednávání o takzvané koalici Jamajka mezi CDU/CSU, Zelenými a Svobodnými demokraty (FDP).
• Alternativa pro Německo přesáhla svým výsledkem očekávání, k 13 procentům jí pomohl zejména úspěch v bývalém východním Německu, kde skončila druhá.
• Stovky lidí v Berlíně protestovaly proti vstupu AfD do parlamentu.
• Ve volbách také posílili Zelení. Pravděpodobně se stanou součástí příští německé vlády.
• Angela Merkelová se zařadila po bok historických osobností německé politiky - Konrada Adenauera a Helmuta Kohla. Dokázala počtvrté v řadě vyhrát ve volbách.

Konečné výsledky voleb po sečtení všech hlasů:

• CDU/CSU: 33 procent.
• SPD: 20,5 procent.
• AfD: 12,6 procent.
• FDP: 10,7 procent.
• Levice: 9,2 procent.
• Zelení: 8,9 procent.

Přímý poslanecký mandát získali v německých volbách kancléřka Angela Merkelová (CDU), ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) i předsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová.

Němci mají ve volbách dva hlasy - prvním volí přímo osobnost, druhým politickou stranu, potažmo lidi z její kandidátní listiny.

Francie a Německo budou pokračovat ve spolupráci v zájmu obou zemí a Evropské unie. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron v oznámení, že blahopřál německé kancléřce Angele Merkelové k vítězství v nedělních parlamentních volbách.

"Volal jsem Angele Merkelové, abych ji poblahopřál. Budeme odhodlaně pokračovat v naší spolupráci, zásadní pro Evropu a naše země," uvedl šéf francouzského státu na twitteru.

Německo česká velmi složitá vláda, kterou po víkendových volbách mohou sestavit jen tři strany. Vláda dosavadní kancléřky Angely Merkelové bude pokračovat v jiném složení bez SPD, ale už ne bez výrazné kritiky.

Píšou to dnes v komentářích Lidové noviny (LN) a Mladá fronta DNES (MfD).

Naproti tomu komentátor serveru iHned.cz hovoří o tom, že je to hlavně Merkelová, kdo se může po volbách radovat. "Ona bude dál vládnout, nikoli AfD, jichž se všichni bez výjimky štítí," uvedl. Zdánlivě nudnou kampaní prý sdělovala, že nabízí osvědčenou jistotu, prosperitu a stabilitu.

Kdo nakonec povládne v Německu? Jsou dvě varianty: Jamajka a Velká koalice:

Průběh voleb a první reakce na předběžné výsledky jsme v neděli sledovali v on-line reportáži. Připomeňte si nejdůležitější momenty včerejšího večera a noci.

"Ona bude dál vládnout, nikoli AfD, jichž se všichni bez výjimky štítí," napsal komentátor HN Teodor Marjanovič. Zdánlivě nudnou kampaní prý sdělovala, že nabízí osvědčenou jistotu, prosperitu a stabilitu. "Nikdo, ani AfD, nenašel na tohle poselství recept tak účinný a jedovatý, aby CDU ztroskotala podobě jako SPD," podotýká. Německo se podle něj změnilo jen málo a pokud Merkelová dostala facku, pak rozhodně nebyla taková, aby jí z tváře vymazala úsměv.

Jednou z možností vládnutí je i velká koalice CDU/CSU a SPD. Ovšem předseda sociálních demokratů už v noci z neděle na pondělí uvedl, že jeho strana odchází do opozice.

"V nejdůležitějších volbách tohoto roku v Evropě velké německé strany výrazně ztratily, populisté výrazně posílili a Angela Merkelová se udrží u moci jen ve velmi křehké vládní koalici. Přesto přese všechno: Je to ten nejlepší možný výsledek, který si Němci mohli zvolit. Opravdu," říká David Klimeš.

"Prázdné vítězství Angely Merkelové." Tak výsledek hlasování v Německu popsal britský zpravodajský server BBC. "Kancléřka věděla, že volby pravděpodobně vyhraje. Ale není to vítězství, ve které ona nebo její strana doufaly. Je to nejhorší volební výsledek konzervativců pod jejím vedením," napsala zpravodajka BBC z Berlína Jenny Hillová.

After the vote https://t.co/y2UKfdkC2n

— BBC News (World) (@BBCWorld) 24. září 2017

Volební mapa:

Deutschland in Farben #BTW17 pic.twitter.com/bkVWRZpzmr

— tagesschau (@tagesschau) 25. září 2017

Mapa volebního Berlína: 

So hat Berlin gewählt. Unser Karte zeigt alle Stimmen in allen Kiezen – und Analysen der Ergebnisse. https://t.co/dO9lhzOKyu #btw17 pic.twitter.com/AT9NWWZk0W

— Julius Tröger (@juliustroeger) 25. září 2017

Ukazuje se, že populistickou Alternativu pro Německo volilo hodně nevoličů. Téměř milion a půl k ní přeběhlo od dvou nejsilnějších stran: 

One interesting observation: Lots of dissatisfied CDU voters and even more non-voters went with rightwing AfD. #btw17 pic.twitter.com/U4QtsN90ma

— Saksith Saiyasombut (@SaksithCNA) 25. září 2017

V parlamentu po nedělních volbách usedne nejvíce stran od roku 1953. Devatenáctý spolkový sněm bude také největší v historii.

Kvůli zvláštnostem německého volebního systému v něm neusedne původně zamýšlených 598 poslanců, ale 709. Toto číslo překonalo i nejvyšší odhady, které politologové vyslovovali před hlasováním.

Protiimigrační a protiislámská Alternativa pro Německo (AfD) se stala v Sasku nejsilnější stranou. Oznámila to v pondělí zemská volební komise.

Ve nedělních parlamentních volbách získala AfD ve spolkové zemi, která sousedí s Českem, 27 procent hlasů. Na druhou příčku těsně odsunula Křesťanskodemokratickou unii (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Sasko bylo přitom doposud považováno za baštu CDU.

Euro reaguje na výsledky nedělních parlamentních voleb v Německu mírným poklesem. Jednotná evropská měna dnes klesla až o půl procenta na 1,1896 USD. Později však velkou část ztrát smazala a kolem 07:30 SELČ ztrácela zhruba 0,2 procenta na 1,1930 USD.

Alternativa pro Německo v Sasku porazila CDU, která stojí v čele spolkové i saské zemské koalice, sice jen o 0,1 procentního bodu, i tak je to ale vítězství symbolické.

Podle agentury DPA dosáhla protiimigrační strana v Sasku nejlepšího výsledku ze všech spolkových zemí.

AfD se v Sasku podařilo dokonce získat tři přímé poslanecké mandáty. Němci mají ve volbách dva hlasy - prvním volí přímo osobnost, druhým politickou stranu, potažmo lidi z její kandidátní listiny.

Většinu prvních hlasů dokázali od voličů získat kandidáti AfD v obvodech Zhořelec, Budyšín I a Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří. Za poslední z nich ve spolkovém parlamentu usedne předsedkyně AfD Frauke Petryová.

Podpora Alternativy pro Německo směrem na západ klesá, ukazuje mapa deníku The Guardian.

"Je to velice jasný mandát od voličů," poděkovala Alice Weidelová z AfD za obdržené hlasy a přislíbila, že strana bude do budoucna dohlížet na dění v Bundestagu. Rozhodnutí podle ní byla dosud mnohdy přijímána bez diskuze. Weidelová zmínila například uprchlickou politiku.

"Mohu velice jasně vidět na roli coby opoziční strany," řekla a zároveň připomněla úspěch strany v Sasku, kde AfD dokonce vyhrála nad CDU.

Frauke Petryová oznámila, že ona sama v Bundestagu nezasedne. V zápětí opustila místnost, kde probíhá tisková konference.

Na místě zavládl chaos. O rozhodnutí Petryové zřejmě nevěděli ani někteří její kolegové ze strany.

Po nedělních parlamentních volbách se do německého Spolkového sněmu dostal také syn českých emigrantů Petr Bystroň. Do poslaneckých lavic usedne coby zástupce protiimigrační a protiislámské strany Alternativa pro Německo (AfD), informoval dnes list Mittelbayerische Zeitung.

Bystroň, předseda zemské organizace AfD v Bavorsku, kandidoval do Spolkového sněmu ze čtvrtého místa bavorské zemské kandidátky.

Než opustila předčasně tiskovou konferenci, oznámila Frauke Petryová, že dalším cílem Alternativy pro Německo je převzetí vlády. Nastat by mělo po příštích řádných volbách, za čtyři roky.

Obě největší klasické strany ztratily, Martin Schulz nezafungoval jako dynamický lídr, naopak AfD a FDP budou důležitým elementem při sestavování vlády, Merkelová bude pokračovat v tandemu s Macronem v prohlubování evropské integrace, říká europoslanec Jan Zahradil. Podle Luďka Niedermayera se v Německu projevuje nástup populistických antisystémových stran.

O hořkém výsledku, historickém kroku zpátky nebo o nebezpečí pro parlament a o nutnosti ochrany demokracie píše po nedělních parlamentních volbách německý tisk. Velkou část komentářů věnuje protiimigrační a protiislámské Alternativě pro Německo (AfD), která skončila třetí, a zabývá se také výrazným propadem vládních stran konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD).

"Nejvyšší dům německé demokracie ztrácí svoji nevinu: pryč jsou časy bez pravicových radikálů, kteří se v Německu zatím dokázali dostat jen do zemských sněmů. Německou demokracii je třeba znovu bránit. Musíme znovu více mluvit o hodnotě a opravdovosti demokracie, s argumenty místo agrese, se znalostmi místo vzteku, s respektem místo radikálnosti," konstatuje deník Mannheimer Morgen.

Podobně volby komentuje list Frankfurter Rundschau, podle něhož je Spolkový sněm v nebezpečí, že v něm budou mít prostor národovecká agenda a paranoidní spiklenecké teorie. "Tahle demokracie teď potřebuje naši vášeň, naši upřímnost, nekompromisní odpor proti jedu zprava," míní. Obdobně výsledky hlasování, v němž AfD získala 12,6 procenta, hodnotí i další deníky.

"Vstup AfD jako třetí nejsilnější strany do Spolkového sněmu je historický krok zpět pro německou společnost: hořký pro demokratickou kulturu. Je to úder vůči prvnímu článku ústavy, který chrání důstojnost všech lidí i uprchlíků," je přesvědčen list Süddeutsche Zeitung, který tak naráží na tvrdý postoj AfD vůči běžencům.

Šéf bavorské CSU Horst Seehofer chce navzdory špatnému volebnímu výsledku své strany v jejím čele stát nadále.

Podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung bude Frauke Petryová nezávislou poslankyní. Bez ní bude mít frakce AfD v Bundestagu 93 členů.

Stranické kolegy Frauke Petryové její rozhodnutí evidentně zaskočilo. "To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli," konstatoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce.

Hned po nedělních volbách se tak ukazují prudké názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější.

Názorové spory trápí AfD už delší dobu. Snad nejlépe je ukazuje vztah předsedkyně strany Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, kteří spolu letos několik měsíců nemluvili.

Srovnání druhých nejsilnějších stran v jednotlivých obvodech ukazuje přetrvávající rozdělení mezi západem a východem Německa.

Ačkoliv AfD dosáhla velkých procentuálních zisků ve spolkových zemích bývalého východního Německa, pochází odtud pouze 36 - po odchodu Frauke Petryové už jen 35 - z celkových 93 poslanců.

Němci si na Twitteru všímají oblečení jednoho z šéfů AfD, Alexandera Gaulanda. "Jsou psi na Gaulandově kravatě lovečtí psi?" ptají se s odkazem na jeden z prvních předvolebních slibů strany, že na kancléřku Merkelovou uspořádá "lov".

Do Bundestagu se kvůli špatným výsledkům konzervativní CSU nepodařilo dostat lídrovi kandidátky, bavorskému ministru vnitra Joachimu Hermannovi. Ten měl číslo jedna na stranické celobavorské kandidátce, za CSU ale ve Spolkovém sněmu zasedne jen 46 přímo zvolených poslanců.

AfD překročila nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do Bundestagu ve všech volebních obvodech, až na jeden: ve starobylém Münsteru zůstala pod.

Německé akcie zahájily dnešní obchodování mírným poklesem v reakci na značné ztráty koaličních stran a vzestup protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) v nedělních parlamentních volbách. Akciový trh nicméně počáteční útlum brzy překonal a zamířil mírně vzhůru. Kolem 10:00 SELČ vykazoval hlavní index frankfurtské akciové burzy DAX nárůst o 0,15 procenta na 12.611 bodů.

V Berlíně právě začala tisková konference strany Levice (Die Linke). Poloprázdný sál si vyslechl kritiku dosluhující velké koalice CDU/CSU a SPD z úst stranické šéfky Sahry Wagenknechtové. Levice ztratila pozici nejsilnější opoziční strany.

"Od nás nikdo odcházet nebude," zažertoval na účet Frauke Petryové, která o něco dříve předčasně opustila vystoupení vlastní strany, druhý předseda německých Levice, Dietmar Bartsch.

K novinářům právě mluví předseda sociálních demokratů Martin Schulz. "Tato strana se neskloní. Z opozice budeme bojovat za to, aby naše země byla lepší a spravedlivější," slibuje Schulz.

AfD volili podle analýzy veřejnoprávní televize ARD převážně muži a nejsilnější podporu má u lidí středního věku. Sto procent dotázaných voličů AfD vyjádřilo nesouhlas s migrační politikou kancléřky Angely Merkelové. Mezi voliči její vlastní strany CDU je jich nespokojená třetina.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) Angely Merkelové zaznamenala nejhorší volební výsledek od roku 1949. A sociální demokracie (SPD), její dosavadní koaliční partner, dokonce nejslabší v celém poválečném období.

"S ohledem na výsledek voleb jsou možné pouze dvě koalice. Pokračování té dosavadní, tedy CDU/CSU a SPD, nebo vytvoření koalice čtyř stran, což nemá v německých dějinách období," komentuje Carsten Brzeski, hlavní ekonom společnosti ING pro Německo a Rakousko.

"Dohodnout se na koalici složené ze čtyř stran se neobejde bez hledání složitých kompromisů. Nejen proto, že Zelení a svobodní demokraté si šli během předvolení kampaně skoro po krku, ale i proto, že jejich názory na budoucnost eurozóny, přeměnu německé energetiky a průmyslovou politiku se diametrálně liší," říká Brzeski.

Šance, že pestrobarevná koalice, zvaná "Jamajka" vznikne, ale podle něj přesto existuje. "Ale jednání o jejím vzniku může trvat až do konce letošního roku, a možná i déle," míní Brzeski.

V případě, že jednání o vzniku většinové koalice skončí nezdarem, nelze vyloučit, že se Angela Merkelová pokusí sestavit menšinovou vládu CDU/CSU a FDP nebo se stranou Zelených.

Zelení jsou připraveni na koaliční vyjednávání s CDU/CSU a FDP. "Je jasné, že všichni budou muset dělat kompromisy," řekl v pondělí novinářům stranický šéf Cem Özdemir.

To, že jednání o vzniku vládní koalice bude složité, není dobrá zpráva ani pro finanční trhy kvůli přetrvávající politické nejistotě, upozorňuje Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance.

"Není to úplně dobrá zpráva ani pro slabší články eurozóny, především Itálii. Ambiciózní návrhy francouzského prezidenta na hlubší ekonomickou integraci euro-klubu, velký společný rozpočet, ministra financí a především na silnější vzájemné záruky nemusí padnout v Německu po volbách na úrodnou půdu," dodává Bureš.

Připomíná, že liberální FDP je poměrně skeptická vůči velkým integračním projektům z "francouzské dílny" a bude v koalici silnějším hráčem než otevřeně proevropští Zelení.

V novém Bundestagu zasedne rekordní počet 709 poslanců. Přestavět se proto bude muset velký sál v historickém sídle parlamentu, Reichstagu. Místa je tu stále ještě dost. Při volbě německého prezidenta v únoru 2017 se sem vešlo 1260 sedadel.

Otázkou zůstává, kde se usídlí frakce AfD - ideologicky odpovídající místa zcela napravo v půlkruhu křesel by znamenala, že poslanci za populistickou stranu budou sedět v bezprostřední blízkosti spolkové vlády.

Sociální demokracie bude silnou opozicí, která bude bránit demokracii proti těm, kteří ji zpochybňují, prohlásil její předseda Martin Schulz. Potvrdil tak nedělní rozhodnutí stranického vedení, že dosavadní vládní strana po čtyřech letech odejde do opozice. Představitelé křesťanských demokratů (CDU) navzdory tomu dál naznačují, že pokračování velké koalice zůstává jednou z možností povolebního uspořádání.

SPD podle svého předsedy přijala porážku a nyní se bude soustředit na její zpracování a na regeneraci strany, aby se mohla v budoucnu stát opět vedoucí silou v zemi. Schulz rovněž upozornil, že od ledna do jeho strany vstoupilo 24 tisíc nových členů. "Dobrá budoucnost pro SPD je dobrou budoucností pro Spolkovou republiku Německo," dodal.

Vedení bruselské exekutivy se zatím zdržuje komentářů k výsledkům německých parlamentních voleb, které poprvé přivedly do Bundestagu zástupce protievropsky orientované Alternativy pro Německo (AfD). První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans dnes na žádost novinářů o reakci prohlásil, že hodnocení ponechává na Němcích.

Z Bruselu tak přišla zatím jen reakce eurokomisaře pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierra Moscoviciho, který na twitteru vyjádřil šok z volebního úspěchu AfD. "AfD v Bundestagu je šok, ve společnosti zavládnou pochybnosti," uvedl eurokomisař. Německá demokracie je ale podle něj silná. "Žádné srovnání s rokem 1933," napsal Moscovici s odkazem na datum nástupu německých nacistů k moci.

Frauke Petryová na svém facebookovém účtu zveřejnila vysvětlení, proč nechce být součástí parlamentní frakce AfD.

Distancuje se v něm od radikálních postojů mimo linii vytyčenou stranickým programem. Podle ní strana ztratila svou pozici ve středu německé společnosti, která je ale nezbytná, aby AfD mohla v budoucnu převzít vládu v zemi.

Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer chce podle německých médií otevřít debatu o tom, jestli má jeho strana mít společnou frakci v parlamentu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Společnou poslaneckou frakci přitom obě strany měly od konce druhé světové války. Jde o jednu z reakcí na propad obou uskupení v nedělních parlamentních volbách.

V minulosti se to stalo jen jednou v listopadu 1976, kdy se tehdy čerstvě zvolení poslanci CSU rozhodli, že nebudou nadále součástí společného klubu. Už o několik týdnů později ale svoje rozhodnutí vzali zpět.

Objevují se hlasy, že by se CSU měla posunout více doprava, aby znovu získala voliče, kteří přeběhli k protestní Alternativě pro Německo (AfD), a aby uspěla v bavorských zemských volbách v příštím roce.

Gratulaci Angele Merkelové k vítězství ve volbách v pondělí zaslal i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Popřál jí mimo jiné jistou a šťastnou ruku při koaličních vyjednáváních. "Evropa víc než kdy jindy potřebuje stabilní německou vládu," napsal Juncker.

Jednání o vládní koalici budou zřejmě velmi náročná. "Není na nás, abychom vytvořili jamajskou koalici za každou cenu," řekl v pondělí podle agentury Reuters místopředseda FDP Wolfgang Kubicki. Dodal, že FDP nepodepíše koaliční smlouvu, která neslíbí změnu ve směřování německé vlády.

Koalice CDU/CSU, FDP a Zelených, které se vzhledem ke stranickým barvám říká jamajská, je přitom jediná, která může v Bundestagu získat většinu. Sociální demokraté už ohlásili odchod do opozice a s radikální AfD nechce jít do koalice nikdo.

Ruské vedení analyzuje výsledky německých parlamentních voleb a prezident Vladimir Putin se k nim vyjádří. V Moskvě to dnes prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

Zároveň řekl, že úspěch strany Alternativa pro Německo (AfD) orientované proti Evropské unii nehodlá Kreml komentovat, protože jde o vnitřní záležitost Němců. AfD nemá v ruském parlamentu protějšek a vliv pravicových stran je v Rusku minimální, řekl mluvčí.

Prezident Miloš Zeman pogratuloval německé kancléřce Angele Merkelové k opětovnému vítězství v parlamentních volbách. Zároveň jí popřál hodně štěstí v nelehkém jednání o nové vládní koalici.

Prezident kancléřce poděkoval za pozitivní rozvoj česko-německých vztahů, k němuž podle něho "přispěla svým aktivním a vstřícným postojem". Podle Zemana se podařilo ujít kus cesty směrem k dobrému sousedství a tolerantnímu partnerství.

"Těší mě, že i přes existenci témat, na něž sdílíme odlišné názory, je diskuse mezi našimi zeměmi vždy věcná a pragmatická," konstatoval Zeman. 

Kancléřka Angela Merkelová nezavrhuje ještě spolupráci se sociálními demokraty (SPD), přestože ti podle svých slov míří do opozice.

"Budeme se snažit o dialog s FDP i SDP," řekla Merkelová na tiskové konferenci. Jednat chce i se Zelenými. Podle kancléřky je důležité, aby Německo mělo stabilní vládu.

Merkelová by ráda jednala s celým spektrem německých stran. "Myslím, že všechny strany, které jsou schopny koaličního vyjednávání, by na sebe měly vzít tu odpovědnost," dodala.

Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové přišla ve volbách o množství hlasů, které jí vzala naopak krajně pravicová AfD.

"Podle našich analýz zhruba milion našich voličů přešel k AfD a my se budeme snažit tyto voliče získat zpět," řekla Merkelová na tiskové konferenci.

Vedení CSU se podle německých médií nakonec jednoznačně postavilo za zachování společné frakce, kterou má s CDU od konce druhé světové války.

Šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer dnes na jednání špiček CSU v Mnichově vyjádřil přesvědčení, že je třeba o společné frakci diskutovat. Následně uvedl, že by ukončení spolupráce nepovažoval za správnou cestu. Při hlasování o pokračování spolupráce se pak podle agentury DPA neobjevil jediný hlas proti.

Zelení se nechali slyšet, že prioritou při koaličních vyjednáváních bude pro ně boj s klimatickými změnami. Během jednáních s kancléřkou Angelou Merkelovou budou tlačit na to, aby Německo naplnilo své závazky dané pařížskou klimatickou dohodou.

Vítězství Angely Merkelové je začátkem dlouhého procesu, kdy bude kancléřku čekat vyjednávání s možnými členy vládní koalice. Do výsledků voleb 15. října v Dolním Sasku, kde momentálně vládne koalice SPD a Zelených, pravděpodobně žádná strana podle agentury Reuters nepodnikne výraznější kroky.

Kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci prohlásila, že má v úmyslu další čtyři roky zastávat úřad spolkové kancléřky. Podle ní není rozhodující, kolik procent ve volbách získala, a nedělá si žádné iluze o tom, jak náročné bude její čtvrté volební období.

Hlavní ekonomický analytik bruselského Střediska evropských politik (EPC) Fabian Zuleeg upozorňuje, že výsledek německých voleb může dohodu o změnách měnové unie ztížit. "FDP vedla aktivní kampaň proti vzniku rozpočtu eurozóny a proti průmyslové politice na unijní úrovni s tím, že by takový vývoj vedl k 'unii přesunů'," řekl Zuleeg.

Vznik takzvané "jamajské koalice" konzervativní unie CDU/CSU, liberální FDP a Zelených je patrně jediným možným řešením povolební situace v Německu. Shodují se na tom analytici, kteří však upozorňují, že vyjednávání mezi stranami o vzniku vlády budou velmi složitá.

"Pokud skutečně sociální demokracie odejde do opozice, jamajská varianta zůstává jako jediná většinová koalice," reagovala analytička Asociace pro mezinárodní otázky Zuzana Lizcová na oznámení SPD, že nebude pokračovat ve vládě s CDU/CSU.

Tuzemské firmy po vítězství křesťanských demokratů v německých parlamentních volbách nepřepokládají významnější změny v tamní hospodářské či zahraniční politice, které by citelněji ovlivnily podnikatele v ČR.

Povolební jednání by podle nich měla potvrdit, že německá ekonomika zůstane jednou z nejvýkonnějších v Evropě, což je dobrá zpráva pro český průmysl. 

Vážení čtenáři, tímto naše online reportáž z německých parlamentních voleb končí. Děkujeme vám za pozornost.