Merkelová počtvrté zvítězila. Vládnout by mohla se Zelenými a FDP, sociální demokraté budou nejspíše v opozici

Vážení čtenáři, vítáme vás u sledování on-line reportáže z německého volebního dne. Dění budeme sledovat celý den. 

Volební místnosti, kterých je celkem 73 500, se po celém Německu otevřely úderem osmé hodiny ranní. Lidé, jejichž volební účast by mohla být o něco vyšší než před čtyřmi lety (71,5 procenta), v nich do 18:00 SELČ mohou vybírat celkem ze 42 stran. Reálnou šanci dostat se do parlamentu má šest uskupení.

Volební místnosti se uzavřou v 18:00. Hned poté zveřejní veřejnoprávní televize ARD a ZDF odhady výsledků. Předběžné výsledky by mohly být známy nejdříve o šest hodin později.

Volební místnosti se dnes v Německu zavřou sice až v 18:00, ale už nejméně půl hodiny předtím bude zhruba pět lidí vědět, jak parlamentní volby dopadnou. Jde o zaměstnance agentury pro výzkum veřejného mínění Infratest dimap, která se celý den ptá voličů, jak hlasovali, a přesně v 18:00 zveřejní první odhady výsledků.

K vysoké účasti v dnešních parlamentních volbách vyzvala voliče řada německých politiků včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Příkladem jim už šlo několik předsedů stran. Svůj hlas odevzdal mimo jiné předseda koaliční sociální demokracie Martin Schulz.

Kancléřka Angela Merkelová, jejíž křesťanští demokraté jsou favoritem hlasování, se chystá volit odpoledne.

K účasti ve volbách jménem německé vlády na Twitteru vyzval také její mluvčí Steffen Seibert.

"Volební právo je občanské právo," uvedl prezident Steinmeier v příspěvku v listu Bild am Sonntag. "Pro mě je v demokracii občanským právem nejvznešenějším. Jděte volit!" vyzval Němce prezident. Kdo nepřijde k volbám, nechá podle něj za sebe o budoucnosti své země rozhodovat jiné. 

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vyslala do Německa rekordní počet volebních pozorovatelů.
Není to podle listu Süddeutsche Zeitung kvůli obavám o jejich průběh, ale protože právě Německo může posloužit jako vzor fungující demokracie.

Více než čtyřicetičlenná delegace zahrnuje zástupce z Ruska, Gruzie nebo Itálie.

Výsledky mohou překvapit. Více než třetina německých voličů ještě dva dny před volbami nevěděla, komu dá hlas.

Nedělní volby v Německu jsou nejdůležitější letošní událostí na evropské politické scéně. Předpokládané vítězství Křesťanskodemokratické unie (CDU) Angely Merkelové spolu s bavorskou Křesťansko-sociální unií (CSU) může znamenat i změnu evropské politiky. Tento tandem prosazuje hlubší, leč pragmatickou spolupráci v rámci Evropské unie.

V nejlidnatější spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku hlásí tamní úřady asi čtyřicetiprocentní volební účast, což je o tři procenta více než v roce 2013.

Kancléřka byla při volbě obklopena asi 80 kamerami, doprovázel ji i její manžel Joachim Sauer, který jí na cestě do volební místnosti držel deštník.

Merkelová se s hlasováním příliš nezdržovala. Zato její vyzyvatel Martin Schulz podle veřejnoprávní ARD s volebním lístkem pózoval novinářům několik desítek vteřin.

Sociální demokrat Martin Schulz chce zabránit křesťanské demokratce Angele Merkelové, aby se po nedělních volbách stala znovu německou kancléřkou. Merkelové nevyčítá uprchlíky ani podporu evropské integrace, v tom všem se s ní shodne. Jeho hlavní téma je jiné: Německo podle něj není spravedlivou zemí.

Podle časopisu Focus se navzdory dosavadnímu klidu přece jen ve volbách projevil vliv z Ruska. Internetový "bot" (zjednodušeně počítačový program pro opakování stále znovu jedné a té samé činnosti) původem právě z této země na Twitteru šířil příspěvky podporovatelů populistické strany Alternativa pro Německo.

Podle komiksu v německém týdeníku Der Spiegel mají Němci dvě možnosti, jak hlasovat: Klasicky volebním lístkem, nebo trefováním se do hlav politiků.

Druhou možnost využívají podle Spieglu takzvaní "Wutbürger", tedy vzteklí občané. Pojem hraničící s nadávkou se v němčině vžil teprve nedávno.

"Jsem si jistý, že sociální demokracie dostane od voličů dost hlasů na to, abych se stal kancléřem," cituje Martina Schulze server Welt.

Sigmar Gabriel, sociálnědemokratický ministr zahraničí, je ale opatrnější. "Pro SPD to nevypadá vůbec dobře," řekl novinářům, když volil s manželkou v dolnosaském Goslaru.

V nedělních německých volbách podle průzkumů jasně zvítězí současná kancléřka Angela Merkelová. Ještě loni se přitom zdálo, že její kariéra kvůli uprchlické krizi končí. Otázkou je, s kým Merkelová vytvoří novou vládu. S liberály –svými oblíbenými partnery – nejspíš nedá dohromady dost hlasů.

Nová vláda a nový kancléř nebo kancléřka si na své jmenování ještě nějakou dobu počkají. Dnes zvolení poslanci budou mít až 30 dní na to, aby se sešli a na ustavujícím shromáždění zvolili prezidenta nového Bundestagu.

Teprve na některém z dalších zasedání se volí kancléř a slib skládají noví členové vlády. Do té doby bude v Německu vládnout stávající velká koalice CDU/CSU a SPD.

Stejně jako u nás.

Angela Merkelová má vítězství jisté, otázkou je jen to, s kým půjde do koalice. Za situace mezinárodního znejistění bude její znovuzvolení dobrou zprávou i pro nás, píše v komentáři Teodor Marjanovič.

Na jihozápadě Německa leží "Malá Moskva". Tak se říká čtvrti ve městě Pforzheim ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko.

Tříletá Angela Merkelová (tehdy ještě Kasnerová) na stránkách německých novin před týdnem. Má pro voliče jasný vzkaz: Volte CDU.

Do 14 hodin odvolilo 41,1 procent německých voličů.

Lidé na sociálních sítích oceňují, že si německý prezident, stejně jako běžní voliči, stoupl do fronty.

Jak se chodilo volit v předchozích volbách:

Germany: Turnout / Wahlbeteiligung 1998-2017 at 14.00 CEST. #GermanyDecides #GermanElections #Germany #btw #btw17 pic.twitter.com/nQenpLFHZm

— Europe Elects (@EuropeElects) 24. září 2017

Němečtí důchodci rozhodují o budoucnosti země, popisuje volby server Deutsche Welle.

Více než třetina oprávněných voličů je letos starší 60 let.

Pod hashtagem #gehtwaehlen hrdě hlásí, že už mají splněno, a vyzývají k tomu i ostatní.

Kancléřka před ani po hlasování ve vstupních prostorách berlínské Humboldtovy univerzity neřekla davu novinářů jediné slovo.

V Berlíně už dnes nepotkáte agitátory politických stran, ale schvácené lidi s medailí na krku – dnes se tu běžel každoroční maraton, který je z hlediska dosažených časů nejrychlejší na světě.

Díky specifikám německého volebního systému není nikdy před volbami jasné, kolik lidí v novém Bundestagu zasedne.

Letos by Německo mohlo nahradit Severní Koreu na třetí příčce v pomyslné soutěži nejpočetnějších zákonodárných těles světa. Mandát by mohlo získat více než 700 kandidátů, spočítala novinářka z Curychu.

V Německu se objevují nenávistné nápisy na plakátech. Na snímku tvář kancléřky Merkelová překrývá nápis "Volksverräter", v překladu "zrádce lidu".

Pravicová Alternativa pro Německo bude svůj historický vstup do celoněmeckého parlamentu oslavovat společně se stranickými špičkami v klubu na náměstí Alexanderplatz v bývalém východním Berlíně.

Na prostranství poblíž klubu je na stejnou dobu nahlášená pětisetčlenná demonstrace. Píše o tom deník Die Zeit.

Jako první zveřejní média takzvaný "výhled" založený na průzkumech z volebních místností, bez ohledu na hlasy odevzdané poštou.

Později večer, po sečtení většiny hlasů, dorazí předběžné výsledky. Na úředně potvrzená data si budou všichni muset počkat minimálně několik dní.

Poslední předvolení průzkumy a jejich srovnání s výsledky před čtyřmi lety, v roce 2013:

• Konzervativní CDU/CSU oslabila na odhadovaných 35 % oproti 41,5 % v roce 2013.
• Sociální demokracii také klesly preference: na 22 % z 25,7 %.
• Zelení oslabili jen mírně, o 0,4 % na 8 % dva dny před volbami.
• Die Linke naopak posílila na 10 % – před čtyřmi lety skončila třetí s 8,6 %.
• FDP se posledně do parlamentu nedostala, letos by měla získat zhruba 9 %.
• Nováčkovi AfD poslední průzkum přisoudil 11 % hlasů.

Co dnes nejčastěji zjišťují Němci pomocí vyhledávače Google? Na prvních dvou místech je Alternativa pro Německo, na sedmém místě fiktivní strana. Ani jednou Angela Merkelová.

Alternativa pro Německo (AfD), pravicově populistická strana, nejspíš ve volbách dostane přes 10 procent hlasů.

AfD hodně sází na sociální sítě – na Facebooku má například více příznivců než obě hlavní strany, křesťanští a sociální demokraté, dohromady. Tuto úspěšnou kampaň pro AfD vytvořila americká agentura Harris Media, která se podílela i na kampani amerického prezidenta Donalda Trumpa.

AfD je ostře proti uprchlíkům. Kromě toho například požaduje zrušení takzvaných Benešových dekretů – Česko by podle ní mělo vrátit odsunutým sudetským Němcům majetek. Stranu podporuje bývalý český prezident Václav Klaus, opakovaně vystoupil na jejích předvolebních shromážděních.

Sociologové a další experti v Německu připomínají, že první odhady výsledků parlamentních voleb, zveřejněné krátce po 18. hodině, nemusí být přesné kvůli většímu počtu korespondenčních hlasů, které letos dorazily ze zahraničí a budou se započítávat později.

Odchylka nemusí být velká, ale pořádkumilovní a přesní Němci věnují tomuto faktu pozornost.

Volební party Zelených připomíná rodinnou sešlost, všímá si reportér deníku Frakfurter Allgemeine Zeitung velkého počtu dětí v prostorách bývalého berlínského pivovaru.

Kromě toho událost podle něj charakterizuje také zvýšená koncentrace typického berlínského nápoje Club Mate.

Politici z pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) slaví ještě před zavřením volebních místností. Její čelný představitel Alexander Gauland novinářům vysvětluje, proč očekává dobrý výsledek.

První demonstranti se scházejí poblíž náměstí Alexanderplatz, kde bude volební výsledky oslavovat Alternativa pro Německo.

Volební místnosti po celém Německu se úderem 18. hodiny zavřely. Voliči rozhodli o podobě 19. poválečného Bundestagu.

První odhady volebních výsledků zveřejněné německou televizní stanicí ARD:

• CDU/CSU: 32,5 procenta
• Sociální demokraté (SPD): 20 procent
• Alternativa pro Německo (AfD): 13,5 procenta
• Die Linke: 9 procent
• Svobodní (FDP): 10,5 procenta
• Zelení: 9,5 procenta

"Dámy a pánové, podařilo se nám to, jsme v německém parlamentu. A tuhle zemi změníme," děkuje voličům šéf Alternativy pro Německo za předběžných 13,5 procenta a třetí místo.

Podle předsedy poslanecké frakce CDU Volkera Kaudera doufala strana v lepší výsledek.

Naopak příjemně překvapení jsou Zelení, 9,5 procenta jim nepředvídal žádný z posledních průzkumů.

CDU/CSU získala podle prognózy pro veřejnoprávní televizi ARD 32,5 procenta hlasů, SPD 20 procent. Obě strany současné velké koalice si tak oproti předchozím volbám výrazně pohoršily.

CDU/CSU měla v roce 2013 podporu 41,5 procenta voličů, SPD 25,7 procenta. Sociální demokraté skončili podle prognózy i za svým dosavadním minimem z roku 2009, kdy získali 23 procent hlasů. Pro CDU/CSU je to nejhorší výsledek od roku 1949, kdy dostala 31 procent.

Pokud by se předběžné odhady potvrdily, ztratí křesťanští kolem sedmi procent hlasů a nebudou mít v novém Bundestagu vůbec jednoduchou pozici.

Vedení německé sociální demokracie (SPD), která doposud vládla v koalici s unií konzervativních stran CDU/CSU, se po oznámení odhadu výsledků parlamentních voleb rozhodlo pro odchod do opozice.

Uvedl to dosavadní předseda parlamentní frakce SPD Thomas Oppermann.

Jedinou možnou koaliční alternativou tak proto zůstává koalice CDU/CSU společně se Zelenými a FDP. Společně by mohli mít zhruba mezi 341 a 354 křesly, tedy pohodlně nad absolutní většinou.

"Jen nadšení našich členů a podporovatelů nás dotáhlo až sem. Chci za to poděkovat. Ano, přátelé, jsme teď jasně třetí nejsilnější politickou stranou. Vláda se s tím bude muset vyrovnat. Půjdeme po ní. Půjdeme po paní Merkelové. A vezmeme si zpět naši zemi," prohlásil hned po zveřejnění prvních odhadů Alexander Gauland, čelní představitel AfD.

Pokud skutečně sociální demokraté půjdou do opozice, znamená to také, že Alternativa pro Německo nebude nejsilnější opoziční stranou. Takový status by jí v podstatě garantoval důležité posty v parlamentních výborech

Pokud by se podle Erwina Hubera, bývalého předsedy vládní Křesťanské a sociální unie (CSU) potvrdily první odhady volebních výsledků, šlo by o "katastrofu".

Na odhady výsledků německých voleb reaguje předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD).

Martin Schulz za hlasitého potlesku přítomných poděkoval ve štábu SPD voličům za hlasy a straně za odvahu.

Zároveň přiznal ve veřejném vystoupení porážku. Dnešek je podle něj pro jeho stranu "hořký".

"Budeme pokračovat v boji za demokracii a toleranci. Se vší silou a vehemencí," řekl Schulz a označil svou stranu za obranný val demokracie v závěru projevu.

"Dnešek je složitý a hořký pro sociální demokracii. Nedosáhli jsme svého volebního cíle. Budeme ale dál bojovat za naše volební sliby a hodnoty. Zvláště mě znepokojuje výsledek AfD (německých pravicových populistů – pozn. red.)," dodal Schulz, který sklidil i přes porážku od svých příznivců v centrále SPD ovace ve stoje.

Německá televizní stanice ZDF už spekuluje o možných vládních koalicích v Bundestagu.

Reálné je podle ní buď opakování velké koalice CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD by ale musela přehodnotit svoje rozhodnutí odejít do opozice), nebo trojčlenná koalice křesťanských demokratů kancléřky Merkelové se svobodnými (FDP) a Zelenými.

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani pogratuloval německé kancléřce Angele Merkelové k vítězství její CDU/CSU v dnešních parlamentních volbách. Německo podle něj po dnešním hlasování zůstává spojené s evropskou myšlenkou. "Nyní musíme Evropu společně reformovat," uvedl.

Mezi prvními politiky, kteří na výsledek německého hlasování reagovali, byl také šéf liberální frakce ALDE v europarlamentu Guy Verhofstadt, který vyzdvihl úspěch německých liberálů z FDP. Ti se se ziskem 10,5 procenta hlasů po čtyřech letech do Spolkového sněmu vrací.

"Doufám, že Merkelová sestaví proevropskou vládu a bude nyní prosazovat reformy, které EU nutně potřebuje," podotkl Verhofstadt na Twitteru.

"Jsme nejsilnější strana, máme potenciál vytvořit vládu a tak se také stane," zahájila svou řeč. Bude se prý snažit získat zpět voliče, kteří volili Alternativu pro Německu.

Vstup AfD do Bundestagu vidí Merkelová jako velkou výzvu. A je odhodlaná se jí postavit. Tomu odpovídají plakáty "Voll muttiviert" zdobící prostory centrály CDU v Konrad-Adenauer-Haus. Německá slovní hříčka spojuje slovo motivace s přezdívkou kancléřky Mutti neboli máma.

"Přáli jsme si trochu lepší výsledek, ale dosáhli jsme svých cílů," řekla Merkelová. Voliče, které strany konzervativní unie CDU/CSU ztratily ve prospěch protiimigrační formace Alternativa pro Německo, chce Merkelová získat zpět.

"Mám radost, že jsme dosáhli svých strategických volebních cílů," uvedla Merkelová. Unie CDU/CSU se stala nejsilnější frakcí v parlamentu, můžeme vytvořit vládu a nikdo nemůže vytvořit vládu proti nám, dodala kancléřka. Po dvanácti letech u moci není podle ní vítězství CDU/CSU "vůbec samozřejmostí".

AfD se stala druhou nejsilnější stranou v bývalém východním Německu. Za vítěznou CDU zaostala jen o pět procent.

Odhady volební účasti se pohybují mezi 75 a 76,5 procenta. To je více než před čtyřmi roky, kdy přišlo k volbám 71,5 procenta oprávněných voličů.

Angela Merkelová se zapsala do historie. Po Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi bude počtvrté v řadě kancléřkou.

Zklamání z výsledku netají ani Horst Seehofer, předseda bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Zisk 38,5 procent hlasů je pro stranu, která působí pouze v Bavorsku, v podstatě prohra. V roce 2013 je volilo skoro 50 procent voličů.

"Nedokázali jsme oslovit pravicové spektrum voličů. Toho využili naši konkurenti," prohlásil.

"Nikoho neobviňuji (z neúspěchu), napravo je ale vakuum a my ho zaplníme reálnými politickými kroky. Jen to zajistí, že Německo zůstane Německem," dodal Seehofer.

Angela Merkelová chce přetáhnout voliče Alternativy pro Německo zpět na svou stranu. Prohlásila to ve svém projevu po vyhlášení výsledků.

Jak těžký úkol ji čeká, dobře ilustruje anketa deníku Zeit. Na otázku "Proč jste volili AfD?" uvádí drtivá většina odpovídajících jako důvod katastrofální uprchlickou politiku kancléřky.

Gratulace AfD k historickému výsledku směřuje z Francie. Předsedkyně tamní ideově blízké Národní fronty Marine Le Penová označuje úspěch AfD za "symbol probouzení evropských národů."

Pouze dvěma kancléřům se povedlo vládnout čtyři mandáty za sebou – Konradu Adenauerovi a Helmutu Kohlovi. Teď se k nim do klubu přidává i Angela Merkelová. Její strana CDU sice přišla ve volbách do Spolkového sněmu o hezkých pár procent, jenže i tak suverénně zvítězila. Přečtěte si celý kometář Teodora Marjanoviče.

Martin Schulz chce i nadále zůstat v čele sociální demokracie, na šéfa parlamentní frakce ale kandidovat nebude. "Chci se soustředit na obnovu strany," řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní ARD.

Předseda ODS Petr Fiala poukázal na to že obě dosavadní vládní strany ztratily a "část německých voličů se rozhodla protestovat především proti migrační politice". Na ztrátu CDU/CSU i SPD a úspěch "pravicových populistů" poukázal také předseda KSČM Vojtěch Filip.

"Merkelová má můj obdiv. A to ji ještě před rokem mnozí zatracovali a odepisovali. Sluší se pogratulovat a popřát, aby uspěla i při sestavování koalice," sdělil ČTK místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Další záběry protestů stovek lidí před sídlem pravicově-populistické Alternativy pro Německo (AfD) v Berlíně.

Předseda liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner vyjádřil ochotu jednat se stranami konzervativní unie CDU/CSU o vytvoření vlády. Koalice CDU/CSU, FDP a Zelených je poté, co sociální demokraté oznámila, že odejdou do opozice, zřejmě jedinou možnou.

"Minulé volební období bylo prvním v dějinách republiky, v němž ve Spolkovém sněmu chyběl liberální hlas - a bude zároveň taky posledním," řekl předseda FDP Lindner po oznámení odhadů volebních výsledků.

FDP jako tradiční strana spolkové republiky po volbách v roce 2013 z parlamentu vypadla, nyní se do něj po čtyřech letech vrátí. Lindner už oznámil, že je ochoten jednat o vytvoření vlády s CDU/CSU, žádá ale změny v kurzu vlády. "Do vlády nás nemůžou nutit," upozornil také místopředseda strany Wolfgang Kubicki.

"Nebudeme snadným partnerem," varovala v reakci na odhady a úvahy o vytvoření vlády s CDU/CSU a FDP čelná kandidátka Zelených Katrin Göringová-Eckardtová. "Budou to složité rozhovory," dodala s tím, že je otevřená jednání se všemi stranami kromě Alternativy pro Německo.

V čele parlamentní frakce AfD stane pravděpodobně stane dvojice politiků, Alice Weidelová a Alexander Gauland.

Podle nepotvrzených informací televize ARD by v čele poslanců za SPD měla stanout žena: Stále ještě úřadující ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová.

Sledujte přímý přenos k německým volbám na DVTV.

O tom, že AfD lépe než ostatní rozumí bezpečnostním obavám Němců, je přesvědčeno 49 procent voličů. Více než třetina - 35 procent - považuje za dobré, že strana chce výrazně omezit příchod běženců. Ještě o dva procentní body více voličů pak oceňuje snahu AfD omezit ve spolkové republice vliv islámu.

Drtivá většina Němců - 86 procent - je zároveň přesvědčena o tom, že se strana, která bude ve Spolkovém sněmu třetí nejsilnější, nedostatečně distancuje od pravicově extremistických pozic.

Alternativa pro Německo dokázala podle pozorovatelů reagovat na nálady řady občanů. Její příznivci uvádějí, že pro ně při rozhodování byla velmi důležitá otázka boje proti terorismu (69 procent), boje proti kriminalitě (61 procent) a příchod uprchlíků (60 procent).

Ukazuje to průzkum veřejného mínění pro televizi ARD.

Ve starých spolkových zemích, neboli bývalém západním Německu, dostala AfD o 10 procent méně než na východě.
Třetí nejsilnější stranou jsou zde svobodní demokraté (FDP)

Vítězství konzervativní unie CDU/CSU znamená kontinuitu a pokračování dosavadního směru nejsilnější evropské ekonomiky, která má zásadní vliv i na české hospodářství.

Nejistotu na trzích může vyvolat neúspěch vládních sociálních demokratů a naopak zisk nevyzpytatelné AfD. Bude záležet na tom, jak rychle se Merkelové podaří sestavit většinovou koalici, případně menšinovou vládu a jak bude stabilní, shodli se oslovení ekonomové.

"Pokud by tento odklon voličských preferencí vstříc nesystémovým stranám typu AfD do budoucna pokračoval a sílil, mohly by se trhy postupem času dočkat i od vůdčích německých politiků zpochybňování současné podoby eurozóny a Evropské unie. To trhy pochopitelně vítat nebudou," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovánda.

Podle Davida Kocourka z Komerční banky před německou vládou stojí nové výzvy, které je potřeba řešit. Mezi hlavní patří reforma domácího hospodářství, která by podpořila rychlejší růst mezd jako základ pro silnou domácí poptávku

Sociální demokrat Martin Schulz znovu potvrdil, že jeho strana půjde do opozice. Předpokládá, že po vyjednávání vznikne tzv. jamajská koalice CDU/CSU, Svobodných a zelených.

Kancléřka Merkelová ale pořád tvrdí, že existují dvě varianty koalice, tedy stále skloňuje i možnost pokračování tzv. velké koalice se sociálními demokraty.

Zaznamenala podle svých vyjádření slova lídra SPD, vidí ale možnost v "dalších jednáních".

Schulz v televizní debatě označil Merkelovou za "největšího poraženého" nedělních parlamentních voleb. Merkelová se hájí a tvrdí, že její uprchlická politika v roce 2015, která patrně znamenala pro její CDU/CSU největší ztráty, byla i přesto správná.

Martin Schulz se očividně vžívá do role lídra opozice. "Paní Göring-Eckhardtová, pane Lindnere, ničeho se nebojte, Angela Merkelová vám dá všechno," obrátil se Schulz na šéfy Zelených a svobodných demokratů (FDP) v televizní debatě.

Tyto dvě strany společně s CDU/CSU teď nejspíš čekají koaliční vyjednávání.

Dnešek je pro německou sociální demokracii hořký den. Volební cíl jsme nesplnili, říká Schulz.

Přítomnost AfD je výzva. Dosáhli jsme našich strategických volebních cílů, říká kancléřka Merkelová.

"Dnešek je těžkým a hořkým dnem pro německou sociální demokracii," řekl Schulz po oznámení odhadů výsledků v centrále SPD v Berlíně. Sociální demokracie podle něj nedosáhla vytyčených volebních cílů.

Pokud se odhady potvrdí, půjde se zhruba 20 procenty získaných hlasů o nejhorší výsledek SPD v dějinách spolkové republiky od roku 1949.

 Německá ústřední židovská rada k volebnímu vzestupu AfD uvedla, že spolková republika nyní čelí největší výzvě od svého vzniku. "Poprvé se do Spolkového sněmu dostala pravicově populistická strana, která silně tíhne ke krajní pravici," napsala rada. Vyzvala rovněž ostatní politické strany, aby se od AfD nenechaly vyprovokovat.

"Je odporné, že strana AfD, která je ostudným a zpátečnickým hnutím připomínajícím to nejhorší z německé minulosti a která by měla být zakázána, má nyní v parlamentu možnost prosazovat svůj hnusný program," uvedl prezident Světového židovského kongresu (WJC) sídlícího v New Yorku Ronald Lauder.

Evropský židovský kongres se zase obrátil na středové německé strany s výzvou, aby s AfD nevytvářely společnou koalici. To už tyto strany odmítly dopředu.

Hlasovali pro ně "nevoliči", ale také nespokojení voliči dosavadní velké koalice.

"Vítězem voleb je vlastně AfD, která výrazně posílila na tématu uprchlíků a bezpečnosti," uvedl Babiš v textové zprávě. Poukázal na oslabení konzervativců i na zřejmě nejhorší výsledek SPD. "U socialistů se ukazuje, že svou politikou neničí jen svou stranu, ale i Evropu," uvedl.

Podle Sobotky německá SPD ve velké koalici "prosadila svůj sociální a proevropský program, ale body za to opakovaně sklidila CDU". Pro odchod SPD do opozice má pochopení.

Úspěch AfD je podle místopředsedy ODS Martina Kupky jasným signálem kritiky dosavadní politiky Merkelové. Zřejmě historicky nejhorší výsledek SPD je pak známkou toho, že její politika ani Němce už tolik neoslovuje, řekl.

Opětovné vítězství Merkelové těší předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska, Němci podle něj dali přednost demokracii a humanismu před populismem a nesnášenlivostí. Radost nemá z toho, že v Německu populismus posílil. "A není pro mne překvapením, že posílil - jak se ukazuje - i za vydatné pomoci ruské propagandy," řekl.

Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek poznamenal, že Merkelovou ještě před rokem mnozí zatracovali a odepisovali.

Vítězství Merkelové se podle předsedy STAN Petra Gazdíka čekalo. Kvůli zisku AfD by Gazdík, jak uvedl, nepodceňoval obavy lidí o bezpečnost v Evropě.

CDU/CSU podle průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD voliči zřejmě v dnešních parlamentních volbách potrestali mimo jiné za to, že podle nich zanedbala obavy Němců spojené s migrací.

S názorem, že se za vlády CDU/CSU zvětšily rozdíly mezi bohatými a chudými, souhlasilo 69 procent voličů. Pětapadesát procent dotázaných vyjádřilo přesvědčení, že CDU v uprchlické politice zanedbala starosti lidí. Názor, že 12 let Merkelové ve funkci je dost, má 51 procent Němců. Osmačtyřiceti procentům voličů vadilo to, že nevědí přesně, jaké je politické přesvědčení Merkelové.

Podívejte se, kolik křesel která strana podle dosavadních výsledků voleb získá v parlamentu. Grafiku je průběžně aktualizována.

"Úžasným výsledkem je ztráta čtvrtiny hlasů merkelovské CDU, pětiny hlasů schulzovské SPD a naopak zisk 13 procent hlasů politickým a mediálním establishmentem démonizované AfD," uvedl bývalý český prezident Václav Klaus.

Stranu, které je často vytýkán populismus a nacionalismus, v uplynulých měsících opakovaně osobně podpořil na předvolebních shromážděních.

"Ukázalo se, že ne všichni Němci se nechali zastrašit nenávistnou propagandou proti AfD, kterou nakonec zvolil každý sedmý německý občan," poznamenal Klaus. Podle něj je to impulz k tomu, aby se ani v Česku voliči nenechali ovlivnit mediální propagandou a použili vlastní rozum. Žádnou konkrétní stranu ale Klaus volit nedoporučil.

Takhle vypadají protesty nedaleko volebního centra pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) na Alexanderplatz. Lidé skandují "Nacisté pryč z Berlína".

S tímto hashtagem (#87Prozent) tweetují své vzkazy, co by si přáli teď po volbách. Tady je příklad vzkazu 78leté Němky: "Přeji si, aby demokratičtí politici před AfD neuhnuli".

K zodpovědnosti v "bouřlivých časech" vyzvala strany, které se podle odhadů po dnešních volbách dostaly do německého parlamentu, kancléřka Angela Merkelová. Učinila tak v povolební televizní debatě.

Zástupci svobodných demokratů (FDP) a Zelených upozornili, že se do vlády s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU nenechají vmanipulovat.

Podle předsedy sociálních demokratů Martina Schulze, který zopakoval, že jeho strana odchází do opozice, koalice CDU/CSU, FDP a Zelených sice vznikne, bude ale "koalicí ochromení", neboť strany podle něj mají příliš rozdílné programy.

CDU/CSU získala podle aktualizované prognózy pro veřejnoprávní televizi ARD 33 procent hlasů, SPD 20,7 procenta. Sociální demokraté tak skončili i za svým dosavadním minimem z roku 2009, kdy získali 23 procent hlasů.

Spolkový sněm vzešlý z dnešních německých voleb by mohl být podle aktualizované prognózy televize ARD největší v historii. Zasednout v něm může v důsledku zvláštností volebního systému kolem 690 poslanců, dosud jich bylo 630.

Může za to poměrně komplikovaný systém přepočtu hlasů. Němci v nedělních parlamentních volbách hlasovali jak pro stranické kandidátky, tak jednotlivé osobnosti. Německá ústava stanoví minimální hranici počtu poslanců v Bundestagu na 598, počty nad tento limit jsou ale pohyblivé.

Zatím nejvíc poslanců ve Spolkovém sněmu zasedalo mezi lety 1994 a 1998, kdy jich bylo 672, a ve volebním období 1998 až 2002, kdy jich bylo 669.

"Tleskám našim spojencům z AfD za jejich historický výsledek," uvedla na twitteru předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. "Je to nový symbol probuzení evropských národů," dodala Le Penová.

"Gratuluji (spolupředsedkyni AfD) Frauke Petryové a AfD!" napsal na stejné sociální síti předseda nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, jehož uskupení se stalo v březnových volbách druhou nejsilnější stranou v zákonodárném sboru, i když zaostalo za očekáváními.

"AfD velkým vítězem na třetím místě! Srdečné gratulace z Vídně," napsal na svém facebooku předseda pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz Christian Strache.

CDU/CSU na západě podle ARD získala 34,4 procenta, zatímco na východě jen 27,3 procenta. Ještě o něco větší byl rozdíl u sociálních demokratů, kteří si na západě přišli na 22,2 procenta hlasů a na východě jen na 14,6 procenta.

V zemích někdejší Německé demokratické republiky (NDR) bodovala Alternativa pro Německo, která zde s odhadovaným ziskem 21,1 procenta hlasů byla druhá nejsilnější. Podle ZDF tady dostala dokonce 22,9 procenta hlasů. Na západě spolkové republiky protestní strana obdržela 10,7 procenta (11,3 podle ZDF).

Na východě se 16,5 procenta podle ARD uspěla také Levice, která na západě dostala jen 7,1 procenta. Nejméně se v obou částech země lišily výsledky svobodných demokratů - na západě 11,3 a na východě 7,9 procenta - a Zelených - 9,7 a 6,1 procenta.

Strana Levice má kořeny hlavně na východě Německa, kde se postupně přetvářela z někdejší vládnoucí komunistické strany SED. V roce 2007 se východoněmečtí postkomunisté sloučili se západní levicovou formací WASG, což nově vzniklé Levici zajistilo i výraznější rozšíření na západ Německa.

Volební účast se na západě spolkové republiky podle ZDF pohybovala kolem 78 procent, na východě okolo 74 procent.

Politologové rozdíly, které v obou částech země panují i 27 let po znovusjednocení Německa, vysvětlují především mnohem slabší voličskou identifikací s jednotlivými stranami na východě země.

Předsedkyně Alternativy pro Německo Frauke Petryová získala přímý poslanecký mandát v Sasku. Pro krajně pravicovou stranu je to první obvod.

Přímý poslanecký mandát získali v německých volbách kancléřka Angela Merkelová (CDU), ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD) i předsedkyně protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová. Němci mají ve volbách dva hlasy - prvním volí přímo osobnost, druhým politickou stranu, potažmo lidi z její kandidátní listiny.

Přímým výběrem se do parlamentu dostala ve svém volebním obvodu v Meklenbursku-Předním Pomořansku už poosmé v řadě kancléřka Merkelová. Oproti posledním volbám ale výrazně ztratila. Zatímco v roce 2013 získala 56,2 procenta hlasů, letos jich bylo procent 44.

Přímo mandát získal ve svém obvodu počtvrté také bývalý předseda sociální demokracie a ministr zahraničí Sigmar Gabriel.

V parlamentu díky zisku většiny prvních hlasů voličů usedne také předsedkyně AfD Frauke Petryová, která kandidovala v obvodu Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří, který sousedí s Českem. Dostala 37,4 procenta hlasů.

CDU/CSU: 33 procent.
SPD: 20,5 procent.
AfD: 12,6 procent.
FDP: 10,7 procent.
Levice: 9,2 procent.
Zelení: 8,9 procent.

Možnosti koalice:

Kdo povládne v #Německu? Varianta "Jamajka" - 393 mandátů z 709, "Velká koalice" - 399 z 709. #BTW17 https://t.co/dQienlxyz5 pic.twitter.com/0B4gqIh51x

— Jiri Kropacek (@KropacekJiri) 25. září 2017

Německo česká velmi složitá vláda, kterou po víkendových volbách mohou sestavit jen tři strany. Vláda dosavadní kancléřky Angely Merkelové bude pokračovat v jiném složení bez SPD, ale už ne bez výrazné kritiky.

Píšou to dnes v komentářích Lidové noviny (LN) a Mladá fronta DNES (MfD).

Naproti tomu komentátor serveru iHned.cz hovoří o tom, že je to hlavně Merkelová, kdo se může po volbách radovat. "Ona bude dál vládnout, nikoli AfD, jichž se všichni bez výjimky štítí," uvedl. Zdánlivě nudnou kampaní prý sdělovala, že nabízí osvědčenou jistotu, prosperitu a stabilitu.

Dění u západní souseda a povolební vyjednávání sledujeme i v pondělí. Sledujte pondělní on-line reportáž zde.