Z pašování lidí se stal miliardový byznys. Uprchlíků mířících do Evropy přibude, varuje OSN

Počet uprchlíků, kteří utíkají z Libye přes Středozemní moře, se bude zvyšovat, varuje Organizace spojených národů. Letos už dorazilo do Itálie, kam utečenci z Libye míří, zhruba 85 tisíc lidí, což je o pětinu více než za stejné období loni.

Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) varuje, že "není realistické očekávat", že by se Itálie mohla o všechny uprchlíky postarat, uvádí deník The Guardian. Itálie pohrozila, že uzavře cizím lodím zachraňujícím uprchlíky své přístavy, a požádala ostatní země Evropské unie o pomoc.

"Potřebujeme radikální zásah," prohlásil Vincent Cochetel z UNHCR. Podle něj je třeba zasáhnout především proti pašerákům lidí a také rozšířit mezinárodní sankce na prodej zbraní do Libye.

Jak vyplývá z tento týden zveřejněné rozsáhlé studie UNHCR o migrantech v Libyi, většina z nich se dostává do země za pomoci pašeráků lidí. Ti bohatší si kupují za pět tisíc dolarů cestu ze své země včetně jídla a ubytování až na pobřeží Libye, ostatní platí převaděčům za jednotlivé úseky cesty. Podle Cochetela se z pašování lidí do Libye a potom dále do Evropy stalo doslova mezinárodní průmyslové odvětví s obratem v miliardách dolarů a podnikají v něm ozbrojené skupiny.

Uprchlíci, kterým dojdou na cestě či v Libyi peníze, jsou vězněni, mučeni a někdy zabíjeni. Ženy nutí pašeráci k prostituci. Otřesné podmínky panují i v oficiálních libyjských centrech pro uprchlíky řízených mezinárodně uznanou libyjskou vládou. Uprchlíci jsou tam biti, vydíráni a ti, kdo mají peníze, jsou předáni pašerákům a cestují do Evropy, uvádí reportáž listu The Washington Post.

Přitom Evropská unie přislíbila vládě v Tripolisu 225 milionů dolarů na posílení pohraničních kontrol a uprchlická centra, která mají respektovat "mezinárodní humanitární standardy". Navíc minulý týden požádala libyjská vláda EU o další peníze na řešení uprchlické krize. V Libyi ale existuje několik vlád a různých ozbrojených skupin a země je pořád v občanské válce.

Dalším problémem jsou nevládní organizace, které pomáhají uprchlíkům. Italské úřady obvinily některé z nich, že pomáhají svojí činností pašerákům lidí. A chtějí pro jejich lodě vezoucí uprchlíky uzavřít své přístavy, i když je to zřejmě v rozporu s mezinárodním právem.

Italové tvrdí, že pašeráci lidí pozorují lodě humanitárních organizací, opustí loď naloženou uprchlíky a nechají svůj náklad zachránit. Nemusí tak s běženci cestovat až k italským břehům. Některé organizace jsou prý dokonce přímo ve spojení s pašeráky. Plavidla humanitárních organizací působí přímo v libyjských pobřežních vodách a "povzbuzují migraci a narušují libyjskou suverenitu", prohlásil mluvčí libyjské pobřežní stráže Ayoub Qassem.

Nevládní organizace, z nichž některé jsou registrované v Německu, na Maltě či ve Španělsku, naopak tvrdí, že pomáhají uprchlíkům, a že omezení jejich činnosti by "ohrozilo lidské životy". Zachraňují totiž uprchlíky z potápějících se lodí přímo na moři. Evropští politici nyní zvažují zavedení "pravidel chování" pro nevládní organizace ve Středomoří a další peníze pro posílení libyjské pobřežní stráže, uvedla agentura Reuters.

Podle studie UNHCR je většina z uprchlíků v Libyi ekonomičtí uprchlíci. Oproti předchozím letům už loni přestali přes Libyi přicházet uprchlíci ze Sýrie. Do Libye teď míří hlavně lidé ze západní Afriky. Většinou jde o mladé muže s nízkým vzděláním, kteří hledají práci buď v Libyi, nebo se chtějí alespoň dočasně dostat do Evropy. Nejde o uprchlíky před válkou nebo pronásledováním, ale podle UNHCR by části z nich v případě navrácení do jejich domovské země mohl hrozit postih.

Většina z nich však nemá šanci získat azyl v Evropě. Ze žádostí vyřízených v roce 2016 v Itálii bylo 60 procent odmítnuto, protože je podávali lidé, kteří neměli nárok na azyl či jinou ochranu. Jinak řečeno, nehrozilo jim v jejich zemi nebezpečí, nebyla tam válka ani nebyly jiné důvody k tomu, aby jim bylo povoleno zůstat v Evropě.