Brexit možná připraví Česko o sto miliard korun. Bohaté státy Evropské unie za Brity nic doplácet nehodlají

Evropská unie už detailně řeší odchod Velké Británie z osmadvacítky.  Jedním z nejbolavějších míst je výpadek příjmů do unijního rozpočtu, které do bruselské pokladny až doposud plynuly z Londýna. Britové dávali do pokladny EU víc, než brali.

Do společného unijního rozpočtu přispěli v roce 2015, z něhož jsou poslední přesná čísla, 18 miliardami eur, zatímco sedm a půl miliardy z unijní pokladny dostali.

Česko naproti tomu zaplatilo 1,3 miliardy eur (cca 34 miliard korun), dostalo ale skoro sedminásobek - 7 miliard eur (184 miliard korun).

Největší přispěvatel, Německo, vložil v roce 2015 do společné kasy 24,3 miliardy eur, což byla skoro šestina celkového rozpočtu unie (142 miliard eur).

Podle odhadů by Česko v souvislosti s brexitem mohlo přijít až o čtvrtinu příjmů z tzv. kohezních fondů. ze kterých je financována řada projektů v chudších členských zemích unie.

"Vzhledem k velkému množství neznámých se dá dopad brexitu dnes jen těžko přesně odhadnout," říká česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová. "Pro obě strany Lamanšského průlivu to bude ale znamenat šok. Záleží samozřejmě zejména na tom, jaké podmínky se podaří pro odchod vyjednat," dodává česká europoslankyně. 

Dohoda musí být výhodná pro obě strany

Chudší státy unie přitom odmítají, že by o dohodnuté příspěvky z unijní pokladny na příští roky měly přijít. 

Evropský parlament dokonce schválil minulý týden rezoluci, podle které nesmějí být kohezní fondy krácené.

To se ale nelíbí bohatším členům EU, kteří odmítají výpadek příjmů způsobený brexitem kompenzovat z vlastní kapsy. Tyto státy naopak trvají na tom, že se musí v rozpočtu na další období (2021-2028) najít úspory.

Vše ale záleží především na dalším jednání Londýna a Bruselu. 

Vláda britské premiérky Theresy Mayové až doposud prosazovala tzv. tvrdý brexit. Během něj by sice ztratily obě strany, Britové ale zřejmě více.

Britský vyjednavač o odchodu z EU David Davis se ale se svým unijním protějškem Michelem Barnierem v úterý shodl na tom, že dohoda musí být výhodná pro obě strany.

Británie si chce zachovat přístup na unijní trh, odmítá ale volný pohyb pracovníků a nechce dál přispívat do společného unijního rozpočtu. Z EU se zase ozývají hlasy, že Londýn musí za brexit tvrdě zaplatit. 

"Opuštění unie bude Brity něco stát," zdůraznil před zahájením jednání s Londýnem německý ministr pro evropské záležitosti Michael Roth.

EU navíc trvá na tom, že Spojené království musí splnit své slíbené finanční závazky z již uzavřených dohod. Ty Brusel vyčísluje na 60-100 miliard eur.

Záleží teď ale na tom, zda Britové svůj postoj v příštích měsících nepřehodnotí.

Mimo jiné i proto, že vláda premiérky Mayové nemá po předčasných parlamentních volbách ve Velké Británii v Dolní sněmovně bez Demokratické unionistické strany (DUP) většinu.

A DUP trvá na otevřených hranicích mezi Severním Irskem a Irskou republikou, což požaduje taky EU. Pak by Britové mohli některé části společného trhu zachovat a přispívat do společné unijní pokladny.

"Není vyloučeno, že pokud bude mít Británie zájem na účasti na některých politikách EU, bude do rozpočtu i po vystoupení něco platit," říká český europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer.

"Stejně tak se bude diskutovat o tom, zda dnešní podoba rozpočtu odpovídá prioritám členských zemí unie," dodává.

"Přestože jsou tzv. kohezní fondy významné z hlediska zvyšování životní úrovně v ekonomicky slabších zemích (což je při existenci volného pohybu osob podstatné), v současné době asi existují vyšší priority. Pravidla financování těchto fondů jsou navíc nastavena poměrně volně," dodává Niedermayer.

Opatrnost bohatších států unie podporují podle českého europoslance i korupční kauzy, velmi nízké čerpání prostředků a jejich podivné směrování na neodůvodněné projekty nebo na zvýhodnění velkých a silných firem.

Hrozí drastický propad vývozů

Pokud by se ale Londýn s Bruselem během jednání o brexitu nedohodly, což britská premiérka Mayová nevylučuje, mělo by to mj. velký dopad na vzájemný obchod. 

"Podle některých studií se kupříkladu vývozy z EU do Spojeného království můžou do roku 2030 propadnout až o 31 procent," uvádí Charanzová. "A dotkne se to i Česka. Velká Británie je pro nás čtvrtým nejvýznamnějším vývozním trhem," dodává.

S nižšími vývozy by se pak samozřejmě krátily i daňové příjmy a hůře by se hledaly zdroje financování evropských projektů. Na druhé straně by pak hrozilo omezení příjmů z unijní pokladny.

"Jakékoli vyčíslení je dnes velmi komplikované," upozorňuje Charanzová. "Studie zpracovaná v loňském roce pro českou vládu ale mluví o možném výpadku příspěvků z EU fondů až ve výši kolem 100 miliard korun," uzavírá.