Úlomky lebečních kostí a pazourkové nástroje nalezené v Maroku naznačují, že náš druh Homo sapiens je možná na této planetě o 100 000 let déle, než se antropologové domnívali. Zatímco za nejstarší pozůstatky lidí našeho typu byly dosud považovány nálezy z východní Afriky, jejichž stáří se odhaduje na 150 až 200 tisíc let, nyní zveřejněná práce popisuje fosilie a opracované kameny z geologických vrstev starých přibližně 300 tisíc let.
Objev také zpochybňuje všeobecně přijímaný názor, že kolébkou našeho druhu je východní Afrika.
"Nepocházíme z jednoho místa kdesi na východě Afriky," konstatoval pro New York Times jeden z autorů studie Philipp Gunz, paleoantropolog z lipského Institutu evoluční antropologie Maxe Plancka. "Místem našeho původu je celá Afrika," říká.
Lebka jako suvenýr
Práci, která tyto přelomové názory obsahuje, zveřejnil minulý týden prestižní vědecký časopis Nature, objev sám má ale mnohem starší a poněkud spletitou historii. Už roku 1960 horníci těžící baryt v lokalitě Jebel Irhout (přibližně 100 kilometrů západně od Marrákeše) našli ve stěně jedné krasové jeskyně lidskou lebku. Věnovali ji inženýrovi těžební společnosti, který si ji odnesl domů jako suvenýr. Už o rok později ale byla ve sbírkách univerzity v Rabatu, kde si jí všiml francouzský badatel Émile Ennouchi, organizující francouzsko-marockou expedici, která pak zamířila na místo nálezu. V následujících letech tu vědci objevili několik vrstev s úlomky kostí pravěkých savců a primitivními kamennými nástroji.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
