Státy G7 se shodly na posílení boje s terorismem a řešení války v Sýrii s Ruskem. Dohodu o klimatu potápí Trump

Lídři nejvyspělejších zemí světa ze skupiny G7 se v pátek na úvod dvoudenního summitu na Sicílii rychle shodli mimo jiné pod vlivem pondělního masakru v Manchesteru na potřebě intenzivnějšího boje proti terorismu. Naopak kvůli váhání amerického prezidenta Donalda Trumpa nebyli zatím s to najít společnou řeč v otázce ochrany klimatu.

Po prvním dni společných a dvoustranných jednání země G7 (USA, Británie, Francie, Německo, Japonsko, Kanada a Itálie) podepsaly v Taormině prohlášení o terorismu, ve kterém mimo jiné vyzvaly poskytovatele internetových služeb, aby zasahovali proti extremistickému obsahu na svých sítích. Reagovaly tak na žádost britské premiérky Theresy Mayové, jejíž země byla zasažena v pondělí sebevražedným útokem u koncertní síně v Manchesteru, který stál životy 22 lidí, včetně mnoha dětí. K atentátu se přihlásil radikální Islámský stát (IS).

"Jedná se o významný krok vpřed. Je důležité, aby (internetové) firmy uznaly svou odpovědnost vůči společnosti," řekla Mayová na následné tiskové konferenci.

G7 se také zavázala ke "kolektivnímu postupu" v boji proti nebezpečí, které představují extremisté vracející se z válečných oblastí, zejména pokud jde o sdílení zpravodajských informací.

Otázka klimatu ve slepé uličce

Naopak v otázce boje proti klimatickým změnám se G7 ocitla ve slepé uličce, konstatoval zástupce hostitelské země, italský premiér Paolo Gentiloni. "Je tady jedna otevřená otázka, a to americký postoj k pařížské dohodě o ochraně ovzduší z roku 2015. Všichni ostatní potvrdili bezvýhradný souhlas s dohodou," řekl s tím, že Trump je tak mezi účastníky summitu G7 jediný, kdo dohodu nepodpořil.

Německá kancléřka Angela Merkelová podle Reuters debatu na summitu o klimatu označila jako kontroverzní. Uvedla, že ostatní země G7 se Washington snažily přesvědčit, aby dohodu podpořil. Hospodářský poradce Bílého domu Gary Cohn varoval, že Trumpův náhled na klimatickou dohodu se sice vyvíjí, ale že v konečném verdiktu budou mít prioritu americké zájmy.

Cohn se zasloužil o malé pozdvižení, když nejprve zpochybnil americkou ochotu dál podporovat protiruské sankce Západu kvůli konfliktu na východě Ukrajiny. Nakonec se ale opravil a dokonce si přisadil, že kdyby na to přišlo, Washington by podpořil i jejich zpřísnění.

Dalším tématem, kde panují neshody, je mezinárodní obchod a role arbitra ve sporech Světové obchodní organizace (WTO), v němž Spojené státy chtějí přehodnotit svůj postoj. Podle Cohna se dají očekávat tvrdá jednání.

Rozhovory se také vedou kolem otázky migrace. USA usilují o zdůraznění práva států kontrolovat hranice a stanovit limity přistěhovalectví, k čemuž mají výhrady některé evropské mocnosti.

Trump a japonský premiér Šinzó Abe se na okraj summitu dohodli, že rozšíří sankce proti Severní Koreji kvůli jejímu dalšímu rozvoji jaderných zbraní a balistických raket.

Situace v Sýrii se musí řešit s Ruskem a Íránem

Summit G7 se zabýval i syrskou občanskou válkou. Jeho účastníci se shodli, že do řešení konfliktu se musí zapojit i Rusko a Írán. 

"Samozřejmě v tom musí být zapojeno Rusko, stejně jako tam samozřejmě musí být zapojen Írán. O tom panoval široký konsensus," uvedla pro agenturu DPA německá kancléřka Angela Merkelová k řešení syrského konfliktu, který trvá už šest let a vyžádal si přes 300 tisíc obětí. Podle Merkelové je třeba podpořit mírové rozhovory, jež se vedou pod záštitou OSN. Dále se podle ní vrcholní představitelé na schůzce též shodli, že je třeba pokročit i v politickém řešení v Libyi.

Novou hybnou silou v řešení syrského konfliktu by mohlo být zapojení USA po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl to v souvislosti s nynějším summitem nejmenovaný francouzský diplomat, jehož citovala agentura Reuters.

Trump si po nástupu do úřadu stanovil jako jednu z priorit boj proti hnutí Islámský stát (IS), proti němuž bojují všechny strany v syrské válce. Také nový francouzský prezident Emmanuel Macron, který je jedním z účastníků summitu G7, má v prioritách zahraniční politiky boj s IS.

V Libyi, kde rovněž trvá několik let občanská válka, je podle Merkelové třeba podpořit vytvoření jednotné vlády. K tomu ale podle kancléřky musí k jednomu stolu zasednout i spojenci obou stran konfliktu, tedy Spojené arabské emiráty a Egypt, stejně jako Katar a Turecko.