Experimentální modul Schiaparelli, který k Marsu vyslala v rámci nezdařené společné mise Evropská kosmická agentura (ESA) a ruský Roskosmos, se loni v říjnu o povrch rudé planety roztříštil kvůli špatné technické a programové přípravě. Ve zprávě o vyšetřování příčin nehody to oznámila ESA, která za zkázu sondy přijala plnou odpovědnost.
Z dokumentu vyplývá, že Schiaparelli měl úspěšné přistání na dosah, ale nezdar ve zlomku vteřiny vzešel z přetížení palubních senzorů. Modul sice podle plánu zahájil přistávací manévr a správně rozevřel padáky, software aparátu ale špatně vyhodnotil atmosférické síly působící v nadzvukové rychlosti.
"Mělo být očekáváno, že rotace (sondy) by mohla dosáhnout maxima. Software mohl být robustnější, kdyby byl lépe navržen," uvedl David Parker z ESA s tím, že programová výbava stroje se zkrátka zachovala tak, jak byla navržena.
Kvůli silné rotaci se senzory přetížily, což vedlo k chybnému závěru, že sonda dosáhla povrchu.
Následkem toho systém rozhodl o odhození padáků a krátkém zážehu přistávacích trysek, tato přistávací sekvence byla ale předčasná, takže Schiaparelli narazil na povrch rychlostí 540 kilometrů v hodině.
ESA uvedla, že se z nedostatků v přípravě poučila pro nadcházející misi, kdy se k Marsu v roce 2020 chystá vyslat vozítko, které bude hledat stopy života.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
