Dohoda o další finanční pomoci Řecku je v nedohlednu. Ministři financí eurozóny se na dalším postupu neshodli

Ministři financí členských zemí eurozóny se v pondělí nedokázali dohodnout na uvolnění další části finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko ani na zmírnění jeho dluhové zátěže. Šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem však podle agentury Reuters uvedl, že dohoda je již blízko a jednání by mohla být dokončena na příštím zasedání ministrů za tři týdny.

Dohoda o zmírnění dluhové zátěže by měla umožnit, aby se do pomoci Řecku zapojil také Mezinárodní měnový fond (MMF). Ten tvrdí, že stávající podmínky programu, na kterých trvají evropští věřitelé, jsou pro Řecko nerealistické.

Řecko nutně potřebuje peníze z úvěru do července, kdy má zaplatit splátku dluhu 7,3 miliardy eur (193,5 miliardy korun). Jinak by se země dostala do platební neschopnosti. Kvůli uvolnění dalších peněz ze záchranného programu řecký parlament minulý týden schválil další snížení penzí a zvýšení daní.

Jedním z důvodů, proč nebyla dohoda dokončena, je zřejmě neshoda mezi eurozónou a MMF o snížení dluhové zátěže pro Řecko. Několik vlád členských zemí eurozóny, zvláště Německa, nechce vyplatit žádné nové peníze, dokud se MMF nepřipojí k pomoci. Fond se zase nechce připojit, dokud se eurozóna jasně nevyjádří ke zmírnění dluhové zátěže pro Řecko. MMF chce takové oddlužení, aby dluh země byl po ukončení záchranné pomoci v roce 2018 udržitelný.

Eurozóna v květnu 2016 slíbila, že prodlouží Řecku dobu splatnosti řeckého dluhu, o bližších detailech se však zatím nedohodla. MMF však požaduje detailnější dohodu, což ministři eurozóny nyní odmítají a trvají na tom, že závěrečné rozhodnutí bude přijato po ukončení současného záchranného programu v polovině roku 2018. Podle MMF je detailní dohoda nutná pro obnovu důvěry investorů v Řecko, jehož veřejný dluh je téměř dvojnásobkem výše hrubého domácího produktu. Země se chce vrátit na finanční trhy.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a v rámci dvou záchranných programů dostalo od Evropské unie a MMF celkem 240 miliard eur (6,5 bilionu korun). Aténám to ale – na rozdíl od ostatních zemí eurozóny zasažených dluhovou krizí – nepomohlo k zotavení z krize. Předloni proto Řecko přistoupilo na dohodu o třetím záchranném programu v sumě 86 miliard eur. Od vypuknutí dluhové krize v roce 2010 se řecká ekonomika propadla už asi o čtvrtinu.