Národní fronta stojí před reformou, hledá jiný název. Stane se "novou politickou silou"

Krajně pravicová Národní fronta (FN) stojí po porážce své šéfky Marine Le Penové ve francouzských prezidentských volbách před radikální změnou, jejíž součástí má být i nový název. Šéf volební kampaně Le Penové David Rachline v pondělí podle agentury AFP řekl, že strana chce tímto způsobem získat ve Francii nové stoupence.

Le Penová získala v nedělních volbách třetinu hlasů, což je mnohem lepší výsledek, než svého času dosáhl její otec Jean-Marie Le Pen. Vysoké procento neplatných hlasů a slabší volební účast podle francouzských médií navzdory jasnému vítězství Emmanuela Macrona signalizují, že velká část Francouzů není s výsledkem spokojena.

Le Penová podle Rachlina povede opozici v parlamentních volbách plánovaných na příští měsíc, v nichž se Macron se svým hnutím Vpřed! pokusí přetavit své vítězství v prezidentských volbách ve funkční parlamentní většinu. Národní fronta projde "hlubokou reformou" a stane se "novou politickou silou", řekl Rachline.

Znepokojení nad vysokými zisky francouzské krajní pravice v pondělí zaznělo z Německa. Náměstek ministra zahraničí Michael Roth v televizi ARD řekl, že "nemůže být normální, aby ultrapravicoví extremisté a populisté dosáhli tak silných výsledků". Pokud Macron v nové funkci selže, "pak bude příštím prezidentem Le Penová, čemuž musíme za každou cenu zabránit", řekl německý diplomat.

Německý tisk si však, zdá se, díky vítězství Macrona oddychl. Vítězství liberála Macrona nad kandidátkou krajní pravice Le Penovou zabránilo nemyslitelnému a předešlo noční můře, píší v pondělí tamní média. Evropa si podle komentářů, které nešetří velkými výrazy, může vydechnout. Zcela vyhráno ale není.

"Noční můra se nestala skutečností: Pravicová extremistka se nenastěhuje do Elysejského paláce. Západní svět, Evropa byly ušetřeny dalšího politického zemětřesení po brexitu a Trumpovi," míní server Frankfurter Allgemeine Zeitung. Jasné vítězství Macrona, který ve druhém kole hlasování získal téměř dvě třetiny hlasů, je podle něj nadějí.

Zároveň ale deník také vyjadřuje přesvědčení, že dosud nejmladší francouzský prezident bude muset vzít v potaz obavy milionů voličů, kteří hlasovali pro Le Penovou, a jejich znechucení politickými elitami. Frankfurter Allgemeine Zeitung se také ptá, s kým bude Macron prosazovat svůj proevropský program, když nepatří ani k jedné ze dvou tradičně nejsilnějších stran.