Asad je v silném podezření, ale kdo použil v Sýrii chemické zbraně, s jistotou nevíme, varuje expert

Nejnovější americký útok v Sýrii je podle Bílého domu reakcí Washingtonu na nové použití chemických zbraní režimem prezidenta Bašára Asada. Ten to ale odmítá. Podle předního českého experta na chemické zbraně Vratislava Osvalda je sice syrský prezident Asad primární podezřelý, tvrdé důkazy však zatím chybí.

"Hráčů je v syrském konfliktu tolik, že jediné, co by mohlo do těchto palčivých otázek vnést světlo, je vyslání speciálního vyšetřovacího týmu. To je ovšem v tom válečném syrském kotli téměř nemožné," říká v rozhovoru Vratislav Osvald, ředitel vyškovského Centra proti zbraním hromadného ničení, které funguje v rámci NATO.

Jak složité bude prokázat syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi vinu za nedávný chemický útok s desítkami obětí a stovkami zraněných?

Poměry v Sýrii jsou mimořádně nepřehledné. To snad ani nemusím říkat.

Asadova armáda teď na frontě převzala strategickou iniciativu a každé použití chemických zbraní by ji brzdilo. Takový útok se mi jeví jako dost kontraproduktivní. Nedává mi to logiku.

Jinou věcí ale je, zda má Asad všechny své vojenské jednotky pod kontrolou. V jeho službách bojují například milice Hizballáhu anebo ty íránské.

Netroufám si tedy jednoznačně říci, kdo a proč nyní chemickými zbraněmi v Sýrii zaútočil. Taky nevíme, jaké otravné látky byly v syrském Chán Šajchúnu tento týden použity.

Jen předpokládáme, že to byl sarin. Ale s jistotou to nevíme.

Pokud to ale byl sarin, odkud může pocházet?

Z původních syrských zásob anebo z továren, v nichž se dříve vyráběl.

Jen připomínám, že sklady bojových otravných látek zůstaly tehdy v Sýrii pod kontrolou. Od roku 2011 ale Asadova vojska nad výrobními kapacitami částečně ztratila kontrolu.

Pokud se z nich tedy něco ztratilo, tak to už dnes nezjistíme.

Zmizela taky vědeckovýzkumná základna, která se výrobou a výzkumem otravných látek zabývala. Ti lidé se rozprchli. Právě tohle není dodnes objasněno a prozkoumáno.

Všichni se chybně zaměřili jen na dohledání nebezpečných chemikálií a nikoho už nezajímal celý systém vývoje a výroby smrtelných látek v Sýrii.

Hráčů je příliš mnoho

Rusové například tvrdí, že sarin – pokud nyní šlo o tuto látku – unikl při bombardování skladů rebelů. Může to tak být?

Vyloučit to nejde. Není ale příliš fér k té tragédii zaujímat jednoznačné stanovisko.

V Chán Šajchúnu totiž zatím žádný expert neověřil, co se stalo. Zatím jsme slyšeli jen dohady od lidí z místa.

Neexistuje doposud žádná věrohodná zpráva důvěryhodného zdroje, který má k takovému vyšetřování oprávnění. 

Asad ale použil prokazatelně chemické zbraně před dvěma lety. Proto je dost pravděpodobné, že k nim sáhl znovu.

Znovu říkám: "hráčů" je v syrském konfliktu tolik, že jediné, co by mohlo do těchto palčivých otázek vnést světlo, je vyslání speciálního vyšetřovacího týmu. To je ale v tom válečném syrském kotli téměř nemožné.

Neuhýbám vašim otázkám, ve své práci jsem však zvyklý vycházet z tvrdých a prokazatelných faktů.

Američané a některé další země hovoří ovšem o použití sarinu Asadovým režimem poměrně jednoznačně. I prezident USA Donald Trump říká, že Asad je zodpovědný za běh věcí… 

Američané mají zřejmě tentokrát důkazy, k nimž nemám přístup. Věřím ale, že se poučili ze svých omylů z Iráku. To je vše, co k tomu mohu říci.

Ale možná snad ještě něco: Sýrie není Asad. Ten tvoří pouhou špičku. Asad je hlavou, ale "chemické ruce" mohou být někde jinde.

Mluvíme o programech, které byly přísně tajné. Organizace, která se zabývala výrobou otravných látek, nemusela při jejich ničení před dvěma lety přiznat všechno.

A já si to umím docela živě představit. Něco se nemuselo přiznat kvůli absenci evidence a něco třeba i úmyslně.

Existují indicie o tom, že by protiasadovští rebelové získali bojové otravné látky?

Takové indicie existovaly. Nikdy se je ale nepodařilo potvrdit.

Vy jste tedy k vyšetření toho, co bylo tento týden v syrském Chán Šajchúnu proti lidem použito a kdo za tím stál, spíš skeptický…

Nejsem skeptický k tomu, že to lze věrohodně vyšetřit. To není problém.

Skepsi si ale přesto ponechávám. Například v tom, zda se podaří opravdu věrohodně zjistit, kdo tu tragédii způsobil.

Tohle mohou opravdu zjistit jen kvalifikovaní experti, kteří se zaměří na fakta, a ne na pouhé předpoklady.

Sarin zabíjí rychle

Jak je vlastně složité bojové otravné látky skladovat a použít, nemá-li při tom útočník sám zahynout?

Pokud mluvíme například o sarinu, tak ten je velmi těkavý, podléhá rychlé hydrolýze a rozkladu.

Efektivní rozprášení sarinu na cíl není vůbec jednoduché. Jestli si někdo představuje jakýsi barel se sarinem, tak neví, o čem mluví.

Jak je vlastně sarin nebezpečný?

Jde o velmi agresivní nebezpečnou látku. Při nadechnutí začíná okamžitě působit.

Ještě před mezinárodním zákazem chemických zbraní ho používalo například dělostřelectvo při přepadové palbě, kdy si vojáci ani nestačili nasadit ochranné masky a umírali rychle už při pouhém nádechu.

(Zákaz chemických zbraní: státy mezinárodního společenství se zavázaly nejen nezískávat a zničit všechny zásoby chemických zbraní, ale také nepoužívat látky určené k potlačování nepokojů jako bojové prostředky. Česká republika podepsala úmluvu v den, kdy vstoupila v platnost – 14. 1. 1993, a ratifikovala ji 6. 3. 1996. Úmluva vstoupila v ČR v účinnost 29. 4. 1997 – pozn. red.)

Je to velký rozdíl třeba ve srovnání se stabilní látkou VX. Ta zůstává dlouho v terénu a proniká do lidského těla zejména přes pokožku dotykem, po němž se otrávíte.

Lze sarin vyrobit a přechovávat v polních podmínkách?

Lze ho vyrobit v laboratořích, to ano. Základní látky pro jeho výrobu se ale těžko shání.

Ale vzhledem k tomu, kolik těch produktů pro výrobu sarinu v Sýrii v minulosti bylo, by nemusela být výroba sarinu až tak velkým problémem.

Dá se předpokládat, že chemický útok se bude v Sýrii či v jí přilehlých oblastech opakovat?

Určitě.

A jsou třeba na takový útok připraveny země NATO?

Krizový management na to připraven je.

Zůstává jen otázkou, zda je na něco podobného připravena i společnost. On je totiž velký rozdíl mezi obavami a nebezpečím.

Nebezpečí je malé, ale i malý útok, který nikomu neublíží, může vyvolat tak hroznou paniku, že její následky budou mnohem horší, než kdyby byly otravné látky efektivně použity.