Obří skandál CIA rozděluje experty. Někteří se domnívají, že za únikem dat na WikiLeaks stojí Rusko

Šok. Nevěřícný údiv nad tím, jak podobně detailní informace o americké kyberšpionáži mohly uniknout na veřejnost. Ale také varování, že může jít o sofistikovaný útok na pověst tajných služeb USA.

Takové jsou nejčastější reakce bezpečnostních expertů na nejnovějších sérii dokumentů zveřejněných radikálním portálem WikiLeaks. Ten ho sám označil za "největší únik tajných dokumentů CIA v celé její historii".

Část expertů ale připomíná, že právě tento server zasáhl nedávno kontroverzně a výrazně do americké prezidentské kampaně - útokem na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou, obecně vnímanou jako odpůrkyni Kremlu.

"Existuje řada velmi podezřelých stop mezi Assangem (současným neformálním šéfem WikiLeaks - pozn. red.) a Ruskem," varuje podle deníku Guardian bezpečnostní expertka Susan Henesseyová z americké Brookings Institution.

Utajená americká kyberšpionáž

Téměř 9000 dokumentů zveřejněných WikiLeaks popisuje zejména údajné techniky tajných a nezákonných odposlechů, jež má CIA provádět po celém světě.

Informace mají pocházet z centra CIA pro kyberšpionáž a detailně ukazovat, jak se její specialisté díky mezerám v softwaru chytrých telefonů nebo televizí skrytě napojují do nejrůznějších přístrojů a skrze ně provádějí odposlechy zvolených cílů.

Dokumenty jsou podle WikiLeaks z let 2013-2016 a odhalují mimo jiné také údajné tajné centrum kyberšpionáže CIA na americkém konzulátu v německém Frankfurtu.

Samotná CIA odmítla s odkazem na své standardní postupy celou kauzu komentovat a říct, zda uniklé dokumenty považuje za věrohodné.

Server WikiLeaks je ohledně zdroje údajných uniklých dokumentů - z nichž podle svého vyjádření vydal zatím jen první část - tajemný. "Svazek dokumentů se pohyboval nekontrolovaně v prostředí bývalých amerických státních hackerů. (…) Jeden z nich poté nabídl WikiLeaks část těchto dokumentů," píše v oficiálním prohlášení.

Bezpečnostní experti připouštějí, že velká část dokumentů vypadá autenticky, jejich věrohodnost ale zatím nikdo nepotvrdil.

Známý americký whistleblower Edward Snowden, který v roce 2013 poprvé upozornil na obrovský objem dat shromažďovaných americkými tajnými službami, vzkázal ze svého moskevského exilu, že dokumenty považuje za věrohodné. 

"Stále to ještě procházím. WikiLeaks tady ale nabízí velkou věc. Vypadá autenticky," píše Snowden ve svém tweetu.

Ruský útok na reputaci CIA? 

Nad současným pobytem Snowdena v Rusku se ale vznáší podezření ze spolupráce s tamními tajnými službami.
Celá kauza ale hlavně přichází uprostřed velmi ostré americké debaty o věrohodnosti tamních tajných služeb.

Ty těsně po zvolení nového amerického prezidenta Donalda Trumpa varovaly, že může být skrze některé starší kompromitující materiály vydíratelný ze strany Ruska. A také že se ruské tajné služby pravděpodobně zapojily do americké prezidentské kampaně skrytými hackerskými útoky proti Trumpově protikandidátce Hillary Clintonové a její Demokratické straně.

Sám Donald Trump označil informace tajných služeb za "falešné", a jejich kroky dokonce v emocích přirovnal k "nacistickým praktikám".

Nové informace WikiLeaks, zpochybňující profesionalitu tajných služeb v USA a popisující některé praktiky CIA, podle kterých tato služba údajně kryje vlastní hackování falešnými stopami do Ruska nebo jiných cizích zemí, přilijí pravděpodobně do ohně této ostré hádky ještě další olej.

A také zaměří pozornost řady lidí na zdroj nejnovějších úniků.

Pošramocená pověst

Pověst WikiLeaks, které se v roce 2010 proslavily slavnými úniky citlivých dokumentů k americkým vojenským operacím v Afghánistánu a Iráku, se totiž v poslední době zhoršila.

Od radikálních, ale stále respektovaných obhájců větší vládní transparentnosti se tento server v očích kritiků posunul k podezření, že je - vědomě, nebo nevědomě - hříčkou v rukou ruských tajných služeb.

Jde hlavně o roli WikiLeaks v loňské americké prezidentské kampani, ve které útočily výhradně na demokratickou kandidátku Hillary Clintonovou - zveřejněním citlivých e-mailů šéfa její kampaně.

V lednu 2017 napsaly americké tajné služby ve společném prohlášení, že za těmito úniky e-mailů stála s "vysokou mírou pravděpodobnosti" ruská vojenská rozvědka, která tyto informace později tajně předala WikiLeaks.
Server to rezolutně popírá, ohledně vlastních zdrojů pro publikované dokumenty ale mlží.

Řada médií navíc poukazuje na skutečnost, že jím zveřejňované informace se v poslední době v drtivé většině kryjí s ruskými zájmy.

Jeden ze zakladatelů serveru WikiLeaks a jeho současná nejviditelnější tvář Julian Assange měl v minulosti vlastní show na ruském propagandistickém kanálu RussiaToday (RT).

Server navíc doposud nepublikoval materiál, který by výrazně útočil na jakýkoliv ruský cíl. V současných předvolebních kampaních ve Francii a Německu naopak publikoval informace, které vždy vyznívaly ve prospěch promoskevských kandidátů.

Lidé zastupující WikiLeaks napojení na Kreml opakovaně odmítli jako nepodložená i jako snahu poškodit celý projekt. V ostré americké debatě po zveřejnění údajných dokumentů CIA o kyberšpionáži půjde ale znovu o velmi horké téma.