NASA zveřejní velký objev. Veřejnost s napětím čeká, jak zásadní bude pro mimozemský život

Veřejnost čeká na zveřejnění zásadního objevu sahajícího mimo naši sluneční soustavu. Speciální konference NASA začne v 19 hodin středoevropského času. Na poslední podobné konferenci (pořádané agenturou ESA) ohlásili astrofyzici objev nejbližší exoplanety Proximy b, která se nachází v obyvatelné zóně.

NASA sice podle dostupných informací s nejvyšší pravděpodobností nezveřejní přímo objev mimozemské formy života, ale života by se přece jen mohl nepřímo týkat. Možná půjde o novou výjimečnou obyvatelnou planetu nebo jiný zásadní objev, který by byl spojený se schopností těchto planet hostit život.

Embargo na informace je vyhlášené právě do začátku tiskové konference. Ve stejnou dobu také prestižní časopis Nature celou zprávu zveřejní. Přístup na konferenci mají pouze novináři, lidé se ale mohou ptát na Twitteru pomocí #askNASA. Celý přenos také můžete sledovat přes stream.

Počet nově objevených exoplanet přibývá doslova každým dnem. K prvnímu týdnu v únoru činil celkový počet 3449 potvrzených planet. Zároveň je díky datům z teleskopu Kepler známo na 577 soustav, kde kolem mateřské hvězdy či hvězd obíhá více planet. Celkem NASA eviduje 4696 kandidátů na exoplanety, které postupně ověřuje. Seznam všech kandidátů a jejich stav jsou k nahlédnutí v databázi NASA.

Železná Země

O tom, že by mohly existovat jiné světy v jiných soustavách, snili už i někteří starověcí Řekové. S příchodem doby temna se ale podobné úvahy staly nebezpečnými. V roce 1584 vyjádřil italský astronom Giordano Bruno přesvědčení, že ve vesmíru je nespočet sluncí a planet, které rotují kolem nich. Toto tvrzení, které v konečném důsledku poukazovalo na malý až zanedbatelný význam člověka, budilo silný odpor církve. Stejně jako další názory Bruna. Za svou věrouku byl obviněn z kacířství a upálen. Od předpovědi Bruna muselo uplynout několik staletí, než se podařilo skutečně potvrdit, že exoplanety existují.

Kvůli složité detekci se podařilo první exoplanetu objevit až v roce 1993. Šlo o planetu podobnou Jupiteru. Doba velkých objevů ovšem přišla až s přelomem milénia. V roce 2006 odstartovala francouzská mise CoRoT, která objevila či potvrdila desítky exoplanet. Největší průlom ale přinesla mise Kepler, která začala v roce 2009.

Mezi první úlovky patřily vůbec největší exoplanety velikosti Jupiteru. Někteří tito plynní obři rotují dokonce v menší vzdálenosti od své mateřské hvězdy než Merkur od Slunce, proto je jejich teplota často v řádech tisíců stupňů. I plynní obři jsou ale omezení, co se týče velikosti. Ve chvíli, kdy překonají přibližně desetkrát hmotnost Jupiteru, jde už o takzvané hnědé trpaslíky - nepovedené hvězdy. Kdyby taková planeta dosáhla ještě o něco vyšší hmotnosti, zažehla by se v ní termojaderná fúze a stala by se hvězdou. Nepovedenou hvězdou se tak někdy nazývá i Jupiter.

Vědci poprvé připravili kovový vodík

Po osmdesáti letech od předpovědi se podařilo vyrobit kovový vodík. Jde o stav, kdy se vodík chová jako kov. Měl by být supravodivý za pokojových teplot.

Jeho výroba je ale náročná, je k ní nutné vyvinout ohromný tlak.

Další sortou exoplanet jsou příbuzní Uranu a Neptunu, jsou sice stejně jako Jupiter plynnými obry, ale obsahují těžší prvky. U ledových obrů je častěji k nalezení dusík, kyslík a uhlík. Nejzajímavějšími planetami jsou ale ty zemského typu. Někdy dosahují velikostí až několikanásobku Země. Některé z těchto planet mohou být tvořeny jen z jednoho kovu. Existují planety, které jsou celé ze železa. Na některých jsou pravděpodobně i oceány s vodou. Tyto exoplanety jsou zajímavé především svým potenciálem hostit život. 

Největší naděje vzbudil objev exoplanety Proxima b v srpnu loňského roku. Planeta se nachází v blízkosti trojhvězdy Alfa Centauri. Objevená exoplaneta je navíc v obyvatelné zóně, měly by na ní být teploty podobné těm na Zemi a je možné, že disponuje i atmosférou s kyslíkem. Nad planetou září tři slunce.

Planeta Proxima b obíhá kolem hvězdy Proxima Centauri. Problémem je, že Proxima Centauri je červený trpaslík, který občas směrem k planetě vyšle nebezpečné záření, což podle NASA výrazně komplikuje naději, že by se na exoplanetě nejbližší Zemi mohl vyskytovat život. Výhodou této hvězdy je ale fakt, že bude zářit ještě další miliardy let poté, co zanikne Slunce i celá sluneční soustava. Podívat se na vizualizace exoplanet objevených do roku 2015 a jejich zařazení do skupin můžete zde.

(Byla zpřesněna pasáž o Giordanu Brunovi)