Válečný veterán Emil Boček ve čtvrtek zhlédl dokument, který zaznamenává jeho loňský let v kokpitu stíhacího letounu Spitfire. Ve svých třiadevadesáti letech Boček v červenci 2016 usedl do stíhačky, se kterou ve 40. letech minulého století bojoval proti nacistickému Německu.

Dokumentární film nazvaný 20 minut nad Londýnem nechala natočit Česká mincovna. Ta se společně s armádou a několika dalšími organizacemi podílela na zajištění Bočkova letu.

Snímek se ve čtvrtek symbolicky promítal ve vršovickém kině Pilotů, veřejnost jej bude moci vidět na březnovém pražském Febiofestu.

O touze znovu usednout do kokpitu stíhačky z druhé světové války se Boček zmínil v roce 2015 při křtu pamětních mincí věnovaných Čechoslovákům, kteří za druhé světové války sloužili v RAF. Lidé kolem armády či České mincovny se rozhodli Bočkovi jeho sen splnit.

Podařilo se loni v červenci. Boček se tehdy stal jedním z nejstarších pilotů, kteří kdy do kabiny Spitfiru usedli. Stroj sice řídil zkušený pilot, český veterán však ve vzduchu nad letounem převzal vládu.

"To se nedá zapomenout, že jsem v té Anglii byl," řekl Boček. Dokumentární film se mu prý velmi líbil. "Nepředpokládal jsem, že to bude tak dlouhé a takové perfektní záběry, které tam byly, to se mnohokrát nevidí," zdůraznil.

Boček poznamenal, že se nedávno setkal s dalšími "rafáky", příslušníky britské RAF. Jeden z přátel mu prý řekl, že má pro Bočka překvapení. "Říkám, Honzo, mě už nemůžeš překvapit. Potom přišel s krabicí a když ji otevřel, tak tam byl perfektně udělaný Spifire, jak jsem s ním létal v Anglii. Říkám, tak to jsi mě fakt překvapil."

Boje proti nacistům? Strach jsem si nepřipouštěl, to bych do letadla nesedl, říká pilot Emil Boček

Film o Bočkově letu trvá téměř půlhodinu a dokumentuje pilotovu cestu do Anglie i jeho let. Při řízení Bočka zabírá kamera umístěná přímo v kokpitu.

Režisér snímku Dan Hnát poznamenal, že se filmařům podařilo získat i archivní záběry Spitfiru z druhé světové války snímané ze stejného úhlu, jako když loni natáčeli Bočkův letoun.

Veterán ve filmu vzpomíná na bojová i poválečná léta. Z okupované vlasti Boček utekl na konci roku 1939, kdy mu nebylo ještě ani 17 let. Do západní Evropy se dostal přes Balkán a Bejrút. Ve Francii se zúčastnil ústupových bojů a do Anglie připlul v červenci 1940.

Ještě v létě se Boček přihlásil do letectva, vybrán byl k pozemnímu personálu. Jako mechanik působil u 312. československé stíhací perutě. Stíhacím pilotem se po výcviku stal na podzim 1944. U 310. československé stíhací perutě doprovázel bombardéry, nad Evropu létal i při letech, kdy stíhači útočili na stanovené pozemní cíle.

Do konce války se Boček zúčastnil 26 operačních letů, ve vzduchu při nich byl téměř 74 hodin. Zažil při nich i těžké chvíle, kdy mu šlo o život. Například když mu nad mořem zhasl motor. Znovu naběhl ve chvíli, kdy se už Boček chystal vyskočit do ledových vln.

V roce 1946 Boček z armády odešel a s kamarádem si založil soukromou dílnu. Na rozdíl od dalších československých letců působících za války na západní frontě se ho nedotklo komunistické pronásledování. Za své činy byl vyznamenán Řádem bílého lva.

Česká mincovna k tématu letců z druhé světové války vydává pamětní mince. Letos je podle obchodního ředitele podniku Aleše Brixe v plánu edice připomínající konkrétní letce. Mince s tematikou československých pilotů chce firma vydávat až do osmdesátiletého výročí legendární bitvy o Anglii v roce 2020. Spolupracovat by chtěla i s britskou královskou mincovnou.

Boje proti nacistům? Strach jsem si nepřipouštěl, to bych do letadla nesedl, říká pilot Emil Boček