Paradoxy Trumpovy zdi: Její stavba přistěhovalce neodradí. Postavit ji mohou mexičtí dělníci a firmy

Čím více pracovních míst v Mexiku zrušíte, tím více budete mít v USA přistěhovalců. Přemýšlejte trochu, vzkázal Donaldu Trumpovi přes Twitter bývalý mexický prezident Felipe Calderón.

Calderónova slova jsou možná prorocká. Od začátku finanční a ekonomické krize z USA odešel větší počet mexických migrantů, než do států přišel. Jenže tento trend se může zase brzy otočit. Oslabující peso, stavba zdi na hranicích a obavy z budoucnosti povzbudí nejen Mexičany, ale i další obyvatele Střední Ameriky, aby riskovali své životy při cestě do USA.

Na zdi nevěříme

Mexiko kvůli Trumpovým předvolebním slibům svírá nejistota. Trump slíbil, že vyhostí několik milionů nelegálních přistěhovalců, pozmění Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA) a na hranicích postaví zeď. Jen pár dnů poté, co se ujal prezidentského úřadu začal své sliby postupně naplňovat.

Stavba zdi vyvolala u Mexičanů obrovskou vlnu nevole. "V Mexiku na zdi nevěříme. Za zeď platit nebudeme," zopakoval v krátkém videu, které umístil na Twitter, mexický prezident Enrique Peña Nieto.

Trumpovu zeď zatím obklopuje celá řada nejasností. Americký prezident zatím k její stavbě nedodal příliš mnoho detailů. Není například jasné, co se stane s plotem, který už lemuje část hranice: zda ho zboří, nechá stát nebo nějak využije při stavbě zdi.

Ani cena zatím není jistá – Trump zmínil částku deset miliard dolarů. Poradenská společnost Bernstein Research odhaduje, že výstavba zdi vyjde na 15 až 20 miliard dolarů. Jiné odhady jsou ale ještě mnohem vyšší.

Třeba další poradenská společnost - Gleeds Worldwide, jež se specializuje na stavebnictví, odhaduje, že zeď, kterou by podle ní muselo stavět 40 tisíc dělníků celkem pět let, vyjde až na 31 miliard dolarů, tedy v přepočtu na 780 miliard korun.

Šéf společnosti Gleeds Richard Steer pak pro britský list Guardian poznamenal, že na stavbě hraniční zdi by se paradoxně mohli podílet mexičtí dělníci a mexické firmy. Jsou totiž mnohem levnější." Je v tom určitá ironie," poznamenal.

Investiční banka Bernstein pak dodala, že mexický výrobce cementu Cemex by mohl poskytnout stavební materiály. Má totiž závody i kamenolomy nejblíže hranici, upozornil list Guardian.

Kdo zeď zaplatí? 

Především ale není jasné, kdo zeď nakonec zaplatí. Nejprve ji Washington bude financovat z peněz daňových poplatníků. Trump tvrdí, že Mexičané nakonec peníze za stavbu "USA zaplatí později". Mexičané to důrazně odmítají. 

Trump má několik možností, jak Mexiko "donutit", aby za ni opravdu zaplatilo. Nejvíce se spekuluje o tom, že Trump "zdaní" peníze, které Mexičané žijící v USA posílají svým příbuzným domů. Například loni v listopadu poslali do Mexika 2,4 miliardy dolarů, což byl meziroční skok o téměř 25 procent. Deník New York Times také přinesl informaci, že prezident USA přemýšlí i nad zavedením cla na import z Mexika do USA ve výši 20 procent. S nápadem přišli republikáni. 

Trumpovy kroky mohou mít ale paradoxně opačný efekt na přistěhovalectví, než prezident zamýšlel. Změny v Severoamerické dohodě o volném obchodu, deportace i odliv zahraničních investic se negativně odrazí v mexické ekonomice. Prohloubí tak obavy z budoucnosti a nejistotu v Mexiku. Tamní ekonomika by se podle některých odhadů mohla dokonce ponořit do recese.

"Větší nestabilita by mohla přinutit mladé, aby raději odjeli do USA. Paradoxně tak posiluje motivaci odejít na sever. Všechno, co nyní vidíme, je Trumpův efekt," vysvětlil pro list Guardian profesor Gordon Hanson z University of California v San Diegu. Varuje, že obavy ze zdi a oslabující peso, díky kterému je výdělek v dolarech ještě lákavější, mohou způsobit naopak nárůst v počtu nelegálních přistěhovalců.

To dokazují už i první statistiky. Ve čtvrtém čtvrtletí americké pohraniční hlídky zadržely 137 tisíc lidí, což je meziroční nárůst o 33 procent.

"Mnohem více lidí bude přecházet k hranicím, aby je překročili. Všechno se teď tak zdražilo," řekl pro list Guardian Paulino Hernandéz, který vede uprchlické centrum v Tijuaně na hranicích s Kalifornií.

Pašeráci mění strategii

Na Trumpovy kroky už stačili zareagovat takzvaní coyotes, jak se říká pašerákům lidí. Ti si podle amerických médií účtují až několik tisíc dolarů za své "služby".

"Příliv migrantů zesílil, coyotes je totiž povzbuzují – říkají jim, že nyní ještě mohou do USA projít," uvedla pro agenturu Bloomberg Alejandra Gordillová z guatemalského ministerstva zahraničí. Ta dodala, že pašeráci také mění strategii. Pokud lidé, kteří se chtějí dostat do USA, nemají hotovost, tak od nich berou i auta či nemovitosti jako zástavu, prodlužují také splatnost "úvěrů", jež jim coyotes dají.

A nejen to. Pokud se Trumpově administrativě podaří deportovat několik milionů přistěhovalců, tak se problémy na hranicích zřejmě ještě vyostří. Vedle Mexičanů se totiž často jedná o lidi z takzvaného severního trojúhelníku – Hondurasu, Salvadoru a Guatemaly. Ti nejčastěji prchají před všudypřítomným násilím, za kterým stojí brutální gangy a kartely.

"Hodně deportovaných lidí se prostě chce vrátit zpět do USA, kde třeba žili několik let a kde žijí jejich rodiny," uvedl pro server Business Insider Adam Isacson z nevládní organizace Washington Office on Latin America. Příliv deportovaných migrantů bez práce pak jen zatíží ekonomiky těchto států. "A vznikne chaos. A touha uniknout chaosu jen povzbudí další migranty mířící na sever," dodal.