V době vrcholící koaliční krize složil slib nový rakouský prezident Van der Bellen

Rakousko má nového prezidenta. Úřadu se ve čtvrtek ujal Alexander Van der Bellen. Bývalý předseda Zelených musel předtím projít hned dvojími volbami, když se ty první opakovaly kvůli problémům při sčítání hlasů.

"Narodil jsem se jako dítě uprchlíka. A teď tu před vámi stojím jako prezident. To mi dává pocit, že Rakousko je země s neomezenými možnostmi," řekl Van der Bellen v nástupním projevu.

"Všichni lidé by měli mít možnost vést úspěšný život. Politika je řemeslo, které by pro to mělo vytvořit podmínky," dodal. Ukázal tak, že přestože nebude mít jako prezident mnoho pravomocí, jeho postoj bude pro Rakousko velmi důležitý.

Pak se třiasedmdesátiletý politik vydal pěšky z vídeňského parlamentu, kde skládal slib, do svého sídla v paláci Hofburg.

Rakušany čekají i parlamentní volby

Právě v této době v rakouské politice vrcholí koaliční krize mezi sociálními demokraty spolkového kancléře Christiana Kerna a lidovci.

Mezi lidovci přitom získává stále větší vliv mladý ministr zahraničí a v tuto chvíli nejpopulárnější rakouský politik Sebastian Kurz.

Spolkový kancléř Kern, bývalý manažer státních drah, se na něj ale rychle dotahuje. Sociální demokraté a lidovci si předsevzali do pátku sestavit nový program a tím oživit vládní spolupráci.

Kern na začátku ledna zahájil politickou ofenzívu. V americky laděném projevu kancléř představil ambiciózní program na oživení ekonomiky.

Zároveň obsahoval i omezení možností práce pro cizince. Tím vyšel vstříc voličům, kteří od jeho strany utíkají k populistickým Svobodným.

Ti by podle průzkumů parlamentní volby, plánované na příští rok, vyhráli. Více v nich mohou ztratit právě sociální demokraté. Lidovci se totiž už dlouho a potichu chystají na případné koaliční partnerství se Svobodnými.

"Prestiž populárního mladého politika Kurze by mohla být argumentem, proč by lidovci měli opustit mezi Rakušany naprosto nepopulární koalici," tvrdí politolog Peter Filzmaier v listu Der Standard.

Jenže mladý ministr Kurz je spíše výjimkou. Lidovcům zatím vládne stará garda, které jde hlavně o posty v regionálních vládách.

Právě proto bude osoba prezidenta důležitá. Sice nemá moc pravomocí, ale pověřuje budoucího kancléře sestavením vlády.

A Van der Bellen v kampani tvrdil, že Svobodní jsou pro něj ve vládě nepřijatelní.

Je ale otázka, jak se zachová v případě, že Svobodní opravdu volby vyhrají - a budou moci sestavit vládu. Van der Bellenovy první kroky a projevy jsou tak v této složité situaci sledovány s největším napětím.

Mohl by tak – podobně jako například Andrej Kiska na Slovensku – i bez zásadních pravomocí významně ovlivňovat politickou a společenskou situaci v zemi, kterou znejišťují příliv uprchlíků a nárůst popularity nacionalistů.

Rakousko loni stanovilo hranici 37 500 uprchlíků, které je ochotno přijmout. V roce 2015 tam přitom požádalo o azyl 90 000 lidí.