Mechanismus, který umožní rychlejší a jednodušší znovuzavedení vízové povinnosti pro občany třetích zemí ve čtvrtek na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili poslanci Evropského parlamentu. Posílení této takzvané záchranné brzdy bylo podmínkou, kterou si některé země stanovily, aby souhlasily se zrušením krátkodobých víz pro občany Ukrajiny a Gruzie.

Řada českých členů parlamentu dohodnutý mechanismus přivítala a vyzvala k urychlenému zavedení bezvízového styku s Ukrajinou a Gruzií. O něm by europoslanci mohli rozhodnout na počátku příštího roku.

Takzvaný suspenzivní mechanismus usnadní znovuzavedení vízové povinnosti v případě, že by výrazně narostl počet migrantů z některé ze třetích zemí či počet neodůvodněných žádostí o azyl. Evropská komise nebo i jednotlivé členské země by spuštění záchranné brzdy mohly iniciovat také tehdy, pokud by dotyčná třetí země nespolupracovala při navracení svých občanů do vlasti nebo pokud by byl v některé unijní zemi ohrožen v souvislosti s občany dané třetí země veřejný pořádek či vnitřní bezpečnost.

Pozastavit bezvízový styk by EU mohla nejprve na devět a posléze na dalších 18 měsíců.

Český europoslanec Petr Ježek (ANO) se jako zpravodaj své frakce liberálů a demokratů (ALDE) aktivně účastnil jednání o podobě mechanismu, která podle něj byla velmi tvrdá. Kvůli jejich složitosti nastalo i zdržení plánovaného zrušení víz pro Ukrajinu a Gruzii. "Není to dobrý signál směrem na Ukrajinu a do dalších zemí," uvedl Ježek v rozhovoru s ČTK a ČRo. Obě země ale plní všechna potřebná kritéria a problém byl na straně EU, dodal.

Ukrajinci přitom podle něj zrušení krátkodobých víz vnímají jako "morální vzpruhu, že Západ na ně nezapomíná". "Pokud se Západ nebude věnovat Ukrajině, tak se jí o to více bude věnovat Rusko," dodal Ježek.

Jednání o bezvízovém styku původně EU vedla také s Kosovem a Tureckem, tyto dvě země se ale z různých důvodů nakonec na seznamu čekatelů na zrušení krátkodobých víz neocitly, upozornil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem výboru, jenž se problematikou ve čtvrtek schváleného mechanismu zabýval.

Turecko ale pracuje na splnění požadavků unie a mohlo by se stát, že ke zrušení krátkodobých víz v jeho případě dojde už v polovině příštího roku; může se ale také stát, že to bude trvat i dva roky, uvedl Zdechovský.

Samotné spuštění záchranné brzdy, kterou ve čtvrtek poslanci schválili, by podle něj bylo nakonec velmi citlivým politickým rozhodnutím, které by změnilo vztahy s danou třetí zemí.

Během středeční rozpravy posílení mechanismu přivítali i další čeští europoslanci. K urychlenému zrušení krátkodobých víz v této souvislosti vyzvala například Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Liberalizace bezvízového styku s Ukrajinou a Gruzií je mimořádně významná i z geopolitického hlediska, uvedl Jiří Pospíšil (za TOP 09). Podle něj tak EU vyšle jasný signál a poskytne těmto dvěma zemím takzvaného Východního partnerství jasnou vizi do budoucna. Také poslanec Stanislav Polčák (STAN) na plénu chystané zavedení bezvízového styku se dvěma postsovětskými zeměmi podpořil. "Myslím si, že to těmto zemím dlužíme," uvedl.

O liberalizaci vízového styku s Ukrajinou a Gruzií, kterou některé unijní státy, včetně například Německa či Francie, podmínily právě posílením a větší pružností již fungující záchranné brzdy, by Evropský parlament mohl hlasovat už na počátku příštího roku. Uvolnil by tím vízovou povinnost pro občany obou zemí pro cesty na unijní území do tří měsíců.

Aby začalo opatření platit, musí ho ještě formálně potvrdit Rada EU.

Podle europoslance Ježka se ale vzhledem ke složitému procesu evropského schvalování s různými lhůtami dá čekat, že ke zrušení krátkodobých víz pro Ukrajince a Gruzínce nedojde dříve než v květnu.