Ukrajinci a Gruzínci budou moci brzy cestovat do Evropské unie bez nutnosti zařizovat si víza. Podle informací agentury Reuters dosáhli ve čtvrtek zástupci států EU a Evropského parlamentu dohody v dlouhotrvajícím sporu. Ten se týkal tzv. suspensivního mechanismu, který by v případě nutnosti sloužil k zastavení bezvízového styku.
Pozastavení cest bez víz se bude moci dotknout jen určitých kategorií občanů dotčené třetí země, uvedl v tiskové zprávě Evropský parlament. Možnými důvody k zásahu by byl například pokles zájmu třetí země spolupracovat na zpětném přebírání svých občanů, kteří na pobyt v EU ztratí nárok - třeba po neúspěšné žádosti o azyl. Zmíněn je také "výrazný nárůst rizik" pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek členských zemí unie.
Bezvízové cestování bude možné přerušit nejprve na devět měsíců, rozhodovací proces má být navíc rychlejší. V této době se státy a komise budou snažit zjednat nápravu stavu, který k pozastavení vedl. Pokud se to nepodaří, bude možné prodloužení o dalších 18 měsíců. Komise může také navrhnout přesun dotčené třetí země zpět mezi státy, jejichž občané k cestám do EU víza potřebují.
"Stávající mechanismus není dostatečný a nyní bude vylepšen. Zároveň by fakt, že jsme dosáhli dohody, měl otevřít dveře dalším rozhovorům o vízové liberalizaci se zeměmi, které plní potřebná kritéria," uvedl slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák, jehož země do konce roku Evropské unii předsedá.
S věcí ve čtvrtek vyslovili souhlas velvyslanci unijních zemí, nyní musí dohodu potvrdit europarlament a pak ještě na závěr formálně opět státy unie.
Upravovaná pravidla se nevztahují na Británii a Irsko.
Minulý měsíc šéfové Evropské rady a Evropské komise Donald Tusk a Jean-Claude Juncker ujišťovali, že země Evropské unie a europarlament se dohodnou na způsobu úpravy unijních vízových pravidel ještě letos.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko tehdy v Bruselu zdůrazňoval, že ohledně vízové liberalizace "Ukrajina splnila svůj domácí úkol", ale stále ještě čeká, kdy Evropané dodrží své sliby a závazky. Bezvízové cestování má podle Porošenka velký symbolický význam také jako viditelný projev evropských aspirací země.
Porošenko se právě nachází v polovině svého funkčního mandátu a čelí rostoucí kritice, že nedostál očekáváním svých krajanů.
Evropská komise už loni v prosinci došla k závěru, že Ukrajina plní všechny podmínky, a je tak možné uvolnit vízovou povinnost pro cesty na unijní území do 180 dní; letos v dubnu členským zemím takový krok komise navrhla. Státy EU souhlasily 17. listopadu s podmínkou, že bezvízový styk začne platit poté, co bude mít EU k dispozici nový obecně platný mechanismus umožňující v případě potřeby bezvízové cestování opět zastavit. Taková pravidla už nyní existují, státy jako Německo ale žádaly jejich rozšíření a větší pružnost nejen kvůli Ukrajině či Gruzii, ale také v souvislosti s možným zrušením víz pro turecké občany.
Bývalé sovětské republiky Gruzie a Ukrajina se dlouhodobě snaží sblížit se Západem. Poslední dobu ale rostla frustrace z toho, že se jim nepodařilo dosáhnout například právě bezvízového styku. Evropská unie je po migrační krizi opatrná a lídři jednotlivých členských států se podle agentury Reuters obávají, že Evropané budou odmítat možnost volného vstupu na území EU pro 45 milionů Ukrajinců a 5 milionů Gruzínců.
Bez víz by do EU mohli cestovat také obyvatelé Kosova.
