Italové hlasují o ústavních reformách. Referendum ale rozhodne i o budoucnosti premiéra Renziho

Italové v neděli hlasují v referendu o ústavních reformách, které mají změnit fungování tamního těžkopádného politického systému. Podle mnohých analytiků však rozhodují zejména o budoucnosti středolevé vlády premiéra Mattea Renziho, který s plebiscitem spojil své další působení v úřadu. Výsledek hlasování, které skončí pozdě večer, bude znám nejdříve v pondělí časně ráno.

Jedenačtyřicetiletý Renzi, který stojí v čele italské vlády necelé tři roky, reformu hájí jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země, která od roku 1945 zažila více než 60 vlád. Reforma má posílit Poslaneckou sněmovnu a výrazně omezit vliv Senátu, který má mimo jiné přijít o možnost svrhnout vládu a o vliv na blokování zákonů.

"Máme 48 rozhodujících hodin, v nichž můžeme změnit budoucnost našich dětí," prohlásil před referendem Renzi ve své rodné Florencii. V nedalekém městečku Pontassieve v neděli také Renzi odvolil, doprovázen manželkou Agnese a třemi dětmi. Večer měl v plánu vrátit se do italské metropole, kde chtěl sledovat výsledky hlasování. Volební místnosti se uzavírají ve 23:00 SEČ.

Opačný hlas vhodil v neděli do volební urny v Římě bývalý několikanásobný premiér Silvio Berlusconi, jehož strana Forza Italia (Vzhůru Itálie) nabádala v kampani k odmítnutí reformy. Negativní hlas by měli Italové vyslovit i podle dalšího pravicového politika, šéfa Ligy Severu Mattea Salviniho. "Od úterka se bude politika opět zabývat problémy občanů. Renzi, který se cítí jako král světa, půjde domů," řekl v neděli Salvini, který odvolil v Miláně.

Podle ministerstva vnitra byla v neděli v poledne volební účast jen 20,14 procenta. Podobnou volební účast (20,48 procenta) měly ve stejnou dobu ale i volby do Evrpského parlamentu v květnu 2014, poznamenala agentura AP.

Podle mnohých analytiků udělal Renzi chybu, když spojil toto referendum se svou osobou. Řada lidí, kteří ústavní reformu v neděli odmítnou, svým ne hlasuje spíše proti dosavadní politice současné Renziho vlády. "Renzi neudělal dobře, že s hlasováním spojil svůj odchod. Takto se do referenda promítne veškerá nespokojenost obyvatel, včetně mládeže," řekla jedenadvacetiletá studentka z Neapole Elena Piccolová.

Hlasování velmi pečlivě sledují i evropští partneři Itálie. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung poznamenal, že v italském referendu "je v sázce Evropa". Britský The Guardian napsal, že referendum je jedním z hlasování v Evropě, které by mohly být "předzvěstí konce evropského projektu v jeho nynější formě".

Někteří voliči vhodili svůj hlas do uren v improvizovaných volebních místnostech. Ve stanu postaveném civilní obranu volili například Italové v městečku Nursie ve střední Itálii, která byla letos v srpnu a říjnu postižena silnými zemětřeseními. Při tom srpnovém zemřelo 299 lidí.

Průzkumy, zveřejněné podle italské legislativy naposledy 18. listopadu, dávaly mírný náskok stoupencům "ne". Ovšem asi čtvrtina lidí byla tehdy ještě nerozhodnutá. Podle některých expertů by na tyto voliče mohl zapůsobit takzvaný Trumpův efekt, který by měl Italy odradit od odmítnutí reformy.

"Lidé se bojí, že mezi příznivci ´ne´ je mnoho pravicových populistů, jako je Hnutí pěti hvězd a Liga Severu. Obě strany jsou proti euru," řekla listu The Independent Paola Subacchiová, ředitelka oddělení pro mezinárodní ekonomii v ústavu Chatham House.

Pokud by Renzi po referendu odstoupil, může prezident Sergio Mattarella jmenovat jiného premiéra, který povede úřednickou vládu. Budou-li se ale nové volby konat již začátkem příštího roku, mohlo by se k moci dostat euroskeptické Hnutí pěti hvězd. To má nyní podle průzkumů podporu asi 28 procent voličů, což je skoro stejně jako má Renziho Demokratická strana, tu by nyní volilo asi 32 procent voličů.

Jak nicméně poznamenala britská BBC, i v případě Renziho prohry to nemusí znamenat, že současný premiér přijde o moc. Jednou z variant totiž je, že prezident Mattarella by ho mohl požádat o vytvoření nové vlády.