Islámský stát před soudem: Evropské vlády přitvrzují v boji s verbíři džihádu

Na lavici obžalovaných sedí bývalý profesionální hasič, z něhož se v očích policie stal nebezpečný politický žhář – šiřitel islamistického extremismu. Sven Lau alias Abu Adam je jednou z nejznámějších tváří německé salafistické scény. Vstupu do soudní místnosti v porýnském Düsseldorfu předchází bezpečnostní kontrola přísnájako na letišti, tašky a telefony musí zůstat u vchodu.

"Je dobré chvíli nemít iPhone, alhamdulillah, chvála Bohu," komentuje bezpečnostní opatření jeden ze čtveřice radikálů, čistokrevných Němců, kteří k soudu přišli podpořit svého "bratra" obviněného z podpory teroristické organizace.

Obžaloba se snaží dokázat, že Sven Lau (36) na dálku pomáhal brigádě německých bojovníků v Sýrii, kteří se přidali k Islámskému státu. Jeho dobrý přítel ze salafistické party ve městě Mönchengladbach Konrad Schmitz se stal velitelem této brigády a Lau je obviněn z toho, že mu z Německa poslal přístroje na noční vidění a dohodil minimálně dva bojovníky. Jeden z nich minulé úterý v Düsseldorfu vypovídal v roli korunního svědka.

Ismail Issa (26) přichází hladce oholen, v modrém obleku, tmavém tričku, teniskách Nike a s tváří plnou úsměvů. Upovídaný mladík z libanonsko-syrské rodiny v době začínající války v Sýrii procházel osobní krizí, jeho manželka potratila, následně se rozvedli. Ismail, jenž se během divoké puberty ničemu nevyučil, si vydělával v prodejně KFC a žil u matky ve Stuttgartu.

V té době, psal se rok 2012, začal navštěvovat radikální mešitu a přemýšlel o cestě do Sýrie, kde chtěl bojovat proti Bašáru Asadovi. Hnal ho i osobní motiv: jeho příbuzní byli vězněni a mučeni v žalářích čtyřicet pět let trvající diktatury rodiny Asadů. Issa si naspořil peníze na pouť do Mekky, kde se chtěl na výpravu do války duchovně připravit, a na ní v létě 2013 potkal Svena Laua.

V novém Respektu 49/2016 dále najdete: 

Češi bez doktorů: Stále více lékařů nemůže do důchodu, protože za sebe nemají náhradu. Řešení existuje. 

Reportáž: Jak se bojuje proti verbířům džihádu 

Rozhovor s politologem Janem Charvátem: Skupiny Ortel se nemusíme bát

Sen o rychlotratích opět ožívá: Praha–Brno vlakem za hodinu

Lidový klasik Rousseau: Výstavou uměleckého samouka se naše Národní galerie vrací na mezinárodní scénu

Zázračná pilulka smrti: Skandál jménem DES ukázal, že chemické látky mohou být záludnější, než si lidstvo myslelo

"Sám jsem většinu života islám nebral vážně a imponovalo mi, že on víru srdcem a duší prožíval, ačkoli je rozený Němec," vypovídá Issa. "Byla to mezi salafisty prominentní osobnost… Chtěl jsem ho poznat lépe, a proto jsem k němu hledal kontakt. Vyprávěl mi, že už Sýrii navštívil s humanitárním konvojem, na který v Německu vybral peníze. Ukazoval mi videa a fotky z cest." Sven Lau, dnes oděný do tmavě modrých džínů a černého svetru, ho zpoza plexiskla sleduje. Je opřený o lokty, občas vezme do ruky tužku a udělá si poznámku.

"Chtěl jsem odejít do Sýrie a Sven Lau mi to umožnil," pokračuje Issa, který nakonec skutečně prošel bojovým výcvikem u brigády německých džihádistů a v listopadu 2013 se – po zranění v bitvě – vrátil do Německa nakoupit léky a vybavení do boje. Německá policie ho tehdy zatkla na dálničním odpočívadle a letos na jaře byl odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení.

Nyní se chce dříve dostat na svobodu a zbavit se pověsti islámského teroristy – a proto proti někdejšímu idolu svědčí. "Také mě zklamalo, že Sven Lau jen žvanil. Chvástal se, že také půjde do boje, ale neodešel," vysvětluje Issa soudu své důvody k výpovědi.

Pod dohledem

Podobných soudů, jako je ten düsseldorfský se Svenem Lauem, dnes probíhá po Evropě několik. Před nedávnem byl ve Velké Británii poslán na pět a půl roku do vězení islámský duchovní a jeden z tamních nejaktivnějších verbířů Anjem Choudary. Aktuálně probíhá v Norsku soud s dalším verbířem, prvním Norem v historii země, který za rekrutování bojovníků do cizí války stanul před tamní justicí.

Statistiky o přesném počtu probíhajících procesů s navrátilci ze syrského bojiště a s lidmi odpovědnými za jejich radikalizaci neexistují. V posledních měsících však lze vypozorovat změnu v přístupu státních složek. Řada evropských států v minulosti verbíře netrestala v podstatě vůbec a policisté o nich neměli dost informací.

Tajné služby však vlivem teroristických útoků v evropských městech prohloubily svoji znalost o podhoubí radikálů, policie začala verbíře stíhat a i v procesech s navrátilci ze Sýrie dává justice vyšší tresty. Množí se tedy známky toho, že demokracie a jejich právní stát jsou v reakci na hrozbu islámského extremismu sice pomalé, ale nikoli paralyzované.

"Muslimský svět by se neměl bát nafoukaných křižáckých tajných služeb." Těmito slovy ještě loni v únoru promlouval z internetového listu Islámského státu Dabiq známý belgický radikál Abdelhamid Abaaoud, když burcoval své souvěrce do boje proti Západu.