Skupina 14 evropských států, včetně Česka, v pátek vyzvala k novému začátku v oblasti kontroly konvenčních zbraní.

Výzva se týká především vztahu k Rusku, které před devíti lety pozastavilo platnost Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě z roku 1990.

V prohlášení skupiny zemí v čele s Německem se také píše o zvyšující se nestabilitě v Evropě nebo ilegální anexi Krymu Ruskem.

Evropské země se v prohlášení hlásí k zásadám mezinárodního práva, státní suverenity, neporušitelnosti státních hranic nebo k právu na vlastní obrannou politiku. Zároveň vyjadřují obavy, že některé z těchto zásad jsou porušovány.

"Kvůli řadě událostí z posledních let, které vzbuzují znepokojení a k nimž patří také nelegální anexe Krymu Ruskou federací a následná přetrvávající krize na východě Ukrajiny, panují vážné pochybnosti o budoucnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti na našem kontinentu," píše se v textu.

Prohlášení konstatuje, že se také drolí stávající systém kontroly zbrojení, a vyzdvihuje nutnost vrátit se ke strategické stabilitě, zdrženlivosti, předvídatelnosti a transparentnosti, aby se omezila vojenská rizika.

"Jsme přesvědčeni o tom, že nový začátek v oblasti kontroly konvenčního zbrojení je důležitým krokem ke skutečné a účinné spolupráci v oblasti bezpečnosti, který povede k míru a bezpečnosti na našem kontinentu," stojí také v textu, který vyzývá i další státy, aby se k iniciativě připojily. Za hlavní fórum pro budoucí dialog označuje prohlášení Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Text výzvy podepsalo 14 států, původně se přitom hovořilo o tom, že jich bude 16. Rumunsko a Portugalsko ale nakonec ve skupině nejsou. Vedle Česka a Německa prohlášení podepsaly Slovensko, Rakousko, Belgie, Švýcarsko, Španělsko, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Bulharsko.

Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem. Členské země NATO a Varšavské smlouvy ji podepsaly v listopadu 1990. O devět let později byla smlouva v souvislosti se zrušením Varšavské smlouvy revidována.

Rusko v roce 2007 plnění smlouvy pozastavilo, dokud revizi neratifikují státy NATO.

Západní země ale odmítly novou verzi smlouvy ratifikovat, dokud Rusko nedostojí svému slibu z roku 1999 a nestáhne své jednotky z Podněstří, oblasti Moldavska ovládané proruskými separatisty.

Rusko se v posledních letech podílelo jen na schůzkách konzultativní skupiny ke smlouvě. I účast na nich ale loni pozastavilo.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist