Organizace Amnesty International (AI) obvinila nejbohatší země světa z vyhýbání se odpovědnosti v migrační krizi. Učinila tak ve své zprávě, kterou v úterý zveřejnila v Londýně. Více než polovinu z 21 milionů uprchlíků žijících mimo svou vlast přijalo podle AI pouhých deset zemí světa, které přitom nepatří k nejbohatším - na světovém HDP se podílejí dohromady jen asi 2,5 procenty.
"Pouhých deset ze 193 zemí světa hostí více než polovinu uprchlíků," uvedl generální tajemník AI Salil Shetty. Podle něj by světoví lídři měli vysvětlit, jak je možné, že svět může zachraňovat zkrachovalé banky, vyvíjet nové technologie, vést války, a přitom nedokáže zajistit bezpečný domov pro 21 milionů uprchlíků, tedy pouhé 0,3 procenta světové populace.
Zpráva AI přiblížila mimo jiné nerovnoměrné rozdělení syrských uprchlíků, jichž podle ní například Británie přijala od roku 2011 pouze necelých osm tisíc. Zatímco Jordánsko, které má téměř 10 krát méně obyvatel než Británie a produkuje jen 1,2 procenta jejího HDP, poskytlo útočiště více než 655 tisíc běženců ze Sýrie.
Čtyřapůlmilionový Libanon podle AI přijal přes 1,1 milionu syrských uprchlíků, zatímco třeba Nový Zéland, který má zhruba stejně obyvatel jako Libanon, přijal dosud jen 250 syrských běženců. AI jmenovala i čtyřapůlmilionové Irsko, která má sedmkrát větší rozlohu a pětkrát silnější ekonomiku, a přitom podle AI hostí jen 758 uprchlíků ze Sýrii.
Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionu. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v deseti zemích světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika.
Právě nerovnoměrné rozdělení zátěže způsobené miliony uprchlíků krizi ještě zhoršuje, uvedla Amnesty International ve své zprávě. Hostitelské země, z nichž většina patří k těm chudším na světě, totiž nemají dostatek prostředků na to, aby se o uprchlíky postaraly. Řada z lidí na útěku se tak chtě nechtě vydává na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie.
"Dětem se nedostává vzdělání, lidé nemají dostatek jídla," uvedla Audrey Gaughranová, ředitelka Amnesty International pro globální otázky. Současná situace je podle ní "nespravedlivá a neudržitelná". Organizace proto vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků, a to na základě své schopnosti se o ně postarat.
"Problémem není počet uprchlíků na světě, ale to, že řada nejbohatších zemí světa jich přijímá nejméně a dělá pro ně minimum," uvedl generální tajemník Amnesty International Shetty. "Pokud by každá z nejbohatších zemí světa přijala takový počet uprchlíků, který odpovídá její velikosti, bohatství a míře nezaměstnanosti, bylo by nalezení domova pro větší množství uprchlíků řešitelnou výzvou," dodal.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
