Unie se nedohodla, zda ukončit jednání o obchodní dohodě s USA. Požadují to zatím jen Francie a Rakousko

Francie a Rakousko chtějí ukončit jednání o volném obchodu se Spojenými státy. Obě země o to požádaly na schůzce ministrů obchodu členských zemí Evropské unie v Bratislavě. Určité pochybnosti vyslovili také ministři Slovinska a Lucemburska. Jak bude Evropa dále pokračovat, se ale podle českého ministra obchodu Jana Mládka na schůzce nedohodlo. "Žádný silný závěr na toto téma nepadl," uvedl Mládek s tím, že schůzka byla neformální, a proto ani nemohla přijmout žádná rozhodnutí.

Ostatní státy, včetně Německa, ale podle něj chtěly v jednáních se Spojenými státy pokračovat. "Diskutovalo se o tom, že by jednání s USA potřebovala určitý restart. Není ale jasné, jestli by bylo lepší je ukončit a po nástupu nové administrativy znovu začít, nebo jen na nějakou dobu vyjednávání zvolnit," řekl Mládek s tím, že Česko si přeje, aby jednání pokračovala dál.

Státy, které požadovaly ukončení jednání, ostatně nedokázaly definovat konkrétní problém, který s dohodou zvanou TTIP mají. Stěžovaly si, že TTIP bývá napadáno kvůli spojení s globalizací, úlohou velkých firem v ekonomice či ekonomické nerovnosti. "Jak bychom měli tento problém řešit od nich na schůzce ale nezaznělo," uvedl Mládek.

Státy se tak shodly alespoň na jednom. Už oficiálně mohou přiznávat, že do konce administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy se uzavřít dohodu o volném obchodě s USA nepodaří. Eurokomisařka pro obchod Cecilia Mamströmová ale popřela, že by byla dohoda TTIP mrtvá.

Co by ale chtěli ministři dotáhnout do konce, je obchodní dohoda s Kanadou. I když k ní mělo několik států, jako například Rakousko či Belgie, ještě připomínky, svolení k ratifikaci by měli ministři obchodu udělit na mimořádné schůzce 18. října v Lucemburku. Slavnostně podepsána by dohoda měla být na summitu EU-Kanada 27. října.

V tu chvíli ale vejdou v platnost pouze některá její ujednání. Celá dohoda může začít platit až poté, co ji ratifikují všechny národní a některé regionální parlamenty členských zemí. "Na schválení všemi zeměmi bude určitě čekat například ujednání o urovnání sporů mezi investorem a státem," uvedl Mládek. Česko podle něj nebude s ratifikací nijak otálet. "CETA je obchodní dohoda mezi blokem s více než 500 miliony obyvateli a zemí s 37milionovou populací. Jestli někdo tvrdí, že nám Kanada něco diktuje, tak neříká pravdu," vysvětlil Mládek. Podle něj je navíc Kanada zemím Evropské unie sociálně a kulturně asi nejbližší ze všech států světa.

Podle odhadů Evropské komise má smlouva s Kanadou zvýšit HDP unie zhruba o 12 miliard eur ročně a jde zároveň o nejambicióznější obchodní dohodu, kterou kdy EU uzavřela.

"CETA usnadní našim firmám život hned v několik ohledech. Odstraní nejen veškerá cla na průmyslové výrobky - devětadevadesát procent hned, zbytek postupně do 7 let - a většinu cel na výrobky v zemědělství a potravinářství. Dává také firmám možnost účastnit se veřejných kanadských tendrů i na úrovni provincií a měst," vypočítává Mládek některé z výhod dohody.

Odpůrci CETA svolali v pátek do centra slovenské metropole demonstraci. Na shromáždění blízko budovy, ve které se sešli ministři zemí evropské osmadvacítky, přišly zhruba dvě stovky lidí.

Mohutnější protesty proti CETA i TTIP se v uplynulých dnech konaly v jiných evropských městech.

Odpůrci obou projektů mimo jiné tvrdí, že dohody poskytnou větší sílu nadnárodním společnostem a povedou ke zhoršení potravinářských, ekologických i pracovních norem. Podle zastánců dohod tyto dokumenty podpoří hospodářský růst i tvorbu pracovních míst.