Rakouský vicekancléř vyzval k zastavení rozhovorů o TTIP. Postavil se tak na stranu Francie

Rakouský vicekancléř a ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner ve středu vyzval k zastavení rozhovorů o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Postavil se tak na stranu Francie, která hodlá v září o přerušení jednání požádat Evropskou komisi. Plánovaná dohoda s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) by měla odstranit některé zbývající překážky v obchodních vztazích mezi EU a USA a vytvořit největší zónu volného obchodu na světě.

"Jednání by se měla zastavit a celý proces by měl začít znovu od začátku," prohlásil Mitterlehner. Startovním bodem pro nové rozhovory by se podle něj mohly stát listopadové prezidentské volby ve Spojených státech. "Jenom ten největší optimista by mohl předpokládat, že by (TTIP) mohla být dokončena v letošním roce," řek vicekancléř agentuře APA.

Debatu o osudu rozhovorů rozvířilo víkendové prohlášení německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela, podle kterého jednání o dohodě v podstatě zkrachovala, jen si to nikdo nechce přiznat. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové ale v pondělí vicekancléřova slova odmítl a podpořil pokračování rozhovorů.

Mluvčí Evropské komise v pondělí sdělil, že vyjednávání o dohodě nyní vstupují do zásadní fáze, kdy jsou na stole návrhy většiny kapitol a kdy se začíná rýsovat podoba budoucí smlouvy. Komise podle něj nadále předpokládá ukončení rozhovorů ještě letos. Také Bílý dům v pondělí uvedl, že Washington má stále v plánu dosáhnout dohody o volném obchodu s EU do konce letošního roku.

Státní tajemník pro zahraniční obchod na francouzském ministerstvu zahraničí Matthias Fekl ale v úterý prohlásil, že jednání trpí nevyvážeností ve prospěch americké strany. "Američané nedávají nic, nebo jen drobky (…), takto by se mezi spojenci vyjednávat nemělo," uvedl. "Tato jednání je třeba jasně a definitivně zastavit, aby se začalo znovu a na dobrých základech," dodal.

Zastánci TTIP tvrdí, že dohoda oběma stranám přinese zrychlení hospodářského růstu. Podle odpůrců by však deregulace obchodu měla negativní dopady kupříkladu na pravidla EU v oblasti bezpečnosti potravin či ochrany životního prostředí, panují rovněž obavy ze zhoršení pracovních podmínek.