Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) oznámili dosažení dohody, která má ukončit půl století trvající válku. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na vyjednavače.
Konflikt si od roku 1964 vyžádal na 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.
Obě dvě strany jednoho z nejdéle trvajících konfliktů na světě oznámily dosažení dohody, která ukončí násilí a přispěje k budování stability a míru, ve společném prohlášení. To přečetli zástupci Kuby a Norska, kteří v rozhovorech figurovali jako vyjednavači.
Zahraniční rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Dohodu, proti níž vystupovali dva bývalí kolumbijští prezidenti, je potřeba ještě schválit v referendu. To se nejspíš bude konat v září.
Radikálně levicové hnutí FARC, které má nyní asi 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), který ho vedl až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16.000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.
Fakta o FARC:
- Revoluční ozbrojené síly Kolumbie - Lidová armáda (FARC-EP, zkráceně FARC), založil v roce 1964 jako Bloque Sur (Jižní blok) Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. V roce 1966 se přejmenovaly na FARC.
- FARC bojovaly za ideje radikálního komunismu; tvrdily, že zastupují chudé zemědělce v boji proti vládě a proti vlivu USA v Kolumbii. Tento boj si vyžádal na 260.000 obětí a sedm milionů uprchlíků.
- FARC mají nyní asi 7000 členů. Na začátku 21. století, kdy ovládaly asi třetinu území Kolumbie, zejména na jihu a jihovýchodě, měly asi 17.000 bojovníků. Asi 20 procent z nich bylo mladších 18 let a mnozí z nich byli údajně naverbováni násilím.
- FARC, které v roce 2002 zařadila po USA na seznam teroristických organizací také EU, získávaly finance z obchodu s drogami, z únosů a vydírání. Vybíraly například podíl z výnosů z polí s kokou, pronajímaly svá letiště a poskytovaly drogovým pašerákům za úplatu ozbrojenou ochranu.
- O mírová jednání s FARC se pokoušel už v polovině 80. let kolumbijský prezident Belisario Betancur, i přes podepsané příměří ale rozhovory nakonec ztroskotaly. Vláda prezidenta Andrése Pastrany v roce 1999 přiznala povstalcům na jihu země v regionu El Caguán demilitarizovanou zónu o rozloze 42.000 km čtverečních, kde se měla konat jednání o míru. Ta ale nakonec ztroskotala, a gerila si tak v oblasti upevnila své pozice.
- Tvrdou linii vůči FARC zaujal prezident Álvaro Uribe (2002-2010), i když i on se s nimi snažil vyjednávat. Například v roce 2004 navrhl propustit asi 300 povstalců z vězení výměnou za 63 rukojmích. FARC to odmítly, stejně jako týž rok nepřijaly Uribeho nabídku nevydat jednoho z vůdců FARC Ricarda Palmeru alias Simóna Trinidada Američanům výměnou za rukojmí. Trinidad byl v lednu 2008 v USA odsouzen k 60 letům vězení mimo jiné za únos tří amerických občanů.
- Nejslavnějším rukojmím FARC byla kolumbijská a francouzská občanka Ingrid Betancourtová, za jejíž propuštění se angažoval na jaře 2008 i tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Tato senátorka, unesená v únoru 2002 během kandidatury na nejvyšší úřad v Kolumbii, byla osvobozena 2. července 2008 při operaci Šach, kdy armáda bez jediného výstřelu (díky infiltraci agentů) z džungle odvezla 15 rukojmích, včetně tří Američanů.
- V posledních letech armáda zabila několik vůdců FARC: v březnu 2008 Raúla Reyese, muže číslo dva, v září 2010 byl zabit hlavní vojenský velitel Jorge Briceňo (Mono Jojoy) a v listopadu 2011 nejvyšší velitel Alfonso Cano, jehož nahradil Timoleón Jiménez (Timochenko), jenž vede FARC dosud.
- Od podzimu 2012 vedla vláda s FARC v Havaně mírová jednání, ale i během nich pokračovaly útoky povstalců na vojenské i civilní cíle a odvetné akce vládních sil. Dohodu o definitivním oboustranném příměří podepsaly obě strany letos v červnu.
- Ve středu byl oznámen úspěšný konec mírových rozhovorů v Havaně. Definitivně byla dokončena mírová dohoda, kterou nyní zbývá jen slavnostně podepsat a schválit v referendu, které se uskuteční 2. října.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
