Turecké speciální jednotky dopadly 11 členů komanda, které chtělo při nezdařeném červencovém puči zajmout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podle agentury Anadolu patřili zadržení vojáci ke skupině, která zahájila útok na hotel v letovisku Marmaris, kde byl Erdogan na dovolené. Byl ale včas varován a odjel z hotelu před příjezdem komanda.

Podle Anadolu bylo devět hledaných vojáků dopadeno v provincii Mugla v neděli, další dva v pondělí. Speciální jednotka vyslala do akce vrtulníky i bezpilotní letadla, na místě vypukla přestřelka, ale podle turecké agentury nejsou zprávy o obětech. Do operace, při níž měl být Erdogan zajat, bylo podle tureckých médií zapojeno 37 vojáků, 25 z nich bylo dopadeno již dříve.

Turecko po nepodařeném puči provádí rozsáhlé čistky v kruzích kritických k Erdoganovi. Armáda propustila téměř 1400 vojáků, suspendováno bylo přes 66 tisíc zaměstnanců justice, státní správy a školství. A není to všechno. "Na řadě jsou teď změny v jednotkách tajných služeb, jako to bylo provedeno u ozbrojených sil," řekl vicepremiér Numan Kurtulmus po pondělní schůzi vlády. Podle tureckých představitelů citovaných agenturou Reuters chce Erdogan podřídit národní tajnou službu i generální štáb armády prezidentskému úřadu. K tomu ale bude potřebovat změnu ústavy a podporu opozice.

Včera také mělo dojít k prvnímu jednání představitelů turecké a americké armády od zmařeného puče. Jeho obsah nebyl do uzávěrky HN znám. Vztahy dvou významných členských zemí NATO se zhoršily, když Turecko po nezdařeném pokusu o převrat požádalo o vydání tureckého duchovního Fethullaha Gülena z USA. Podle Ankary tento bývalý Erdoganův spojenec stojí za pokusem o puč. Gülen, který žije v Pensylvánii, obvinění odmítá.

Události v Turecku se promítají i do zemí, kde žijí silné turecké komunity. V německém Kolíně nad Rýnem se v neděli konaly manifestace Erdoganových přívrženců a také odpůrců. Zúčastnilo se jich na 40 tisíc lidí, akce se obešly bez incidentů, ale policie uvedla do pohotovosti na 2700 příslušníků. Erdogan chtěl v přímém přenosu své stoupence pozdravit, avšak ústavní soud to zakázal. Turecko si kvůli tomu v pondělí předvolalo německého chargé d'affaires, aby mu předalo oficiální stanovisko, podle kterého je nepřijatelné zakázat prezidentovi spojit se s manifestujícími videokonferencí.

Z Německa se přitom ozývá další kritika Turecka, které pohrozilo, že vypoví dohodu o migraci s Evropskou unií, pokud se do října nedočká zrušení vízové povinnosti pro své občany. Sociálnědemokratický vicekancléř Sigmar Gabriel prohlásil, že by se Německo a Evropa neměly nechat Ankarou vydírat. Generální tajemník CSU Andreas Scheuer šel ještě dál. "Hrozby a ultimáta − nový styl Erdoganova Turecka. V otázce naplnění 72 podmínek pro zrušení víz nejsme na tureckém bazaru," nechal se slyšet s tím, že je bezvízový režim v současné situaci zcela vyloučen.

jarvis_579f8eb5498e764910b8e459.jpeg
Podporu Erdoganovi v neděli 31. července vyjádřili i Turci žijící v Německu. V Kolíně nad Rýnem se jich sešlo na 40 tisíc.
Reuters
jarvis_579f8eb5498e764910b8e45d.jpeg
Turecké shromáždění v Kolíně nad Rýnem ale provázelo napětí. Sešli se tu totiž i odpůrci islámu.
Reuters