Kancléřka nenašla řešení. Šéf německých liberálů Lindner se ostře vymezuje proti Merkelové

Vedení německých liberálů (FDP) převzal Christian Lindner po jejich historické porážce v roce 2013. Strana, která byla po většinu poválečného Německa součástí vlády, se tehdy poprvé nedostala do Spolkového sněmu. Voliči ji potrestali za politiku, která liberalismus redukovala jen na nízké daně, deregulaci, minimální stát a sliby tohoto druhu v praxi nedokázala naplnit.

Vystudovaný politolog a filozof Lindner, který už od svých 21 let zasedá v zemském sněmu v Porýní-Vestfálsku, se snaží podobu FDP a rozměr liberalismu rozšířit. K jeho tématům patří například digitalizace, podpora start-upů a chuti riskovat a v migrační politice pak ostrá kritika vládní politiky. FDP opět sílí: vrátila se do několika zemských parlamentů a rostou jí i celostátní preference. "Je pravda, že Evropa je sice dlouhodobě úspěšná, ale zadrhla se nyní ve stojatých vodách," říká v rozhovoru pro Respekt.

Často v projevech říkáte, že v Evropě musíme být více optimističtí. Není to v dnešní situaci naivní?

Arabské války, Putin, stárnutí populace, digitalizace, která změní způsob práce a života a pro Evropu nemusí být výhodná. Všechny ty problémy vidím, ale další vývoj přece můžeme utvářet, a ne na něj ustrašeně zírat. A právě víra, že budoucnost může být lepší než současnost, je rozhodujícím zdrojem lidské energie.

Kdo je optimistický a věří, že se věci mohou zlepšit, ten nezačne stagnovat a o něco se pokusí. Obávat se musíme jen pesimismu a s ním spojených pokusů zastavit čas, uzavřít se a sázet více na autoritářská než na liberální a demokratická řešení.

Ale zdá se, že se evropská integrace zasekla a státy neumějí při řešení problémů spolupracovat.

Je pravda, že Evropa je sice dlouhodobě úspěšná, ale zadrhla se nyní ve stojatých vodách. Ve skutečně důležitých otázkách typu zahraniční, energetické nebo bezpečnostní politiky neumí jednat a místo toho ztrácí čas různými detaily, třeba prosazováním norem pro výkon vysavače. Debata o brexitu by měla být příležitostí k novému nastartování evropského projektu.

Jak?

Je třeba určit témata, některá jsem už zmínil, a dodal bych k nim ještě fungování vnitřního trhu, která by se měla pro Evropu stát prioritou. Přál bych si, aby v nich konala jednotněji a rychleji. V Evropské radě o tom musí šéfové vlád hovořit a pokud nenajdou shodu, tak by měly jít státy ochotné předat více suverenity na nadnárodní úroveň napřed. Německo, Francie, Benelux, ale proč ne i některá ze středoevropských zemí. Unie potřebuje novou dynamiku, potřebuje občanům ukázat úspěchy při řešení nejdůležitějších otázek.

Zároveň se některé kompetence mohou vrátit na národní úroveň, mám na mysli sociální politiku nebo třeba zmíněná pravidla pro výkon vysavače, která jsou prostě zbytečná a byrokratická. Co se nemusí regulovat z Bruselu, to by také z Bruselu regulováno být nemělo.

Jak by EU měla reagovat na výsledky referenda?