Slovenský prezident Andrej Kiska: Slovensko je pro všechny

V projevu ve slovenském parlamentu minulý čtvrtek jste řekl, že na Slovensku není téměř nikdo, kdo by obhajoval Evropskou unii. Čím si to vysvětlujete?

Jde o dvě věci. Současná domácí politika je často populistická a založená na hledání nepřítele. Měli jsme to i v minulosti, kdy politici vytáhli například maďarskou kartu. Teď je to evropská karta. Na druhé straně, ani Brusel není bez chyb, je tam občas nedostatek empatie vůči lidem i národům, zejména těm menším. Například říct, že za každého nepřijatého uprchlíka bude sankce dvě stě padesát tisíc eur, bylo úplně zbytečné. Nahrává to extremistům.

Není překvapivé, že na jedné straně Slováci stále patří k nejvíce proevropsky smýšlejícím národům, ale v parlamentu takřka není proevropská politická strana?

Na obranu naší vlády musím říct, že první věta jejího programového prohlášení je přihlášení se k Evropské unii.

Na druhé straně pak ale premiér Robert Fico zdůrazňuje národní suverenitu proti evropské solidaritě. Nemá slovenská zahraniční politika dvě tváře?

Bylo to dobře vidět i před volbami, že slovenská zahraniční politika je poněkud schizofrenní. Na jedné straně věcně vzato je proevropská, na druhé straně někteří politici mluví jinak, což si vysvětluji bojem o voliče.

Nedávno byl v Praze summit Visegrádské čtyřky a i zahraniční média si všimla, že rétorika českého premiéra byla hodně odlišná od rétoriky ostatních, kdy on jediný mluvil o potřebě evropské solidarity a kompromisů. Nenastává ve střední Evropě situace, že Česko se rozhodlo jít jinou cestou než Maďarsko a Polsko a že Slovensko zůstane osamoceno někde mezi?

Nesouhlasím. Nemyslím si, že by slovenská zahraniční politika byla výrazně jiná než česká. A také si musíme říct, proč V4 před pětadvaceti lety vznikla. Bylo to kvůli společnému zájmu vstoupit do EU. A nebyla vždy ve všem shoda, například když jsme měli na Slovensku Vladimíra Mečiara. Nezapomínejme, že V4 vznikla ve jménu společného cíle.

A je dnes ještě nějaký společný cíl?

Ve slovenské zahraniční politice, aniž bych komentoval jiné státy, neexistuje sebemenší zaváhání v proevropské orientaci. Když pomineme některá prohlášení politiků, v praxi nevidím nic, co by tuto politiku zpochybňovalo.

Nevidíte jistou disproporci v žalobě Slovenska vůči EU v otázce kvót pro uprchlíky?

Na to říkám jen jedno, že když si slovenská vláda myslela, že takovou žalobu měla podat a měla argumenty, tak to udělala a já to dál nebudu komentovat.

Říkáte, že nechcete komentovat politiku jiných států, ale nemáte přece jen pocit, že se V4 štěpí v názoru na EU?

Opět pouze připomínám, že i my jsme měli Mečiara a V4 vydržela, že se tedy vyskytují období různých názorů, ale kvůli tomu rušit V4 by bylo zásadní chybou. Jsme tady spolu proto, že máme historicky mnoho společného, jsme v jednom geopolitickém prostoru a máme usilovat o co nejlepší místo v evropském světě a abychom byli jeho součástí.

V novém Respektu 25/2016, který vychází v pondělí, dále najdete:

Proč skončil plukovník Šlachta

Porostou platy učitelů?

Microsoft kupuje LinkedIn

Svoboda pohybu v Evropě a brexit

Hra o pražský Institut plánování a rozvoje

Co brání práci Ukrajinců v Česku

Tento týden bude v Británii referendum o setrvání či odchodu z EU. Jaké důsledky může mít případný brexit pro EU?

V první řadě věřím, že k brexitu nedojde a že se najde většina rozumných voličů, kteří si uvědomují obrovské výhody členství v EU. Je mi jasné, že dějiny se nezastaví, ale věřím, že Británie zůstane.