Švýcaři v referendu odmítli garantovaný příjem. Peníze bez práce chtěla pouze necelá čtvrtina z nich

Švýcaři nebudou dostávat peníze od státu za nic. V referendu jasně zamítli návrh, aby jejich země jako první na světě zavedla garantovaný státní příjem pro všechny občany. Ten měl podle návrhu činit 2500 franků (asi 61 000 korun) bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, anebo je nezaměstnaný.

Pro hlasovala podle švýcarského statistického úřadu, který hlasy sčítal, necelá čtvrtina (23,1 %) lidí, kteří k referendu přišli. Proti se postavili lidé ze všech 26 kantonů, největší podíl kladných hlasů se sešlo v Basileji, kde bylo pro 36 procent hlasujících.

Iniciátoři hlasování každopádně výsledek i tak považují za velký úspěch. "Dostali jsme mnohem více hlasů, než jsme čekali. Znamená to, že debata o základním příjmu bude pokračovat. I v mezinárodním měřítku," řekl Daniel Häni, mluvčí iniciativy za základní příjem.

Švýcaři odmítli i delší dovolenou

Unikátní návrh rozvířil živé debaty už před hlasováním, nicméně bylo zřejmé, že má jen slabé šance na přijetí. Zamítnutí návrhu nasvědčovali průzkumy a také jiné hlasování Švýcarů z roku 2012. Tehdy si odmítli prodloužit placenou dovolenou ze čtyř na šest týdnů v obavě ze ztráty konkurenceschopnosti země, proslulé vysokou pracovní morálkou. Návrh na zaručený příjem nicméně získal 100 tisíc podpisů, potřebných pro předložení k všelidovému hlasování.

Pobírat zaručený měsíční příjem od státu by v případě schválení měli nejen Švýcaři, ale i cizinci žijící v zemi nejméně pět let, a to opět bez ohledu na to, zda pracují či nikoli. V případě nezletilců by tento příjem měl činit 625 franků (asi 15 300 korun). Vzhledem k vysokým nákladům na život v alpské republice jde o poměrně nízké částky. Příjem měl současně nahradit veškeré podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky a příspěvky, které by byly zcela zrušeny.

"Je to sen, který existuje již dlouho, ale nyní se stal nepostradatelným vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti způsobené robotizací," vysvětlil jeden z otců návrhu Ralph Kundig. Vláda a většina politických stran ale projekt kritizuje jako příliš drahou utopii.

"Je to starý sen, tak trochu marxistický. Je v něm spousta dobrých úmyslů, ale žádné ekonomické myšlení," usoudil ekonom Charles Wyplosz. Přetnutí vazby mezi prací a mzdou by podle něj vedlo k tomu, že "lidé budou méně dělat".

Voliči hlasovali také o revizi azylového zákona, o povolení preimplantační genetické diagnostiky či o změnách využívání daní z ropných olejů.

Více kreativity?

O zavedení zaručeného příjmu se uvažuje i jinde. Finská vláda tuto myšlenku míní otestovat na skupině 8000 lidí s nízkým příjmem. V nizozemském městě Utrecht se má experiment rozběhnout v lednu 2017  a třeba ve Španělsku má zavedení základního příjmu v programu levicová strana Podemos, která v posledních volbách získala 20 procent hlasů.

Podle zastánců nabízí základní příjem lidem větší svobodu, jistotu a spravedlnost. Nejen že by si mohli rozhodnout o tom, zda a hlavně v jaké profesi pracovat. Měli by také více prostoru ke vzdělávání, zmírnila by se platová nerovnost mezi pohlavími, zvýšila míra porodnosti a prodloužila doba strávená doma s dětmi. Bez strachu o dostatek financí by se lidé stali více kreativními a produktivními, domnívají se zastánci modelu. Výrazně by se také zjednodušila státní správa.

Ekonomové ale nad základním příjmem většinou kroutí hlavou. "Základní příjem má v teoretické rovině své výhody a nevýhody. V praktické rovině jde ovšem o nerealizovatelný záměr. Ani Švýcarsko není tak bohatá země, aby si mohla dovolit zavést smysluplný nepodmíněný základní příjem," říká David Marek, hlavní ekonom Deloitte.