Podle europoslanců by Číně neměl být přiznán status tržní ekonomiky. Obávají se také o pracovní místa v EU

Status tržní ekonomiky by Číně neměl být přiznán, shodla se v úterý ve Štrasburku většina europoslanců. Čína podle nich nesplňuje kritéria Evropské unie. Členové Evropského parlamentu v debatě také vyjádřili obavy o pracovní místa v EU a ochranu evropského průmyslu. Evropská komise musí do prosince rozhodnout, zda Číně status tržní ekonomiky udělí. Pokud ano, omezilo by to například pravomoc EU uvalovat cla na příliš levný dovoz z Číny.

I Spojené státy nedávno Evropskou unii před tímto krokem varovaly. Podle Washingtonu by to mohlo vést k zaplavení amerického i evropského trhu neférově levným čínským zbožím.

Nejrůznější obavy zmiňovali v úterý europoslanci napříč frakcemi. "Čína není tržní ekonomika, to uznávají všechny možné státy, a možná i Čína," uvedl David Borrelli z pravicové euroskeptické frakce EFDD. Evropská komise podle něj musí zaručit, že budou zachovány zájmy EU. "Jsou zde obavy průmyslových odvětví, která se obávají konkurence ze strany Číny, jež nebude ničím brzděna," dodal.

Italská europoslankyně Alessia Moscaová z frakce socialistů hovořila smířlivěji, ale také žádala, aby nebyl status tržní ekonomiky udělen Číně automaticky. "Ten boj se nevede proti Číně. Ta je pro nás obchodním partnerem, ne nepřítelem. Je ale zapotřebí, aby v mezinárodním obchodu platily rovné podmínky," uvedla.

Finský europoslanec Hannu Takkula z Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) zdůraznil, že Evropská unie podmiňuje udělení statusu tržní ekonomiky zemi s plánovanou ekonomikou splněním pěti specifických kritérií. A Čína prý zatím splňuje jen jedno.

"Když se podíváme na statutární rovinu, zda je Čína tržní ekonomikou, tak ta odpověď je jednoznačná - není. V tuto chvíli splňuje z pěti klíčových kritérií jedno zcela a možná jedno částečně," řekl ČTK europoslanec Pavel Telička (ALDE). "Jsem zastáncem liberálního obchodu, férové soutěže, ale to není to, čemu dnes v obchodní relaci s Čínou čelíme," dodal s tím, že i když je tato asijská země strategickým obchodním partnerem, je potřeba, aby se EU chovala v souladu se svými pravidly a samozřejmě mezinárodním právem. I druhá rovina - obchodní - je problematická. Například pokud jde o ocel, Čína má výraznou nadprodukci této komodity. "Kdyby ji vrhla na evropský trh, tak se to téměř rovná celkové evropské produkci," uvedl Telička.

Podle české europoslankyně Michaely Šojdrové z lidovecké frakce se Pekingu tato kritéria nepodaří splnit ani do konce letošního roku. "Nedokážu si představit, že v rozporu s realitou přiznáme Číně status tržní ekonomiky. To by byla velká past, do které bychom se dostali. Pak bychom jen velmi obtížně hledali nástroje proti dumpingu," uvedla.

I podle Miroslava Pocheho z frakce socialistů by EU Číně status tržní ekonomiky nyní udělovat neměla. "Nejen pro ocelářský, ale i keramický nebo sklářský průmysl by to bylo smrtící. Ve chvíli, kdy Čína není ochotná nechat vnější subjekty zkontrolovat, zda nedochází k dumpingu, tak nemůžeme otevřít ekonomiku levným dovozům," uvedl český europoslanec. "Já předpokládám, že hned v prosinci Čína zažaluje Evropskou unii u WTO, ale potom se to jednání bude táhnout roky a my získáme čas. Dokud oni nebudou schopni nám dokázat, že to není dumping, tak to není možné," dodal.

Čína o získání statusu tržní ekonomiky v rámci členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) usiluje už dlouhá léta. Například německá kancléřka Angela Merkelová tuto myšlenku podporuje. Ostatní evropské vlády v čele s italskou a spolu s odbory v tradičních odvětvích, jako je ocelářství, keramika či textil, s tím ale nesouhlasí.

Diskuse se vede především o podmínkách, za nichž byla Čína v roce 2001 do WTO přijata. Peking si členství ve WTO vysvětloval tak, že po 15 letech mu bude status tržní ekonomiky přiznán automaticky ke konci roku 2016.