Zveřejněním nového snímku ohromné mlhoviny oslavila NASA 26 let Hubbleova teleskopu ve vesmíru

Fotografií obrovité mlhoviny zvané Bublina, která se rozšiřuje rychlostí 100 000 kilometrů za hodinu, oslavil Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) 26 let Hubbleova teleskopu na oběžné dráze.

Mlhovina s astronomickým názvem NGC 7635 je charakteristická kulovitým tvarem způsobeným hvězdným větrem centrální hvězdy. Ta ionizuje molekulární mračno kolem sebe, což vytváří viditelnou zář. Modrou barvu způsobuje kyslík, zelenou vodík a červenou dusík.

Hubbleův teleskop slouží astronomům už 26 let. Podívejte se na jeho nejvydařenější snímky

Dalších 11
fotografií

Mlhovinu, odborným názvem nebulu, vzdálenou zhruba sedm tisíc světelných let objevil již v roce 1787 slavný astronom William Herschel. NASA nyní zveřejnila její nejdetailnější fotografie.

Předcházející snímky doposud zachycovaly kvůli její ohromné velikosti na obloze pouze jednotlivé části. Poprvé tedy máme možnost spatřit kompletní mlhovinu na snímku složeném ze čtyř menších.

O nebulu se astronomové zajímají také kvůli místě centrální hvězdy. Ta se nenachází ve středu mlhoviny a experti si proto stále lámou hlavu nad tím, jak je možné, že i přesto má hvězdný objekt symetrický kulovitý tvar.

Vesmírný veterán

Hubbleův dalekohled pořídil z výšky 600 kilometrů nad zemských povrchem stovky tisíc snímků. Po slavnostním vypuštění v roce 1990 projekt za 2,5 miliardy dolarů ale provázely problémy.

Po pár týdnech se ukázalo, že hlavní zrcadlo je špatně vybroušené a pořízené snímky nejsou ostré dle očekávání. Opravu provedla v prosinci 1993 Servisní mise 1, která je považována za jednu z nejkomplexnějších misí, kterou kdy lidstvo podniklo.

Fotografie z dalekohledu pomohly vědcům zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let, dokázat existenci supermasivních černých děr v centrech galaxií a detailně studovat exoplanety sluneční soustavy.

Mezi nejznámější snímky patří první, přímo pozorovaná srážka dvou těles sluneční soustavy - dopad komety na Jupiter, fotogenické Sloupy stvoření, kde se rodí hvězdy, a takzvaná Hubbleova ultra-hluboká pole nejvzdálenějších koutů vesmíru.

Třetí kulatiny budou velice pravděpodobně poslední, které Hubbleův teleskop oslaví. V roce 2018 ho má nahradit teleskop Jamese Webba a bez servisních misí, které by dalekohledu vyměnily baterie a gyroskopy, se stane postupem času neovladatelným.

Jeho nástupce, pojmenovaný po řediteli NASA v době vesmírného závodu mezi USA a Sovětským svazem v šedesátých letech, si ve službě lidstvu zřejmě dlouho nepobude. Nebude obíhat kolem Země, ale bude vynesen do vzdálenosti 1,5 milionů kilometrů. Servisní mise jsou proto téměř vyloučeny a životnost je plánovaná na pět až deset let. Dokáže ale na rozdíl od Hubbleova dalekohledu zkoumat atmosféry exoplanet a sbírat data v infračervené části spektra.