Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby.
Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Žalobci žádali trest 28 let vězení, tribunál ale nařídil Šešeljovo osvobození.
"Tímto zproštěním viny ve všech devíti bodech obžaloby vydaný zatýkací rozkaz pozbývá smyslu. Vojislav Šešelj je nyní volný," prohlásil na závěr vynášení rozhodnutí svého senátu předsedající soudce Jean-Claude Antonetti.
Tři body obžaloby se týkaly zločinů proti lidskosti a šest dalších porušení válečného práva nebo válečných zvyků. Tyto trestné činy byly podle žalobců spojeny zejména s etnickými čistkami, které podle nich Šešelj podněcoval a podporoval svými četnými projevy. Šlo mimo jiné o vraždy, mučení, sexuální násilí a ničení majetku.
Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoliv nabádat je ke zločinům.
Prakticky totéž se týká vysílání dobrovolníků, jehož cílem bylo podle většiny členů senátu bránit srbské obyvatelstvo v konfliktech, které vypukly v rozpadající se Jugoslávii.
"Žalobce předložil obecná tvrzení, která nejsou podepřena důkazy," shrnul závěr senátu Antonetti.
Šešelj výsledek procesu přivítal. "Tentokrát, po tolika soudech s nevinnými Srby, soudci z právního hlediska vynesli jediný možný verdikt," prohlásil na tiskové konferenci uspořádané po zprávě z Haagu. Řekl také, že bude požadovat od ICTY kompenzace, a to ve výši celkem 12 milionů eur (téměř 325 milionů korun).
Na Twitteru pak Šešelj provokativně vzkázal chorvatské prezidentce Kolindě Grabarové Kitarovičové: "Moje drahá Kolindo, připrav se, připrav, brzy přijedu na oficiální návštěvu."
Předseda Srbské radikální strany (SRS) nebyl vynášení verdiktu přítomen. Do Haagu se odmítl vrátit poté, co ho soudci v listopadu 2014 dočasně pustili do Bělehradu, aby podstoupil léčbu rakoviny.
Haagskému tribunálu se Šešelj přihlásil dobrovolně v roce 2003, krátce poté, co byl u ICTY obviněn ze zločinů spáchaných za války v bývalé Jugoslávii. Proces začal 7. listopadu 2007 a soudní jednání skončilo 20. března 2012. Soud se z různých procesních důvodů protahoval a řízení se zahajovalo nadvakrát. První zahájení už v roce 2006 bylo zrušeno.
"Spím klidně jako dítě, nemám se svědomím žádný problém," napsal radikál na Twitteru ještě před čtvrtečním vynesením rozsudku. Už dříve řekl, že rozhodnutí haagského tribunálu ho nezajímá.
Podle neoficiálních informací, které prý měl k dispozici, očekával uložení trestu 25 let vězení. Byl odhodlán odvolat se proti každému odsuzujícímu verdiktu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist