Britové mají nadměrná očekávání. Záchrannou brzdu na omezení pracovních benefitů chtějí zatáhnout na sedm let

Ode dneška čekají evropské lídry nejméně dva náročné dny. Od odpoledních hodin začíná summit v Bruselu, který se týká hlavně migrační krize a hrozícího brexitu.

Dění okolo summitu sledujeme v on-line reportáži.

Uprchlická krize, s níž se Evropa snaží v posledních měsících vypořádat, tentokrát bude v Bruselu na vedlejší koleji.

Tématem číslo jedna bude brexit, tedy hrozící odchod Velké Británie.

Ačkoliv je po měsících jednání na stole obrys dohody, sám předseda summitu Donald Tusk ve středu varoval, že finální úspěch zdaleka není zaručen.

Premiér Bohuslav Sobotka očekává, že pokud Velká Británie vystoupí z Evropské unie, vzedme se v Evropě vlna nacionalismu a separatismu. Obává se dominového efektu.

"Ta vlna bude rovněž zcela objektivně podpořena náladami, které vyvolává migrační krize," konstatoval. Pro některé státy unie by to podle něj byla velká zátěž.

Migrační krize není minulostí, ale může být hrozivou budoucností, uvedl prezident Miloš Zeman po čtvrteční dopolední návštěvě svého slovinského protějšku Boruta Pahora.

Instituce Evropské unie musí podle něj přejít od slov k činům.

"Nejdůležitějším úkolem je, aby obě země na různých fórech usilovaly o to, aby se přešlo od slov k činům, a Evropská komise a Evropská rada začaly kromě diskusí také něco konkrétního dělat," řekl Zeman.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si je jistý, že se dohodu o nových podmínkách pro Británii v EU podaří během summitu uzavřít.

Irsko bude chtít pro tisíce svých občanů pracujících v Británii výjimku z omezení pracovních benefitů.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky nebudou dnešní jednání o nových podmínkách pro Británii v rámci EU jednoduchá.

Jako "pozitivní posun" nicméně vnímá to, že Evropská komise nemá v úmyslu navrhovat podobné změny pro jiné sociální dávky než pouze přídavky na děti.

Slovensko bude podle premiéra Roberta Fica prosazovat urychlení plánu na vznik evropské pohraniční stráže, jakož i vytvoření záložního hraničního systému pro případ, že Řecko neochrání vnější schengenské hranice.

"Dokud nebude fungovat ochrana vnějších schengenských hranic na úrovni řecko-turecké hranice, budeme žádat, aby byl naplněn plán B, tedy ochrana hranice na úrovni Makedonie a Bulharska," řekl Fico.

"Naší hlavní prioritou je udržet funkční a neomezený schengenský systém - včetně zvýšené ochrany vnější hranice. Je pro nás velmi důležité chránit zásady, jako je volný pohyb osob, myšlenek a zboží," napsal na Twitteru český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Uzavření hranic na Balkán by podle řeckého ministra pro migraci Janise Muzalase vyvolalo velkou humanitární krizi v Řecku a příliv uprchlíků do Evropy by to stejně nezastavilo. Ministr řekl německému deníku Handelsblatt, že uprchlíky lze zastavit jedině ukončením občanské války v Sýrii. O to by měla Evropská unie usilovat, stejně jako o řešení humanitární krize v Libanonu, Jordánsku a Turecku.

"Je to jediný způsob, jak můžeme krizi překonat. Zavírání hranic nepomůže," řekl ministr v rozhovoru, který vyšel dnes před bruselským summitem EU.

Rovněž předseda Evropské rady Donald Tusk řekl, že EU musí zlepšit ochranu svých vnějších hranic, což vyžaduje zvýšené úsilí ze strany Řecka i pomoc této zemi od jejích partnerů v EU.

"Jsme v situaci, kdy si vybíráme mezi celistvou Evropskou unií a rizikem, že jedna země odejde," prohlásil premiér Stefan Löfven.

Kvůli dohodě s Brity je dokonce ochoten přistoupit na to, že ne všichni občané EU budou mít na britském pracovním trhu stejná práva a ochranu po dobu několika let - tedy to, co Stockholmu dosud vadilo.

Ministryně financí Magdalena Anderssonová se nechala slyšet, že pro Švédsko je setrvání Británie v EU extrémně důležité. V textu pro Dagens Nyheter napsala, že stávající návrh je dobrý začátek pro taková jednání, která by hrozící brexit zažehnala.

Premiér David Cameron chce, aby Britové věděli, že neodejde bez dohody, která bude odpovídat jejich očekáváním.

Mnozí komentátoři ale tvrdí, že je napjatá atmosféra jen divadlo pro Brity, protože ústupky, o kterých se vyjednává, jsou daleko slabší, než Cameron původně sliboval.

"Ten poslední návrh už vychází vstříc některým požadavkům, které jsme zveřejnili v pondělí na jednání Visegrádu," uvedl Sobotka před odletem do Bruselu. 

Posunem je podle premiéra ujištění, že se změna sociálních dávek dotkne jen přídavků na děti. Česká republika má však nadále k dohodě výhrady. 

"Je daleko důležitější udělat to správně než dělat cokoliv ve spěchu," prohlásil britský ministerský předseda při příchodu do bruselského paláce Justus Lipsius, kde ve čtvrtek večer začíná summit evropské osmadvacítky. 

"Cílem České republiky je dohodnout se. My nechceme, aby Velká Británie z unie odešla, myslíme si, že ty škody pro Brity - ale i pro celou Evropskou unii - by byly velké," uvedl při příjezdu na summit evropských lídrů v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka.

Nové návrhy dohody jsou pro Česko údajně přijatelnější. Stále v nich ale není napsáno, že by se snižování příspěvků na děti netýkalo lidí už v Británii pracujících.

Zatímco státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza v rozhovoru pro bruselský server Politico uvedl, že "nebudeme nikdy souhlasit se změnou pravidel pro lidi, kteří už v zemi pracují", Sobotka naznačil, že je pro Česko důležitější celková dohoda.

"Uděláme vše pro to, aby Británie v EU zůstala," sdělila novinářům při příjezdu Angela Merkelová. "Je to i v německém zájmu," dodala. 

V oblasti migrace je podle ní nutné realizovat už dohodnuté kroky.

"Chceme řešení, které by bylo řešením celé osmadvacítky," uvedla Merkelová, která dlouhodobě prosazuje evropské řešení migrační krize.

Prioritu má podle ní spolupráce s Tureckem, prosazovat chce na summitu ale i lepší ochranu vnějších hranic unie.

S odlišným stanoviskem k setrvání Británie v unii přijela do Bruselu polská premiérka Beata Szydlová. "Chceme dohodu, ale ne za každou cenu," uvedla na adresu vyjednávání EU s Londýnem.

Jasné sdělení o jednotě Visegrádu vyslal před summitem český ministr zahraničí.

Český premiér Bohuslav Sobotka má v těchto chvílích schůzku s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem.

Chce s ním mluvit o tom, čeho se už Řecku podařilo dosáhnout, jak probíhá spolupráce s Tureckem a co by mohly ostatní evropské země udělat pro podporu Řecka a Turecka.

"Nicméně platí to, co jsme řekli. My jsme kritičtí, podobně jako Evropská komise, k tomu, jak funguje Řecko v rámci schengenského systému, a chtěli bychom, aby Řecko odstranilo všechny nedostatky, které mu právě Evropská komise vytkla," uvedl před schůzkou Sobotka.

Rozhodnutí Rakouska zavést limit na počet migrantů, kterým bude povoleno vstoupit do země, je podle Evropské komise v rozporu s právem Evropské unie.

Vídeň tento týden uvedla, že do země nepustí víc než 3200 migrantů denně, azylových žádostí chce přijmout denně maximálně osmdesát. Zavést tato pravidla by chtěla už od pátku.

Zasedací pořádek summitu.

Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska je summit zlomový. "Dohoda, nebo konec," řekl novinářům.

Největší problém mají se snížením přídavků na děti Poláci. Právě v Polsku žije 19 579 dětí z celkových 32 408, kterým Londýn příspěvky z Británie posílá.

Problém států visegrádské čtyřky je ale to, že podobně snížit příspěvky budou moct díky Británii i ostatní země EU.

Kdyby je snížilo Německo, dotklo by se to více než 41 tisíc dětí jen v Polsku.

Česko nemá spočítáno, kolika dětí by se snížení benefitů dotklo. Podle kvalifikovaných odhadů Úřadu práce ČR pracuje ale v Británii 30 tisíc, v Rakousku necelých 13 tisíc a v Německu 37 tisíc Čechů.

Podle Martina Schulze by mohl být britský návrh přijat již dnes v noci. "Jsem si celkem jistý, že dokážeme najít kompromis. Pak už bude záležet na rozhodnutí Britů v referendu," řekl předseda EP. "Jsem si jistý, že to bude dlouhá noc," doplnil.

Francie a Belgie podle informací listu Financial Times tlačí na to, aby byla v dohodě pro Británii zahrnuta takzvaná "samozničující" klauzule. Podle té je to, co evropští lídři Británii v dohodě slíbí "maximum možných ústupků".

Tato klauzule má ukončit spekulace o tom, že by mohl Londýn zkoušet vyjednávat ještě další ústupky, pokud by se Britové v referendu vyslovili pro odchod země z EU.

"Žádná země nemůže mít právo veta, žádná země se nemůže osvobodit od společných pravidel," myslí si francouzský prezident Hollande.

"Dohoda je možná, protože je nezbytná. Je mým přáním, aby Británie zůstala v EU. Na druhou stranu, je nutné, aby unie postupovala kupředu," vzkázal z Bruselu Francois Hollande. 

"Je to Evropská unie, která je v sázce. Není to jen jedna země Evropské unie," dodává.

Řecký premiér Alexis Tsipras novinářům řekl, že EU je nyní na velmi kritické křižovatce. "Musíme se současně vyrovnávat se třemi krizemi," upozornil. Řecko je nyní obviňováno, že migrační krizi nezvládá. Navíc se stále nedokázalo vyrovnat s hlubokými finančními potížemi.

Dalšími problémy jsou podle Tsiprase krize bezpečností a uprchlická. Potřeba je podle něj solidarita nejen na severozápadě Evropy, ale také na jejím jihovýchodě. "Řešením uprchlické krize není stavba plotů a podpora rasismu v Evropě. Budoucností Evropy nejsou zdi a xenofobie," uvedl řecký premiér.

Navzdory kritice z Bruselu začne Rakousko již od pátku omezovat počty migrantů přicházejících do země i počet přijímaných žádostí o azyl. 

Eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos označil rakouské záměry za protiprávní.

Stát prý musí přijmout všechny žádosti podané na jeho území nebo na jeho hranicích. Eurokomisař také upozornil, že Rakousko tímto krokem zabrání v cestě přes své území lidem, kteří mají v úmyslu požádat o azyl v jiné zemi.

Rakouský kancléř Werner Faymann před začátkem summitu EU v Bruselu rozhodnutí své vlády stanovit maximální počet denně přijímaných žádostí o azyl obhajoval.

"Trváme na tom. Není myslitelné, aby Rakousko přijímalo žadatele o azyl za celou Evropu," řekl. Aby kvůli rakouskému postupu nevznikla na západním Balkáně humanitární katastrofa, musí podle Faymanna začít po vzoru Vídně, Berlína a Stockholmu konečně i ostatní evropské země uprchlíky přijímat.

Všichni lídři již dorazili a v brzké době vystoupí první řečník - předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Twitterová komunita se baví na účet účastníků summitu. V on-line hlasování uživatelé volí, který evropský státník přicestoval do Bruselu v elegantnější šále. Horkými favority jsou litevská prezidentka Grybauskaite a lucemburský premiér Bettel.

Pokud bude potřeba, jednat se bude klidně i v sobotu. Před začátkem summitu v Bruselu to prohlásil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Drtivá většina poslanců je podle něj při hledání kompromisu připravena jednat co nejkonstruktivněji.

"Jsem optimista, dnes nebo zítra najdeme kompromisní řešení, jak táhnout za jeden provaz."

Mezi státníky naleznete pouze čtyři ženy.

"Mechanismy, které mají chránit systémy sociálního zabezpečení, musí být v souladu s volným pohybem a zákazem diskriminace," řekl na své tiskové konferenci předseda Evropského parlamentu Martin Schulz.

Reformy, které Velká Británie požaduje, podle Schulze nemohou při další integraci EU stát ostatním státům v cestě.

Schulz se vyjádřil i k migrační krizi. "Některé členské státy sabotují relokaci uprchlíků a následně kritizují EU za nedostatek akce," řekl. V souvislosti s Británií zmínil, že "nemůžeme pouze slibovat peníze, musím je i platit a Velká Británie je jedním z nejštědřejších států".

"Nejsme multiměnová unie," pokračoval Schulz. Nicméně doplnil, že je férové, když se chce Spojené království ujistit, že nebude na jednotném trhu diskriminováno kvůli tomu, že není v eurozóně.

- Po pravidelném setkání s předsedou europarlamentu se bude jednat o britské otázce. Zástupci členských zemí představí svůj pohled.

- U pracovní večeře se summit bude věnovat jinému žhavému bodu, migraci.

- Diplomaté a "šerpové", tedy vyslanci politiků, budou hledat pro všechny přijatelný kompromis. Možná celou noc. Paralelně se mají konat dvoustranné schůzky evropských politiků, zřejmě i v pátek ráno.

- Neformální jednání Evropské rady v pátek dopoledne. K dispozici by měl být text vzešlý ze série nočních jednání.

- Při všeobecné shodě bude téma vyřešené a lídři podepíší finální verzi. V opačném případě je pravděpodobné ještě další kolo diplomatických a dvoustranných jednání.

Mariano Rajoy doplnil svůj twitterový příspěvek o hashtag #bremain jako opak k všeobecně užívanému označení #brexit.

Expert na evropské právo Walter Obwexer nesdílí názor Evropské komise, která označila za protiprávní rakouský plán omezit počet migrantů přicházejících do země i počet přijímaných žádostí o azyl.

Pokud EK argumentuje tím, že Rakousko musí přijímat žadatele o azyl, tak se mýlí, tvrdí Obwexer.

Podle něj komisí zmíněná ustanovení nezakotvují povinnost udělovat azyl, nýbrž jen nedovolují posílat žadatele o azyl do nebezpečných zemí. A jelikož sousední Slovinsko nebezpečnou zemí není, Vídeň podle Obwexera pravidla neporušuje.

Před dalším kolem jednání se politici musí posilnit.

Řecký premiér Alexis Tsipras se ve čtvrtek odpoledne v Bruselu sešel i s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou.

Tsipras podle serveru řeckého listu To Vima Sobotkovi vytkl, že "posílat vojáky a policisty k řecké hranici není přátelským činem". Narážel tak na okolnost, že Česko letos vyslalo 27 policistů do Makedonie, aby pomáhali s dozorem nad hranicí s Řeckem.

Tsipras upozornil, že Atény nehodlají souhlasit s žádným krokem, který byl porušoval mezinárodní právo, jako jsou nezákonné zpětné deportace. Také vyzval k poskytnutí nezbytného prostoru pro realizaci celounijního řešení migrační krize.

Podle prvních informací mají Britové nadměrná očekávání. Záchrannou brzdu na omezení pracovních benefitů chtějí údajně zatáhnout na sedm let, s možností prodloužení až na dalších šest let.

První jednání o reformě vztahů Británie a Evropské unie na dnešním summitu podle diplomatických zdrojů pokrok nepřineslo.

Rokování, při kterém státníci představili své pohledy na požadavky Británie na reformu vztahu s Evropskou unií, bylo podle maltského premiéra Josepha Muscata konstruktivní a soustředěné.

Podle informací z diplomatických kruhů se ale zatím rozdíly mezi jednotlivými členskými zeměmi překonat nepodařilo.

K britským požadavkům by se šéfové osmadvacítky měli společně vrátit v pátek dopoledne, kdy by mohla být k dispozici závěrečná podoba kompromisní dohody s Británií.

Na té by měli přes noc pracovat diplomaté jednotlivých členských zemí.

Paralelně by se měly konat i dvoustranné schůzky politiků, kteří by měli jednat o nejspornějších bodech.

Hlavy států a vlád osmadvacítky pro tuto chvíli opustily otázku Velké Británie a u pracovní večeře se nyní spolu s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem věnují tématu migrace.

K dohodě s Británií se politici vrátí zítra ráno. Z původně plánované brzké snídaně však sešlo a podle vyjádření tiskového mluvčího Donalda Tuska se znovu začne jednat až v 11 hodin.

Státníci u jídla diskutují o osudu tzv. "Plánu B", za kterým stojí Visegrádská čtyřka.

Podle španělského premiéra Mariana Rajoye je velmi pravděpodobné, že se ve Španělsku budou opakovat parlamentní volby.

Rajoy to řekl svému britskému protějšku Davidu Cameronovi na bruselském summitu EU a dokonce uvedl datum - 26. června. Rozhovor zachytila španělská média.

Cameron prý žertoval, že budou tedy ve stejné době jako britské referendum o Evropě.

S průběhem diskuse obeznámený zdroj debatu označil v některých momentech za "velmi intenzivní".

Přesto se na Twitteru začínají objevovat informace, že rozhovory v Bruselu pokračují velice pomalu a mohly by se protáhnout až do neděle.

Předpoklad nyní je, že poté, co summit probere migrační téma a uskuteční se noční tisková konference, sejde se Cameron s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem, aby se dohodli na dalším postupu.

Novou podobu kompromisu by na základě nynějšího prvního kola debaty měli přes noc vypracovat diplomaté, sporná témata by pak mohli řešit přímo šéfové států a vlád na dvoustranných či vícestranných schůzkách.

Jménem V4 bude jednat český premiér Bohuslav Sobotka.

On-line reportáž ze summitu v Bruselu pro dnešek končí. Událost budeme sledovat opět zítra. Děkujeme za pozornost!