Hraniční kontroly budou trvat co nejkratší dobu. Shodlo se na tom Švédsko, Dánsko i Německo

Jen po nezbytně nutnou a co nejkratší dobu by měly na vnitřních hranicích států schengenského prostoru fungovat hraniční kontroly. Na schůzce s eurokomisařem pro vnitro Dmitrisem Avramopulosem se na tom v Bruselu shodli odpovědní ministři ze Švédska, Dánska a Německa, jejichž země kontroly v různé míře za nynější migrační krize uplatňují.

Dánská ministryně pro integraci a migraci Inger Stojbergová ale zároveň upozornila, že Kodaň je připravená v případě nutnosti nynější opatření ještě zpřísnit.

"V Dánsku si nepřejeme být cílovou destinací pro tisíce a tisíce žadatelů o azyl," podotkla Stojbergová před novináři. Na schůzce prý kolegům vysvětlila důvody, které Dánsko vedly k tomu, že od pondělka na deset dní obnovilo hraniční kontroly.

Kodaň podle ní situaci průběžně sleduje. V případě nutnosti je připravena velmi rychle přistoupit ke stejnému kroku, který od pondělí zavedlo Švédsko, tedy že dopravci mají odpovědnost za to, koho do země přivážejí.

Švédský ministr spravedlnosti Morgan Johansson zdůraznil, že prostor volného pohybu prokázal svou užitečnost pro Evropu a jeho zachování je důležité. Opatření, která jeho země zavádí kvůli migraci od podzimu, mají podle něj za cíl dostat pod kontrolu situaci na hranicích.

Za loňský rok podle něj do země dorazilo 160 tisíc žadatelů o azyl, dvojnásobek předchozího rekordního počtu. Jen v posledních čtyřech měsících jich prý bylo 115 tisíc a z nich celkem 26 tisíc dětí bez doprovodu. "To je tisíc tříd za čtyři měsíce. Taková byla na podzim situace a já nechci, aby se vrátila," podotkl Johansson.

Udělali jsme mnoho, ale nemůžeme udělat vše

Potřeba je podle něj zpomalit provoz na uprchlické "dálnici", která nyní vede napříč Evropou. Johansson připomněl, že Švédsko patří mezi státy, které uprchlíkům pomáhají v Evropě nejvíce.

"Jsme země, která udělala mnoho, ale nemůžeme udělat vše. Odpovědnost musí sdílet všechny členské země, proto je třeba funkční systém relokací," zdůraznil švédský ministr.

Také eurokomisař Avramopulos před novináři uvedl, že jedinou cestou, která situaci může vyřešit, je omezení migračního proudu. Kromě lepší spolupráce se třetími zeměmi pak zmínil "evropské řešení" za účasti všech 28 členských zemí unie počítající s ochranou vnější hranice EU, respektem k pravidlům a zajištění dohodnutých relokací žadatelů o azyl mezi členské země.

Z celkového počtu 160 tisíc lidí bylo zatím přerozděleno jen 272 osob. Část států EU, včetně Česka, celý koncept kritizuje, některé země daly najevo, že se na něm vůbec podílet nehodlají.

Náměstek německého ministra vnitra Ole Schröder ve středu za evropský problém označil neexistují systém kontroly hranice mezi Tureckem a Řeckem. Počty migrantů, kteří přichází do Německa, se podle něj v posledních dnech nesnižují.

"Dokud nejsme schopni dosáhnout evropského řešení, budeme se vracet k opatřením na úrovni jednotlivých členských zemí," poznamenal. Právě proto podle něj německá kancléřka Angela Merkelová usiluje o nalezení celoevropského řešení.