Evropská unie prodloužila sankce vůči Rusku o půl roku. Itálie nakonec souhlasila

Evropská unie v pondělí automaticky prodloužila o půl roku své hospodářské sankce vůči Rusku kvůli jeho podílu na pokračující krizi na východní Ukrajině. Trvat tak budou do konce července příštího roku. 

Ruské ministerstvo zahraničí prodloužení sankcí odsoudilo a prohlásilo, že to jen povzbudí Ukrajinu, aby porušovala minské mírové dohody, které předpokládají dodržování příměří a poskytnutí autonomie povstaleckému východu.

V poledne SEČ vypršela lhůta, v níž mohly země EU v písemné proceduře zpochybnit rozhodnutí, které už v pátek odsouhlasili velvyslanci členských zemí unie.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi "principiální" ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké. "V chování EU, která se snaží 'potrestat' Rusko za to, co na něm nezávisí, ale na čem se sama podílí, zjevně chybí logika," uvedla ruská diplomacie, podle níž by situace na Ukrajině byla jiná, kdyby EU přiměla Kyjev plnit mírové dohody.

Prodloužení protiruských sankcí tak podle Moskvy znamená, že "unie zůstává v zajetí vlastních omylů". Brusel prý dává přednost krátkozraké hře se sankcemi před spoluprací s Ruskem v boji proti terorismu.

Sankce pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl. Evropská unie opatření spojuje s ruským přístupem k řešení situace na východě Ukrajiny a podílem Moskvy na plném prosazení mírových dohod z Minsku. Rusko loni v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží.

Překvapení před několika dny vyvolala Itálie, která požádala o odklad rozhodnutí sankce prodloužit. Italové chtěli, aby se o věci rozhodlo až po unijním summitu, který se konal ve čtvrtek a v pátek. Na summitu samotném ale dávali diplomaté jednoznačně najevo, že v otázce prodloužení sankcí panuje mezi státy osmadvacítky shoda.

EU zavedla sankce proti Rusku v reakci na anexi Krymu loni v březnu a rozdmýchání povstání v Donbasu na východě Ukrajiny, kde si konflikt mezi proruskými separatisty a vládními jednotkami od loňského dubna vyžádal přes 9000 mrtvých.