Velvyslanci zemí EU odsouhlasili prodloužení sankcí vůči Rusku do příštího července

Velvyslanci členských zemí Evropské unie v podvečer odsouhlasili půlroční prodloužení evropských hospodářských sankcí proti Rusku, spuštěných loni kvůli ukrajinské krizi.

Sankce pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl. Evropská unie opatření spojuje s ruským přístupem k řešení situace na východě Ukrajiny a podílem Moskvy na plném prosazení mírových dohod z Minsku. Rusko v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží.

Rozhodnutí zástupců členských zemí EU mohou hlavní města ještě případně písemně zvrátit, čas na to mají do pondělního poledne. Jinak budou sankce, které by bez prodloužení končily na konci ledna, trvat do konce července příštího roku.

O rozruch se před několika dny postarala Itálie, která požádala o odklad rozhodnutí sankce prodloužit. Italové chtěli, aby se o věci rozhodlo až po dnešním unijním summitu. Na summitu samotném ale dávali diplomaté jednoznačně najevo, že v otázce prodloužení sankcí panuje mezi státy osmadvacítky shoda.

Sankce mají negativní dopad nejen na Rusko, ale i na hospodářské výsledky zemí Evropské unie. Jen Německo počítá letos s poklesem objemu vývozu do Ruska o 8,5 miliardy eur (230 miliard korun). Už loni klesl německý export do Ruska o 6,5 miliardy eur (176 miliard korun).

Východní výbor německého hospodářství (OA), zájmová organizace podniků obchodujících se zeměmi východní Evropy, už vyjádřila zklamání z rozhodnutí prodloužit sankce vůči Moskvě.

"Poté co ruská vláda v uplynulých měsících vyslala signály deeskalace, jsme si od šéfů vlád EU slibovali mnohem více odvahy začít s Ruskem jednat," uvedl předseda OA Eskhard Cordes. Evropská unie podle něj zcela přehlíží fakt, že k naplňování minských dohod musí výrazně přispět i Kyjev, například ústavní reformou.