Země EU chtějí o pohraniční stráži rozhodnout do půl roku. Výhrady mají Maďaři, Poláci a Řekové

"Česká republika je ochotná vzít uprchlíky z uprchlických táborů přímo z Turecka, pokud by byli započítatelní do současných kvót," uvedl před schůzkou evropských lídrů v Bruselu český premiér Bohuslav Sobotka.

Reagoval tak na návrh Evropské komise na přerozdělení dalších tisíců uprchlíků přímo z Turecka, k němuž se ve čtvrtek na rakouské ambasádě v Bruselu sešlo několik států včetně Německa.

Později upřesnil, že je Česko ochotno se připojit, pokud by se uprchlíci započítávali do kvót pro přesídlování, nikoli do povinných počtů uprchlíků, které musí Česko přijmout z Itálie a Řecka.

Evropská unie má jen málo důkazů o tom, že se Turecku podařilo snížit příliv uprchlíků na řecké ostrovy. Během dvou týdnů, které následovaly po uzavření dohody o tom, že Ankara zakročí, se mnoho nezměnilo, vyplývá z dokumentu rozeslaného lídrům EU.

Ve zprávě vypracované vládou Lucemburska, které nyní EU předsedá, se uvádí, že od uzavření dohody 29. listopadu přibývá na řeckých ostrovech z Turecka asi 4000 lidí denně. Jde tedy o "mírné snížení" ve srovnání s 5000 až 6000 osobami, které připlouvaly denně před uzavřením dohody. Ani tato změna přitom ale nemusela být nezbytně výsledkem turecké činnosti.

Turecký premiér Ahmet Davutoglu měl ve čtvrtek na programu schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a některými dalšími evropskými státníky. Před zahájením summitu měli jednat o možnostech přímého přemístění části syrských uprchlíků z Turecka do Evropy.

Mnozí vedoucí představitelé EU ale zdůrazňují, že takovýto krok závisí na tom, nakolik se Turecko reálně podílí na prevenci převozu lidí po moři do Řecka ilegálními převáděči.

Od toho se také odvíjí slíbené vyplacení tří miliard eur (81 miliard korun) Ankaře a splnění dalších závazků, jako je uvolnění vízových pravidel pro turecké občany mířící do EU.

Merkelová před začátkem summitu uvedla, že Německo podporuje návrh Evropské komise na zřízení Evropské pohraniční a pobřežní stráže a chce, aby přípravy na jeho přijetí postupovaly co nejrychleji.

Podle vysoce postaveného evropského diplomata je na vytvoření společné evropské pohraniční a pobřežní stráže mezi státy široká shoda. V závěrech summitu by se mělo nejspíše objevit i to, že lídři vyzývají ke schválení návrhu členskými státy ještě za nizozemského předsednictví v EU, tedy do konce června.

V předem připravené podobě závěrů k migraci šéfové států a vlád chtějí ještě některé změny. Termín pro nalezení stanoviska k návrhu o pohraniční stráži za příštího, tedy nizozemského předsednictví, je změnou první.

Druhou je úkol pro unijní diplomaty, kteří mají co nejrychleji najít způsob, jak budou členské země financovat 2,5 miliardy eur, které slíbily Turecku na pomoc se zlepšením situace syrských uprchlíků na jeho území.

Závěry k migraci jsou tak nyní upravovány a podle informovaných zdrojů by je summit mohl potvrdit na závěr čtvrtečního jednání.

Návrhy musí pak také projednat Evropský parlament.

Na tom, že právě nyní je příležitost pro změnu přístupu k ochraně vnějších hranic Evropské unie, se na své schůzce shodli také premiér Sobotka a předseda Evropské rady Donald Tusk.

"Nemůžeme být rukojmími zemí, které leží při vnější schengenské hranici a neplní si svoje povinnosti, nebo je z nějakého důvodu nemohou plnit. Nějaká pojistka musí existovat," řekl Sobotka před tím, než zamířil na koordinační schůzku zemí visegrádské čtyřky. Země na ní diskutovaly své pozice před summitem.

Domluvily se také, že v roce 2019 nabídnou Evropské unii společné vojenské pohotovostní síly, takzvanou battlegroup, informoval po jednání zástupců ministerstev obrany V4 státní tajemník slovenského ministerstva obrany Miloš Koterec.

Celý kontingent by mělo tvořit přes 3300 vojáků. Nejsilnější zastoupení v něm má Polsko, Česko uvolní asi 800 vojáků.

Debata o migraci, která byla prvním bodem čtvrtečního summitu, už skončila. Nyní se u večeře mluví o způsobu, jak uspokojit požadavky britského premiéra Davida Camerona na novou podobu vztahů mezi ostrovním královstvím a Evropskou unií před tím, než do konce roku 2017 Londýn vypíše referendum o setrvání Británie v EU.