Venezuelu čeká zlom. Šestnáctiletou vládu socialistů ukončila ve volbách opozice

Po více než 16 letech končí ve venezuelském parlamentu hegemonie vládní socialistické strany. Zatím ale není jisté, zda počet křesel, které opoziční koalice Stůl demokratické jednoty (MUD) získala v nedělních volbách, bude stačit na změnu politického kurzu.

Demokratická opozice v pondělí podle agentury Reuters oznámila, že získala "klíčové" dvě třetiny poslaneckých křesel a tím pádem ústavní většinu v parlamentu. Koalice se tak přiblížila jednomu ze svých hlavních cílů: prosadit referendum o sesazení současného prezidenta Nicoláse Madura v příštím roce.

Ústřední volební komise tvrzení o dvoutřetinové většině zatím nepotvrdila.

Se dvěma třetinami, tedy se 112 místy v parlamentu, by dosavadní koalice několika opozičních stran mohla zásadně promlouvat do chodu země ve chvíli, kdy se Maduro může pokusit začít vládnout pomocí prezidentských dekretů. Svého času takto postupoval předchozí prezident Hugo Chávez, který tak obcházel vzpurný parlament.

Přijít by mohly také zásadní změny v mocné justici, kde vrcholové pozice podle všeho zastávají hlavně Madurovi příznivci.

Dosavadní opozice i s prostou nadpoloviční většinou již přebírá kontrolu nad tím, jak bude vypadat příští státní rozpočet. Rovněž může zahájit parlamentní vyšetřování nejasného hospodaření a případného zneužívání moci současnou vládou. Prosadit může i zákon o amnestii, což už avizovala před volbami, když slibovala propuštění politických vězňů.

Po oznámení výsledků v ulicích venezuelské metropole Caracasu propukly oslavy a ohňostroje. Třiapadesátiletý Maduro podle agentury Reuters rychle uznal porážku. "Jsme tu, se svou morálkou a etikou, abychom uznali tyto nepříznivé výsledky," řekl Maduro v projevu k národu. Výsledky přičetl údajné "ekonomické válce" proti jeho osobě.

Maduro tak v neděli zmírnil svou rétoriku. V minulých týdnech totiž vyzýval své příznivce, aby vyšli do ulic bránit Chávezův odkaz.

Nedělní volby ukázaly, že Venezuelané už opravdu chtějí změnu. O tom svědčí i výjimečná účast přes 74 procent, která je nejvyšší od 90. let, kdy přestalo být hlasování ve volbách povinné.

Venezuelané podle agentury AP chtějí konečně zúčtovat s Madurovou vládou, která zemi s největšími prokázanými zásobami ropy na světě přivedla do hluboké krize. Obyvatelé trpí nedostatkem všeho, včetně základních potravin. Inflace se blíží ke dvěma stům procent.

Výsledek nedělních voleb je též těžkou ranou pro latinskoamerickou levici a signálem, že se chýlí ke konci éra levicových prezidentů v Jižní Americe. Tu odstartoval v roce 1999 právě venezuelský prezident Chávez. Dalším důkazem tohoto trendu je nedávné vítězství konzervativního byznysmena Mauricia Macriho v Argentině.

Mraky se stahují i nad brazilskou prezidentkou Dilmou Rousseffovou, kterou zřejmě čeká ústavní žaloba, tedy proces takzvaného impeachmentu.