Britský parlament schválil rozšíření úderů proti IS. Letouny RAF hned bombardovaly ropná pole v Sýrii

Britské ministerstvo obrany potvrdilo, že letouny RAF ve čtvrtek podnikly vůbec první nálety na pozice hnutí Islámský stát v Sýrii. Stalo se tak nedlouho poté, co letecké údery ve středu večer odsouhlasil britský parlament. Britové dosud zasahovali jen proti radikálům v Iráku.

Čtyři bojová letadla typu Tornado vzlétla z britské základny Akrotiri na Kypru krátce po hlasování. Mluvčí ministerstva obrany agentuře AP následně potvrdil, že provedly nálety v Sýrii.

 Ministr obrany Michael Fallon potvrdil, že bombardéry ve čtvrtek brzy ráno zasáhly ropná pole ve východní Sýrii.

Letadla britského Královského letectva (RAF) dosud zasahovala jen proti islámským radikálům v Iráku. Letadla se poté vrátila v pořádku na základnu.

Ropnou infrastrukturu v Sýrii mají od loňska pod kontrolou oddíly IS a prodej ropy je považován za jeden z hlavních pilířů ekonomické infrastruktury tohoto hnutí. OSN již loni v listopadu odhadovala, že IS má z prodeje ropy až 1,6 milionu dolarů (téměř 41 milionů Kč) denně.

Pro rozšíření náletů hlasovalo ve středu pozdě večer 397 poslanců, proti jich bylo 223. Pro schválení byla nutná většina alespoň 174 hlasů.

Hlasování v Dolní sněmovně předcházela více než desetihodinová rozprava. Britský premiér David Cameron v ní vládní návrh na rozšíření boje proti radikálům obhajoval mimo jiné argumentem, že "kult smrti", který IS představuje, ohrožuje i Británii. Ta prý nesmí svou "národní bezpečnost svěřit do rukou jiných", zdůraznil ministerský předseda s poukazem na USA a Francii, které už vzdušné útoky v Sýrii provádějí.

Vládu ve středu zjevně podpořilo i zhruba 60 opozičních poslanců, zatímco několik vládních konzervativců s nálety v Sýrii nesouhlasí. Šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn, sám odpůrce náletů, nechal poslancům své strany pro hlasování volnou ruku.

 "Myslím si, že sněmovna učinila správné rozhodnutí, aby zajistila, že bude Británie v bezpečí," uvedl následně na Twitteru britský premiér David Cameron. Výsledek hlasování uvítal i americký prezident Barack Obama.