NATO pozvalo Černou Horu do aliance. Rusko už vzkazuje, že podnikne další kroky

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance jednomyslně vyzvali Černou Horu k jednání o vstupu do této organizace. Balkánská země by se tak měla stát 29. členem aliance.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga čeká ovšem Černou Horu ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem. Ruská federace pohrozila zrušením společných projektů s touto balkánskou zemí a posilováním vlastní obranyschopnosti.

"Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu," řekl Stoltenberg na tiskové konferenci po ministerském rozhodnutí. Pozvánka do NATO je podle něj důkazem, že alianční politika "otevřených dveří" je úspěšná a pokračuje.

Vůči vstupu Černé Hory do aliance má ale výhrady Rusko. Stoltenberg ve středu zopakoval, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. "Rozhodnutí o pozvánce není o Rusku. Týká se Černé Hory a NATO," prohlásil.

Ministr zahraničí pozvané země Igor Lukšić označil středu za "historický milník" pro svou zemi, která je nezávislým státem od roku 2006. "Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let," uvedl. Upozornil ale také, že středeční pozvánka není koncem, ale jen začátkem nové fáze procesu.

"Jsme si vědomi svých závazků," řekl s tím, že v jeho zemi budou pokračovat změny směrem k větší vládě práva, lepšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem.

Vláda se také podle něj bude snažit získat pro členství v alianci co největší podporu veřejnosti. V Černé Hoře samotné totiž nemá vstup jednoznačnou podporu.

Po začátku rozhovorů obvykle nějakou dobu trvá, než se pozvaná země členem skutečně stane. Stoltenberg ve středu připomněl, že nyní budou dohodnuty praktické detaily přístupových rozhovorů. Ty podle něj začnou velmi rychle a skončí někdy počátkem příštího roku.

Další důležitou fází je poté parlamentní ratifikační proces ve všech stávajících členských zemích Severoatlantické aliance. "To bude nějakou dobu trvat a nemohu nyní říci, jak dlouho," poznamenal generální tajemník NATO. Připomněl, že v roce 2009 tento proces zabral přibližně rok.

Příští rok v červenci by tak Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u aliance Jiří Šedivý. "Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let," řekl Šedivý.

Český premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru rozhodnutí označil za správný krok s tím, že členství této země v NATO má dlouhodobou českou podporu.

Pokud se tak stane, půjde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko. 

Stoltenberg také poznamenal, že také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Makedonie pokračují směrem k členství a měly by dál postupovat v reformách. "Rozhodnutí ukazuje, že tvrdá reformní práce se vyplácí," vzkázal trojici zemí generální tajemník aliance.

Kreml pohrozil odvetnými opatřeními. "Moskva vždy a na nejrůznějších úrovních upozorňovala, že pokračující rozšiřování NATO a přibližování infrastruktury NATO na východ přirozeně nemůže nevést k odvetným opatřením z východu, tedy od Ruska, se záměrem zajistit bezpečnost a rovnost zájmů," řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. O konkrétních odvetných opatřeních je ale ještě brzy hovořit, dodal.

"Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce," varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. "Černá Hora se stává potenciálním účastníkem ohrožení naší bezpečnosti," doplnil.

Ozerovův zástupce ve výboru upozornil, že Rusko v případě vstupu Černé Hory do NATO podnikne kroky k posílení své obranyschopnosti, konkrétní opatření již chystá generální štáb.

Opatření mají sloužit k "zadržování aliance", jejíž rozšiřování Rusko vnímá jako "nepřirozený, nezákonný krok proti mírové spolupráci", zdůraznil senátor Jevgenij Serebrennikov.

Internetový list Gazeta.ru upozornil na rozpolcenost černohorské veřejnosti ohledně vstupu do aliance, přičemž Moskva vyjádřila podporu protialiančním demonstracím místních nacionalistů z řad etnických Srbů. Obává se totiž, aby příklad Černé Hory neovlivnil i Srbsko, důležitého ruského spojence na Balkánu.