Několik kalašnikovů použitých při atentátech v Paříži pochází ze srbské zbrojovky

Několik zbraní použitých muslimskými radikály při krvavých pařížských útocích z 13. listopadu bylo podle identifikace vyrobeno ve zbrojovce Zastava v srbském městě Kragujevac. Uvedl to šéf firmy Milojko Brzaković, kterého citovala agentura AP.

Zbraně firma vyprodukovala ještě před rozpadem bývalé Jugoslávie v 90. letech, řekl Brzaković. Dva dny po atentátech, při nichž ve francouzské metropoli zahynulo 130 lidí, srbský ministr vnitra Nebojša Stefanović poslal řediteli společnosti Zastava sériová čísla zbraní nalezených v Paříži během útoků a po nich.

"Myslím si, že jich bylo sedm či osm, ve všech případech šlo o kalašnikovy," prohlásil Brzaković.

Před rozpadem někdejší Jugoslávie byly všechny bývalé jugoslávské republiky zásobovány zbraněmi vyráběnými firmou Zastava, včetně upravené verze sovětské pušky AK-47 (kalašnikov). Brzaković uvedl, že tyto zbraně mohly být po rozpadu země kteroukoli stranou prodány dalším zájemcům.

"Tyto pušky byly dodávány na vojenské základny ve Slovinsku, v Bosně či Makedonii pro potřeby Jugoslávské lidové armády," řekl Brzaković. Nyní podle něj nesmí být prodán ani jediný kus bez souhlasu srbského státu.

Po skončení válek na Balkáně začal vzkvétat nezákonný obchod se zbraněmi z regionu, které se prodávaly na většinu kontinentů. Srbský ministr vnitra Stefanović v pátek řekl, že Srbsko zahájilo vyšetřování s cílem zjistit, jestli se z oblasti stále nějaké zbraně pašují.

Zbraně v palivové nádrži nebo v balíčku se sendvičem

Podle Reuters tato cesta zbraní do Francie či Belgie funguje, přes hranice se vozí rozebrané a ukryté v autě či kamionu. "Lidé je schovávají třeba v nádrži," řekl agentuře veterán balkánských válek říkající si Nemac.

Kalašnikov jugoslávské výroby se prý dá sehnat za zhruba 700 eur (19 000 korun), albánské modely jsou o něco levnější. Například pistole se dá koupit i za 150 eur.

Evropské bezpečnostní složky se sice snaží proti pašování zbraní z této oblasti bojovat, podle srbské policie se však podaří odhalit nanejvýš třetinu celkového objemu kontrabandu. Jeden z policistů Reuters popsal případy, kdy při hraniční kontrole muže vydávajícího se za hudebníka objevili 20 zbraní v palivové nádrži jeho vozu. Jindy zase pašeráci zbraň ukryli třeba do balíčku s vepřovými škvarky či do sendviče.

Policistům práci komplikuje i to, že lidé vydělávající na nelegálním obchodu se zbraněmi vytvářejí organizované mezinárodní skupiny. Díky tomu mohou například pašeráci během cesty i několikrát změnit vůz a snáze uniknout z hledáčku policie.

Zásadnější překážkou pro cestu zbraní do rukou teroristů z Islámského státu může podle Reuters být fakt, že v některých překupnících se proti obchodům s nimi ozve svědomí. "Nikdo ze Srbska, žádný křesťan, by vědomě neprodal zbraň islamistickým zabijákům," řekl agentuře další z bývalých vojáků Milan.