V Bruselu dál platí nejvyšší stupeň ohrožení. Islámský stát se pokusí získat zbraně hromadného ničení, varuje Cameron

• V belgickém hlavním městě Bruselu byl v noci na sobotu vyhlášen nejvyšší stupeň protiteroristické pohotovosti.
• Belgická policie při nedělním zátahu v Bruselu zatkla 16 lidí a provedla 19 domovních prohlídek. Hledaný Salah Abdeslam, po němž policie kvůli jeho údajnému zapojení do teroristických útoků v Paříži už více než týden intenzivně pátrá, není mezi zadrženými a je dál na útěku.
• Belgické bezpečnostní síly uzavřely několik ulic v historickém centru Bruselu a vyzvaly, aby se lidé nepřibližovali k oknům a aby hoteloví hosté nevycházeli ven. Belgická vláda jen krátce před začátkem dění v centru města rozhodla, že čtvrtý, nejvyšší stupeň bezpečnostních opatření v Bruselu bude prodloužen až do pondělí.

"Belgická policie zatkla při zátahu na několika místech v Belgii 16 lidí. Salah Abdeslam, podezřelý z účasti na atentátech v Paříži 13. listopadu, mezi nimi ale není," hlásí bruselská zpravodajka Silvie Housková.

Podle mluvčího belgické prokuratury Erica Van Der Sypta policie prohledávala 19 míst v Bruselu a tři v blízkém městě Charleroi.

Přes policejní zásah v Bruselu nadále platí čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň ohrožení teroristickým útokem. Nepojede proto metro a všechny školy a školky ve městě zůstanou zavřené.

Kvůli bezpečnostním opatřením neotevřou ani některé podniky ve městě.

Většina lidí ale bude muset normálně do práce, což může způsobit obrovské zácpy, jelikož za metro není vypravena žádná náhradní doprava. V několika regionech navíc nejezdí vlaky kvůli stávce.

Nejvyšší stupeň ohrožení platí v Bruselu už třetí den. O víkendu doporučily belgické úřady obyvatelům metropole zůstat doma a nevycházet na místa, kde je velká koncentrace lidí.

Belgičané výzvu většinou uposlechli a vylidněnými ulicemi v centru Bruselu procházeli téměř výhradně vojáci a policisté.

Evropské instituce budou v pondělí otevřené. Evropská komise pouze zpřísnila bezpečnostní opatření.

Evropská rada zrušila všechna méně důležitá jednání, zasedání Euroskupiny, tedy ministrů financí zemí platících eurem, i schůzka ministrů školství se ale uskuteční.

Francouzský prezident François Hollande v pondělí zahájí sérii jednání s předními světovými politiky na téma terorismus a situace v Sýrii setkáním s britským premiérem Davidem Cameronem. Hollande chce po teroristických útocích v Paříži s lídry z Evropy i dalších částí světa hovořit o intenzivnějším boji s hnutím Islámský stát (IS), které se k atentátům přihlásilo. Kromě Camerona se proto dnes sejde rovněž s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Francouzský prezident bude ve své diplomatické ofenzivě pokračovat v úterý ve Washingtonu s americkým prezidentem Barackem Obamou.

Ve čtvrtek ho v Moskvě čeká jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

V sobotu přijme v Paříži čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Francouzská policie zveřejnila fotografii třetího sebevražedného atentátníka, který se vyhodil do vzduchu před Stade de France.

Žádá o pomoc s jeho identifikací.

Francouzská letadlová loď Charles de Gaulle dorazila na místo určení, do východního Středomoří.

Letouny na její palubě jsou počínaje pondělkem připraveny k úderům na Islámský stát, uvedl francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Europe 1. Francouzská úderná síla se tak ztrojnásobí.

Francie tak má v oblasti celkem 38 vojenských letadel, z toho 12 ve Spojených arabských emirátech a v Jordánsku.

Francouzský prezident François Hollande navštívil během jednání s Davidem Cameronem klub Bataclan, kde bylo na koncertě heavymetalové skupiny zabito 89 lidí.

Maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro Politico uvedl, že obecně všichni teroristé jsou migranti.

Lidí se do práce v Bruselu vydalo podstatně méně než obvykle.

Při pondělku tradičně ucpané kruhové objezdy poblíž evropských institucí jsou hladce průjezdné, a to i přesto, že nejezdí metro.

Britský premiér David Cameron navýší kvůli bezpečnostní hrozbě armádní rozpočet o 432 miliard korun.

Jen pro přiblížení – je to skoro třetina českého státního rozpočtu. Informoval o tom server bloomberg.com.

Belgičané během protiteroristického zásahu v Bruselu zaplavili Twitter fotografiemi a krátkými videi s kočkami. Nečekaně a s humorem tak od nedělního večera reagovali na výzvu policie nezveřejňovat podrobnosti o operaci, během níž bylo zatčeno nejméně 16 lidí.

Ke koaličním náletům proti islamistům v Sýrii se chce připojit i Velká Británie, která zatím vzdušné údery podniká jen v Iráku. Pomoci by jí podle premiéra Davida Camerona mohla nově přijatá rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Návrh předložený Francií vyzývá všechny státy, které na to mají kapacitu, aby své úsilí v boji proti IS zdvojnásobily.

Británie vytvoří dvě "rychlé brigády" čítající pět tisíc vojáků, kteří budou schopni kdykoliv začít bojovat s teroristy. Také britské tajné služby by měly posílit další dva tisíce lidí.

Nové útočné brigády by měly být schopné reagovat v krátkém čase na mezinárodní hrozby kdekoli ve světě. Británie chce také rozšířit počet bojových letounů schopných operovat z nových letadlových lodí ve snaze zvýšit údernou sílu své armády. 

David Cameron nabídl francouzskému letectvu britskou základnu na Kypru.

Irák kvůli ruským bojovým operacím v Sýrii přerušil vnitrostátní lety mezi Bagdádem, Irbílem a Sulajmáníjou, městy, která jsou na severu země. Opatření má chránit životy cestujících.

Rusové střely odpalují ze svých válečných lodí v Kaspickém moři. Jejich 1500 kilometrů dlouhá trasa vede severními oblastmi Íránu a Iráku. Rusko se účastní bojů v Sýrii od konce září, kdy nasadilo letectvo, od října pak i rakety námořnictva.

Prezident Barack Obama už koncem října schválil vyslání více než 50 příslušníků speciálních sil na sever Sýrie, kde by měli působit jako poradci, především pro Svobodnou syrskou armádu (FSA), kurdské milice YPG a jednotky Arabů či syrských křesťanů.

Do Sýrie navíc "velmi brzy" dorazí speciální jednotky US Army, které se pokusí zorganizovat místní bojovníky proti Islámskému státu.

Napsal to britský list The Guardian s odvoláním na zvláštního zmocněnce Bretta McGurka.

Francouzský prezident François Hollande a britský premiér David Cameron se po jednání v Paříži vyslovili pro posílení spolupráce mezi tajnými službami. Oba zdůraznili nutnost zintenzivnění boje proti tzv. Islámskému státu.

"Vybereme si pro útoky cíle, které způsobí tu největší možnou zkázu," uvedl Hollande. Britský premiér navíc dodal, že bude více usilovat o sdílení tajných informací s Francií i s dalšími evropskými partnery.

Ulice Bruselu jsou kvůli bezpečnostním opatřením úplně vylidněné. Přikládáme porovnání běžných dnů a včerejška.

Policie evakuovala radnici v Bruselu. Ve městě nadále platí nejvyšší stupeň hrozby teroristických útoků.

"Mnoho běženců prchá před terorem Islámského státu a chce žít svobodně a v míru. Zároveň ale pocházejí z kultur, jejichž pevnou součástí jsou nenávist vůči Židům a netolerance," řekl předseda německé Ústřední židovské rady Josef Schuster.

"Nemyslete přitom jen na Židy, myslete i na rovnoprávnost žen a mužů nebo na zacházení s homosexuály," dodal.

Podle něj není netolerance svázaná s islámem jako takovým, ale je součástí arabské kultury. "Tady nejde o náboženský problém, ale o problém etnický," řekl Schuster.

"Rozhodnutí předchozí vlády přijmout sedm tisíc uprchlíků byla chyba. Pro nynější premiérku Beatu Szydlovou bude nejdůležitější bezpečnost, v tom nepřistoupíme na žádný kompromis.

Bezpečnost Polska a Poláků je pro nás rozhodující," prohlásil polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak.

Server Paris Match nyní zveřejnil video z roku 2010, a to z Amimourova výcviku na řidiče autobusu.

Zdvořilý, velmi klidný. Tak popisují bývalí kolegové Samyho Amimoura, jednoho z vrahů v pařížském koncertním centru Bataclan. 

Francouzská prokuratura vydala bezpečnostní pokyny pro školy v Paříži, Créteil a Versailles. Zakázány jsou neohlášené školní výlety, děti musí do školy vždy doprovodit dospělý, před budovami škol se nesmí parkovat ani shromažďovat ve větším počtu lidí. Děti budou mít bezpečnostní cvičení.

Jejich aktovky a batohy budou podléhat kontrolám, neznámé osoby vstupující do školy budou muset předložit průkaz totožnosti.

V Mali v pondělí začal třídenní smutek vyhlášený kvůli pátečnímu teroristickému útoku na hotel v metropoli Bamaku. Ze solidarity se k němu připojily také Mauritánie, Guinea a Senegal, jehož jeden občan je mezi 19 oběťmi atentátníků. K atentátu se přihlásily dvě teroristické skupiny působící v Africe.  

Sekretariát NATO v Bruselu zakázal všechny návštěvy a bránu hlídají posily. Velká část zaměstnanců zůstala doma.

Syrské jednotky spolu se spojeneckými milicemi dobyly město Mahín v centrální části země, o které bojovaly proti organizaci Islámský stát přes 20 dní. Syrské armádě pomáhá od konce září Rusko a podle sdělení jeho ministerstva obrany zasáhla ruská letadla v minulých dvou dnech přes 470 teroristických cílů v osmi syrských provinciích.

Organizace Lékaři bez hranic v pondělí oznámila, že při útocích byla ve čtvrtek v Irbínu zasažena jedna z nemocnic podporovaných touto organizací a že tam zemřeli dva zdravotníci. V těsné blízkosti nemocnice údajně dopadly dvě řízené střely právě ve chvíli, kdy zdravotníci přijímali zraněné.

"Lékaři bez hranic jsou zděšeni tím, že bylo znovu zasaženo zdravotnické zařízení a jeho personál právě ve chvíli, kdy poskytoval první pomoc lidem zraněným při bombardování, které nebere žádné ohledy na civilisty," citovala ve svém prohlášení MSF ředitele operací Lékařů bez hranic Brice de le Vingne.

Kromě metra v Bruselu nejezdí některé linky autobusů nebo jsou tyto linky omezené. Podle belgických médií je to proto, že někteří řidiči nepřišli do práce. Mnozí z nich měli strach, protože právě hromadná doprava byla označena jako jeden z možných cílů útoků, a některým jen neměl kdo hlídat děti, kterým se zrušila školní výuka.

Bezpečnostní rada státu, která bude rozhodovat, jestli ponechat pro Brusel nejvyšší stupeň pohotovosti proti teroristickému útoku, se sejde v 16:30.

Policie s nadhledem zareagovala na kreativitu občanů i médií a poděkovala všem kočkám.

Počet útoků, jejichž oběťmi jsou nejčastěji ženy a mladé dívky, vzrostl až o 300 procent. Podle aktivistů je útoků ve skutečnosti ještě více. Mnoho obětí se totiž bojí kontaktovat policii a napadení oznámit. O zhoršující se situaci informovala zpráva organizace Tell Mama. 

Za "svěřence státu" budou prohlášené děti, jejichž rodič zemřel během pařížských útoků. Informovala o tom francouzská státní tajemnice Laurence Rossignolová. S udělením statusu svěřence se pojí státní příspěvek na vzdělání, příbuzní však neztratí práva na výchovu dítěte.

Za jednu z příčin, proč se z belgického Bruselu stala "líheň teroristů", je označován fakt, že za bezpečnost v metropoli zodpovídá šest na sobě nezávislých policejních oddělení, jež mezi sebou nekomunikují dostatečně efektivně.

Vlámské politické strany v bruselském parlamentu žádaly jejich spojení už dříve, ve stínu událostí posledních dní začaly sjednocení policie požadovat ještě hlasitěji. Valonské strany s tím ale nesouhlasí. "Jsem v šoku, když slyším, že někteří kolegové nečekali ani osm dní po atentátech a už zpochybňují model, který v Bruselu funguje," uvedl pro belgický deník Le Soir valonský poslanec Benoit Cerexhe.

Z prohlášení belgické federální prokuratury: "Včera v noci se v belgickém Lutychu pokusil vůz značky BMW ujet policejní hlídce. Tento vůz byl identifikován. Z dalšího vyšetřování vyplývá, že v tomto případě neexistuje žádná spojitost s probíhající operací."

Policie upřesnila, že počet lidí, které zadržela během nočních razií v Bruselu a provincii Lutych, vzrostl na 21.

Belgická policie v pondělí při pěti raziích v Bruselu a dvou ve východobelgickém Lutychu zatkla pět lidí. Spolu s 16 zatčenými z nedělního zátahu v belgické metropoli tak ve vazbě skončilo 21 lidí.

Hledaný Salah Abdeslam, po kterém policie kvůli jeho údajnému zapojení do pařížských teroristických útoků už více než týden pátrá, podle dosavadních informací není mezi zadrženými a je dál na útěku. 

Belgická televize RTBF s odvoláním na zdroj z prokuratury zveřejnila identitu třetího muže, kterého v Belgii v souvislosti s pařížskými atentáty obvinili z terorismu.

Jedná se údajně o 39letého Maročana Lazíze Abrahímího, v jehož voze policie našla zbraň a stopy krve. Další zbraně pak nalezla při prohlídce jeho bytu ve čtvrti Molenbeek.

Prokuratura Abrahímího obvinila z členství v teroristické organizaci, účasti na teroristickém útoku a z nedovoleného držení zbraní. Jeho bratr se prý v současnosti nachází v Sýrii.

Kromě Abrahímího obvinili v Belgii z terorismu také Mohameda Amriho a Hamzu Attoua, kteří po atentátech vyzvedli Salaha Abdeslama v Paříži a přivezli ho do Bruselu.

Do mešity v bruselské čtvrti Molenbeek údajně přišel dopis, v němž anonym vyhrožuje zabíjením muslimů. 

Francouzská policie zatím v bytě na pařížském předměstí Saint-Denis, v němž se ukrýval údajný strůjce pařížských atentátů Abdelhamid Abaaoud, nenalezla žádné útočné zbraně.

V domě vyšetřovatelé našli dosud jen jednu pistoli ráže devět milimetrů. 

Podle Jeana-Michela Fauvergua, velitele zásahové jednotky, která středeční razii provedla, policisté přitom při téměř sedmihodinové akci čelili vydatné palbě zabarikádovaných teroristů.

Pařížský prokurátor uvedl, že zásahová jednotka vystřílela pět tisíc nábojů. Teroristé údajně na policisty házeli i granáty.

Podle serveru 20 minutes policie nyní pracuje s vyšetřovací verzí, podle které byly zbraně zničeny při výbuchu, který způsobil sebevražedný atentátník.

Prohlídka domu, v němž zásah proběhl, stále pokračuje. Policisté našli mimo jiné zbytky sebevražedné vesty.

Francouzští vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Salah Abdeslam řídil automobil Renault Clio, kterým dopravil tři atentátníky před fotbalový stadion v Saint-Denis. Auto se den po útocích našlo zaparkované v 18. pařížském obvodě. Zjevně ve spěchu, zčásti stálo v křižovatce. Je tedy možné, že Salah Abdeslam měl zaútočit zde, protože v prohlášení Islámského státu se několik hodin po masakru hovořilo vedle jiných lokalit i o 18. obvodu. O záhadě osmého teroristy si přečtěte na Aktuálně.cz.

Na bulváru Ansbach, nově zřízené pěší zóně v centru metropole, si vojenské náklaďáky a hlídkující ozbrojence filmovaly a fotily desítky lidí a novinářů. Je zjevné, že belgické úřady chtějí, aby výrazná přítomnost vojáků a policistů byla v ulicích vidět. 

Na Lesbu funguje řada dobrovolnických organizací na profesionální úrovni a také řecké úřady s nimi více komunikují než třeba v Srbsku, tvrdí dobrovolníci. Uprchlíci zde mají podle ní větší svobodu pohybu a mohou běžně nakupovat daleko více než na pevnině.

Dobrovolníci, kteří na Balkáně a na řeckých ostrovech pomáhají zvládnout migrační krizi, se potýkají s nedostatkem peněz a malou podporou Evropské unie. Upozorňují také, že balkánskou trasu, kudy běženci proudí do Evropy, komplikuje zima.

Německo hraniční kontroly dočasně obnovilo v září kvůli vysokému počtu přicházejících běženců. Minulý týden je posílilo v reakci na teroristické útoky v Paříži. Permanentní kontroly už od září jsou na dálnici A17 z Ústí nad Labem do Drážďan asi pět kilometrů za česko-německou hranicí. Policisté tam svádějí vozidla na odstavné parkoviště, kde kontrolují cestující.

Pět dní po zrušení přátelského fotbalového utkání mezi Německem a Nizozemskem kvůli hrozbě teroristického útoku na stadion v Hannoveru úřady stále nevědí, zda byla hrozba reálná.

Tři bomby měly vybuchnout na fotbalovém stadionu, jedna na autobusové zastávce a další na vlakovém nádraží tohoto půlmilionového města.

Teroristé, jimž úterní útok nevyšel, mohou podle FASZ kdykoli znovu udeřit. O hrozícím útoku prý Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, informovali francouzští zpravodajci.

Belgická ministryně školství Joëlle Milquetová rozeslala v pondělí ráno všem školám prvního a druhého stupně v Bruselu dopis. V něm popisuje, jaká bezpečnostní opatření by měly školy dodržovat, pokud je vláda opět otevře. Jedná se o čtyři opatření, některá z nich ne zrovna lehce splnitelná:

1) Ministryně vyzvala školy, aby daly ke vchodu osobu, která zná všechny studenty a jejich rodiče.

Osoba má mít u sebe mobil a každou podezřelou osobu, chování nebo auto okamžitě nahlásit na lince 101 nebo 122.

2) Školy by měly omezit vycházky s žáky i jejich pohyb mimo budovu školy během přestávek.

3) Během vyučování by měly být zavřené dveře do učeben i zamčené hlavní vchodové dveře. Ke vstupu a výstupu z budovy by měl být určený pouze jeden vchod, který bude nepřetržitě střežen.

4) Milequetová také žádá ředitele škol, aby určili několik místností, kam by se mohli žáci a učitelé schovat v případě nějakého incidentu.

Kanada začne 1. prosince převážet syrské uprchlíky na své území. Nová vláda chce do konce roku přijmout 25 tisíc Syřanů. Kanadský velvyslanec v Ammánu Bruno Saccomani řekl, že výchozím bodem bude Jordánsko a že by denně mohlo být letecky přepraveno až 900 Syřanů.

K příjmu uprchlíků se zavázala nová vláda kanadských liberálů, která vzešla z říjnových voleb. Její předseda Justin Trudeau stahuje letadla z bojových misí proti Islámskému státu, ale naopak se zavázal přijmout vysoký počet uprchlíků. 

Belgičané během protiteroristického zásahu v Bruselu zaplavili internetovou komunikační síť Twitter fotografiemi a krátkými videozáznamy koček.

U zrodu myšlenky stál pravděpodobně kameraman nizozemské televize NOS Hugo Janssen, který zveřejnil fotografii svého kocoura.

"Místo tweetů o policejní aktivitě v Bruselu sem dávám fotku naší kočky Mozarta," uvedl v popisku.

Belgická královská tenisová federace vydala pokyny pro tenisové fanoušky, kteří se chystají zhlédnout finále Davis Cupu v belgickém Gentu. Proti domácí Belgii nastoupí Velká Británie, v jejímž týmu nebude chybět ani největší současná britská hvězda Andy Murray.

Zápasy jsou podle federace vyprodané a žádné další lístky nebudou na místě k dostání. Diváci se musí obrnit trpělivostí, protože při vstupu budou přísnější bezpečnostní kontroly.

Fanoušci by se proto měli dostavit v dostatečném předstihu a za žádných okolností nebudou do budovy vpuštěni s taškami a batohy.

Mapa Institutu pro ekonomiku a mír ukazuje, jak se terorismus v posledních letech rozmohl.

Vliv teroru ve světě se v roce 2014 zvýšil o 80 procent. Vzestupu nahrává především působení dvou skupin - Islámského státu v Sýrii a Iráku a Boko Haram v Nigérii. Tyto dvě organizace byly odpovědné za 51 procent všech úmrtí spojených s terorismem.

"Na hranicích se neprovádějí téměř žádné kontroly, mluví se tu stejným jazykem jako ve Francii, která je terčem džihádistů.

Politická rozpolcenost mezi francouzsky a nizozemsky hovořícím obyvatelstvem země navíc zapříčinila, že byrokracie v oblasti justice a bezpečnosti rozbujela.

Výzvy k navýšení početních stavů soudců a policistů zaznívají v Belgii už léta. Změny jsou ale pomalé a to kvůli sporům jednotlivých politických táborů i úsporným opatřením..."

Vánoční strom se na Staroměstském náměstí v Praze slavnostně rozsvítí podle původního plánu v sobotu 28. listopadu. Kvůli bezpečnosti ale organizátoři neřeknou přesný čas.

Vyšetřovatelé pařížských atentátů se podle serveru 20 minutes domnívají, že ze Sýrie se do Francie vrátil islamista Fabien Clain. Právě on údajně namluvil zvukovou nahrávku, na níž se Islámský stát přihlásil k teroristickým útokům v Paříži. 

Clain, který byl ve Francii v minulosti odsouzen k pěti letům vězení za organizování odchodů džihádistů do Iráku, má údajně vazby mimo jiné na Francouze alžírského původu Mohammeda Meraha.

Ten v roce 2012 před židovskou školou v Toulouse zabil tři děti a dospělého.

Deset dnů po krveprolití v Paříži zůstává v nemocnicích 172 lidí, informoval server Le Parisien.

Podle zdrojů belgického veřejnoprávního rozhlasu je Salah Abdeslam ve spojení s lidmi v Sýrii a vzkázal jim, že v Belgii "dokončí svou práci".

Nedávné teroristické útoky v Paříži podle nové polské premiérky Beaty Szydlové ukázaly potřebu přehodnotit dohodu o přerozdělení uprchlíků podle kvót mezi země Evropské unie. S touto dohodou v září souhlasila předchozí varšavská vláda Ewy Kopaczové.

Situace se po útocích v Paříži změnila, Polsko není připraveno na to, aby přijalo navržené množství uprchlíků, a proto bude přesvědčovat partnery v EU, aby usedli k vyjednávacímu stolu a znovu se nad kvótami zamysleli, uvedla Szydlová na tiskové konferenci.

Pochyby o zářijové dohodě mají podle ní i jiné unijní země, jak svědčí například vyjádření dánského premiéra.

"Bezpečnost Poláků klademe nade všechno," zdůraznila šéfka nové konzervativní vlády, která vzešla z říjnových voleb.

"Budeme přesvědčovat, abychom usedli ke stolu a zamysleli se nad tím, zda navržená řešení jsou dobrá," řekla.

Varšava podle ní respektuje přijatá rozhodnutí, ale "to neznamená, že nebudeme přesvědčovat, aby se toto stanovisko (o přerozdělení uprchlíků) změnilo".

Teroristické skupiny jako Islámský stát či Al-Káida se pokusí získat chemické, biologické a radioaktivní bojové prostředky.

Uvedla to podle agentury Reuters britská vláda v dokumentu, v němž dnes premiér David Cameron britskému parlamentu představil a zdůvodnil strategii obrany a národní bezpečnosti na příštích pět let.

V případě velkého atentátu v Británii má být podle plánu připraveno ihned pomoci policii 10 000 vojáků. Podle vlády ale prvořadým terčem teroristů zůstávají civilní dopravní letadla.

Cameron poslancům oznámil, že jeho vláda chce zvýšit v příštích deseti letech výdaje na armádu a rozvědky o 12 miliard liber (462 miliard korun), tedy zhruba o sedm procent.

Plán má zajistit schopnost britské reakce na řadu hrozeb, především na vzestup radikálního hnutí Islámský stát, krizi na Ukrajině a na kybernetické útoky. Cameron dnes předeslal, že ve čtvrtek bude v parlamentu obhajovat britské údery proti IS v Sýrii.

"Vraždy v ulicích Paříže nám připomněly, že drsný Islámský stát není nějaký tisícovky kilometrů vzdálený problém. Je to přímá hrozba pro naši bezpečnost doma i v zahraničí," prohlásil podle Reuters Cameron.

Vojenská policie plánuje přijmout nové vojáky, své řady rozšíří o 59 policistů. Nastoupit by měli především noví členové ochranné služby, ale i kriminalisté. Důvodem je mimo jiné zhoršená bezpečnostní situace, řekl dnes náčelník Vojenské policie (VP) Pavel Kříž.

Tabulky Vojenské policie, u které nyní slouží asi 1050 vojáků a 60 občanských pracovníků, by se měly rozšířit o 59 míst do roku 2018.

"Umocňují to události v poslední době ve Francii nebo v Belgii, ale i zprávy zpravodajských služeb," řekl k přijímání nových policistů. Na zhoršující bezpečnostní situaci podle něj již VP reagovala.

"Přijali jsme určitá opatření, snažíme se udělat vše pro to, abychom určitá rizika eliminovali nebo na ně byli připraveni," řekl Kříž.

O konkrétních opatřeních nechce z bezpečnostních důvodů hovořit. Zmínil pouze, že jde především o preventivní záležitosti.

"Směřujeme výcvik určitým směrem, právě vzhledem k událostem ve světě, a děláme si různá cvičení, různé modelové situace. Určitým způsobem jsme posílili i ochranu na některých místech, některé návyky a postupy jsme pozměnili," přiblížil.

Vánoční stromek na Staroměstském náměstí se rozsvítí kvůli bezpečnostním opatřením bez tradičního slavnostního aktu.

Organizátoři neoznámí ani přesný čas rozsvícení.

Shodli se na tom dnes zástupci města, policie i organizátora trhů, společnosti Taiko.

"Samozřejmě nás to mrzí, ale sami jsme měli stejný názor. Nebojíme se teroristického útoku, ale spíše paniky v případě, že by situace někdo zneužil," uvedla mluvčí společnosti Taiko Hana Tietze.

Připravenou animaci rozsvěcení stromu budou lidé moci vidět po setmění v náhodný čas každou hodinu i v dalších dnech, dodala.

Jednoho člověka z 16 lidí, které při včerejším zátahu zatkly belgické bezpečnostní složky, obvinila belgická prokuratura z účasti v teroristické skupině a podílení se na útoku v Paříži.

Zbytek dnes pustila na svobodu. Z pěti lidí, které policie zatkla dnes, už propustila dva a zbylé tři stále vyslýchá.

Uvedla to belgická prokuratura v prohlášení.

Bezpečnostní rada bruselské vlády rozhodla ponechat pro Brusel nejvyšší stupeň ohrožení proti teroristickým hrozbám. Ohrožení je podle belgického premiéra stále bezprostřední. Ve zbytku země zůstává i nadále o stupeň nižší, třetí stupeň. 

Školy v Bruselu zůstanou i zítra zavřené a školáci se do nich mají vrátit až ve středu. Stejně tak pojede až od středy bruselské metro, informuje z Bruselu zpravodajka HN Silvie Housková.

Belgická prokuratura dnes oznámila, že obvinila čtvrtou osobu v souvislosti s útoky v Paříži. Muž byl mezi 16 zadrženými v neděli, ostatních 15 ale bylo propuštěno, sdělili vyšetřovatelé.

Podle místních médií bylo prodloužení nejvyššího stupně ohrožení pro Brusel přijato poté, co vyšetřovatelé sdělili, že některé osoby žijící v Bruselu se přímo zapojily do přípravy a provedení teroristických útoků 13. listopadu v Paříži. 

"Belgická vláda a Belgičané čelí složité situaci. Děláme vše, abychom zajistili bezpečnost a vrátili věci do normálu," uvedl belgický premiér Charles Michel.

Francie dnes dala v rámci boje proti terorismu najevo, že se chystá omezit například dostupnost předplacených bankovních karet, které umožňují vyzvedávat peníze z bankovních účtů anonymně.

Více pravomocí získá také úřad pro boj s praním špinavých peněz (Tracfin).

Hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida) nepřeruší své pondělní demonstrace proti vládní přistěhovalecké politice ani v předvánočním období. Na několikatisícovém shromáždění v Drážďanech to dnes řekl předák hnutí Lutz Bachmann.

Podle šéfa drážďanského svazu cestovního ruchu přitom demonstrace Pegidy poškozují obraz města v očích turistů.

Bachmann na demonstraci před budovou opery v centru města prohlásil, že nevidí důvod k zastavení demonstrací během adventu. Naopak vyzval vládu, aby neprodleně zastavila přijímání běženců a nechala deportovat "miliony nelegálních imigrantů", kteří podle něj v Německu žijí.

Kanada začne od 1. prosince převážet syrské uprchlíky na své území. Podle televize CBS, která cituje vládní zdroje, nicméně Kanada z bezpečnostních důvodů přijme pouze ženy, děti a rodiny, nikoli samostatně přicházející muže.

Oficiální oznámení v tomto duchu prý vláda učiní v úterý.

Ruská letadla podle ministerstva vnitra za minulých pět dní zasáhla 1000 cisternových tahačů, které IS používá k přepravě ropy do rafinerií.

Při ruských náletech bylo zasaženo také úložiště ropy ležící asi 15 kilometrů od Rakky, kde má hnutí Islámský stát hlavní stan. Ropa je hlavním zdrojem příjmů radikálů.

K náletům na cisternová vozidla se hlásí i Spojené státy, které dnes oznámily, že zničily v sobotu 284 těchto kamionů.

Předtím vojenská letadla podnikla nad kolonami varovné lety, aby dala čas řidičům, které nepovažují za součást bojovníků Islámského státu, dostat se do bezpečí. "Jednali jsme s co největší péčí lidsky, aniž by došlo na civilní oběti," řekl mluvčí amerického Pentagonu Jeff Davis.

"Malému francouzskému město Lunel, odkud odešlo do Sýrie přes 20 lidí, se přezdívá "džihád city". Hlavním pojítkem mezi Francouzi v Sýrii a Lunelem byl Hamza. Ten je nyní ve vězení, kde čelí podezření z napomáhání terorismu.
Lunel trápí vysoká nezaměstnanost. Ta činí 20 procent, u mladých lidí 40 procent."

Článek redaktorky HN Simone Radačičové o městě, které je mnohými médii vnímáno jako minilaboratoř francouzského džihádismu, si můžete přečíst ZDE.

Při pátrání po islamistech v rámci vyšetřování atentátů v Paříži se na jižním předměstí Montrouge dnes našel pás se stejnými výbušninami, jaké použili nedávní útočníci, uvedla podle agentury AP policie.

Atentátníci v Paříži použili navzájem si podobné sebevražedné vesty. Obsahovaly TATP, což je sice velmi lehce získatelná, ale také velmi nestabilní třaskavina, a dále baterii, spínač a šrouby, které měly zvýšit účinnost.

Zpravodajská stanice BFM TV už po odpoledním nalezení a zkoumání nevybuchlého opasku uvedla, že nejspíš obsahuje stejné předměty a materiály. Oblast v Montrouge se prohledávala poté, co se zjistilo, že jeden z údajných atentátníků, Salah Abdeslam, který je stále na útěku, krátce po atentátech 13. listopadu večer tady telefonoval.

Pás s výbušninami se našel mezi odpadky. "Možná se chtěl odpálit," uvedla podle agentury AFP advokátka jednoho ze dvou zatčených mužů, kteří se přiznali, že Abdeslamovi pomohli den po atentátech odjet z Francie do Belgie.

Dnešní online reportáž je u konce, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.