V inflací zmítané Argentině zvítězila pravice. Novým prezidentem se stal Macri

Vítězem prezidentských voleb v Argentině se stal konzervativní opoziční kandidát Mauricio Macri. Vyplývá to z dosud neúplných výsledků po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů, o nichž v pondělí informovala volební komise. Podle ní získal Macri v nedělním hlasování 51,4 procenta hlasů, jeho levicový protikandidát Daniel Scioli pak 48,6 procenta. Scioli už svou porážku uznal.

Macri své vítězství potvrdil i na Twitteru. "Po dlouhé noci jsme se přesvědčili, že můžeme změnit historii. Dokázali jsme to," uvedl v jednom ze svých četných oslavujících příspěvků.

O vítězství dlouholetého starosty Buenos Aires Macriho svědčily už první odhady po uzavření volebních místností, nakonec měl ale opoziční kandidát mnohem menší převahu, než předpovídaly průzkumy veřejného mínění. Za favorita hlasování byl přitom dlouho považován Scioli, který měl podporu končící prezidentky Cristiny Fernándezové Kirchnerové a který těsně vyhrál i první kolo voleb.

Macriho stoupenci začali v neděli večer místního času (po půlnoci v pondělí středoevropského času) vítězství mohutně slavit v centru hlavního města, davy se sešly zejména pod známým obeliskem na třídě Avenida 9 de Julio.

"Dnešek je historickým dnem... Je to začátek nové éry, která nás dovede k příležitostem nutným pro to, abychom mohli růst a rozvíjet se," řekl nově zvolený prezident v projevu v sídle svého štábu. Do úřadu bude Macri uveden 10. prosince.

Podle některých názorů byly volby referendem o tom, zda má země nadále pokračovat v levicově orientované politice. Ještě před 100 lety byla Argentina považována za jednu z nejbohatších zemí světa, v posledních desetiletích jde ale od jedné ekonomické krize ke druhé.

Představitelé Argentiny nejsou ochotni otevřít trh a prosazují štědré sociální programy, upozornila agentura Reuters.

Argentinská ekonomika nyní stagnuje a míra inflace dosahuje asi 30 procent. Mnoho soukromých ekonomů rovněž varuje, že výdaje současné vlády jsou neudržitelné.

Úspěch pravice ve volbách hlavy státu ukončil v jihoamerické zemi dvanáctiletou éru zvanou kirchnerismus, během níž post hlavy státu zastával nejdřív Néstor Kirchner a posléze jeho manželka Cristina Fernándezová Kirchnerová. Ta už přes svou obrovskou popularitu po dvou volebních obdobích v čele státu svůj post obhajovat nesměla.