V Hannoveru hrozil teroristický útok. Německá policie evakuovala fotbalový stadion

• Nejméně tři ze sedmi mrtvých atentátníků jsou Francouzi. Po jednom komplicovi úřady vyhlásily pátrání.
• Obětí útoků mohlo být více. Tři sebevražední atentátníci, kteří se odpálili na relativně odlehlém místě, chtěli podle francouzského ministra sportu Thierryho Braillarda původně proniknout až na stadion Stade de France.
• Prezident Francois Hollande chce prodloužit výjimečný stav na tři měsíce.
• Vyšetřování útoků běží na plné obrátky. Zatčeno už bylo 14 podezřelých: sedm lidí z okolí identifikovaného atentátníka ve Francii, dalších sedm v Belgii.
• V neděli večer podnikly francouzské bombardéry nálety na syrské město Rakka, baštu Islámského státu. Shodily dvacet bomb.

Údajného komplice teroristů, který je na útěku, měla francouzská policie nadosah.

V sobotu ráno bruselského rodáka Salaha Abdeslama zkontrolovala na hranicích s Belgií u města Cambrai a nechala jet dál, uvedla s odvoláním na policejní zdroje agentura AP.

Podle AP není jasné, proč místní policie nevzala Abdeslama při silniční kontrole do vazby.

Další dva muže, kteří s ním přijeli z Francie, později zatkla belgická policie v bruselské čtvrti Molenbeek - baště islamistických extremistů odcházejících bojovat do Sýrie za hnutí Islámský stát.

Šestadvacetiletý Abdeslam je údajně tím, kdo si pronajal vůz Volkswagen Polo, který ke koncertnímu sálu Bataclan dovezl tři sebevražedné útočníky. Ti tam poté zastřelili zhruba dvě třetiny z celkem 129 obětí pátečních útoků.

Kurz eura v Asii v reakci na páteční teroristické útoky v Paříži klesl až k minimu za více než šest let. Globální akciové trhy v pondělí pravděpodobně čeká pokles, ten ale bude podle analytiků jen dočasný.

Dlouhodobější dopad pátečních událostí na finanční trhy ani ekonomiku většina ekonomů neočekává, uvedla agentura Reuters.

Francouzští vyšetřovatelé v neděli jako jednoho ze sebevražedných útočníků v Bataclanu identifikovali francouzského občana Omara Ismail Mostefaie, dalšími jsou zatím nejmenovaní občané Francie či Belgie.

V pondělí v noci zdroj blízký vyšetřování AP řekl, že policie jednoho ze tří sebevražedných atentátníků u sportovního stadionu Stade de France identifikovala jako 20letého francouzského státního příslušníka Bilala Hadfiho.

Sebevrah, který na sobě nechal explodovat výbušniny na Voltairově bulváru poblíž klubu Bataclan, byl identifikován jako 31letý Abdeslamův bratr Brahim Abdeslam.

Detaily k francouzskému bombardování Rakky: Deset letadel shodilo na Rakku celkem 20 bomb, uvedlo francouzské ministerstvo obrany. Kromě tréninkového tábora a velitelské centrály Francouzi cílili i na sklad zbraní Islámského státu, který je ve stejném objektu jako velitelství.

"Oba cíle vzdušných náletů byly zničeny," oznámilo ministerstvo. Útok Francouzi koordinovali s USA.

"I tentokrát, po krvavých a krutých útocích v Paříži, vzniká poptávka po válce. Ale po jaké válce? Proti Islámskému státu?
Tedy proti někomu, koho neuznáváme, protože toto seskupení považujeme za nelegitimní protostátní strukturu. Nedodáváme tak legitimitu něčemu, co odmítáme přijmout?" zamýšlí se v pondělních Hospodářských novinách komentátor Petr Fischer.

Premiér Bohuslav Sobotka se dnes sejde se zástupci ministerstva vnitra, tajných služeb, policie a armády, aby vyhodnotili bezpečnostní situaci v Česku po pátečních teroristických útocích v Paříži.

Už v sobotu Sobotka po zasedání Bezpečnostní rady státu řekl, že české bezpečnostní složky nemají informace, že by Česku hrozilo podobné nebezpečí jako Paříži. Policie ale posílila například ostrahu letišť a Pražského hradu.

Nejméně tři lidé byli vzati do vazby při zásahu policie v noci z neděle na pondělí v Toulouse. Operace byla součástí boje proti terorismu, nikoliv v souvislosti s vyšetřováním pátečních útoků v Paříži.

Na rostoucí ohrožení islámskými radikály reagují Britové. Posílí své tajné služby. Premiér David Cameron během summitu G20 v Turecku oznámil, že zvýší počet agentů a dalších zaměstnanců MI5, MI6 a GCHQ o 15 procent.

Britové pro ně vytvoří 1900 nových pracovních míst.

Teroristické útoky v Paříži byly podle francouzského premiéra Manuela Vallse "organizovány" a "plánovány" ze Sýrie. "S touto hrozbou musíme žít," řekl v pondělí ráno televizi RTL.

Francouzský prezident François Hollande se podílel na rozhodnutí, že se fotbalový zápas Francie–Německo v pátek i přes teroristické útoky ve městě dohraje.

Obával se, že teroristé mohou čekat před stadionem a zaútočit na dav opouštějící stadion. Napsal to deník Wall Street Journal.

Britské tajné služby za posledního půl roku zmařily sedm pokusů o teroristický útok, oznámil premiér David Cameron. Dodal, že ani jeden z nich neměl být tak velký jako krveprolití v Paříži.

Policie podnikla během noci po celé Francii šest až deset razií. Zatkla blíže neupřesněný počet lidí, informovala francouzská televize BFMTV.

Francouzský premiér Manuel Valls potvrdil, že policie po pátečních teroristických útocích provedla na různých místech Francie razie v domech s podezřelými islamisty.

Valls řekl, že od letošního léta bezpečnostní složky zabránily celkem pěti pokusům o teroristický útok.

"Využíváme rámec (vyhlášeného) mimořádného stavu k vyslýchání lidí, kteří patří k radikálnímu hnutí džihádu, a všech těch, kteří šíří nenávist vůči republice," dodal premiér.

Francouzská policie provedla v noci více než 150 razií. "A budeme ještě pokračovat," oznámil premiér Manuel Valls. Razie ale nemají žádnou přímou spojitost s atentáty v Paříži. Zhruba 30 razií provedli policisté v pařížském regionu, zbytek pak jinde na území Francie, dodávají policejní zdroje serveru Le Figaro. Policie provedla razie údajně v těchto městech: Toulouse, Bobigny, Grenoble a Jumont. France Info také zmiňuje další města jako Lille, Marseille a Štrasburk.

Premiér Manuel Valls uvedl, že chce zavřít "ty mešity a sdružení, které napadají hodnoty republiky". "Je nutné vyloučit všechny cizince, kteří se radikalizovali proti našim hodnotám." Varoval, že teroristé mohou na Francii znovu zaútočit, a to v "příštích dnech nebo v příštích týdnech". "Budeme ještě dlouho žit s touto hrozbou," uzavřel.

Francouzská policie identifikovala čtvrtého sebevražedného útočníka z koncertní síně Bataclan, informuje televize BFMTV. Je to muž narozený v roce 1987 v Paříži.

"Je to akt války. A my jsme ve válce a ve válce je potřeba urychleně konat. A Evropská unie není schopna urychleně konat. Měla by zavřít hanici, postavit pohraniční stráž, dát peníze Turecku, aby zabránilo ilegálně prchajícím lidem do Evropy nastupovat na gumové čluny, a samozřejmě vyřešit konflikt v Sýrii," komentuje aktuální situaci ministr financí Andrej Babiš na svém Twitteru.

"Musíme dále navyšovat rozpočet naší armády a policie. Musíme dělat všechno pro to, abychom přesvědčili evropské politiky, aby přestali být politicky korektní a aby hlavně mysleli na bezpečnost vlastních lidí," míní Babiš.

Letectvo Spojených států si za cíl svých útoků v boji s Islámským státem poprvé zvolilo stovky cisteren, které islamistům slouží k transportu ropy ze Sýrie.

Podle informací deníku The New York Times byl plán na takto cílené údery připraven už před teroristickými útoky v Paříži a je součástí dlouhodobé strategie odstřihnout Islámský stát od klíčového zdroje příjmů.

Teroristické útoky organizace Islámský stát (IS) hrozí i v Německu a veřejnost na to musí být připravena. Deníku Die Welt to v reakci na atentáty v Paříži řekl ministr vnitra Porýní-Falce Roger Lewentz, který řídí jednání německých zemských ministrů vnitra. Apeloval přitom na občany, aby hlásili úřadům podezřelé chování lidí ve svém okolí, aby bylo možné nebezpečí včas odhalit.

"Terorismus organizovaný IS je výzva pro celý svět, směřuje i proti Německu," řekl Lewentz. "Máme dobrou policii, ale německé obyvatelstvo musí vědět, že tato hrozba existuje," uvedl.

Pondělní obchodování na pařížské burze začalo propadem, nicméně žádná známka paniky na trzích není, píše britský The Guardian. Index CAC 40, který zahrnuje největší francouzské společnosti, po otevření burzy klesl o 1,1 procenta.

Větší propad zaznamenaly akcie aerolinek – Air France o pět procent, easyJet o tři procenta.

Jen společným úsilím v oblastech, jako je diplomacie, ekonomika a také vojenské snahy, je možné dosáhnout toho, že bude organizace Islámský stát (IS) poražena. Řekla to dnes šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová. Konečnou cestou k likvidaci této organizace je podle ní ale především mírový proces v Sýrii.

Mogheriniová s novináři hovořila při příchodu na jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu, které se podle nizozemského ministra Berta Koenderse koná "ve stínu noční můry" pátečních teroristických útoků v Paříži.

"Není to jen útok na Evropu, je to útok na civilizaci," prohlásila Mogheriniová k tragédii, která vzala život nejméně 129 lidem. Koenders míní, že je třeba ukázat jednotu vůči těm, kdo se hlásí k "nihilistické ideologii" IS. "Je nás daleko víc, musíme bránit náš způsob života," řekl novinářům Koenders.

Francouzské úřady identifikovaly další dva útočníky. Jeden z nich se narodil v Sýrii, informují francouzská média. Detaily o jeho životě zatím nejsou známy.

Další ze sebevražedných atentátníků se jmenuje Samy Amimour, narodil se 15. října 1987 ve francouzském Drancy, potvrdil prokurátor François Molins. Pro francouzské úřady nebyl neznámou osobou, už ho vyšetřovaly v roce 2012, a to poté, co mu překazily cestu do Jemenu.

Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier:

"Je naší povinností stát na straně Francie. Musíme pokračovat v boji proti Islámskému státu."

Francouzské úřady při raziích v Lille, Štrasburku, Grenoblu, Marseille a Toulouse objevily velké množství zbraní. Jedná se například o granátomet, pistole a našly se také neprůstřelné vesty.

Útočník ze Sýrie se jmenuje Ahmad Al Mohammad. Narodil se v roce 1990. Řecká média už dříve informovala, že muž jménem Almohammad se 3. října zaregistroval na ostrově Leros.

Odtud se přes přístav Pireus dostal dále do Rakouska, píše Libération.

Dnes ráno francouzské úřady umístily do vazby tři lidi, kteří mají blízko k jednomu z útočníku z Bataclanu, Samymu Amimourovi.

Salah Abdeslam, 26 – aktuálně po něm pátrá policie

Mohammed Abdeslam – údajně zatčen v Belgii

Brahim Abdeslam, 31 – hovoří se o něm také jako o jednom z atentátníků, zemřel blízko koncertní haly Bataclan

Omar Ismail Mostefai, 29 – pocházel z okolí Paříže, také zahynul během útoku 

Bilal Hadfi, 20 – také považován za útočníka, zemřel poblíž stadionu Stade de France

Ahmad al-Mohammad, 25 – pocházel ze Sýrie, údajně taktéž zemřel u stadionu

Samy Amimour, 28 – z okolí Paříže, sebevražedný atentátník u Bataclanu

Zbylí dva útočníci zemřeli během dalších ataků.

Belgická policie podnikla razii v bruselské čtvrti Molenbeek. Právě sem podle dosavadního vyšetřování vedou stopy.

"Není překvapivé, že po pátečních útocích džihádistů v Paříži zaznívají z úst politiků i expertů stále hlasitěji slova jako válka. Když ale dojde na otázku, jak přesně by Západ měl porazit Islámský stát, odpovědi se různí." Nahraje pozemní invaze propagandě islamistů? Měla by se vytvořit široká koalice s mandátem Rady bezpečnosti OSN a zapojením Ruska a dalších států?

Více čtěte v komentáři Ondřeje Soukupa. 

Policie odhalila údajného vůdce teroristické skupiny. Jmenuje se Abdelhamid Abaaoud a je z bruselské čtvrti Molenbeek.

Na páteční teroristické útoky v Paříži reagují i trhy. Kurz eura se v pondělí propadl na nejnižší hodnoty za šest a půl roku. Evropské akciové trhy v čele s pařížskou burzou většinou kolísají, se ztrátou skončily trhy v Asii. Více o reakcích na trzích a burzách si přečtěte zde.

Během neděle svrhly francouzské bombardéry na syrskou Rakku, "hlavní město" chalífátu Islámský stát, dvacet bomb, píše agentura AFP.

Burzy reagují na teroristické útoky podle očekávání – propadem. Například hotelová skupina Accor zaznamenala dnes ráno propad o více než šest procent, aerolinky Air France odepsaly pět procent, provozovatelé francouzských letišť ADP ztratili čtyři procenta.

To by mohlo znamenat do budoucnosti problémy, protože francouzská ekonomika je na příjmech z turismu závislá.

V tomto okamžiku tvoří 7,5 procenta celkového HDP.

Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud byl v červenci v nepřítomnosti odsouzen belgickým soudem k 20 rokům vězení, a to za verbování muslimských radikálů k boji v Sýrii, píše server The Guardian.

Podle agentury Reuters se Abdelhamid Abaaoud v tuto chvíli nachází v Sýrii. 

Podle francouzského ministra vnitra je 104 lidí v domácím vězení. Informovala o tom agentura Reuters. 

Francouzská policie oznámila, že podnikla přes 168 razií, při nichž zadržela 23 lidí, dalších 104 nechala v domácím vězení. Zabavila také na tři desítky zbraní.

Okolí budovy Evropské komise se vyklízí. Probíhá zde policejní zásah kvůli podezřelému vozidlu. Informuje ČT.

Policie dopadla bruselského rodáka Salaha Abdeslama, jednoho z pařížských útočníků. O jeho zadržení informuje belgické rádio. Dopaden byl v bruselské čtvrti Molenbeek.

Připomeňme, že zběžně ho zkontrolovala už v sobotu na hranicích s Belgií u města Cambrai a nechala jet dál.

Facebooková stránka se snaží projevit solidaritu s oběťmi pátečních teroristických útoků v Paříži. Jejím cílem je dostat do čela žebříčků služeb iTunes a Amazon.com píseň americké kapely Eagles of Death Metal, při jejímž koncertu v pařížském klubu Bataclan teroristi postříleli 89 lidí.

Stránka během neděle nasbírala přes šest tisíc lajků.

Kampaň chce do čela žebříčků dostat kapelu, při jejímž koncertu v Bataclanu zaútočili teroristi. Více čtěte zde. 

Celá Evropa minutou ticha uctila památku obětí teroristických útoků v Paříži. K událostem se vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka na svém Twitteru. 

Muslimové mají obavy z dalších útoků na brněnskou mešitu, chtějí proto zlepšit její ostrahu. Před rokem a půl na ni nainstalovali bezpečnostní kameru, která v noci na pátek zaznamenala dva útočníky polévající modlitebnu motorovým olejem.

Záznam předali policii.

Ke kameře asi přibude další, je nutné zkvalitnit záznam z první kamery, řekl dnes předseda Ústředí islámských obcí v ČR Muníb Hasan.

"Po pátečním teroristickém útoku v Paříži je sice u nás klid, ale obáváme se dalších útoků," uvedl. Připomněl, že tento čtvrtek se mešita po dlouhé době znovu otevře pro veřejnost v rámci sedmého ročníku Festivalu kultur Blízkého východu. Modlitebnu budou moci zájemci navštívit od 17 hodin.

Zastavit příliv financí směřujících na podporu mezinárodního terorismu, omezit svobodu pohybu extremistů a zesílit boj proti teroristické propagandě na internetu žádají země skupiny G20, které dnes končí summit v Turecku.

Vyplývá to z návrhu jejich závěrečného prohlášení, z něhož cituje agentura DPA. Dvoudenní vrcholná schůzka se měla zabývat především podporou globálního ekonomického růstu, zastínily ji ale páteční teroristické útoky v Paříži.

Prohlášení dále vyzývá k posílení bezpečnosti letecké dopravy a k zintenzivnění boje proti teroristické propagandě na internetu.

"Odsuzujeme veškeré teroristické činy, metody a praktiky, které nelze za žádných okolností ospravedlnit, bez ohledu na jejich motivy," stojí v prohlášení.

Terorismus nemůže být spojován s žádným náboženstvím, s žádnou národností, civilizací či etnickou skupinou, dodává se v textu.

"Jeden člověk se v bruselské čtvrti Molenbeek, v ulici Delaunoy, zabarikádoval. Policie vyzvala všechny, aby přišli k oknu a ukázali prázdné ruce. Poté se ozvala detonace. Policie zadržela jednu osobu," informují belgická média. Server RTL-Tvi tvrdí, že se jedná právě o Abdeslama.

Muslimové v Lyonu demonstrovali proti islámskému terorismu. Pomodlili se za oběti útoků. Video zde.

Hledaný atentátník Abdeslam Salah nebyl podle belgické policie zatčený při zásahu v Bruselu. @CT24zive

— Bohumil Vostal (@BohumilVostal) 16. Listopad 2015

Belgická prokuratura dementovala zprávy rádia RTL o zatčení Salaha Abdeslama.

Pentagon potvrdil dřívější zprávu listu The New York Times, že se v Sýrii zaměřil na cisterny s palivem.

Islámskému státu podle amerického ministerstva obrany bombardování zničilo 116 cisteren.

Srbská policie zadržela člověka se syrským pasem na jméno Ahmad Muhammad, cestovní dokument se stejnými údaji byl nalezen i na místě pátečních teroristických útoků v Paříži. S odvoláním na list Blic o tom informovala agentura APA. Dokument je očividně falešný, od toho nalezeného v Paříži se liší jen fotografií.

Muž s tímto pasem byl zadržen v sobotu v jihosrbském Preševu u hranic s Makedonií. Policie vychází z toho, že s atentáty ve Francii nemá nic společného a že pas si před cestou do Evropské unie opatřil od překupníků v Turecku. 

Marocká policie podle agentury Reuters zatkla čtveřici lidí, kteří jsou údajně napojeni na radikální organizaci Islámský stát. V pondělí to oznámilo tamní ministerstvo vnitra. O možném napojení na páteční pařížské útoky se agentura nezmiňuje.

Památku obětí pátečního teroristického útoku v Paříži dnes uctilo před francouzským velvyslanectvím v Praze minutou ticha na 150 lidí. Byli mezi nimi také velvyslanci Řecka, Německa, Slovenska, Polska, Turecka nebo Kuby.

Pietní shromáždění za oběti teroristů začalo v poledne minutou ticha. Přítomní pak společně zazpívali francouzskou hymnu. V kondolenční knize, která je na velvyslanectví k dispozici od neděle, bylo v poledne vepsáno víc než 200 vzkazů.

Turecká vláda oznámila, že na jednoho z útočníků své francouzské protějšky v minulosti už dvakrát upozorňovala. Reakce z Paříže se ale údajně Ankara nedočkala.

Omar Ismail Mostefai, který zemřel při útoku v koncertní síni Bataclan, do Turecka přišel v roce 2013.

Informace o tom, že opustil zemi, úřady neměly.

Islámský stát ve videu vyhrožuje zemím, které zasahují v Sýriii. Útoky prý může čekat Washington. 

"Existovala ohromná názorová propast mezi těmi, kteří si jako my myslí, že Asad by měl ihned odejít, a těmi, kteří jako prezident Putin (Asada) podporovali a podporují," uvedl britský premiér David Cameron po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během summitu skupiny G20 v turecké Antalyi.

"Myslím ale, že tato propast je nyní menší," dodal s tím, že názory Západu a Asadových stoupenců by se podle něj mohly ještě sblížit. "Chce to ale kompromisy na obou stranách," řekl. 

Zpravodajka HN Silvie Housková při zpracovávání reportáže z belgické čtvrti Molenbeek viděla zásah policie.

Jednotka právě vnikala do objektu střechou.

Belgická policie dnes zasahovala v bruselské čtvrti Molenbeek. Nejprve se šířily zvěsti, že se podařilo dopadnout strůjce pařížských útoků, ty pak ale úřady vyvrátily. Zadržet se podařilo zatím anonymního člena teroristické skupiny. Během akce se střílelo. Nikomu se ale podle dosavadních informací nic nestalo. 

Belgická policie propustila pět ze sedmi zadržených. A to včetně bratra Salaha Abdeslama.

Teroristické útoky v Paříži by mohly ohrozit důvěru investorů, varoval dnes člen výkonné rady a viceprezident Evropské centrální banky Vítor Constancio. Dodal však, že zatím je příliš brzy na zhodnocení dopadů útoků.

"Může to zhoršit všechny problémy, kterým nyní čelíme," řekl Constancio.

Trhy sice zatím reagují klidně, nicméně reakcí na útoky by podle něj mohly být události, které podkopají důvěru a způsobí nechuť investorů k rizikovým obchodům.

Zprávy o tom, že "mozkem" útoků v Paříži je Belgičan Abdelhamid Abaaoud, jsou jen spekulace, řekl agentuře Reuters belgický prokurátor Eric Van Der Sypt.

"Jsou to spekulace, není to potvrzené a nebudeme to komentovat."

Otec Abdelhamida Abaaouda letos poskytl rozhovor listu Het Laatste Nieuws. Syna se zřekl. "Abdelhamid přinesl naší rodině hanbu. Zničil naše životy. Proč zabíjí nevinné Belgičany? Naše rodina za vše vděčí této zemi," uvedl.

Belgická veřejnoprávní stanice RTBF informovala, že policejní operace v Molenbeeku skončila.

"Chtěl bych požádat, aby lidé brali 17. listopadu jako pietní akt, aby nedali prostor extremistům šířit nenávist tímto způsobem. Policie je připravena udržet pořádek. Jsme připraveni ukázat, že stát ochrání své spoluobčany," řekl na tiskové konferenci ministr vnitra Milan Chovanec. 

Jedna z osob, která je spojována s útoky v Paříži, podle premiéra Bohuslava Sobotky v minulosti projížděla dvakrát přes Česko.

Stalo se tak před pěti a sedmi lety. Informaci o tom české bezpečnostní orgány předaly francouzské straně.

Sobotka to řekl po dnešním jednání se zástupci bezpečnostních složek.

"Bezpečnostní opatření zavedená po atentátech zůstávají na stávajícím stupni. To, co se změnilo po dohodě se slovenskou stranou, je zvýšený monitoring na česko-slovenské hranici," řekl také Sobotka.

Zároveň oznámil, že v pátek se na mimořádném summitu sejdou ministři vnitra osmadvacítky.

Česko na něm bude zastávat dosavadní pozici. V případě, že se bude hovořit o přesídlení uprchlíků, vláda bude požadovat, aby měla možnost každého uprchlíka prověřit.

Americké státy Alabama a Michigan se rozhodly, že nebudou přijímat žádné syrské uprchlíky, a to ve snaze předejít podobným atentátům, jaké postihly v pátek Paříž. Uvedli to podle agentury AFP guvernéři těchto států.

"Po důkladném prozkoumání víkendových teroristických útoků proti nevinným obyvatelům Paříže... se nebudu podílet na politice, která by ohrozila bezpečnost obyvatel Alabamy," prohlásil její guvernér, republikán Robert Bentley. S ohledem na "hroznou situaci v Paříži" totéž oznámil i republikánský guvernér Michiganu Rick Snyder.

Zatím jen desítky lidí po pátečních útocích v Paříži stornovaly či změnily rezervaci své letenky do francouzské metropole. Tuzemské cestovní kanceláře nabídku zájezdů do Paříže na nejbližší dobu omezí. Čedok v sobotu jeden letecký zájezd zrušil. Vyplývá to z ankety mezi prodejci zájezdů a letenek.

Zato německé cestovní kanceláře ruší až do konce ledna letecké zájezdy do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch. Reagují tak na nové nařízení ministerstva dopravy, které zakázalo přepravovat z této oblasti zavazadla v nákladním prostoru letadel.

V říjnu se po startu z Šarm aš-Šajchu zřítilo ruské letadlo a panuje podezření, že jeho nehodu zavinila bomba umístěná na palubu.

Kvůli bezpečnostním opatřením se v Paříži ruší další koncerty.

Hudebník Prince v pondělí odpoledne – podobně jako dříve kapela Foo Fighters – odvolal celé evropské turné. Na něm měl přitom vůbec poprvé hrát jen sólově na klavír.

Kvůli zvýšené bezpečnosti pařížský sál Zenith rovněž odvolal koncerty kapelám Deftones a Marilyn Manson.

Smlouvy, které umělci s koncertními agenturami uzavírají, nepočítají s případem, že je vystoupení na poslední chvíli zrušeno kvůli ohrožení bezpečnosti. Více čtěte zde.

Na Twitteru se objevily záběry z videa, které údajně zachycuje Salaha Abdeslana v Paříži v den útoku. Dřívější zprávy přitom uvádí, že je v Sýrii. 

Bruselská čtvrť Molenbeek se stala centrem Bruselu. Přenosové vozy televizí z celého světa, které tradičně parkují před Evropskými institucemi, se přesunuly do čtvrti, kterou předchází její špatná pověst.

I přesto, že zátah na Salaha Abdeslama před hodinou skončil se zatím nejasným výsledkem, lidé v oblasti se obávají, že policejní vyšetřování ve čtvrti neskončilo a může dojít k dalším zatýkáním. Informuje Silvie Housková z Bruselu. 

Předsedkyně francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) Marine Le Penová dnes vyzvala k okamžitému zastavení přijímání migrantů do Francie. Informovala o tom agentura AFP.

Reagovala tak mimo jiné na informaci, že u jednoho z útočníků, který spáchal sebevražedný atentát u stadionu Stade de France, se ověřuje hypotéza, že přišel do Evropy jako migrant po balkánské stezce přes Řecko a Srbsko.

"Přinejmenším jeden migrant mezi teroristy: Zastavme vstup migrantů na naše území," vyzvala dnes předsedkyně FN Le Penová na svém twitterovém účtu.

Kromě zastavení přijímání migrantů požaduje europoslankyně rovněž zastavení rozvážení běženců do francouzských měst a vesnic.

Kritizovala také souhlas francouzské vlády s kvótami na přerozdělení migrantů v rámci zemí Evropské unie.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Brennan uvedl, že páteční krveprolití v Paříži není "jednorázovou událostí". Podle něj Islámský stát chystá další podobné útoky. Informuje o tom televize France 24.

"Je to klidná čtvrť. Nikdy tady nebyly problémy. Salaha jsem znala, byl to velmi slušný kluk, který mě vždy uměl pozdravit," tvrdí o muži podezřelém ze spoluúčasti na pařížských útocích asi padesátiletá Malou.

Po zátahu v jednom z domů v bruselské čtvrti Molenbeek stále není jasné, jestli policie Salaha Abdeslama dopadla. Abdeslam pracoval v bruselském dopravním podniku jako řidič tramvaje. Kvůli velmi nepravidelné docházce ho ale podnik propustil. Informuje Silvie Housková z Bruselu. 

Lidé v Molenbeeku nejsou z mediální pozornosti příliš nadšeni. "Radikalizace je ve všech zemích, tak ať se nemluví jenom o Molenbeeku," rozčiluje se Malou.

V bruselské čtvrti žije desítky let a je podle ní klidná. "Samozřejmě že se i tady objeví radikálové, ale od toho je policie, aby zajistila pořádek, ale ona to nedělá," stěžuje si Malou.

Vysoký blondýn Luik to však vidí trochu jinak: "Za desítky let tady sestěhovali tisíce Arabů, ale vůbec se nesnaží je integrovat."

Malou a Luik jsou jedni z mála obyvatel čtvrti bílé pleti. Většina místních obyvatel pochází původně ze severní Afriky nebo Turecka. Informuje Silvie Housková. 

Všech šest teroristů, které se prozatím podařilo identifikovat, pobývalo v Sýrii, uvádí na svých stránkách televize BFMTV. A to v letech 2013 až 2015.

Belgická policie obvinila dva lidi, které údajně zadržela už v neděli. Jsou podezřelí z "účasti na teroristických aktivitách", píše server Le Figaro.

Italské úřady zahájily na severu země rozsáhlé pátrání po muži podezřelém z účasti na pátečních teroristických útocích v Paříži. Informovala o tom dnes italská tisková agentura ANSA. Jakou roli dvaatřicetiletý francouzský občan Baptiste Burgy při atentátu podle policie sehrál, ale zatím není jasné.

Burgy údajně překročil francouzsko-italskou hranici u města Ventimiglia. Italská policie nejprve začala po voze značky Seat Ibiza černé barvy pátrat v oblasti města Turína, později ale akci rozšířila na celý sever Itálie.

"Úzce spolupracujeme s našimi francouzskými kolegy," komentoval pátrání italský ministr vnitra Angelino Alfano.

Američtí republikáni využívají páteční teroristické útoky v Paříži ke kritice demokratického prezidenta Baracka Obamy i k získání přízně voličů znervóznělých hrozbou terorismu, napsala dnes agentura AP.

Několik republikánů včetně uchazeče o prezidentský úřad Jeba Bushe či bývalého prezidentského kandidáta Mitta Romneyho dnes vystoupilo na různých televizních stanicích.

Kritizovali politiku prezidenta Obamy jako "polovičatou". Zároveň naznačovali, že pozemní válka Spojených států proti Islámskému státu bude možná nevyhnutelná.

Prezident právě teď hovoří v Turecku na summitu zemí G20.

Americký prezident Barack Obama hovoří k zemím G20. "Paříž není sama. Proti této hrozbě jsme jednotní," vzkázal účastníkům.

"Strategie, kterou máme, bude fungovat, ale potřebuje čas," dodal.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži označil "právo na sebeobranu" Evropanů za "silnější než všechna ostatní práva". Podle agentury AFP rovněž zdůraznil, že teroristé využili nynější masovou migraci.

"Je prokázáno, že teroristé záměrně a organizovaně využili masové migrace, aby se vmísili do davu lidí, kteří opouštějí domovy při hledání lepšího života," prohlásil Orbán, známý nekompromisním postojem k imigraci, v projevu předneseném v parlamentu.

"Nevíme, kolik teroristů s imigranty přišlo," upozornil rovněž šéf maďarské vlády.

Molenbeek je vyhlášenou, nepříliš bezpečnou čtvrtí Bruselu. Za posledních 18 měsíců byla tato čtvrť spojovaná s velkým teroristickým útokem hned pětkrát a zátahy policie v ní jsou čím dál častější. Čech žijící na okraji čtvrti řekl HN, že je Molenbeek zářným příkladem nezvládnuté integrace.

"Je tam plno arabských kaváren, modliteben a řeznictví s halal výrobky a téméř žádné tradiční belgické restaurace nebo pekárny. Výsledkem je to, že nemáme pocit, že bychom v Molenbeeku byli vítani a že bychom si tam připadali jako v moderní a svobodomyslné čtvrti velkoměsta," uvádí Čech, který si nepřeje zveřenit své jméno.

"Islámský stát je tváří ďábla," prohlásil na závěr summitu G20 v Turecku americký prezident Barack Obama. "Toto není běžná válka. Pokud chceme jednat s Islámským státem ve smyslu, že jde o stát, pak se účastníme jejich narativu, který se snaží prosadit. Tady nejde o to, že jeden stát útočí na druhý. Toto jsou vrazi," řekl.

"Jeho vůdci nebudou nikde v bezpečí. Útoky jako v Paříži se už nesmí opakovat," uzavřel. 

Prezident François Hollande promlouvá k oběma komorám francouzského parlamentu. Páteční útoky označil za válečný akt.

Podle něj je nezbytné, aby Francie odpověděla na hanebný útok s rozhodností. "Naše země dokázala zvítězit nad mnohem většími nepřáteli, než jsou tito zbabělí vrazi."

"Tito vrazi chtěli potlačit tyto hodnoty zbabělými činy. Chtěli nás vtáhnout do války civilizací. (...) Jsme ve válce proti džihádistickému terorismu, který ohrožuje celý svět. Tato válka ohrožuje celý svět, nejen Francii," pokračuje Hollande. "Používají hrozné zbraně, ale nejsou neporazitelní."

Barack Obama na tiskové konferenci po summitu G20 prohlásil, že tlak na nasazení mezinárodních pozemních sil v Sýrii a Iráku proti Islámskému státu roste, on to ale nepovažuje za vhodné řešení.

Francouzský prezident ujišťuje, že letecké operace proti džihádistům v Sýrii neskončí a naopak budou intenzivnější. "S těmito teroristy budeme bojovat všude, kde jsou."

Hollande ujišťuje, že proti islamistům bude Francie bojovat v Mali, Nigérii i Iráku. "Naším hlavním nepřítelem v Sýrii není Bašár Asad, ale Islámský stát." 

"Čelíme organizaci, která disponuje teritoriem, finančními zdroji a vojenskými jednotkami. Od začátku roku tato organizace zasáhla v Paříži, v Dánsku, v Tunisku. Každý den vraždí populace, a proto se zničení IS dotýká celého mezinárodního společenství. Požádal jsem Radu bezpečnosti OSN, aby se co nejdříve sešla a schválila rezoluci, která vyzve k boji proti IS.

"Atentáty měly jasný cíl – vytvořit strach a rozdělit nás. Vytvořit na nás tlak, aby nám zabránili v boji s terorismem," říká Hollande. "Je nutnost zničit Islámský stát. Proto požaduji, aby se co nejrychleji setkala Rada bezpečnosti OSN, která vytvoří rezoluci této společné vůle."

"Francouzi zavraždili Francouze. Na našem území žijí individua, která jsou schopna se zradikalizovat tak, že dojdou k teroristické zločinnosti," pokračuje Hollande.

"Sýrie je největší továrnou terorismu, jakou svět poznal," řekl parlamentu. 

Hollande vyzval k vytvoření velké koalice, která bude bojovat proti islamistickým radikálům po celém světě. V úterý o tom bude jednat s Barackem Obamou. "Boj neskončil a konec je vzdálen."

Hollande oznámil, že se setká s Obamou i Putinem.

"Nikdy nám nezabrání žít tak, jak jsme se rozhodli – žít svobodně, žít plně a ukazovat tento život beze strachu všem," řekl.

"Sýrie se stala největší továrnou na teroristy, jakou svět poznal. Je potřeba, aby se odpůrci IS sjednotili ve velkou a jednotnou koalici. V tomto duchu se setkám s prezidentem Obamou a Putinem, a to abychom spojili naše síly. Francie mluví se všemi," uvedl. 

Podle očekávání rovněž oznámil, že ve středu požádá parlament, aby prodloužil výjimečný stav na tři měsíce. Také oznámil, že policejní složky budou v příštích dvou letech posíleny o 5000 míst.

Na oficiální stránce Eiffelovy věže na Facebooku se objevila zpráva, že se budova znovuzpřístupní v 16:20 místního času. Navíc bude rozsvícena v barvách francouzské trikolóry po dobu tří dnů. Stejně dlouhou dobu bude na prvním poschodí vidět motto města "Fluctuat nec Mergitur", volně přeloženo "Pluje, ale nepotopí se".

Úřad vlády České republiky oznámil, že se rozhodl zrušit zítřejší den otevřených dveří. Ten byl plánován pro veřejnost v jedné z vládních budov, v pražském Hrzánském paláci. Učinil tak na základě doporučení policie a v souvislosti s přijatými zvýšenými bezpečnostními opatřeními v okolí vládních budov.

Světové ceny ropy v úvodu týdne zamířily dolů. Investoři mají obavy z dopadů pátečních útoků v Paříži na ekonomiku. Ceny ropy sráží také přebytek této strategické suroviny na světových trzích. Cena za barel se snížila o 1,6 procenta, tedy o 71 centů.

"Páteční příšerné události a následné otřesy ohrožují hospodářský růst; proto trh míří dolů," uvedl podle agentury Reuters analytik společnosti PVM Oil Associates Tamas Varga.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva je připravena podpořit leteckými údery syrskou opozici v jejím boji proti IS. "Mohu potvrdit, že jsme navázali styky se syrskou opozicí na bitevním poli a ta nás požádala o letecké údery." Uvedl to na summitu G20.

V koncertní síti Bataclan zemřelo v noci z pátku na sobotu téměř 90 lidí. Byl to nejtragičtější ze všech pařížských teroristických útoků z minulého týdne. Podle francouzského deníku Le Monde neměli teroristé vůbec zájem vyjednávat.

Přesvědčit se je snažil stejný policejní vyjednávač, který v lednu v pařížském supermarketu Hyper Cacher vyjednával s Amedym Coulibalym. Marně.

Texas, Arkansas, Indiana a Louisiana odmítají v souvislosti s pařížskými útoky přijímat uprchlíky ze Sýrie. Přidávají se tak k Alabamě a Michiganu, které to prohlásily dříve.

Kanada ani přes páteční teroristické útoky v Paříži neustoupí od svého rozhodnutí stáhnout své stíhačky z bojových misí proti Islámskému státu. Uvedl to nový kanadský premiér Justin Trudeau po skončení summitu skupiny G20 v Turecku. Trudeau se k tomuto kroku zavázal během volební kampaně.

Dodal ale, že Kanada může k boji proti IS účinně přispět i jiným způsobem.

Zvažuje prý například, že posílí svůj stávající program na výcvik iráckých jednotek.

Bratr dvou teroristů spojovaných s útoky v Paříži Mohammed Abdeslam strávil několik hodin ve vazbě. Po svém propuštění novinářům v bruselské čtvrti Molenbeek uvedl, že jeho rodiče jsou z tragédie v šoku. "Mí dva bratři jsou normální a nikdy jsem si nevšiml ničeho zvláštního," dodal.

Výtvarník pocházející z Kazachstánu vytvořil na Těšnově v centru Prahy graffiti k uctění obětí teroristických útoků v Paříži a zároveň zkritizoval postoje k muslimům v Česku. Lidé by podle umělce působícího pod přezdívkou ChemiS neměli odsuzovat všechny muslimy kvůli činům fanatiků. Své dílo, které zobrazuje tři lidi - včetně ženy v šátku - s hlavou skloněnou k modlitbě, zveřejnil spolu s komentářem ke xenofobním náladám v Česku na Facebooku.

(Zdroj: Facebook)

Zadržený Alžířan měl předpovědět teroristické útoky v Paříži. Informoval o tom ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Ralf Jäger. Úřady vyšetřují, zda byl muž do plánů teroristů zasvěcen, či zda se dokonce na atentátech podílel.

Podezřelý byl zadržen v uprchlickém záchytném centru ve městě Arnsberg. Je podezřelý, že v uplynulých dnech ostatním obyvatelům zařízení řekl, že francouzskou metropolí se rozšíří strach a teror.

Organizátoři pondělního koncertu The Prodigy požádali policii o mimořádná bezpečnostní opatření v souvislosti s pařížskými útoky.

Policisté jejich žádost zamítli s tím, že tuto akci nepovažují za rizikovou. Více čtěte zde.

Severoatlantická aliance bude ještě více spolupracovat se svými partnery v boji proti extremismu a terorismu. Uvedl to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera Francie pravděpodobně nesáhne k aktivaci pátého článku smlouvy NATO, podle něhož je ozbrojený útok na jednoho nebo více signatářů považován za útok proti všem.

"Musíme zůstat bdělí, odhodlaní a jednotní," uvedl Stoltenberg, aniž by oznámil nějaké konkrétní kroky, které by se aliance chystala učinit v reakci na teroristické útoky v Paříži. Zdůraznil jen, že NATO zdvojnásobí úsilí v boji s terorismem.

Až 12 000 lidí se v pondělí shromáždilo v Drážďanech na demonstraci zaměřené proti přijímání uprchlíků. Jejich počet proti minulému týdnu vzrostl asi o polovinu.

Řečníci na demonstraci dávali příchod uprchlíků do souvislosti s atentáty v Paříži a požadovali omezení imigrace.

Podle německých politologů je zvýšení účasti na demonstraci přímý důsledek pátečního teroristického útoku v Paříži. Analytici už před zahájením akce očekávali, že se Pegida pokusí atentátů využít k posílení své obliby a k vyvolávání nálad proti běžencům.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej chytrých bomb Saúdské Arábii za 1,29 miliardy dolarů. Saúdská Arábie bojuje proti povstalcům v Jemenu a v rámci letecké koalice se účastní úderů proti Islámskému státu v Sýrii.

Chytré bomby od amerických výrobců Boeing a Raytheon by jí prý měly pomoci doplnit zásoby vojenského vybavení.

Podle zdrojů agentury Bloomberg chystaný kontrakt čítá až 13 000 chytrých bomb a náhradních dílů.

Harvardova univerzita evakuovala čtyři budovy poté, co jí anonym pohrozil bombovým útokem, uvedla na svých stránkách. Neprokázalo se sice, že by výhrůžka souvisela s událostí v Paříži, velká města jsou ale ve střehu.

Mimo jiné i kvůli novému propagandistickému videu Islámského státu, které varuje před útokem v USA. Konkrétně zmiňuje Washington.

Srbsko bylo informováno, že na základě dohody zemí schengenského prostoru volného pohybu budou uzavřeny hranice Rakouska a Slovinska.

Zablokování svých hranic zvažují i Chorvatsko a Makedonie.

Na svém webu to dnes uvedla srbská státní televize a rozhlas RTS.

Americký ministr zahraničí John Kerry přiletěl do Paříže, kde bude zítra osobně kondolovat francouzskému prezidentovi Françoisi Hollandovi.

Na společném jednání pak budou probírat především společný vojenský postup proti Islámskému státu na Blízkém východě.

Večer vystoupil před americkou ambasádou v Paříži a členy Islámského státu nazval "psychopatickými monstry".

Zdůraznil, že toto není válka jedné civilizace proti druhé, ale boj civilizace samotné proti barbarismu.

Skupina 20 největších světových ekonomik (G20) se na závěr svého summitu v Turecku dohodla na potřebě přijetí dodatečných opatření proti mezinárodnímu terorismu. Patří mezi ně zastavení přílivu financí směřujících na podporu mezinárodního terorismu, posílení kontrol na hranicích i letecké bezpečnosti a sdílení zpravodajských informací.

Představitelé zemí G20 se také shodli, že terorismus nesmí být spojován s žádným náboženstvím, národností, etnickou skupinou nebo dáván do souvislosti s migrační krizí.

Podle průzkumu agentury Reuters se 63 procent obyvatel USA obává možného útoku na americkém území a cítí se ohroženější než po předloňském atentátu v cíli Bostonského maratonu. Ve víkendové anketě dalo 52 procent lidí najevo názor, že syrští uprchlíci činí USA méně bezpečnou zemí. Více než tři čtvrtiny respondentů jsou přitom proti americké pozemní akci v Sýrii.

Francouzský deník Le Figaro píše, že policie prohledala byt v Bobigny na severním předměstí Paříže, který si pronajal Brahim Abdeslam, jeden z podezřelých teroristů. Podle listu byt používal minimálně týden před útoky.

Policie se na základě sledování mobilních telefonů domnívá, že to mohlo být místo, kde se atentátníci sešli před zahájením pátečních útoků.

Dvaceti vteřinami ticha dnes návštěvníci koncertu britské skupiny The Prodigy ve vyprodaném pražském Foru Karlín uctili památku obětí pátečního teroristického útoku v Paříži.

Koncert provázela nebývalá bezpečnostní opatření vyžádaná kapelou, kvůli kterým se před sálem vytvořily dlouhé fronty. Pečlivá ochranka u vchodu nahlížela i pod kšiltovky příznivců.

Francouzské letectvo podniklo v noci na úterý další nálety na syrské město Rakka, které je baštou radikálního hnutí Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura DPA s tím, že údery mířily na velitelství a také na náborové a výcvikové středisko islamistů.

Mluvčí francouzské armády podle Reuters sdělil, že do bojových misí nad Rakkou se zapojilo deset stíhaček. Ty odstartovaly ze základen v Jordánsku a ve Spojených arabských emirátech.

Po pátečních teroristických útocích v Paříži, které si vyžádaly přinejmenším 129 mrtvých a více než 350 zraněných, Francie vystupňovala své úsilí v boji proti IS. V noci na neděli francouzské letectvo shodilo na pozice islamistů ve městě Rakka 20 bomb. Byl to největší francouzský nálet na IS od září, kdy s nimi Paříž ve větší míře začala.

IS loni vyhlásil na části Sýrie chalífát a tamní město Rakka se stalo jeho střediskem. Podle irácké tajné služby byla právě Rakka místem, kde se plánovaly páteční pařížské útoky, uvedla agentura AP.

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Brennan varoval v pondělí, že útoky v Paříži, ke kterým se hlásí extremistické hnutí Islámský stát (IS), nemusí být jednorázovou událostí a že radikálové mohou mít další podobné operace připraveny k okamžité realizaci.

Snaha o zmaření těchto činů se může ale ukázat jako velmi obtížná, protože zpravodajské a bezpečnostní služby v Evropě jsou zcela přetížené ve snaze vysledovat stovky evropských extremistů, kteří se vrátili domů z bojů v Sýrii a Iráku.

"Spousta našich partnerů právě teď v Evropě čelí mnoha problémům, co se týče počtu jedinců, kteří cestovali do Sýrie a Iráku a zpět, takže jejich schopnost sledovat a zkoumat tyto jednotlivce je pod těžkou zkouškou," uvedl Brennan podle agentury Reuters.

Šéf CIA řekl, že americké tajné služby stále nemají potvrzeno, že IS je zodpovědný za útoky v Paříži, při nichž zahynulo 129 lidí. Dodal ale, že tyto incidenty stejně jako podezření z výbuchu bomby v ruském letadle v Egyptě z 31. října, při kterém bylo zabito všech 224 osob na palubě, mají charakteristické znaky toho, že by za ně měli být odpovědní islamisté.

Povaha pařížských útoků prý ukazuje, že přípravy trvaly řadu měsíců vzhledem k potřebě zajištění zbraní a k tomu, jak byly atentáty rozprostřené.

Podle Brennana bezpečnostní a zpravodajské služby v Evropě a na dalších místech nyní horečně pracují na případném odhalení dalších plánů teroristických útoků.

Evropské tajné služby odhadují, že od roku 2011 odešlo bojovat do Sýrie na 5000 Evropanů. Z toho bylo 1400 Francouzů, z nichž 900 se vrátilo do vlasti. Francouzské úřady ale zařadily na seznam potenciálně nebezpečných osob sympatizujících s radikálním islámem kolem 10 tisíc až 20 tisíc lidí.

Francie musí navýšit výdaje na bezpečnost, proto nebude schopná dodržet limit rozpočtového schodku, jak požaduje Evropská unie. Podle agentury Reuters to v úterý oznámil francouzský premiér Manuel Valls.

"Evropská unie to musí pochopit," řekl Valls s tím, že nebezpečí radikálního hnutí Islámský stát (IS) se týká nejen Francie, ale celé Evropy.

Francie chce po pátečních teroristických útocích v Paříži, ke kterým se přihlásil IS, zvýšit výdaje na bezpečnost, neboť hodlá rozšířit řady policistů a četnictva o 10 tisíc lidí, aby zvýšila efektivitu těchto sborů.

Francie se dlouhodobě potýká s příliš vysokými rozpočtovými deficity, které by podle pravidel EU neměly přesahovat tři procenta HDP. V březnu unijní členské státy daly na návrh Evropské komise Paříži dva roky čas, aby dostala svůj deficit do povoleného pásma.

Evropská unie po pátečních útocích v Paříži poprvé ve své historii aktivuje článek unijní smlouvy o tom, že ostatní země napadenému státu poskytnou pomoc a podporu všemi prostředky. Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian na Twitteru oznámil, že o to v úterý své kolegy požádal na jednání v Bruselu. Podle českého ministerstva obrany ostatní ministři tuto žádost podpořili.

Co přesně využití sedmého paragrafu 42. článku smlouvy znamená, zatím není přesně jasné. Český ministr obrany Martin Stropnický před schůzkou zmiňoval užší výměnu zpravodajských informací, přímou žádost Paříže o české vojáky nepředpokládal. Podle zprávy ministerstva obrany na Twitteru Stropnický na jednání "přislíbil vojenskou podporu ČR podle našich možností".

Text příslušného článku uvádí, že "pokud se členský stát stane na svém území terčem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci".

Francie už po pátečních útocích, které vzaly život 129 lidem, zintenzivnila letecké operace proti pozicím Islámského státu (IS) v Sýrii. Tato organizace se k pařížským atentátům přihlásila. Prezident Francois Hollande také vyzval ke vzniku široké mezinárodní koalice, která by proti IS bojovala.

Francouzský ministr Le Drian v úterý také zdůraznil, že už samotný jednomyslný souhlas evropských partnerů s francouzským požadavkem je jasným politickým signálem. Paříž podle něj začne s partnery z EU o konkrétní podobě pomoci jednat už v příštích hodinách. Le Drian připomněl rozsáhlé francouzské zapojení do operací v různých částech Afriky, potřebu posílit operace v Sýrii i chránit vlastní území. Řekl jsem svým partnerům, že to nemůžeme dělat všechno sami," připustil.

"Všichni to berou jako útok na Evropu, na evropský způsob života a také se podle toho chtějí zachovat," popsal atmosféru na jednání Stropnický.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová řekla, že po úterním ministerském souhlasu už k aktivaci příslušné části unijní smlouvy není třeba nějaké další formální schvalování. "Neznamená to misi či operaci v rámci Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP). Znamená to bilaterální pomoc a podporu, kterou může EU koordinovat, pokud to bude užitečné a nutné," vysvětlila.

Text příslušného sedmého paragrafu 42. článku Lisabonské smlouvy uvádí, že "pokud se členský stát stane na svém území terčem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci".

Rozšíření spolupráce v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát (IS) bylo hlavním tématem úterní pařížské schůzky amerického ministra zahraničí Johna Kerryho s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Kerry podle agentury Reuters prohlásil, že IS postupně ztrácí území, které v Sýrii a Iráku ovládá.

"Úroveň spolupráce by měla být vyšší. Dohodli jsme se na větší výměně informací. Jsme přesvědčeni, že v příštích týdnech pocítí DAIŠ (arabská zkratka IS) ještě větší tlak. Cítí ho už nyní, cítil ho včera a cítil ho v uplynulých týdnech. Získali jsme větší území, DAIŠ to své ztrácí," řekl Kerry.

Francie po pátečních teroristických útocích v Paříži vystupňovala své úsilí v boji proti IS. Chce také, aby k tažení přispěly i ostatní státy Evropské unie.

Hollande, jak Kerry potvrdil dřívější informaci, se v příštím týdnu chystá navštívit Washington, kde bude jednat s prezidentem Barackem Obamou. Podle francouzského premiéra Manuela Vallse v nadcházejícím týdnu odcestuje Hollande i do Moskvy za prezidentem Vladimirem Putinem. Předpokládá se, že tématem návštěvy bude společný boj proti IS.

Íránský prezident Hasan Rúhání v telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem prohlásil, že proti Islámskému státu (IS) a terorismu je nezbytné bojovat všemi dostupnými silami. O telefonátu informovala agentura Reuters. Rúhání se původně chystal Francii navštívit, plánovaná cesta byla ale zrušena.

"Prezident Rúhání zdůraznil bytostnou důležitost boje proti DAIŠ (arabská zkratka IS) a proti terorismu všemi dostupnými silami," citoval Reuters zdroj z Elysejského paláce.

Oba prezidenti rovněž hovořili o významu mírových rozhovorů ve Vídni, jejichž cílem je dosáhnout politického řešení konfliktu v Sýrii, kde vedle radikálů proti sobě bojují i režim autoritářského prezidenta Bašára Asada a stoupenci umírněné opozice.

Hollande v pondělí ve Versailles v projevu k oběma komorám francouzského parlamentu prohlásil, že bude usilovat o vytvoření široké a jednotné koalice pro boj s radikály z IS. Francie své úsilí v tažení proti islamistům vystupňovala po pátečních teroristických útocích, při kterých v Paříži zahynulo nejméně 129 lidí a dalších 350 utrpělo zranění.

Milí a zdvořilí. Tak popsala útočníka Brahima Abdeslana žena, která mu pronajala byt. Podle deníku Guardian si skupina mužů pronajala dům na pařížském předměstí Bobigny tři dny před vlnou teroristických útoků v centru metropole.

"Byli velmi zdvořilí. Nebylo na nich nic, co by budilo pozornost. Byli milí, zdvořilí a dobře oblečení," prohlásila s tím, že muži nosili "běžné oblečení" a plnovous neměli. Pronajímatelce řekli, že pracují pro belgickou firmu a ve Francii jsou pracovně.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se obává, že některé evropské státy po teroristických útocích v Paříži budou odpovědnost připisovat běžencům, ačkoli i oni prchají před pronásledováním, násilím a válkami. Informovala o tom v úterý agentura Reuters.

"Obáváme se reakce některých států, které mohou ukončit stávající programy, zrušit své závazky ke zvládnutí uprchlické krize či navrhnout stavbu dalších (pohraničních) bariér," uvedla mluvčí UNHCR Melissa Flemingová. "Jsme hluboce znepokojeni jazykem, který hromadně démonizuje uprchlíky. To je nebezpečné, neboť to přispívá ke xenofobii a strachu," dodala.

Například Polsko po útocích ve francouzské metropoli uvedlo, že nevidí politickou možnost, jak splnit rozhodnutí Evropské unie o rozdělení uprchlíků podle kvót. S přerozdělením běženců nesouhlasí také Slovensko a Maďarsko, které ohlásily, že kvóty napadnou u unijního soudu.

Mezitím expertka z Úřadu vysokého komisař OSN pro lidská práva Karima Bennouneová podle agentury AP oznámila, že atentáty v Paříži mohou být zločinem proti lidskosti. Uvedla také, že prohlášení radikálního hnutí Islámský stát, které se přihlásilo k odpovědnosti, svým nenávistným světonázorem takové násilí motivuje. Dodala, že údajné použití slov Alláhu akbar (Bůh je veliký) teroristy je hrubým zneužitím této náboženské fráze, kterou miliony muslimských věřících po celém světě považují za nedotknutelnou.

Maďarsko napadne u Evropského soudního dvora plán na přerozdělení žadatelů o azyl mezi země EU na základě povinných kvót. Oznámil to v úterý maďarský ministr spravedlnosti László Trócsányi poté, co maďarský parlament dnes schválil zákon poskytující vládě pravomoci k takovému kroku. Ministr prý rovněž očekává, že další země, které s kvótami nesouhlasí, se k Maďarsku v žalobě připojí.

Ministři vnitra států Evropské unie v září většinou hlasů schválili kvóty pro rozdělení 120 tisíc uprchlíků. Proti byly kromě Slovenska a Maďarska také Česká republika a Rumunsko. Finsko se hlasování zdrželo.

Záměr podat žalobu na kvóty ohlásilo již v září Slovensko. Česká republika tehdy podání žaloby odmítla s tím, že nechce dále zvyšovat napětí.

Maďarský ministr vnitra dnes prohlásil, že jeho země se s žalobou obrátí na Evropský soudní dvůr v prosinci. Podle Trócsányiho je plán na přerozdělení migrantů v rozporu s vůlí většiny občanů Evropy a porušuje suverenitu Maďarska, protože každý stát by měl mít možnost rozhodnout, koho na své území pustí.

Slovenský premiér Robert Fico tento měsíc sdělil, že Bratislava chce ve své žalobě zpochybnit pravomoc ministrů vnitra členských států Evropské unie přijmout takové rozhodnutí většinou hlasů.

Útočníci z páteční noci měli pronajatý nejen dům v Bobigny, ale také dva hotelové pokoje v Alfortville na předměstí Paříže, informuje na svém serveru Le Figaro. Na své jméno si je údajně na dny od 11. do 17. listopadu pronajal Salah Abdeslam, kterého nyní hledá policie. Na místě se podle serveru Le Point našly injekční stříkačky. Policie podle něj nyní prošetřuje, zda je teroristé využili k přípravě bomb, nebo zda je použili k aplikaci drog.

Francouzského prezidenta Françoise Hollanda čekají náročné týdny. Příští týden se ve Washingtonu sejde s Barackem Obamou, poté se v Moskvě setká s Vladimirem Putinem. Oznámil to premiér Manuel Valls. „Dnešní noc naše letectvo znovu udeřilo na Rakku. A budeme v tom pokračovat,“ dodal pak premiér.

Francouzská ministryně energetiky a životního prostředí Ségolène Royalová podporuje přísnější bezpečnostní opatření na nádražích. „Bezpečnost je základním právem,“ uvedla v iTélé. Royalová je pro zavedení bezpečnostních rámů na nádražích po celé Francii. „Požádala jsem SNCF (tedy francouzské železnice), aby prostudovaly možnost rychlého zavedení rámů. Už se to dělá v případě mezinárodních vlaků, myslím, že by se to mělo vztahovat také na všechny vlaky ve Francii,“ uvedla ministryně.

Týden po teroristických útocích v Paříži se ve Francii o nadcházejícím víkendu znovu rozběhne fotbalová liga. Podle plánu se odehrají všechny zápasy první a druhé nejvyšší soutěže. Podle agentury AFP to oznámil sekretář francouzského ministra sportu Thierry Braillard.

Veškeré sportovní dění se ve Francii zastavilo po útocích z pátku 13. listopadu, které si v Paříži vyžádaly 129 obětí. Teroristé zaútočili mimo jiné u Stade de France, kde se právě hrálo fotbalové utkání Francie s Německem. Plán na proniknutí do hlediště ale selhal a tři sebevražední atentátníci se nakonec odpálili před arénou, kde zabili jednoho člověka.

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že armáda zintenzivní letecké údery proti radikálům v Sýrii. Požádal již ministerstvo obrany a další armádní představitele, aby mu předložili návrhy, jak operaci pozměnit, uvedla agentura AP. Jak upozornil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, neznamená to, že Moskva do země plánuje vyslat pozemní jednotky.

Rusko podniká letecké údery proti ozbrojencům v Sýrii od konce září. Islámský stát (IS), který ovládá rozsáhlá území v Sýrii i sousedním Iráku, se přihlásil k útoku na ruské letadlo, které se zřítilo 31. října v Egyptě. Uvedl, že jde o odvetu právě za ruskou leteckou kampaň v Sýrii, kde je Moskva jedním z hlavních stoupenců syrského prezidenta Bašára Asada.

Putin v úterý oznámil, že ruské operace v Sýrii "budou nejen pokračovat, ale že se ještě zintenzivní, aby si zločinci uvědomili, že odplata je nevyhnutelná".

Moskvu až dosud Západ obviňoval, že ruské nálety v Sýrii nemíří na pozice IS, ale že jsou vedeny na bašty opozice s cílem podpořit režim prezidenta Asada. Prezident Putin ale v pondělí prohlásil, že Moskva je připravena podpořit svými údery i syrskou opozici v jejím boji proti islamistům.

Německá policie zadržela v úterý nedaleko Cách tři lidi, podezřívá je, že mají spojitost s pátečními teroristickými útoky v Paříži. Médiím to sdělil policejní mluvčí. Bližší informace o totožnosti zadržených policie zatím nesdělila, v současnosti trojici vyslýchá.

"Dostali jsme informace, že se jeden z lidí hledaných v souvislosti s Paříží zřejmě pohybuje v naší oblasti," řekl mluvčí cášské policie. Cáchy se nachází na západě Německa v blízkosti hranic s Belgií. Už dříve se objevily informace, že z Francie do Belgie unikl šestadvacetiletý Salah Abdeslam, jenž údajně pronajal vůz, který k pařížskému klubu Bataclan dovezl tři sebevražedné útočníky.

Abdeslam se zhruba před dvěma měsíci v Německu pohyboval, policie ho kontrolovala poblíž Pasova, když přejížděl do Rakouska. Tehdy policistům sdělil, že do alpské země jede na dovolenou. Policie uvedla, že v té době ještě nebyly žádné indicie toho, že by měl Abdeslam nějaké kontakty s teroristy.

Francouzští vyšetřovatelé stále nemají dostatek informací o okolnostech pátečního útoku u stadionu Stade de France, kde fotbalové utkání sledoval i prezident François Hollande. Podle agentury AP to v úterý oznámil premiér Manuel Valls s tím, že útočit mohly dvě či tři skupiny atentátníků. Valls také řekl, že se ještě nepodařilo identifikovat všech 129 obětí teroristů. Francouzská média informují o pokroku ve vyšetřování, nalezen prý byl další vůz atentátníků a jimi pronajatý dům a dva hotelové pokoje.

O událostech u stadionu je oficiálně známo jen to, že byla nalezena tři těla sebevražedných atentátníků. Jedním z nich byl Bilal Hadfi, dalším pak Ahmad Muhammad, ačkoli o pravosti tohoto jména panují pochybnosti, neboť nalezený syrský pas může být falešný. Identita třetího útočníka známa není.

Spekuluje se, že útočníků mohlo být i více, ale podařilo se jim uniknout. Některá média s odvoláním na nejmenované vyšetřovatele také uvedla, že se atentátníci na stadion pokoušeli dostat, ale nepodařilo se jim to. Jako důvody jsou zmiňovány nezakoupené lístky či zásah ostrahy, která si všimla opasku s trhavinou.

Teorii neúspěšného útoku u Stade de France nahrává i fakt, že při výbuších vedle atentátníků zahynul jen jeden člověk. Nejkrvavější byl útok na koncertní síň Bataclan, kde teroristé zabili 89 lidí. Další lidé pak zahynuli při útoku na restaurace a kavárny.

Pouze den po svém otevření byla Eiffelova věž opět uzavřena. Agentuře AP to potvrdila Marthe Ozboltová, mluvčí turistické atrakce, přesný důvod ale neuvedla.

Britský premiér David Cameron vypracuje komplexní strategii britského boje s Islámským státem. V dokumentu bude rovněž rozebírat, proč se domnívá, že by se Londýn měl zapojit do náletů na islamisty v Sýrii, uvedla britská zpravodajská stanice BBC. Londýn se dosud podílel na spojeneckých operacích pouze v Iráku. Nálety v Sýrii v roce 2013 odmítli poslanci. Cameron nicméně nyní doufá v nové hlasování.

"Vypracuji komplexní strategii pro boj s ISIL (Islámský stát), naši představu stabilnějšího a pokojnějšího Blízkého východu. Tato strategie by podle mého názoru měla zahrnovat i akci v Sýrii, o které jsem již dříve hovořil," uvedl Cameron v parlamentu. "Naši spojenci nás o to žádají a myslím, že důvod, proč to udělat, je po pařížských útocích ještě silnější," dodal.

I Francie byla nejprve součástí koalice, která utočila proti islamistům pouze v Iráku. Od konce září ale začalo francouzské letectvo útočit také na cíle v Sýrii.

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo na titulní stránce svého středečního vydání reaguje na páteční pařížské teroristické útoky, které si vyžádaly 129 obětí a stovky zraněných. Obrázek dnes zveřejnila řada francouzských serverů. Redakce časopisu se stala terčem lednového atentátu islamistů, při kterém zahynulo 12 lidí.

Na obálce je na červeném pozadí obrázek tančícího muže popíjejícího ze sklenice šampaňské, které poté vytéká z jeho prostříleného těla na zem. "Oni mají zbraně. Kašleme na ně. My máme šampaňské!" říká text u karikatury.

Policie zadržela další dvě osoby ve městě Alsdorf na západě Německa. Další podrobnosti zatím nejsou známy.

Celkem tak dnes bylo zadrženo pět osob. Muže a dvě ženy zatkli policisté brzy odpoledne nedaleko hranice s Belgií. Podle mluvčí místní policie se jednalo o tři cizince.

Podle francouzského listu L’Obs může existovat souvislost mezi sobotním prohlášením Islámského státu a černým Cliem, které si zřejmě pronajal Salah Abdeslam a které dnes policie našla v Paříži.

IS totiž ve svém videu mluví o útocích na sportoviště Stade de France, dále pak v 10., 11. a 18. obvodu. V posledním zmíněném ale k žádnému útoku nedošlo, zároveň se však právě tady našel zmíněný automobil. Podle novinářů je proto možné, že právě zde teroristé původně plánovali též zaútočit.

Agentura AFP oznámila, že Islámský stát se zvukovou nahrávkou opět přihlásil k atentátům v Paříži. Na záznamu údajně hovoří francouzský občan Fabien Clain, který nyní bojuje v Sýrii. Clain, který byl ve Francii v minulosti odsouzen na pět let vězení za organizování odchodů džihádistů do Iráku, má údajně vazby na Francouze alžírského původu Mohammeda Meraha. Ten v roce 2012 před židovskou školou v Toulouse zabil tři děti a dospělého.

AFP dále také uvedla, že nalezený syrský pas zřejmě patřil syrskému vojákovi, který před několika měsíci padl.

Z celkem 129 obětí, které si páteční běsnění teroristů vyžádalo, jich bylo zatím identifikovaných 117.

Německo se žádným způsobem nezapojí do leteckých útoků na Islámský stát v Sýrii. Uvedl to tamní ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

"Nedává smysl, abychom se přidávali k šestnácti zemím, které se již útoků účastní," dodal. Německé rozhodnutí dodat zbraně a vojenské vybavení Kurdům, kteří proti Islámskému státu bojují v severním Iráku, naopak označil za "správnou strategii".

People all over the US show solidarity with France after the #ParisAttacks. Full video here: https://t.co/gzCG7ik3w3 pic.twitter.com/9DuLjQp7VJ

— US Mission to NATO (@USNATO) 17. Listopad 2015

Bratr dvou teroristů spojovaných s útoky v Paříži Mohamed Abdeslam vyzval přeživšího Salaha, který je nyní na útěku, aby se vydal policii.

"Jsme rodina, myslíme na něj, máme starost, kde je, zda má strach, jestli jí," prohlásil Mohamed ve vysílání BMTV. "Nejlepší věc, kterou může udělat, je sám se přihlásit, aby vyšetřovatelé mohli zjistit, co se přesně stalo," dodal. Třetí bratr Brahim se při útocích odpálil.

Dva muži, které belgická prokuratura v pondělí v souvislosti s pařížskými atentáty obvinila z terorismu, dnes přiznali, že v sobotu ráno ve Francii vyzvedli hledaného Salaha Abdeslama. Informovala o tom agentura AFP. Jakýkoli podíl na teroristických útocích ale Mohammed Amri i Hamaz Attou odmítli.

Do Paříže oba muži údajně vyrazili, "aby vyzvedli přítele". O jeho údajném zapojení do přípravy a provedení atentátů prý nic netušili. Vyzvedli ho údajně kolem páté ráno ve čtvrti Barbès na severu Paříže a zamířili zpět do Bruselu. Policie je na zpáteční cestě třikrát zastavila. Abdeslam prý během cesty moc nemluvil; "byl trochu vystresovaný", citoval právní zástupce jednoho z obviněných.

Belgická média informovala, že policie 27letého Amriho a 21letého Attoua vyšetřuje mimo jiné v souvislosti s nálezem dusičnanu amonného v jejich domě v bruselské části Molenbeek. Krystalická látka používaná v zemědělství jako hnojivo může sloužit také k výrobě výbušnin. Obhájci obviněných nechtěli tyto informace médií komentovat.

Na jihu Francie ve městě Buloň, zhruba 20 km jižně od Calais, byla podle tamních médií slyšet střelba.

Na místě byl zaznamenán větší počet policistů a zhruba 15 zásahových vozů. Místní policisté tvrdí, že se jedná o zásah související s francouzským výjimečným stavem, který ale není nutně vázán k pátečním útokům v Paříži.

Německá policie ve městě Alsdorf zadržela další dvě osoby. Jedná se tak celkově už o 7 lidí, které tamní policisté v souvislosti s útoky v Paříži zatkli.

Britská rozvědka buduje elitní kybernetické útočné jednotky, jejichž terčem budou členové Islámského státu, hackeři a další nepřátelské síly. Oznámil to dnes podle agentury Reuters britský ministr financí George Osborne. Ten předtím varoval, že extremisté mají v úmyslu využít internet k zabíjení lidí.

Islámský stát se podle Osborna snažil připravit kybernetický útok na britskou infrastrukturu, zahrnující kupříkladu nemocnice, elektrickou síť a řízení letového provozu. V případě úspěchu mohla mít taková akce smrtelné následky, řekl Osborne.

Londýn zareaguje tím, že zvýší náklady na kybernetickou ochranu, zjednoduší státní počítačové systémy a vybuduje vlastní útočné kybernetické kapacity umožňující napadení nepřítele.
"Budeme se bránit. Ale budeme také útočit. Když mluvíme o tom, že se vypořádáme (s Islámským státem), myslíme tím, že se vypořádáme nejen s jejich puškami, bombami a noži, ale také s jejich kybernetickou hrozbou," zdůraznil Osborne.

Dnešní zatčení sedmi lidí ve městě Alsdorf nejspíše není v přímé souvislosti s útoky v Paříži, řekl podle agentury Reuters německý ministr vnitra Thomas de Maiziere.

"Posudek ještě není zcela hotov, ale zatím to vypadá, že daný případ není přímo spojený s útoky v Paříži," řekl podle Reuters de Maiziere.

Podle předběžných závěrů vyšetřování není mezi zadrženými šestadvacetiletý Salah Abdeslam, na něhož byl kvůli atentátům v Paříži vydán mezinárodní zatykač. 

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil, aby ruské námořnictvo navázalo ve Středozemním moři kontakt se svými francouzskými protějšky a státy tak spojily své síly v boji proti Islámskému státu.

"Je nezbytné navázat přímý kontakt s Francouzi a spolupracovat s nimi jako se spojenci," řekl ruský prezident vojenským špičkám podle agentury AFP. Dále by podle něj měly obě země sjednotit akce "jak na zemi, tak ve vzduchu", dodal.

"Lidé se schází ze všech směrů, zaplavují promenádu v Nice, šeptají nebo nehovoří vůbec, tváře jsou sevřené a vážné.
Ve společnosti převládá pocit smutku, ale také rozhořčení a zlost." Jaká atmosféra nyní panuje na francouzském venkově si můžete přečíst v reportáži spolupracovnice HN Štěpánky Strouhalové.

Podle agentury AP, která se odvolává na tři zdroje z řad francouzských úřadů, pátrá policie kromě Salaha Abdeslama ještě po jednom muži, který se prý přímo podílel na provedení teroristických útoků. Jeho identitu úřady zatím nezveřejnily.

Německá policie dnes v okolí Cách zadržela sedm lidí, po výslechu je však večer všechny propustila.

"Můžeme říct, že nemáme žádné poznatky o tom, že by tyto osoby byly spojeny s atentátem," sdělil televizi ARD policejní mluvčí.

Podle serveru Spiegel Online zasahovala policie na základě informací od svědkyně, která se domnívala, že v obchodě poznala šestadvacetiletého Salaha Abdeslama, na něhož byl vydán mezinárodní zatykač.

V projevu na půdě Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) to dnes uvedl francouzský prezident François Hollande. "Právo na azyl platí pro lidi, ale platí stejně tak i pro umělecká díla, pro světové dědictví," uvedl Hollande na 70. valném shromáždění UNESCO. Vytvoření útočiště pro památky ohrožené bojovými akcemi nebo záměrným ničením radikálů je podle něj součástí návrhu zákona o svobodě tvorby, který v současnosti projednává francouzský parlament.

Francouzští odborníci by měli podle Hollanda napříště spolupracovat s historiky a archeology v postižených oblastech a pomoci jim přesunout ohrožené movité památky na bezpečná místa ve Francii.

Francouzská ministryně zdravotnictví Marisol Touraineová uvedla, že v nemocnicích se v současnosti nachází ještě 221 zraněných, na jednotkách intenzivní péče jich je 57. Celkem při atentátech utrpělo zranění 352 lidí. Oběti teroristických činů budou napříště ošetřeny bezplatně, dodala Touraineová.

Zdravotní pojišťovny jim budou muset navíc nabídnout zjednodušený postup pro uplatnění této výjimky při předkládání účtů od lékaře.

Stadion v Hannoveru, který má dnes večer hostit utkání domácího Německa s Nizozemskem, je evakuován a zápas byl zrušen. Informovala o tom agentura AP.

Přípravné utkání v Hannoveru bylo nakonec z bezpečnostních důvodů hodinu a půl před výkopem zrušeno. Policie zároveň vyzvala diváky, aby urychleně opustili stadion. Podle BBC je důvodem zrušení podezřelý kufřík, který byl uvnitř stadionu nalezen.

Utkání se mělo zúčastnit několik státníků včetně kancléřky Angely Merkelové.

Podle německého deníku Bild se hrozba útoku netýká jen fotbalového stadionu, ale celého Hannoveru. Evakuován byl kromě fotbalového stadionu také koncert v hokejové TUI Areně pro 14 tisíc lidí.

Německá policie získala konkrétní informace, podle kterých chtěl někdo na stadionu v severoněmeckém Hannoveru odpálit výbušninu. S odvoláním na policejního prezidenta Hannoveru o tom informovala agentura DPA.

Ke stadionu teď podle deníku Bild míří speciální protiteroristická zásahová jednotka GSG9.

Omezení v Hannoveru nastala také v městské hromadné dopravě. Linky podzemní dráhy zatím jezdí, nezastavují ale v některých stanicích v centru města.

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére na mimořádné tiskové konferenci k hrozbě bombového útoku v Hannoveru potvrdil, že na stadionu hrozilo nebezpečí.

"Náznaky, že by mohlo dojít k teroristickému útoku, se v průběhu večera tak koncentrovaly, že jsme doporučili zrušení fotbalového zápasu," řekl de Maiziére na tiskové konferenci. Zápas podle něj měl být symbolem nezlomnosti Evropy, o to těžší bylo rozhodnutí ho zrušit. "Ale v tak těžké situaci má v případě pochybností ochrana lidí přednost," dodal.

Podezřelý předmět našla policie také na hannoverském nádraží, které z velké části uzavřela.

Některá německá média původně informovala, že nebezpečí hrozí v celém Hannoveru a že proto policie evakuovala také arénu Tui, v níž se měl odehrát koncert populární skupiny Söhne Mannheims. Podle pořadatelů ale proběhne koncert podle plánu, informoval deník Bild.

Podle agentury DPA upozornily Německo na hrozící útok zahraniční tajné služby. Deník Bild se zmiňuje o varování z Francie.

Dnes se hraje v londýnském Wembley přátelské utkání fotbalistů Anglie a Francie. Utkání začalo minutou ticha, na hřišti zazněla na uctění obětí pařížských útoků Marseillaisa.

Na stadionu v Hannoveru nebyla nalezena žádná bomba a ani v té souvislosti dosud nebyl nikdo zatčen, řekl na tiskové konferenci německý ministr vnitra Thomas de Maizière.

Francouzská policie zveřejnila fotografii jednoho ze sebevražedných atentátníků, který se v pátek odpálil poblíž fotbalového stadionu, informovala agentura AP.

Jedná se o atentátníka, poblíž kterého byl nalezen syrský pas, který však podle dostupných informací patřil několik měsíců zesnulému syrskému vojákovi.

Policie tak žádá širokou veřejnost, aby poskytla jakékoliv informace, které by mohly vézt k identifikaci atentátníka.

Podle zdrojů francouzské policie bylo pařížských útočníků devět. Potvrdil to videozáznam.

Francouzští vyšetřovatelé sdělili televizní stanici CNN, že se jim podařilo objevit mobilní telefon, o kterém se domnívají, že by měl patřit jednomu z teroristů. 

Nalezený mobil by mohl být důležitým vodítkem v dalším vyšetřování pařížských teroristických útoků.

Už více než 5500 účtů příznivců radikální organizace Islámský stát (IS) na sociální síti Twitter napadlo od vyhlášení války islamistům hackerské aktivistické hnutí Anonymous, informovala dnes agentura AFP. Hackeři slíbili islamisty potrestat za páteční atentáty v Paříži, které si vyžádaly 129 obětí.

Válku hnutí Anonymous vyhlásilo Islámskému státu v pondělí s tím, že "útoky nemůžou být nepotrestány". Hnutí dnes zveřejnilo seznam sabotovaných účtů pod hashtagem #daeshbags, které spojuje arabskou zkratku pro Islámský stát (DAIŠ) používanou i ve Francii a anglické slovo douchebags označující otravné lidi.

Odborník na počítačovou bezpečnost Olivier Laurelli podle agentury AFP varoval, že akce hnutí Anonymous by mohla být kontraproduktivní. Islamisté podle něj pravděpodobně začnou mnohem více střežit své účty, což může zkomplikovat vyšetřování.