Hollande chce po útocích prodloužit výjimečný stav na tři měsíce. Francie bombarduje Islámský stát

Útoky si dosud vyžádaly 129 obětí a dalších 352 lidí bylo zraněno. K teroristickému útoku se přihlásilo hnutí Islámský stát (IS). Francouzský prezident Francois Hollande vyhlásil v zemi výjimečný stav a úřady zpřísnily bezpečnostní opatření.

U těla jednoho z atentátníků se našel syrský pas. Ten podle řeckých úřadů patřil uprchlíkovi, který byl zaregistrován při vstupu do země na počátku října.

Úřady také pátrají po dalších dvou migrantech, letos byli v Řecku zaregistrováni jako žadatelé o azyl. Atentátníci zřejmě měli kontakty v Belgii a jeden z nich byl Francouz, který byl znám tajné službě jako možný radikál.

Zatčen byl zatím jeden francouzský občan a dvě osoby se stálým bydlištěm v Belgii. Podle pařížské prokuratury koordinované útoky s "vysokou pravděpodobností" provedli teroristé ze tří skupin. Sedm teroristů použilo útočné pušky kalašnikov a mělo na sobě vesty se stejným druhem výbušniny, peroxidem acetonu (TATP).

Šéf libanonského hnutí Hizballáh odsoudil páteční útoky v Paříži. Pachatelé atentátů, k nimž se přihlásilo radikální sunnitské hnutí Islámský stát, jsou podle šajcha Hasana Nasralláha zločinci.

Útoky odsoudila i rada muslimských duchovních v Saúdské Arábii. Autorita sunnitského islámu imám káhirské mešity al-Azhar je označil za odporný čin.

Belgická vláda oznámila, že pro akce s vysokou návštěvností zvyšuje stupeň pohotovosti z nynějšího druhého na nejvyšší třetí. Maximální policejní pohotovost se podle kabinetu týká zejména sportovních podniků a zábavních akcí. Opatření přijala na svém nočním zasedání belgická Bezpečnostní rada, když se ukázalo, že stopa po organizátorech páteční teroristické akce v Paříži může vést do Belgie.

Podle agentury AFP je mezi oběťmi páteční teroristické akce nejméně dvacet cizinců. Mezi mrtvými či zraněnými jsou občané Belgie, Španělska, Portugalska, Rumunska, Británie, Chile, Tuniska, Alžírska, USA, Maroka, Mexika, Brazílie a Švédska.

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) spolu s ministerstvem spravedlnosti USA spolupracuje s francouzskými úřady ve snaze získat maximum informací o pátečním teroristickém útoku v Paříži.

Novinářům to v sobotu sdělil informovaný ministerský zdroj. Podle listu The New York Times vyšle FBI do Francie tým svých vyšetřovatelů.

Francouzští vyšetřovatelé identifikovali prvního z atentátníků. Devětadvacetiletý Omar Ismail Mostefai byl identifikován podle prstu, který byl nalezen v koncertním středisku Bataclan, oznámil pařížský prokurátor Francois Molins.

Mostefai, jenž žil na předměstí Paříže, byl jedním z mužů, kteří spáchali sebevražedný atentát namířený proti návštěvníkům rockového koncertu v centru Bataclan. Policejní zdroj řekl agentuře AFP, že prvořadým úkolem policie je nyní identifikovat i ostatní atentátníky. Policisté pak budou zjišťovat, zda útočníci měli komplice.

Mostefai se narodil 21. listopadu 1985 na chudém pařížském předměstí Courcouronnes. Jeho trestní rejstřík čítá osm drobných trestných činů v letech 2004-2010, ale ani jednou nebyl odsouzen do vězení. Podle pařížského prokurátora Francoise Molinse v roce 2010 zaznamenaly bezpečnostní složky, že se Mostefai radikalizuje. Až do pátku se ale jeho jméno neobjevilo při vyšetřování podezření na přípravu nějakého teroristického činu.

Německo by mělo zavést "řádné procedury" při zvládání náporu tisíců běženců, kteří nyní míří do země. V rozhovoru pro nedělní vydání německého regionálního tisku to prohlásil předseda Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen.

"Není vyloučeno, že s uprchlíky přicházejí do země i teroristé, i když to považujeme za méně pravděpodobné," konstatoval šéf německé kontrarozvědky. "Pro bezpečnostní složky je důležité, aby byly zavedeny řádné procedury při vstupu do Německa a při uplatňování azylového práva," řekl Maassen.

Šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Hans-Georg Maassen uvedl, že uprchlická trasa ze Sýrie a Iráku přes Turecko, Řecko a Balkán je mimořádně nebezpečná. "Pro osoby s bojovým posláním by bylo riskantní a netypické, pokud by se chtěly dostat z Turecka do Řecka na lodi, která je může pohřbít," prohlásil Maassen.

Předseda BfV zároveň varoval, že radikální islamisté usazení v Německu se mohou pokusit zverbovat čerstvé mladé síly z řad imigrantů. "Pozorujeme, že islamisté speciálně oslovují uprchlíky v azylových táborech. Víme už o víc než stovce takových případů," řekl.

Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina, blízkého spojence prezidenta Vladimira Putina, je pařížská tragédie "dalším důvodem pro posílení boje proti Islámskému státu". Alexej Puškov, vlivný předseda zahraničního výboru Státní dumy, očekává, že akce islamistů ve Francii "přivede Západ k rozumu".

"Rusko v Sýrii bojuje proti těm, kdo útočili v Paříži a vyhlásili Evropě válku," napsal Puškov na Twitteru. "Je čas, aby Západ přestal Moskvu kritizovat a souhlasil se společným postupem," dodal.

"Konflikt mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině musí rychle skončit," citovala agentura Reuters názor prokremelského analytika Sergeje Markova. Po teroristických útocích v Paříži musí podle něj nynější ukrajinskou proevropskou vládu nahradit "kabinet technokratů", což by prý umožnilo ukončit nepřátelství Ruska se Západem.

Hillary Clintonová před kamerami televize CBS odmítla obvinění, že podcenila vliv islamistů, a růst moci Islámského státu na Blízkém východě přiřkla vůdcům arabských zemí, zejména Iráku. Prohlásila, že ve své době trvala na tom, aby USA udělaly víc pro výcvik a vyzbrojení umírněné opozice v Sýrii.

Všichni tři účastníci diskuse odmítli použít termín "radikální islám", který běžně užívají republikánští kandidáti. "Nemyslím, že jsme ve válce s islámem, jsme ve válce s džihádisty," řekla Clintonová. Užívání slov hanobících muslimy podle ní ničemu nepomůže.

Dosud jen těžko myslitelná radikalizace Evropy a citelný růst podpory extremistickým stranám - to je podle bývalého náčelníka českého Generálního štábu a předního bezpečnostního experta Jiřího Šedivého největší riziko, jemuž bude po sérii teroristických útoků v Paříži čelit starý kontinent.

Šedivý v rozhovoru pro Aktuálně.cz též varuje, že bychom se neměli ptát, zda teroristé v Česku jednou udeří, ale kdy udeří. Čeští policisté by podle něj měli být vedle pistolí vyzbrojeni též samopaly.

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump v souvislosti s pařížskými atentáty v sobotu uvedl, že by šlo o zcela jinou situaci, pokud by v Paříži neplatila přísná pravidla držení zbraní. Podle něj má Paříž jeden z nejpřísnějších zákonů, běžní občané zbraně nevlastní, ale teroristé je pak střílí jednoho za druhým, poznamenal Trump. Podobného kontroverzního výroku ohledně pravidel držení zbraní se dopustil i v lednu, kdy teroristé vystříleli redakci francouzského satirického týdeníku Charlie Hebdo.

Neděle bude ve Francii ve znamení bohoslužeb za oběti pátečních teroristických útoků v Paříži, při nichž podle poslední bilance zahynulo 129 lidí. Pařížské památky jsou sice od soboty pro veřejnost uzavřeny, katedrála Notre Dame i další kostely ale budou otevřeny pro příchozí, kteří se budou chtít během neděle zúčastnit mší nebo se jen pomodlit za zemřelé a zraněné. Pro rodiny obětí je naplánována mše v 18.30. V katedrále Notre Dame se při této příležitosti rozezní opravené zvony.

Na památku obětí pařížských atentátů se v neděli v poledne v České republice rozezní zvony ve všech farnostech. "Prožíváme velkou bolest. Věřím však, že i tuto bolest provází naděje, naděje v živého Boha, který se postaví proti všem, kteří znevažují chrám Ducha svatého, jímž je každý živý člověk," uvedl předseda České biskupské konference, kardinál Dominik Duka.

Významné světové památky a dominanty znovu zářily do noci barvami francouzské vlajky - červenou, modrou a bílou. Ty se objevily třeba na nejvyšší budově Spojených států One World Trade Center, která vznikla na místě někdejších "dvojčat" zničených při útocích v roce 2001, na opeře v Sydney nebo na monumentální soše Krista Spasitele nad brazilským Rio de Janeirem. Trikolora přebarvila i televizní věž CN Tower v Torontu, Braniborskou bránu či londýnský Tower Bridge. Newyorský mrakodrap Empire State Building už druhý večer zůstal z piety neosvětlený, Michelangelova socha Davida v centru Florencie oblékla na paži černou smuteční pásku.

V sobotu večer se sešlo několik tisíc lidí na londýnském náměstí Trafalgar, kde přítomní drželi minutu ticha, zazníval ale i zpěv francouzské hymny. Ta byla slyšet i v průvodu asi 6000 lidí, kteří prošli centrem Dublinu. Velmi emotivní chvíli zažili v sobotu rovněž diváci v newyorské opeře, kde Marseillaisu před představením Tosky zazpívala hlavní hvězda večera - tenorista Plácido Domingo.

Starší bratr identifikovaného atentátníka Omara Ismaila Mostefaie se na policii přihlásil dobrovolně.

"Je to šílené, sám jsem byl včera večer v Paříži, viděl jsem, jaký to byl zmatek," řekl v sobotu agentuře AFP předtím, než ho policie umístila do cely předběžného zadržení. Zdůraznil také, že se s bratrem několik let vůbec nestýkal.

Summit šéfů vlád a hlav států hospodářsky nejmocnějších zemí světa G20, kteří v sobotu a zítra budou jednat v turecké Antalyi, podle zdrojů agentury AFP zřejmě připraví společné prohlášení reagující na teroristické útoky v Paříži.

Půjde o zvláštní prohlášení, které nebude součástí tradičního závěrečného komuniké summitu, jež obvykle bývá věnováno hospodářským otázkám.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby lídři letos debatovali o konfliktu v Iráku a v Sýrii. Letovisko Antalya, kde se summit koná, leží několik set kilometrů od syrské hranice.

Francouzské bezpečností složky mají ve své evidenci na 11 000 lidí kvůli riziku radikalizace. Deník Le Figaro píše, že francouzské ministerstvo vnitra má nyní povědomí o více než 520 mladých francouzských občanech či lidech s trvalým pobytem ve Francii, kteří pobývají mezi islamisty. Je mezi nimi 183 žen a 16 nezletilých bojovníků.

Na pařížském předměstí bylo nalezeno auto, které použili teroristé při přípravě pátečních atentátů. S odvoláním na policejní zdroje to píše agentura AFP.

Nalezené auto teroristů bylo na předměstí Montreuil, upřesnila AFP. Toto auto použili atentátníci, kteří zaútočili ve dvou restauracích na východě Paříže. Mezi šesti zadrženými z okruhu identifikovaného útočníka Omara Ismaila Mostefaie, který střílel v koncertním sále Bataclan a poté se odpálil, je jeho otec, bratr a švagrová.

Vyšetřovatelé našli druhé auto atentátníků východně od Paříže. Podle odhadu kriminalistů to znamená, že jednomu ze tří teroristických komand se podařilo uniknout, informovala v neděli francouzská stanice Europe1.

Stanice Europe1 oznámila, že se v Montreuil našlo druhé auto atentátníků, po němž policie 36 hodin pátrala. Jde o černý Seat Leon, v němž byla zřejmě jedna útočící skupina, která v pátek střílela do hostů v kavárnách a restauracích.

Vyšetřovatelé se domnívají, že tato skupina po útocích vyjela z Paříže a možná ještě vysadila jednoho útočníka na náměstí de la Nation a ten pak odpálil nálože u jedné kavárny. Opuštěný automobil také znamená, že atentátníci si zřejmě auto vyměnili a pokračovali v útěku, možná do Belgie.

Jednoduchá černobílá kresba, která spojuje známý pacifistický symbol se stylizovaným zobrazením Eiffelovy věže, vznikla už v době, kdy se svět v noci z pátku na sobotu postupně dozvídal o hrozivých teroristických útocích v Paříži, a během několika hodin se obrovskou rychlostí rozšířila na internetu.

Teď je symbolem solidarity s Francií a její autor, francouzský grafik Jean Jullien, se vyrovnává s tím, že získal doslova celosvětovou popularitu díky spontánnímu náčrtku, který vznikl za pár sekund. "Moje první reakce byla něco nakreslit a sdílet to," řekl Jullien agentuře AFP. V rozhovoru pro časopis Wired pak podrobně popsal, jak nový symbol sounáležitosti tváří v tvář teroru přesně vznikl.

V Paříži zůstávají i v neděli zavřená tržiště a podle rozhodnutí policejní prefektury bude toto opatření trvat až do čtvrka. Do úterka pak zůstávají zavřené brány zábavního parku Disneyland Paris. I v neděli jsou zavřené školy a zařízení pro mládež provozované městem. To platí rovněž pro městská muzea a Eiffelovu věž. V provozu nebudou ani velká kina Gaumont a až do úterka je zavřený kabaret Lido.

Na celý víkend byly zrušeny všechny sportovní podniky, které se měly konat v metropoli. Uzavřena jsou proto sportoviště, ale parky a hřbitovy se dnes otevírají, i když zavřeny budou dříve než obvykle, v 16.00.

"Smutek a vztek" stojí na titulní straně dnešního speciálního vydání francouzského listu Le Figaro, který vyšel stejně jako Libération výjimečně i v neděli. Oba listy, podobně jako zbytek francouzského tisku reagují na páteční teroristické atentáty, při nichž v Paříži zahynulo na 130 lidí a přes 300 bylo zraněno.

"Jsem Paříž", hlásá Libération, která si vypůjčila pozměněný slogan známý po lednových útocích na redakci Charlie Hebdo. Tehdy se celý svět hlásil k mrtvým karikaturistům heslem Je suis Charlie.

"Rozhořčení a zloba jsou přirozené reakce. Je nicméně krajně nerozumné přitakávat hlasům, které se okamžitě po útoku objevily v Česku a které jsou vedeny v duchu ideologie kolektivní viny."

Úřady v Paříži podle zpravodaje BBC dočasně zakázaly používat zábavní pyrotechniku kvůli riziku falešných poplachů. Zároveň vyzvaly obyvatele metropole, aby se vyvarovali falešných oznámení, neboť tím ohrožují vyšetřování útoků. Lidem také doporučují, aby v co největší míře zůstávali doma.

George Bush 11. září 2001 a Francois Hollande 13. listopadu 2015. První se dovídá o útocích na New York, druhý o krveprolití v Paříži.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pro změnu varoval před srovnáváním běženců a migrantů s teroristy, kteří mají na svědomí útoky v Paříži.

I přes očividné potíže není podle Junckera nutné měnit přístup k unijnímu plánu na přerozdělení žadatelů o azyl mezi členy evropského bloku.

Předseda Evropské rady Donald Tusk vyzval na summitu zemí G20 všechny představitele států, aby v boji proti terorismu prokázali rozhodnost a odhodlanost. Nutné je podle něj plně spolupracovat například na výměně informací o podezřelých finančních tocích, které mohou souviset s terorismem. Vyslovil se rovněž pro širší spolupráci mezi Západem a Ruskem v boji proti radikálnímu hnutí Islámský stát.

V automobilu, který byl odstaven na východním předměstí Paříže, objevila policie zbraně a otisky prstů. Černý vůz značky Seat podle policistů použilo k útěku třetí z vražedných komand, která útočila v pátek ve francouzské metropoli.

Někdejší předseda Evropské komise Romano Prodi po událostech v Paříži žádá politickou dohodu mezi Spojenými státy a Ruskem, aby bylo možné vést v Evropě efektivní boj proti obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi, neboť právě tato kriminální činnost pomáhá financovat teroristické akce. Varoval také před opakováním reakce na teroristické útoky z 11. září 2001, kdy terčem byly USA. "Totální válka proti nejasnému nepříteli není řešením," vysvětlil Prodi.

Bruselská čtvrť Molenbeek, kam zřejmě vedou stopy atentátníků z Paříže, má pověst problematické části belgické metropole, již obývají přistěhovalci, kteří se nedokázali začlenit do belgické společnosti. Nezaměstnanost zde dosahuje 30 procent a více než čtvrtina z 95 000 tamních obyvatel nemá belgický pas.

Zprávy z Molenbeeku o zatýkání podezřelých z terorismu či o domovních prohlídkách a raziích nejsou nijak výjimečné. Po letošním srpnovém útoku ve vysokorychlostním vlaku Thalys našli kriminalisté rovněž spojitost s touto čtvrtí. V roce 2006 provedla policie v tamním islámském centru v rámci protiteroristického pátrání razii.

Mezi dosavadními 129 oběťmi pátečních teroristických útoků v Paříži je i německý občan. Německé ministerstvo zahraničí prozatím nemůže říct, zda jsou Němci i mezi zraněnými. Podle dosud neoficiálních zpráv zahynuli také dvě Tunisanky, jeden Američan, jeden Švéd, dva Mexičané, jedna Španělska, dva Rumuni, dva Portugalci, jeden Marokánec, dva občané Chile, jeden Brit, tři Belgičané a jeden Alžířan.

Německo by se po útocích v Paříži mělo připojit k Francii v boji proti teroristické organizaci IS, pokud chce skutečně ochránit evropskou bezpečnost. V komentářích to uvádí několik hlavních německých deníků. Média ale zároveň upozorňují, že se společnost nyní nesmí obracet proti běžencům, protože ti utíkají před stejnými událostmi, k jakým došlo ve francouzské metropoli.

"Francie dosud byla v Evropě ve své válce proti teroru téměř osamocená. Po útocích vyvstává otázka, zda by vyjádření solidarity od evropských partnerů neměla jít dál než jen ke slovním vyjádřením," uvádí deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. "Po útocích z 11. září 2001 se Německo rozhodlo, že musí svou bezpečnost bránit i pod Hindúkušem. Nyní si musí položit otázku, zda není nutné bránit bezpečnost Evropy na syrské půdě - po boku Francie," napsal list.

Držitel syrského pasu, který francouzská policie nalezla u jednoho z těl atentátníků, vstoupil na území Srbska 7. října a zároveň zde požádal o azyl. Oznámilo to srbské ministerstvo vnitra. Podle Atén byl zmíněný migrant zaregistrován v Řecku na počátku října.

Zabíjení nevinných lidí v Paříži na základě pokroucené ideologie bylo podle amerického prezidenta Baracka Obamy útokem proti civilizovanému světu. Obama na konferenci G20 také prohlásil, že Spojené státy s Francií soucítí a pomohou jí s pátráním po strůjcích teroristického útoku. USA podle šéfa Bílého domu zůstanou v řešení uprchlické krize po boku Turecka a Evropy.

Britská stanice Channel 4 News zveřejnila video ze sobotního zatýkání v belgickém Molenbeeku. V rukou policie tam skončili tři občané Francie.

"Neměli bychom směšovat dvě různé kategorie lidí přicházejících do Evropy," řekl Juncker na tiskové konferenci. "Ten, kdo je zodpovědný za útoky v Paříži… je zločinec, a ne uprchlík nebo žadatel o azyl," doplnil předseda EK v souvislosti se zatím prvním identifikovaným útočníkem, kterým byl 29letý Francouz.

V sobotu zmizel z pražského Wilsonova nádraží stánek pomáhající uprchlíkům Hlavák. "V pomoci uprchlíkům na hlavním nádraží samozřejmě pokračujeme, pouze víkendová služba se z důvodu bezpečnosti uprchlíků a dobrovolníků rozhodla stánek nepostavit. Iniciativa Hlavák je i nadále přítomna a dnes se také u nádraží zúčastníme 120 vteřin ticha za oběti teroristických útoků," řekla reportérce HN Monika Horáková, zakladatelka iniciativy.

I novinářka a spisovatelka Anne Applebaumová si myslí, že přijímání uprchlíků a útoky v Paříži spolu nesouvisí. "Lidé, kteří přešli hory nebo se přeplavili přes Středozemní moře, nepřijeli do Francie a okamžitě se neproměnili v ozbrojené teroristické zabijáky," píše Applebaumová v komentáři pro Washington Post. Podle ní Evropa nyní potřebuje obnovit bezpečnost a stabilitu. 

Francie podle NATO prozatím Severoatlantickou alianci nepožádala o krizové jednání. Článek čtyři Washingtonské smlouvy umožňuje společné konzultace v případě, že kterákoliv z členských zemí NATO cítí ohrožení své územní celistvosti, politické nezávislosti či bezpečnosti. Článek pět pak útok na jednoho člena NATO považuje za útok na všechny.

Francouzské velvyslanectví v Praze v neděli a v dalších dnech nabízí lidem možnost zapsat do knihy své kondolence v souvislosti s pátečními teroristickými útoky v Paříži. "Velvyslanectví bude otevřeno do 14.00, přijít může kdokoliv," uvedla mluvčí ambasády Corinne Pereiraová. Stovky lidí již v sobotu zapalovaly u velvyslanectví svíčky a pokládaly květiny. Kondolenční kniha bude podle velvyslanectví lidem k dispozici i v pondělí a úterý.

Útoky v Paříži podle slovenského premiéra Roberta Fica potvrzují bezpečnostní rizika spojená s přílivem migrantů. Řekl, že nejméně dva útočníci byli migranti. Slovenský premiér je hlasitým kritikem příjímání běženců a jejich přemístění na Slovensko v rámci unijního plánu odmítá.

Ve vazbě je momentálně sedm lidí z okolí atentátníka Omara Mostefaie, upřesnil pařížský prokurátor Francois Molins.

Mostefai, který žil na pařížském předměstí Courcouronnes, byl jedním z mužů, kteří spáchali sebevražedný atentát namířený proti návštěvníkům rockového koncertu v centru Bataclan. Policejní zdroj řekl agentuře AFP, že prvořadým úkolem policie je nyní identifikovat i ostatní atentátníky. Policisté pak budou zjišťovat, zda útočníci měli komplice.

Evropská unie podle premiéra Bohuslava Sobotky nebyla schopná v počátku uprchlické krize zdůrazňovat bezpečnostní otázky.

"Musíme pomáhat lidem v nouzi (...) a v současné době musíme myslet také na vlastní bezpečnost," řekl Sobotka v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle českého premiéra je nezbytné zajistit bezpečnost vnějších hranic schengenského prostoru volného cestování.

Šéf opozičních francouzských Republikánů a někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce podle informací AFP žádat o několikaměsíční odklad klimatické konference OSN. Ta v Paříži začne 30. listopadu. Francouzská vláda po teroristických útocích oznámila, že o odkladu neuvažuje, výrazně ale zpřísní bezpečnostní opatření. Klimatické konference se má v úvodní den zúčastnit na 200 zástupců států z celého světa včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky.

Devětadvacetiletý Francouz Omar Ismail Mostefai z pařížského předměstí Courcouronnes, který byl podle otisku prstů identifikován jako první z atentátníků a který se zúčastnil útoku na koncertní síň Bataclan, podle franouzských médií dlouhá léta věnoval drobné kriminalitě. Jeho trestní rejstřík z let 2004 až 2008 ukazuje, že byl osmkrát odsouzen za menší delikty. Až později se vlivem své postupné radikalizace dostal na takzvaný S-seznam, na nějž jsou zařazováni podezřelí, kteří by mohli představovat hrozbu pro národní bezpečnost. Mostefai údajně často navštěvoval mešitu v Lucé jihozápadně od Paříže. Vyšetřovatelé ověřují informaci, že v roce 2014 pobýval v Sýrii.

Pobouření v nákupním centru Pestka v Poznani na západě Polska vyvolal obchod s oblečením Paris, který lákal na výprodej plakáty s heslem Bombový víkend, informuje polský list Gazeta Wyborcza.

Prodejna upozornění na nevhodnost plakátů s bombami po teroristických útocích v Paříž nejprve ignorovala, ale nakonec kontroverzní nápisy sundala. "Byla to výjimečně smolná shoda okolností. Kampaň jsme dávno připravovali, plakáty byly hotové týden," hájila se majitelka obchodu.

Británie má v případě velkých teroristických útoků připravený systém nasazení armády, která bude vypomáhat policii. Prohlásila to briská ministryně vnitra Theresa Mayová. Zároveň odmítla komentovat zprávu listu The Sunday Times o tom, že zvláštní protiteroristická jednotka elitních oddílů SAS byla letecky přesunuta ze své základny v Herefordu vzdáleném asi 220 kilometrů od Londýna na northoltské letiště RAF v blízkosti metropole.

Aby se vyřešily současné potíže s migrací a takzvaným Islámským státem, je podle Sobotky potřeba rychle dokončit domluvu s Tureckem, které by mohlo migrační toky kontrolovat. Dále je nutné dokončit rozhovory mocností se Sýrií, které by měly vést ke konci tamního konfliktu. Sobotka poznamenal, že atentáty v Paříži vytvoří mnohem větší tlak na Rusko a USA, aby se na nějakém řešení v Sýrii domluvily. Dalším nutným krokem podle premiéra bude lepší ostraha vnější schengenské hranice vytvořením společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a zintenzivnění a lepší koordinace boje proti takzvanému Islámskému státu.

Egyptský pas, nalezený po explozi před stadionem Stade de France a původně spojován s atentátníky, patřil jedné z obětí. Informoval o tom egyptský velvyslanec Iháb Badáví. Fotbalový fanoušek Valíd Abdel-Razzak podle něj byl při útoku vážně zraněn.

Radikální skupiny v Sýrii a Iráku mají dostatek lidí ochotných k sebevražedným akcím, řekl v rozhovoru s listem Libération na téma obraz atentátníka sociolog Farhad Khosrokhavar. V západních zemích tito dobrovolníci pocházejí z velmi malých skupinek stejně smýšlejících lidí. Vůdci těchto skupin aspoň krátce odjedou k výcviku do ciziny, kde se naučí zabíjet. "Když je člověk připraven zabít, je také připraven zemřít. To platilo pro fanatiky za komunismu i nacismu," řekl Khosrokhavar. Většina atentátníků pochází z rozvrácených rodin, často mají za sebou pobyt ve vězení a nachází smysl života v radikálním islámu.

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve prohlásil, že je třeba svolat mimořádnou schůzku unijních ministrů vnitra. Měla by se konat 20. listopadu a jednat by se na ní mělo o posílení boje proti terorismuu. "Boj proti terorismu musí být dále posílen na všech úrovních, na evropské i mezinárodní," uvádí se v prohlášení ministerstva.

Používání jména Božího k ospravedlnění násilí je podle papeže Františka svatokrádež. "Chci důrazně zopakovat, že cesta násilí a nenávisti nevyřeší problémy lidstva. A používání jména Božího k ospravedlnění této cesty je rouháním," řekl papež poutníkům, kteří se dnes shromáždili na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Papež také řekl, že dílo atentátníků z Paříže šokuje a vyvolává otázky o tom, jak srdce člověka vůbec může naplánovat a spáchat tak ohavný čin. František ve svém prvním veřejném projevu po pátečních teroristických útocích ve Francii vyzval ostatní, aby se s ním modlili za oběti masakru.

Úřady doporučily lidem, aby - pokud možno - nevycházeli ven. Například v metru je tak, zřejmě s nadászkou, více policistů než cestujících.

Jeden z atentátníků byl podle francouzského magazínu Le Point u stadionu Stade de France nalezen živý, zemřel cestou do nemocnice. Identifikován byl jako 27letý Valíd Abdar Rázak původem z Egypta.

Lucembursko jako současná předsednická země EU svolala na žádost Francie na 20. listopad mimořádnou schůzku ministrů vnitra a spravedlnosti. K uspořádání schůzky vyzval francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. "Tváří v tvář barbarství a terorismu stojí Evropa po boku Francie," uvedlo lucemburské předsednictví v prohlášení.

Bezpečnostní experti se obávají, že použití sebevražedných vest během pátečních útoků může znamenat změnu taktiky Islámského státu. "Sebevražedné vesty vyžadují muniční experty. Výroba spolehlivé a účinné výbušniny není něco, co zvládne každý," řekl agentuře AFP bývalý šéf tajné služby.

Vesty se stejným druhem výbušniny - peroxidem acetonu (TATP) - na sobě mělo sedm teroristů. "Ty vesty si nepřivezli ze Sýrie. Čím více těmito věcmi třesete, tím více riskujete. Je velmi pravděpodobné, že ve Francii či Evropě je jeden nebo několik chlapíků, kteří se vrátili z oblastí kontrolovaných džihádisty a kteří to umí."

Během protiteroristické razie v bruselské čtvrti Molenbeek bylo zadrženo pět lidí. "Předpokládá se, že se jednalo i o jednu síť," řekla starostka této městské části Françoise Schepmansová. Bližší podrobnosti nicméně neuvedla. Právě do problematického Molenbeeku vedou podle vyšetřovatelů stopy atentátníků.

Egypťan Valíd Abdar Rázak, který byl podle dřívějších informací francouzského magazínu Le Point identifikován jako jeden z atentátníků u stadionu Stade de France, byl fotbalovým fanouškem a jednou z obětí. Oznámilo to egyptské velvyslanectví v Paříži s tím, že proti Rázakovi nemíří žádná obvinění. Velvyslanectví rovněž připomnělo, že jeho egyptský pas nalezený na místě byl spojován s teroristy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na teroristické útoky v Paříži vyzval svět, aby se kvůli hrozbě radikálního hnutí Islámský stát probudil. "V Izraeli stejně jako ve Francii je teror terorem. (...) To, co za ním stojí, je radikální islám," řekl Netanjahu s tím, že svět musí tváří v tvář této hrozbě spojit své síly. Izraelský premiér je také toho názoru, že svět musí odsoudit palestinské útoky proti Izraelcům stejně, jako to dělá u útoků kdekoliv na světě. Dále vyzval palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, který masakr v Paříži odsoudil, aby se vyslovil proti útokům na Izraelce.

Francouz, který v sobotu zburcoval londýnské letiště Gatwick, byl nakonec obviněn z držení vzduchovky a nože. Oznámila to dnes britská média s odvoláním na policii. Jednačtyřicetiletý nezaměstnaný Jerome Chauris z Vendôme má v pondělí předstoupit před soud.

Srbský bulvár Blic tvrdí, že jeden z pařížských atentátníků prošel Srbskem s pasem na jméno Ahmed Almuhamed. A zveřejnil i fotografii, jejíž autenticita ovšem nemohla být ověřena.

Na místech krveprolití byly objeveny dva syrské pasy, o jejich pravosti se ale vedou debaty. Podle řeckých úřadů muži prošli zemí začátkem října, a to přes ostrov Leros. Podle všeho byly doklady falešné - vyrobené v Turecku.

Rovněž televize CNN - s odkazem na francouzského senátora - uvedla, že syrský pas nalezený v Paříži zřejmě patří atentátníkovi, který vstoupil na začátku října na řecký ostrov Leros a požádal o azyl. Oficiálně to ale Paříž zatím nepotvrdila.

List Guardian vyzývá k opatrnosti při spojování útoku s uprchlickou krizí. Považuje za zvláštní, že by si terorista, jdoucí na sebevražednou misi, bral pas.

Německo by se po útocích v Paříži mělo připojit k Francii v boji proti teroristické organizaci IS, pokud chce skutečně ochránit evropskou bezpečnost. V komentářích to uvádí několik hlavních německých deníků. Média ale zároveň upozorňují, že se společnost nyní nesmí obracet proti běžencům, protože ti utíkají před stejnými událostmi, k jakým došlo ve francouzské metropoli.

"Soucítíme s oběťmi, ale vždy vystupujeme pro spojení sil, abychom účinně bojovali s teroristickou hrozbou. Samozřejmě je při tom nezbytné postupovat v souladu s Chartou OSN, opírat se o normy mezinárodního práva a respektovat svrchovaná práva a zákonné zájmy každého státu," řekl ruský prezident Vladimir Putin během neformální schůzky vůdců zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika).

"Je příliš brzy, abychom mluvili (o sblížení se Západem)," řekl však novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Nejméně dva z atentátníků, kteří mají na svědomí 129 mrtvých v Paříži, pocházeli z Bruselu. Informovala o tom belgická veřejnoprávní stanice RTBF.

Belgická prokuratura potvrdila, že dvojice útočníků z Paříže pocházela z Bruselu. Média již dříve oznámila, že stopy vyšetřování vedou do problematické bruselské čtvrti Molenbeek.

V autě nalezeném na pařížském předměstí Montreuil podle francouzských médií objevila policie tři automatické zbraně, pět plných a jedenáct prázdných zásobníků. Toto auto používala druhá skupina atentátníků.

Americká stanice CBS News tvrdí, že syrský pas, který byl nalezen poblíž těla jednoho z atentátníků na stadionu Stade de France, byl asi falešný. Jeho číslo neodpovídá číslům dokumentů vydávaných v Sýrii a neodpovídá ani fotografie.

Srbské ministerstvo vnitra nicméně tvrdí, že osoba, která se prokazovala nalezeným pasem, dorazila 7. října do Srbska přechodem Preševo a požádala o azyl.

Z Německa přišla zpráva, že muž z Černé Hory zatčený v Bavorsku s výbušninami a zbraněmi v autě nechce spolupracovat s vyšetřovateli. Měl v autě také jednu pařížskou adresu, ale k tomu řekl, že se tam chystal navštívit Eiffelovu věž. Ke zbraním stejně jako i k útokům odmítl vypovídat.

Muž byl v Německu zadržen týden před útoky v autě na dálnici ze Salcburku do Mnichova. V autě měl profesionálně vytvořenou skrýš, ve které bylo několik střelných zbraní, velké množství střeliva a výbušniny, mimo jiné i trubice s 200 gramy TNT.

Z Belgie zamířily do Sýrie více než tři stovky radikálů. V poměru k celkovému počtu obyvatel je tak na tom Belgie v Evropě nejhůře.

Parlamentní studie uvádí, že zhruba každý pátý francouzský muslim, který se vydal do Sýrie bojovat, je konvertita. Tedy že k islámu přestoupil v mládí či dospělosti a dříve či později vstřebal jeho radikální, džihádistickou verzi, píše Martin Novák na Aktuálně.cz.

USA a Francie v následujících dnech zintenzivní údery proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku, píše Reuters.

Francouzská televize BFMTV uvedla, že policie pátrá ještě po jednom podezřelém. Jde o muže, který si půjčil automobil Volkswagen.

Belgický prokurátor odpoledne shrnul informace z vyšetřování, novinky ale podle agentury Reuters nepřinesl: Do atentátů v Paříži byla zapojena dvojice Francouzů, která žila v Bruselu.

Belgická prokuratura také uvedla, že při raziích v belgické metropoli bylo zadrženo sedm lidí. Vyšetřovatelé prý prověřují, zda tito zadržení mají spojitost s pátečními teroristickými útoky ve francouzské metropoli.

Na varšavském letišti byl v neděli po vyhoštění z Norska zatčen třiadvacetiletý Polák podezřelý z napojení na teroristy. Podle nepotvrzených informací jde o konvertitu k islámu, jenž bojoval v Sýrii za Islámský stát (IS), informovala agentura DPA.

Mluvčí polské Agentury vnitřní bezpečnosti Maciej Karczyński nicméně agentuře AP řekl, že zatčení nemá souvislost s pátečními teroristickými útoky v Paříži.

Podle belgických zdrojů bude útoky vyšetřovat společný francouzsko-belgický tým a francouzští vyšetřovatelé už dorazili do Bruselu. 

Tři z atentátníků byli Francouzi a dva z nich žili v Bruselu. Jeden žil v bruselské čtvrti Molenbeek považované za centrum náboženských extremistů, kteří se připojují k radikálům v Sýrii.

"Až do včerejška jsme nabízeli Safety Check v souvislosti s přírodními pohromami. Plánujeme rozšířit funkci i na jiné katastrofy," uvedl Mark Zuckerberg na svém účtu. Funkce by do budoucna měla být dostupná i pro uživatele například na Blízkém východě.

Funkce Safety Check, která se na sociální síti objevila o víkendu v souvislosti s pařížskými útoky, umožňuje lidem dát na Facebooku najevo, že se nachází v oblasti, kterou postihla katastrofa - sami jsou ale v pořádku.

V Paříži se okolo 17. hodiny sejdou ministři vnitra Francie a Belgie Bernard Cazeneuve a Jan Jambon, aby spolu projednali aktuální výsledky vyšetřování. Po schůzce je naplánována společná tisková konference.

Při teroristických útocích v Paříži zahynula také 28letá Italka Valeria Solesinová z Benátek, čímž se počet států, jehož občané při atentátech zemřeli, rozšířil nejméně na čtrnáct.

Senátor ČSSD Hassan Mezian, který pochází ze Sýrie a v Česku žije od 60. let, uvedl, že je nutno řešit situaci přímo v Sýrii - diplomaticky i vojensky.

"Válka tam trvá pět let a tam jsou jedny z hlavních počátků současné krize, kterou naplno pociťuje i Evropa," míní. Islámský stát označil za zločineckou organizaci a vyzval k jeho zničení.

Za útoky stojí nejspíš i bratři. Podle agentury AFP policie zadržela dva z nich v Belgii, jednoho z nich ale po výslechu propustila. Třetího, který si pronajal Volkswagen Polo nalezený na předměstí Paříže, stále hledá belgická i francouzská policie.

"Pro Evropu to je nové 11. září," prohlásil bulharský premiér Bojko Borisov o atentátech v Paříži s odkazem na teroristické útoky na USA z roku 2001.

Dodal, že Evropská unie, jejíž je Bulharsko členem, by měla přehodnotit svůj přístup k ochraně hranic. "Každé kino, každá cukrárna jsou možným cílem. Doufám, že Evropa zvolí novou (hraniční) politiku," řekl Borisov. Bulharsko v sobotu zpřísnilo ostrahu svých hranic.

Islámská nadace v Praze na svém webu uvedla, že svobodu a demokracii nesmí zničit žádní radikálové, ať už islámští, nebo krajně pravicoví.

"Muslimové vnímají Českou republiku jako svoji vlast a cítí se být její součástí. Velká část muslimů zde žije desetiletí, založili rodiny a své děti vychovávají v duchu evropských hodnot. Proto doufáme, že v České republice nebudou sílit protiislámské a xenofobní nálady," sdělila.

Teroristé v Paříži se uchýlili k novému způsobu vedení války, jehož cílem je zasáhnout otevřené společnosti kdekoliv na světě. Řekl to německý prezident Joachim Gauck ve svém projevu k dnešnímu Dni národního smutku, kterým si Německo připomíná oběti válek a útlaku z celého světa.

"Skloníme hlavy nad mrtvými, ale nikdy se nesehneme před terorem," prohlásil Gauck s tím, že teroristé by si toto měli uvědomit, neboť demokratické společenství je silnější než to, které spojuje nenávist.

Francouzský prezident Francois Hollande hodlá prodloužit výjimečný stav na tři měsíce. Podle informací serveru Le Figaro ve středu představí zákon, který by to měl umožnit. Francie tak bude muset změnit zákon z roku 1955.

Výjimečný stav v praxi znamená, že bezpečnostní složky jsou v nejvyšší pohotovosti. Úřady získávají celou řadu posílených pravomocí, mohou například omezit pohyb osob či třeba zavést zákaz nočního vycházení.

Francouzská policie identifikovala druhého útočníka z koncertní síně Bataclan. Údajně je to jeden z bratrů, kteří se do útoků zapojili. Druhého bratra už prý belgická policie po výslechu propustila, píše Le Figaro. Osud třetího je prozatím nejasný.

Atentáty byly připraveny v zahraničí. Útočníci měli komplice ve Francii, potvrdil francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. "Velká část útočníků nebyla francouzským úřadům známa," dodal.

Francouzské školy a univerzity se otevřou v pondělí. V poledne si celá Francie připomene atentáty minutou ticha. Školní výlety se nemají pořádat až do 22. listopadu a ve školách všech typů budou k dispozici psychologové.

Demonstraci proti teroristickým útokům pořádala před francouzskou ambasádou ve Vídni organizace Students for Liberty. Protest byl proti vraždám a barbarství a na podporu všech zraněných či jinak zasažených krvavými událostmi z pátečního večera. Události se zúčastnilo podle odhadů organizátorů okolo tisíce lidí.

"Zpívali jsme Marseillaisu a byl to báječný pocit. Nadchlo mě, když jsem viděl, kolik lidí je znepokojených událostmi v Paříži," řekl jeden z organizátorů, Francouz Eric Rucklin.

Irácký ministr zahraničí Ibrahím al-Džafarí uvedl, že irácké tajné služby měly k dispozici informace, které naznačovaly, že by v zemích jako Francie, Spojené státy nebo Írán mohlo dojít k teroristickým útokům.

"Informace jsme se zeměmi sdíleli," uvedl. Ačkoliv ministr nepřipomněl, že za útoky stál Islámský stát, zdůraznil, že útoky z posledních dní ve Francii, Egyptě a Libanonu ukazují, že IS je globální bezpečnostní hrozbou, proti které mají státy společně zasáhnout.

Německou obětí teroristických útoků v Paříži je 28letý muž původem z Mnichova, který dlouhodobě žil ve francouzské metropoli. Teroristé Němce zabili v jedné z kaváren.

Stále není jasné, zda mezi asi 25 dosud neidentifikovanými oběťmi jsou další Němci.

Tenisový Turnaj mistrů v Londýně uctil oběti teroristických útoků v Paříži minutou ticha. Pieta se uskutečnila před utkáním světové jedničky Novaka Djokoviče ze Srbska s Japoncem Keiem Nišikorim.

Německá kancléřka Angela Merkelová po jednání států G20 řekla, že je Německo připraveno čelit jakýmkoliv hrozbám.

"Vysíláme silný signál, že jsme silnější něž jakákoliv forma terorismu," uvedla.

Zprávu potvrzuje i zpravodaj Lidových novin:

Lidé urychleně opouští pařížské Place de la Republique, tvrdí agentura Reuters.

Podle zpravodaje BBC Marka Mardella si lidé předávali zprávu, že na místě je muž se zbraní. Byl to ale jen planý poplach.

Francouzská policie vyhlásila pátrání po údajném komplici teroristů, 26letém bruselském rodákovi Salahu Abdeslamovi a zveřejnila jeho fotografii.

Uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku odsoudili teroristické útoky v Paříži. Z úcty k utrpení Evropanů prý přerušili svou hladovku. Jejich prohlášení poskytla Marie Heřmanová, mluvčí dobrovolníků, kteří s uprchlíky spolupracují.

Hladovku zahájili v úterý kvůli obavám z deportace z Česka čtyři desítky běženců, převážně Iráčanů.

"My, uprchlíci zadržovaní v detenčním zařízení v Drahonicích, tvrdě odsuzujeme zločinný a zbabělý čin, který vykonala zločinná skupina, která sebe sama nazývá Islámský stát," uvedli migranti v prohlášení a vyjádřili svou soustrast obětem.

Zraněným přejí rychlé uzdravení. "I my jsme byli terorizováni zločiny stejné skupiny ve své zemi a to je důvodem našeho útěku do bezpečí a míru v zemích svobody a demokracie," stojí v prohlášení.

"Zároveň oznamujeme přerušení naší hladovky v soucitu s rodinami obětí, zraněnými a z respektu k jejich bolesti," uvedli migranti v prohlášení.

Premiér Bohuslav Sobotka v Českém rozhlasu uvedl, že by lidé, kteří přijdou do Česka, měli projít bezpečnostní prověrkou. Sobotka to uvedl v reakci na informace, že dva z útočníků měli padělané syrské pasy a přinejmenším jeden údajně přišel mezi uprchlíky přes Srbsko.

"Chceme u všech lidí, kteří eventuálně přijdou do České republiky v rámci přesídlování nebo relokace, udělat bezpečnostní prověrku a chceme mít právo veta, abychom eventuálně některé tyto uchazeče mohli odmítnout právě z bezpečnostních důvodů," uvedl Sobotka.

Turečtí představitelé potvrdili, že v pátek, tedy ve stejný den, kdy došlo k útokům v Paříži, zabránili dalšímu teroristickému činu. Uvedla to agentura AFP.

Francouzské policii se prý podařilo identifikovat další útočníky. Jedním z nich je jednatřicetiletý Brahim Abdeslam, který se odpálil na bulváru Voltaire. Právě Abdelslam si v Belgii údajně pronajal černý Seat, uvedl server Libération. Jeho bratrem je Salah Abdelslam, po kterém Francie vyhlásila pátrání. Oba bratři prý pobývali v Belgii.

Jedním z útočníků ze Stade de France je Bilal Hadfi, který se narodil v roce 1995 a údajně žil v Belgii, dodává Libération. Hadfi údajně strávil nějakou dobu v Sýrii.

Francouzské policii se prý podařilo identifikovat další útočníky. Jedním z nich je jednatřicetiletý Brahim Abdeslam, který se odpálil na bulváru Voltaire. Právě Abdelslam si v Belgii údajně pronajal černý Seat, uvedl server Libération. Jeho bratrem je Salah Abdelslam, po kterém Francie vyhlásila pátrání. Oba bratři prý pobývali v Belgii.

Jedním z útočníků ze Stade de France je Bilal Hadfi, který se narodil v roce 1995 a údajně žil v Belgii, dodává Libération. Hadfi údajně strávil nějakou dobu v Sýrii.

Tři sebevražední atentátníci na pařížském stadionu Stade de France mohli vyvolat krveprolití a vražednou paniku. Místo toho se odpálili na relativně odlehlém místě. Dva z nich zabili jen sebe a poslední zabil jen jednoho kolemjdoucího.

Přitom pokud by se jim podařilo vmísit mezi fanoušky před fotbalovým zápasem, mohli podle odborníků vyvolat paniku, která je za podobných okolností často tragičtější než exploze. Vyšetřovatelé se snaží rekonstruovat události z pátečního večera pomocí záznamů z bezpečnostních kamer, píše server Aktuálně.cz.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v neděli prohlásil, že Spojené státy a Rusko musí v boji proti Islámskému státu v Sýrii spolupracovat.

Současně naléhal, že Rusko musí zaměřit nálety svého letectva proti radikálním islamistům, a ne proti syrské opozici. Bombardování odpůrců režimu Bašára Asada podle Tuska jen zvětšuje uprchlickou vlnu směřující do Evropy.

Nejen petardy vyvolaly v podvečer v Paříži paniku. Také na východě hlavního města lidé ve spěchu opouštěli stanici metra Belleville.

Na místo přispěchala policie, aby záhy poplach odvolala. Jeden z policistů DPA řekl, že příčinou incidentu byl "nepovedený žert".

Iráčtí zpravodajci den před atentáty v Paříži varovali koalici států před hrozícími útoky Islámského státu. Zjistila to agentura AP. Irácká zpravodajská služba prý poslala hlášení, podle kterého velitel IS Abú Bakr Bagdádí nařídil útok na koaliční státy, které bojují proti IS v Iráku a v Sýrii, a na Írán a na Rusko.

Atentáty se prý měly odehrát "v následujících dnech prostřednictvím bombových útoků, zabíjení nebo braní rukojmí". Žádné konkrétní datum nebo místo v hlášení ale prý není zmíněno. Francouzský bezpečnostní činitel AP řekl, že francouzští zpravodajci dostávají podobná sdělení "každý den".

V pondělí, hodinu po polední minutě ticha, se v Paříži a v pařížském regionu opět otevřou muzea, divadla a další veřejná kulturní zařízení. Kulturní instituce se dočkají znovuotevření v 13 hodin středoevropského času, tedy hodinu po minutě ticha, kterou by měla držet celá Francie.

Země navíc ode dneška drží třídenní smutek za oběti nejhorších atentátů ve svých dějinách. V pondělí se otevřou také školy a univerzity.

Amsterodamská policie uvedla, že střelba v místní restauraci byla kriminálním činem, nešlo o terorismus.

Počet obětí páteční série pařížských atentátů zůstává oficiálně na 129 i poté, co ústředí pařížských nemocnic (AP-HP) zveřejnilo informaci, že v nemocnici zemřeli tři vážně zranění.

Agentura AFP poté napsala, že počet obětí vzrostl na 132, ale AP-HP později vydalo prohlášení, že oficiální bilance mrtvých zůstává neměnná oproti sobotnímu stavu, kdy pařížský prokurátor François Molins oznámil, že obětí na životech je 129.

Podle předchozích zpráv byl velmi vážný stav u 99 zraněných. Nedělní prohlášení uvádí, že na jednotkách intenzivní péče je dosud 42 lidí. Ze 415 osob, které po útocích přijaly pařížské nemocnice, jich 218 už bylo propuštěno.

Vyšetřování útoků běží na plné obrátky. Zatčeno už bylo 14 podezřelých: sedm lidí z okolí identifikovaného atentátníka ve Francii, dalších sedm v Belgii.

Policejní zdroj řekl agentuře AFP, že prvořadým úkolem policie je nyní identifikovat i ostatní atentátníky. Kolik jich bylo, není jasné. Policie předpokládá, že útočili ve třech skupinách a že jedné se možná podařilo uprchnout.

Desítka bojových letounů shodila podle francouzského ministerstva obrany dvacet bomb na syrské město Raqqa, které ovládá Islámský stát.

Letecké údery francouzského letectva zasáhly velitelské středisko, náborové středisko džihádistů, sklad zbraní a výcvikový tábor. Oznámilo to francouzské ministerstvo obrany.

"Nálety čítající deset bojových letounů byly spuštěny zároveň ze Spojených arabských emirátů a Jordánska," stojí v prohlášení francouzského ministerstva obrany.