Německo nemůže stanovit horní hranici a určit, kteří běženci ještě mohou přijít a kteří už ne, říká Merkelová

Spojené státy vedly v Sýrii letecký útok, jehož terčem byl britský islamista Mohammed Emwazi přezdívaný světovými médii "džihádský John" či "džihádista John". S odvoláním na Pentagon to v pátek uvedla agentura AP.

Americké letectvo zaútočilo u města Rakka, které je baštou Islámského státu na severu Sýrie. Pentagon nyní zjišťuje, zda je Emwazi mrtev, řekl AP tiskový mluvčí amerického ministerstva obrany Peter Cook.

Podle stanice BBC, která se odvolala na nejmenovaného vysoce postaveného odborníka, byl Brit "s velkou pravděpodobností" zabit. Americký armádní zdroj stanici sdělil, že Emwazi byl už nějakou dobu sledován.

Německo bude navzdory uprchlické krizi příští rok hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem. Jeho konečný návrh schválili ve čtvrtek večer poslanci rozpočtového výboru. Zvýšené náklady na péči o běžence by měly pokrýt rozpočtové přebytky z letošního roku, které dosahují 6,1 miliardy eur (165 miliard korun).

Poslanci potvrdili vládou navrhované příjmy a výdaje ve výši 316,9 miliardy eur, přesunuli však prostředky ve prospěch některých ministerstev, na nichž leží hlavní zátěž uprchlické krize.

Oddíly iráckých Kurdů dnes vstoupily do severoiráckého Sindžáru.

Ve čtvrtek tam zahájily operaci, která má z tohoto města obývaného původně menšinou jezídů vytlačit radikály z organizace Islámský stát (IS). Kurdové dnes ráno podle agentury AP vztyčili kurdskou vlajku v centru města a slavili jeho dobytí výstřely do vzduchu.

Z vnitřních částí města je podle agentury Reuters slyšet palba. Kurdové nasadili do akce na 7500 bojovníků (pešmergů), které podporuje letecká koalice vedená Spojenými státy. V kurdských jednotkách bojují také jezídové.

Při slavení v centru města byli novináři AP, kteří ale také citovali jednoho z kurdských velitelů, podle něhož jsou oslavy předčasné, protože město ještě zcela osvobozeno není.

Islámští radikálové město, ležící asi 30 kilometrů od syrské hranice, ovládli loni v srpnu. Mnoho jezídů odvlekli, nutili je přestoupit na islám, odvedli stovky žen a dívek a mnozí civilisté se uchýlili do hor v okolí města nebo prchli do iráckého Kurdistánu.

OSN tehdy hovořila o pokusu o genocidu.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans v Praze kritizoval politiky za šíření strachu pro zvýšení svých volebních preferencí.

Na Pražském evropském summitu vyzval všechny, aby více četli Remarqua či Kafku, aby si dokázali lépe představit, čím uprchlíci v současné době procházejí.

Imigrační krize je podle něj pro udržení Evropské unie pohromadě velkou výzvou. "Až příliš věříme tomu, že je tento projekt nezničitelný, ale vše se může rozpadnout, i evropský projekt," varoval Timmermans. Velmi důležité je proto podle něj nestavět ploty a nenechat padnout schengenský prostor, protože "pokud se rozpadne schengenský systém, následovat budou další systémy".

Členské země unie se podle něj musí snažit více pochopit navzájem, jejich pozice totiž vycházejí z různé historické zkušenosti.

Podle Timmermanse je ale důležité kromě politické solidarity začít dělat praktické kroky.

Zlepšit ochranu vnějších hranic, důsledně registrovat všechny migranty a vracet do zemí původu ty, kteří nemají nárok na azyl. Zároveň ale Timmermans kritizoval vznik plotů, které pro ochranu hranic a zajištění lepší kontroly nad tisíci uprchlíky, kteří denně přecházejí hranice schengenského prostoru postavilo Maďarsko a tento týden také Slovinsko.

Uprchlickou krizi Evropská unie nevyřeší bez Turecka, ale ani Turecko uprchlíky nezvládne bez spolupráce s unií, řekl.

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky, západního Balkánu, Slovinska, Chorvatska a Británie dnes v Praze jednají o migraci a o rozšiřování Evropské unie.

Z fóra informuje naše zpravodajka Silvie Housková.

Stovky stanů stojí v největším francouzském uprchlickém táboře poblíž Calais. Žije tam na šest tisíc uprchlíků, kteří doufají, že se dostanou do Velké Británie. Zdravotní péče v táboře zcela závisí na dobrovolnících, kteří přijíždějí z nejrůznějších zemí. (ČTK/AP)

Migranti procházející Bulharskem byli vystaveni bití, hrozbám a dalšímu týrání ze strany bulharských policistů.

Podle agentury Reuters o tom dnes informovala srbská organizace hájící lidská práva. Bulharské ministerstvo vnitra se k těmto obviněním zatím nechce vyjadřovat.

Bělehradské Středisko pro lidská práva sdělilo, že běženci z Afghánistánu, Iráku a Sýrie při průzkumu informovali o vydírání, okrádání, násilí, hrozbách deportací a o útocích policejních psů.

Středisko podporuje charitativní organizace Oxfam, která se zaměřuje na potírání chudoby a nespravedlnosti ve světě.

Úřady počítají s tím, že do konce roku do země vstoupí asi 15 000 migrantů.

Na první misi na řecký ostrov Lesbos dnes odjeli čeští dobrovolníci, které zaštiťuje iniciativa Pomáháme lidem na útěku.

Mají tam pomáhat běžencům, kteří ke břehům ostrova připlouvají na člunech z nedalekého Turecka. Plánují založit na ostrově stálou základnu. Součástí jejich výbavy bude loď, potápěčská výstroj, bezpilotní letouny ke sledování člunů i lékařské vybavení.

Oddíly iráckých Kurdů dnes vstoupily do severoiráckého Sindžáru. Ve čtvrtek zahájily operaci, která má z tohoto města obývaného původně menšinou jezídů vytlačit radikály z organizace Islámský stát (IS).

Do Slovinska a Srbska dorazily ve čtvrtek další tisíce migrantů, informovaly dnes sdělovací prostředky v obou zemích.

Proud běženců mířících zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu přes Balkán do Rakouska a do Německa tak nepolevuje. Rakousko dnes dalo najevo, že s postavením plotu na hranicích se Slovinskem prozatím počká.

Slovinská agentura STA dnes ráno napsala, že ve čtvrtek přijelo jen vlaky z Chorvatska na nádraží v pohraniční obci Dobova 7700 uprchlíků.

Tři desítky uprchlíků z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku dnes nepřišly na snídani. ČTK to řekla mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Běženci zahájili hladovku v úterý, protestují tak proti tomu, že jsou zadržováni. Jeden z uprchlíků z Drahonic skončil v nemocnici, jeho hospitalizace ale podle policie s hladovkou nesouvisí.

"Na snídani dnes nebylo 34 lidí. Je složité vysledovat, kdo hladovku skutečně drží nebo nedrží a není to ani naším cílem. Mají možnost alternativního nákupu a využívají ji.

Ve čtvrtek mělo 36 lidí objednané balíčky a všichni z hladovkářů je převzali," řekla ČTK Rendlová.

Situace v zařízení je podle policie klidná, na rozdíl od úterý nebo středy zatím nevznikly žádné incidenty nebo sebepoškozování běženců.

K ověření zprávy o smrti britského člena organizace Islámský stát (IS) Mohammeda Emwaziho bude nejprve využito monitorování komunikace mezi telefony a vysílačkami v místě, kde byl dle nepotvrzených zpráv Emwazi zabit.

Jde o muže přezdívaného džihádista John a známého z videí, která bojovníci IS natočili se západními rukojmími, kteří byli později zabiti. Pentagon zatím pouze oznámil, že americké bezpilotní letadlo zaútočilo ve čtvrtek večer v syrské Rakce na auto s Emwazim.

Nejméně 11 příslušníků kurdských milic zahynulo při střetu s tureckými vojáky u hranic s Irákem a Sýrií. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Při přestřelce v jiné části jihovýchodního Turecka zahynul jeden vládní voják. Bojovníci zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) padli během čtvrteční operace turecké armády v provincii Şirnak.

Násilné střety mezi ozbrojenci z PKK a bezpečnostními složkami jsou v posledních týdnech v Turecku téměř na denním pořádku. Proces usilující o mírové řešení problémů kolem významné kurdské menšiny, který začal v roce 2012, zkrachoval letos v červenci.

Britský premiér David Cameron sice smrt Brita také ještě nepotvrdil, ale dnes řekl, že útok na Emwaziho, jehož označil za jednoho z největších vrahů organizace Islámský stát (IS), byl aktem sebeobrany.

Británie prý s USA těsně spolupracovala při sledování Emwaziho, a pokud se smrt Brita potvrdí, bude to podle Camerona znamenat "zásah do srdce Islámského státu". Stanice CNN vyvozuje z vystoupení britského premiéra, že americký nálet byl úspěšný.

Cameron výslovně řekl, že smrt Emwaziho zatím jistá není. Emwazi byl podle něj ale hrozbou pro celý svět.

Ve Vídeňské ulici v Brně polil někdo v noci na dnešek mešitu motorovým olejem. Bezpečnostní kamera na modlitebně zachytila dnes ve 3:00 ženu a muže, kteří se nejprve snažili dostat do objektu a pak jeho bílou fasádu, dveře i okno polili přineseným motorovým olejem. Uvedl to předseda Ústředí muslimských obcí v ČR Muníb Hasan.

"Pro nás je to další z nepochopitelných útoků. Případem se zabývá policie. Škody si již zadokumentovala," uvedl. O události se muslimové dověděli před zahájením svých pátečních modliteb.

Brněnská islámská nadace, která modlitebnu vlastní, zatím škodu nevyčíslila. Shání odbornou firmu, která by se postarala o vyčištění fasády, dveří i okna od oleje. Otázkou je, zda vůbec půjdou tyto skvrny odstranit, zdůraznil Hasan.

Více informací zde.

Při sebevražedném útoku dnes přišlo v Bagdádu o život 18 lidí a zraněno bylo 41 osob. Terčem útoku byly účastníci pohřbu šíitského provládního bojovníka. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters.

Atentátník odpálil nálože v mešitě ve čtvrti Al-Amal na jihu města. Mrtvý byl členem šíitských milicí, které pomáhají irácké armádě v boji proti sunnitským radikálům z Islámského státu.

K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, ale způsob provedení i cíl podle tiskových agentur ukazují právě na IS.

Většina Němců je přesvědčena, že kancléřka Angela Merkelová postupuje špatně při řešení uprchlické krize.

Ukázal to aktuální průzkum televize ZDF Politbarometer. Více než kancléřce důvěřují Němci v dané věci ministru vnitra Thomasi de Maiziérovi.

Podle průzkumu se 52 procent Němců domnívá, že Merkelová neřeší uprchlickou krizi správně. Za kancléřku se postavilo jen 43 procent dotázaných. Merkelová dlouhodobě zastává názor, že Německo má humanitární povinnost postarat se o běžence, a vyjadřuje přesvědčení, že země příchod uprchlíků dokáže zvládnout.

"Zadržení skutečně propadli zoufalství a již několik se jich pokusilo spáchat sebevraždu. Obávám se, že budou v hladovce pokračovat do krajnosti. Budou se snažit vytvářet nátlak, protože žádný jiný způsob jim v tuto chvíli nezbývá," myslí si farář Alexandr Flek. Více čtěte zde.

Irácká armáda dnes ohlásila úspěch v boji o město Ramádí, které armáda drží v obklíčení několik měsíců. IS město dobyl v květnu a vojsko se ho pokouší bez úspěchu několik měsíců vydobýt zpět. Nyní prý k němu postoupilo ze tří stran a má dobré pozice pro zahájení ofenzívy.

"Pokud chtějí si cokoliv vymoci hladovkou nebo jakýmkoliv způsobem, tak jim to prostě nepomůže," komentoval dnes situaci v Drahonicích ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Věří, že se situace zklidní, vždy je podle něj horší, když se v zařízení objeví novináři s kamerami.

Vyjádřil také přesvědčení, že v Drahonicích nikdo klienty nenapadá. "Ti lidé jsou profesionálové, nikoho tam nemučíme," reagoval na kritiku z některých stran.

Brněnský krajský soud rozhodl o tom, že v uprchlickém zařízení Bělá-Jezová na Mladoboleslavsku je nezákonně držena afghánská rodina s třemi malými dětmi. Podle rozsudku současné znění zákona o pobytu cizinců v ČR neumožňuje tuto její detenci.

Policisté proti rozhodnutí mohou podat kasační stížnost, takže není jasné, zda bude rodina ze zařízení v dohledné době propuštěna. Připravovaná novela zákona moc šancí na zlepšení postavení uprchlíků v ČR nedává, řekl dnes ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek.

Přes dvě třetiny Čechů (69 procent) považují občany jiných národností, kteří do Česka přišli v posledních letech, za problém. Podíl lidí s tímto názorem za rok a půl vzrostl o devět bodů a je nejvyšší od května 2003. Tehdy cizinci představovali problém pro 73 procent lidí. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Vyšší podíl lidí, pro které cizinci představují celorepublikový problém, je mezi dotázanými nad 60 let. Častěji je za problém označili i lidé se středním vzděláním bez maturity a lidé s levicovou politickou orientací.

CVVM průzkum provedl od 5. do 12. října, zúčastnilo se ho 1045 lidí starších 15 let.

Většina Maďarů nesouhlasí se systémem povinných kvót pro rozdělení migrantů mezi členské země Evropské unie. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který začátkem listopadu uskutečnila nadace Századvég.

Výsledek, o němž dnes informovala agentura MTI, není v souladu s nedávnou sondáží Eurobarometr.

Plných 65 procent z 1000 dotázaných dospělých osob vyjádřilo nesouhlas s navrženými kvótami, uvedl Századvég.

Podporu tomuto systému naopak vyslovilo 30 procent respondentů. Zbylých pět procent bylo nerozhodnutých.

Ministři zahraničí visegrádské čtyřky (V4), Slovinska, Chorvatska a západního Balkánu dnes v Praze podepsali dohodu o založení západobalkánského fondu.

Jeho vznik iniciovala ČR před čtyřmi lety během svého minulého předsednictví visegrádské skupině. Západobalkánský fond bude sídlit v albánské Tiraně a prvním jeho ředitelem bude albánský diplomat.

"Podpis dohody o tomto fondu nemohl přijít v lepší době, než když pracujeme na své cestě do EU," uvedl albánský ministr zahraničí Ditmir Bushati s tím, že fond posílí přeshraniční spolupráci západobalkánských zemí.

Ocenil také, že inspirací tomuto fondu byl již 15 let fungující visegrádský fond.

"Očekávám, že tento fond přispěje k tomu, že se stane klíčovým nástrojem regionální spolupráce," uvedl ministr Zaorálek na tiskové konferenci po ustavení fondu, jehož vznik iniciovala ČR před čtyřmi lety během svého minulého předsednictví visegrádské skupině.

Německo chce uprchlíkům usnadnit přístup na své vysoké školy úpravou přijímacích zkoušek a urychlením přijímacího řízení.

Nepůjde ale cestou stanovování kvót na přijímané studenty a opatření ani nepovede ke snížení standardů, řekla dnes německá ministryně školství a výzkumu Johanna Wanková.

"Pokud se má integrace opravdu podařit, pak velmi výraznou měrou prostřednictvím vzdělávání," podotkla ministryně.

Syrská armáda dobyla vesnici v severní provincii Halab, a dostala se tak blíž ke klíčové dálnici spojující velká syrská města. Informují o tom zahraniční média. Úspěch následuje po čtvrtečním postupu vojska v oblastech jižně od města Halab.

Rusko, které syrskému vojsku pomáhá svým letectvem, označilo syrskou pozemní ofenzivu za úspěšnou.

Sýrie a Rusko zveřejňují informace o úspěšných bojích v Sýrii před dalším kolem mezinárodních diplomatických jednání, která se budou konat v sobotu ve Vídni. Má se na nich jednat o řešení syrské krize. Rusko do bojů vstoupilo koncem září a podle kritiků jeho pomoc nepřinesla větší výsledek.

Na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničních věcí visegrádské skupiny (V4) a západního Balkánu se dnes dostali do sporu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Szijjártó při líčení postupu Maďarska při migrační krizi učinil poznámku na adresu německé kancléřky Angely Merkelové. Timmermans jeho slova označil za podpásovku.

Své vystoupení Szijjártó zakončil slovy německé kancléřky "wir schaffen das", tedy zvládneme to. Tato slova v minulosti v souvislosti s migrační krizí použila i Merkelová, jejíž vláda ale začala postupně měnit svůj velmi otevřený postoj k přijímání uprchlíků.

Na východním Slovensku havaroval ukrajinský vrtulník, nehodu podle tamních médií nepřežilo šest lidí. K pádu vrtulníku mohla údajně přispět hustá mlha a také to, že stroj letěl nízko.

Portál listu Denník N dnes uvedl, že slovenská policie zaznamenala přelet vrtulníku přes slovensko-ukrajinskou hranici už ve středu.

Ukrajinské úřady údajně let stroje nepotvrdily. Slovenští policisté následně zahájili pátrání, stroj i oběti nehody na palubě vrtulníku našli dnes. Kriminalisté údajně také prověřují, zda oběti nejsou pašeráci s uprchlíky.

O události více informujeme zde.

Rakousko postaví plot na krátkém, necelé čtyři kilometry dlouhém, úseku své hranice se Slovinskem, aby usměrnilo migrační tok.

Zároveň zahájilo přípravy na případné vztyčení původně plánovaného 25kilometrového plotu.

Rusko nemá právo žádat odchod syrského prezidenta Bašára Asada, protože si jej zvolil syrský lid. Řekl to dnes ruský prezident Vladimir Putin. Asadův odchod žádá syrská opozice, některé arabské státy a Západ. Občanská válka v Sýrii trvá už čtyři a půl roku a za tu dobu si vyžádala zhruba čtvrt milionu obětí.

"Zamysleme se, nakolik zákonné a etické by bylo naše chování, kdybychom pozvali do Moskvy hlavu spřáteleného státu a při tom postavili otázku jeho odchodu. Sýrie je suverénním státem, Bašár Asad je prezidentem, jehož zvolil lid. Máme tedy právo posuzovat s ním takové otázky? Samozřejmě, že ne," řekl Putin agentuře Interfax.

Britský ministr zahraničí Philip Hammond dnes v Praze vyjádřil přesvědčení, že útok byl úspěšný.

S jistotou to ale zatím prý potvrdit nemůže, je třeba získat další informace.

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) postupuje ministerstvo vnitra ve věci uprchlíků držících hladovku podle zákonů České republiky.

Dnes během návštěvy České Lípy připomněl, že je potřeba si uvědomit, že tito lidé nelegálně vstoupili na území České republiky bez potřebných dokladů a nepožádali o azyl v České republice.

"Jak jsem byl ujištěn, tak ministerstvo vnitra postupuje maximálně ohleduplně. Tito lidé mají respektována všechna svoje práva, staráme se o ně, je jim poskytováno ubytování, je jim poskytována strava, je s nimi zacházeno podle mezinárodních norem," uvedl premiér.

Syrský prezident Bašár Asad musí odejít.

Může se podílet na přerodu syrského režimu, ale nakonec musí skončit ve funkci, řekl dnes v Praze britský ministr zahraničí Philip Hammond po jednání se šéfem české diplomacie Lubomírem Zaorálkem (ČSSD).

Podobně jako Hammond se ve čtvrtek vyjádřil americký ministr zahraničí John Kerry.

"Jsme přesvědčeni, že Bašár Asad musí skončit jako součást změny režimu v Sýrii. Ale uznáváme, že zde bude přechod, v němž může hrát roli," řekl na společné tiskové konferenci Hammond.

Dánská vláda dnes představila balíček opatření, kterými chce pro žadatele o azyl ještě více snížit atraktivitu země. Premiér Lars Rasmussen podle portálu The Local oznámil, že vláda mimo jiné umožní například ubytovávat běžence ve stanech, na dva až tři roky jim zkrátí povolení k pobytu a přistěhování rodiny umožní až po třech letech místo roku.

Kodaň již v létě žadatelům o azyl výrazně snížila finanční podporu.

"Dánsko by nemělo být magnetem pro žadatele o azyl," prohlásila ministryně pro integraci Inger Stöjbergová. Ta spolu s Rasmussenem uvedla, že balíček obsahuje celkem 34 opatření, která se věnují pěti hlavním oblastem. Těmi jsou změna podmínek pro žadatele, lepší deportační možnosti neúspěšných uchazečů o azyl, větší pravomoci úřadů pro ubytování a zadržování běženců, více nástrojů pro policii, aby mohla kontrolovat příjezd migrantů, a uvolněné požadavky, na jejichž základě musí obce ubytovávat běžence.

"Není možné jednostranně stanovit horní hranici. Nemůžeme v Německu jednostranně určit, kdo ještě přijde a kdo už ne," řekla Angela Merkelová. Podle ní by byla správná cesta dohodnout se v rámci celé EU na kvótách pro počet běženců, které by bylo možné vyzvednout přímo z Turecka a rozdělit mezi členské státy.

Zároveň je podle Merkelové nutné jednat s Tureckem o tom, aby zlepšilo standardy při péči o uprchlíky, kteří se zdržují na jeho území. Unie by podle ní měla Turecku v této věci finančně pomoci, jak se zavázala už tento týden na summitu na Maltě.

Na palubě vrtulníku, který havaroval na východním Slovensku, byli dva Ukrajinci a čtyři běženci z jihovýchodní Asie, včetně dvou žen. Více si můžete přečíst zde.

Turecké úřady v Istanbulu zatkly muže, o kterém jsou přesvědčeny, že se jmenuje Aine Lesley Davis, který má s džihádistou Johnem co do činění. Jeho totožnost nyní ještě ověřují, aby si byly jisté "na sto procent", uvedla agentura AP.

Merkelová dnes také popřela, že by v její vládě panoval zásadní rozpor ohledně toho, jak uprchlickou krizi řešit.

Tento dojem přitom vyvstal poté, co ministerstvo vnitra tento týden oznámilo návrat k dublinskému systému, což znamená, že by země začala znovu vracet i syrské běžence do zemí, kde vstoupili na území EU. Podle mluvčí vlády o tom nebyla kancléřka předem informována, informaci údajně nedostali ani ministři za SPD.

"V koalici jsme přijali dohodu, že o tom, jak bude probíhat azylové řízení se syrskými žadateli, se rozhodne na konferenci (zemských) ministrů vnitra v prosinci," řekla Merkelová. Interní dohody mezi ministry se podle ní dodržují.

Dnešní on-line reportáž končí, děkujeme za pozornost!