Evropská unie by měla sama vyzvedávat běžence z krizových oblastí, prohlásil německý vicekancléř

Dobré ráno, pokračuje on-line zpravodajství o dění na summitu ve Vallettě, kde spolu jednají evropští a afričtí lídři.

Visegrádská skupina (V4 - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) společně zvýší příspěvek do fondu na pomoc Africe o 400 000 eur (zhruba 11 milionů korun).

Poskytne také 300 lidí navíc do evropských agentur, které se zabývají ostrahou hranic a azylovou politikou.

Český premiér Bohuslav Sobotka, který při jednání na Maltě zastupuje i Polsko, to oznámil na Twitteru během schůzky s šéfy vlád Slovenska a Maďarska.

Trojice premiérů se sešla před začátkem druhého dne summitu zemí Evropské unie a některých afrických států.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble varuje před další eskalací uprchlické krize, proud běženců do Evropy je podle něj jako lavina.

Pokud chce osmadvacítka situaci vyřešit, může to podle něj udělat jen společně.

"Imigrace je setkání naší společnosti s globalizací," uvedl Schäuble. Situaci podle něj musí EU řešit společně. "Jinak to pro nás všechny může špatně dopadnout. Německo samo o sobě problém nevyřeší, a to ani kontrolami na svých hranicích," řekl ministr.

Podle něj hrozí eskalace uprchlické krize, která může EU zasáhnout jako lavina. "Laviny se uvolňují, když nepozorný lyžař vyjede na kopec a pohne jen kouskem sněhu. A my nevíme, jestli už lavina dorazila do údolí, nebo je teprve v horní třetině kopce," řekl Schäuble.

Německé ministerstvo vnitra přiznalo, že nemá informace o počtu běženců v registračních centrech a neví ani, kolik uprchlíků bylo z těchto center rozděleno mezi jednotlivé obce. Vyjádření ministerstva vyvolalo ostrou kritiku opozice.

"Jak se může provádět přiměřená uprchlická politika, když se nedaří získat ani statistické údaje?" reagovala poslankyně za Zelené Renate Künastová.

Předseda Zelených Cem Özdemir prohlásil, že kancléřka Angela Merkelová ztratila kontrolu nad děním v uprchlické krizi, stejně jako nad děním ve vlastní konzervativní unii CDU/CSU. Znovu kritizoval rozhodnutí ministra vnitra za CDU Thomase de Maiziéra vrátit se k dublinskému systému a začít posílat syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.

Německá kancléřka Angela Merkelová hovoří s rakouským kolegou Wernerem Faymannem. Na summitu prohlásila, že Evropa by měla pomoci africkým lídrům zajistit, aby především mladí lidé měli v jejich zemích "šanci". (Reuters)

"Pokud se nám v rámci V4 podaří navýšit vklad na tři miliony eur, tak bychom měli mít jednoho společného zástupce ve správní radě.

Zvýšilo by to náš vliv na rozhodování o tom, jakým způsobem budou finanční prostředky použity," vysvětlil Sobotka redaktorce Hospodářských novin Markétě Šrajbrové.

Země visegrádské čtyřky se také dohodly na tom, že navýší o tři sta míst počty lidí, které vyšlou do evropské agentury Frontex a evropského podpůrného azylového úřadu.

"O těch 300 míst by se měly solidárně podělit všechny čtyři země," řekl HN po jednání V4 Sobotka.

Maďarský premiér Viktor Orbán ani ve Vallettě neslevil ze své tvrdě protimigrační rétoriky. "Je třeba si ujasnit některé základní věci. Tady si dál mnoho lidí myslí, že migrace je pozitivní věc. Evropská zkušenost nabízí důkazy o opaku," řekl při příchodu.

Ustavení svěřeneckého fondu ale může podle Orbána věci pomoci. "Řešením naší situace je, aby lidé mohli slušně žít tam, kde se narodili, a aby tam zůstali. Bez peněz to udělat nejde," vysvětlil.

Od půlnoci do čtvrtečních devíti hodin ráno vkročilo na území Chorvatska 2260 běženců.

V uprchlickém centru ve městě Slavonski Brod je nyní 1208 lidí.

Celkem od začátku uprchlické krize dorazilo do Chorvatska 366 251 utečenců, informovalo na svých stránkách chorvatské ministerstvo vnitra.

Podle Sobotky je citlivým tématem summitu návratová politika. Do Afriky se daří vracet jen 30 procent lidí, kteří v Evropě nedostali azyl.

"Řada afrických zemí se jí brání. Koneckonců jejich ekonomiky jsou silně závislé na penězích, jež jsou lidé, kteří odešli do Evropy, schopni do svých domovů posílat.

Budeme chtít, aby africké země respektovaly právo Evropy řídit migrační toky na jejích vnějších hranicích," řekl HN premiér.

Podle Sobotky africké země chtějí, aby peníze z krizového fondu hlavně zlepšily dostupnost vody a elektřiny a také se za ně vytvářela pracovní místa.

"Řada afrických zemí volala také po větších investicích, které by vedly k industrializaci Afriky," dodal premiér.

Ve čtvrtek večer bude Evropská rada debatovat o možném summitu s Tureckem.

"Potřebujeme, aby Turecko začalo jednat. Má nástroje v bezpečnostní oblasti na to, aby začalo lépe řídit migraci, která prochází přes jeho území. To je jeden z požadavků České republiky. Pokud budeme Turecku poskytovat větší pomoc, tak chceme, aby na turecké straně došlo ke konkrétním krokům, které zpomalí, zastaví migrační tlak, který tu dnes je," uvedl Sobotka pro HN.

Za to by EU mohla Turecku zmírnit podmínky pro udělování víz. "Bude možné pro určité skupiny lidí zjednodušit přístup do Evropy. Za druhé se rozmrazí přístupové rozhovory mezi Evropskou unií a Tureckem," uvedl premiér s tím, že by Evropa také měla za jasně daných podmínek poskytnout Turkům peníze.

"Zdá se mi, že se Evropa pomalu posouvá k postoji České republiky a V4 a začíná si uvědomovat, že kromě pomoci uprchlíkům je potřeba zlepšit ochranu vnější schengenské hranice," řekl Hospodářským novinám zhruba v polovině maltského summitu Sobotka.

Soudí tak třeba podle toho, že Švédsko zavede hraniční kontroly.

Uprchlíci z detenčního zařízení v Drahonicích na Lounsku pokračují v hladovce, kterou zahájili v úterý. Situace v zařízení je ale podle policie oproti posledním dvěma dnům znatelně klidnější.

"Uvědomujeme si, že české zákony umožňují naše dlouhodobé věznění a akceptujeme to. Svou hladovkou však chceme přispět k tomu, abychom byli mírovou cestou propuštěni, přestože nevíme, jakým způsobem je to možné. Pokračujeme v hladovění," uvádějí v prohlášení Razad Fazal a Yasin Beelhaadj.

Na snídani ve čtrvtek podle policie nepřišlo 36 lidí.

"Včera večer neodebralo večeři 38 lidí, ráno na snídani nepřišlo 36 lidí, takže číslo se snižuje. My stále monitorujeme, zda jde o stále stejné osoby," uvedla policie.

Aktuálně.cz připravilo grafiku s detailními informacemi o počtech žadatelů o azyl. Naleznete ji zde.

Kritiku za přístup k uprchlíkům v detenčních centrech nesklízí jen Česko, ale i Maďarsko. V tamních přeplněných věznicích je drženo přes 1000 běženců ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku, píše BBC.

Většina z nich byla odsouzena za nelegální překročení hranic, což umožňují nedávno schválené zákony, které prosadil vládní Fidesz.

"Je nepřijatelné, že chce Evropská unie dát Turecku (na pomoc s uprchlíky) tři miliardy eur," prohlásil ve Vallettě maďarský premiér Viktor Orbán.

Když Řecko nedokáže ochránit své vlastní hranice, měly by podle něj peníze dostat Srbsko a Makedonie.

Od poloviny října dorazilo do Slovinska 180 000 lidí, oznámila tamní policie. Během středy a dnešního rána jich bylo přes 10 000, což naznačuje, že výstavba zátarasů na hranicích s Chorvatskem je neodradila, uvedla agentura AP.

Slovinsko začalo ve středu budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem, které mají dvoumilionové zemi pomoci zvládat proud žadatelů o azyl pocházejících většinou ze Sýrie nebo z Afghánistánu.

Podle premiéra Mira Cerara nemá jít o uzavření hranic, Lublaň prý chce jen "usměrnit tok migrantů". Bariéra vysoká 1,8 metru by podle slovinských médií měla stát hlavně v místech, kde je pro běžence přecházení hranice nejsnazší.

Chorvatsko kritizuje bariéry, které Slovinsko staví na hranicích. Podle Chorvatska, přes které uprchlíci do Slovinska proudí, jde o zbytečný krok a plýtvání penězi.

Navíc chorvatské úřady tvrdí, že slovinský plot na sedmi místech zasahuje do chorvatského území, a požadují, aby byl odstraněn. Lublaň to ale popírá.

Stejný problém prý Chorvatsko řešilo s Maďarskem, které rovněž na hranicích kvůli migrační vlně zřídilo plot. "Reagovali jsme stejně a Maďarsko plot odstranilo," uvedla Pusićová k protestní nótě, kterou hodlá poslat Slovincům. "Stejnou reakci očekáváme od Slovinska," dodala.

Švédsko od čtvrtečního poledne zavedlo dočasné kontroly na svých jižních hranicích v reakci na mohutný příliv uprchlíků do země. Opatření bude platit deset dní s tím, že může být prodlužováno.

Kontroly probíhají na mostě přes průliv Öresund mezi Dánskem a Švédskem a také v přístavních terminálech trajektů připlouvajících z Dánska a z Německa. Švédská policie dnes vyzvala lidi, kteří cestují ze sousedních zemí do Švédska či opačným směrem, aby si s sebou vzali pasy nebo jiné identifikační dokumenty.

Stockholm chce kontrolováním hranic zajistit, že uprchlíci přicházející do Švédska budou náležitě registrováni.

Cílem opatření je "znovu nastolit na švédských hranicích pořádek", uvedl dnes švédský premiér Stefan Löfven na summitu o migraci na Maltě.

"Při přijímání uprchlíků musí být pořádek," dodal s tím, že partneři Švédska ze zemí EU rozhodnutí Stockholmu chápou.

Běženci budou mít podle švédských úřadů nyní možnost ve Švédsku požádat o azyl nebo se vrátit do své vlasti anebo zvolit při cestě do cílové země - zpravidla Norska či Finska - jinou trasu než přes švédské území.

Most přes Öresund mezi Dánskem a Švédskem denně využije na 20 000 aut. Zatím není jasné, nakolik hraniční kontroly ovlivní dojíždění tisíců lidí, kteří bydlí v jedné ze zmíněných zemí a pracují v druhé.

Na opatření se také připravují úřady severoněmecké spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, kde by mohla zůstávat část uprchlíků původně mířících do Švédska. Ve městech Kiel, Lübeck a Flensburg byla vybudována nouzová ubytovací zařízení.

V říjnu přes Šlesvicko-Holštýnsko proudilo denně asi 1000 migrantů, z nichž většina mířila právě do Švédska.

Švédsko patří spolu s Německem k unijním státům, které přijímají nejvíce běženců. Do země, která má zhruba 9,8 milionu obyvatel, od začátku roku dorazilo celkem 122 000 lidí.

Švédský migrační úřad odhaduje, že jich do země letos přijde 160 000 až 190 000, a již dříve varoval, že dalším běžencům nedokáže zajistit střechu nad hlavou.

Za závod s časem označil šéf summitů evropské osmadvacítky Donald Tusk snahu o zachování schengenského prostoru volného pohybu. Základní podmínkou je podle něj obnova efektivní kontroly vnější hranice "Schengenu", bez které podle něj schengenská pravidla nepřežijí.

"Nynější vývoj v Německu, Švédsku a Slovinsku a v dalších zemí ukazuje naprosto jasně, jak velkému tlaku členské země (Evropské unie) čelí," prohlásil Tusk.

"Záchrana Schengenu je závod s časem. Jsme rozhodnuti jej vyhrát. Musíme pospíchat, ale nepanikařit," řekl dnes novinářům Tusk.

Kromě toho je podle něj nutné posílit spolupráci se zeměmi původu migrantů a se zeměmi tranzitními, právě tomu se ostatně ve vztahu k Africe věnoval nyní skončený dvoudenní summit v maltské metropoli.

Německá opozice žádá zrušení právních překážek, které brání běžencům získat v Německu práci. Bez toho se podle Zelených a Levice nemůže podařit integrace uprchlíků do německé společnosti.

Němečtí zaměstnavatelé však upozorňují, že mnoho běženců nemá pro práci v zemi dostatečnou kvalifikaci.

Žadatelé o azyl v prvních třech měsících po podání žádosti nesmějí v Německu pracovat. V dalších 12 měsících se sice o práci mohou ucházet, ale zaměstnavatelé jim mohou nabídnout místo jen v případě, že na něj nemají kandidáta z Německa nebo jiné země Evropské unie.

"Zákaz práce v podstatě běžence nutí, aby brali sociální dávky," uvedla poslankyně za Levici Sevim Dagdelenová.

"Pokud zákaz zrušíme, uprchlíci začnou pracovat. Tím i sebereme munici pravicovým populistům, kteří běžence obviňují ze zneužívání našeho sociálního systému," doplnila.

Po uzavření základny českých dobrovolníků na srbsko-chorvatském hraničním přechodu Berkasovo-Bapska působí Češi v nedalekém srbském městě Šid.

Po dohodě s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a srbským komisariátem bude v Šidu, kde migranti přestupují na vlak do chorvatského města Slavonski Brod, pomáhat dvacetičlenný tým. 

Dobrovolníci z takzvaného Czech Teamu poskytují pomoc uprchlíkům, kteří čekají na stanovišti u obce Adaševci poblíž chorvatských hranic. Autobusy tam podle Quirke stojí i několik hodin, než se uvolní místo na vlakovém nádraží v Šidu.

Imigrační úředníci z desítky zemí Afriky mají už v prvních měsících příštího roku začít pomáhat v EU s určováním národnosti a identifikací migrantů tak, aby bylo možné je případně vrátit zpět.

Jako na jedné z 16 prioritních iniciativ společného akčního plánu se na tom ve středu a ve čtrvtek na společném jednání o migraci shodli lídři evropských a afrických zemí.

Šéf summitů EU Donald Tusk, který jednání do maltské Valletty svolal, ale upozornil také například na společné projekty, jejichž cílem je zvýšení zaměstnanosti v oblastech, odkud se v Africe migranti na cestu vydávají.

Evropa žádá za peníze, které země vložily do svěřeneckého fondu, daleko větší ochotu afrických metropolí spolupracovat a přijímat zpět ty, kdo v Evropě s žádostí o azyl neuspějí.

Akční plán, na kterém se ve čtvrtek všichni účastníci rozsáhlého jednání shodli, má podle Donalda Tuska reagovat na základní příčiny migrace, posílit možnosti legální migrace a cest za prací.

Jeho cílem je také zvýšit ochranu osob vyhnaných z domovů, bojovat s pašováním lidí a organizovaným zločinem a pokročit právě i v otázce vracení těch žadatelů, kdo v EU nezískají azyl.

Senegalský prezident Macky Sall upozornil na význam přímého dialogu mezi Afrikou a Evropou o tak kontroverzním tématu, jakým je právě migrace. "Jsou k ní různé důvody: chudoba, válka, nestabilita, nejistota," podotkl.

Je podle něj třeba zajistit ekonomický rozvoj afrického kontinentu, který bude znamenat větší přidanou hodnotu a také více pracovních míst než jen export surovin. Zmínil i snahu velkých firem neplatit v afrických zemích daně, ale i korupci a špatné vládnutí.

Významným zdrojem nestability je podle senegalského prezidenta Salla terorismus. "Kdykoliv je válka, lidé se dají do pohybu. To je přirozené stejně, jako že lidé z méně rozvinutých zemí zamíří do těch rozvinutějších," poznamenal Sall.

Mezi konkrétními kroky, které by se měly podle akčního plánu uskutečnit už v příštím roce, je tak zdvojnásobení míst pro africké studenty i učitele v evropském programu Erasmus+ či pilotní projekty některých zemí EU, jež umožňují legální cesty do unie.

Boj s nelegální migrací a pašeráky, kteří na ní vydělávají, mají zlepšit nejen legislativní úpravy, ale rovněž společný vyšetřovací tým v Nigeru. Pokud se tento pilotní projekt osvědčí, zopakuje se jeho model i v jiných zemích Afriky.

V polovině příštího roku by měly rovněž fungovat rozvojové a ochranné programy v severní Africe a v oblasti Afrického rohu. Snahou je umožnit trvalé řešení situace lidí vyhnaných v oblasti z domovů včetně možností, jak jim zajistit práci a tedy i dostatečné příjmy.

Spuštěna bude také informační kampaň o skutečných nebezpečích nelegální cesty do Evropy i způsobech, jak situace právě pašeráci zneužívají. Těm, kteří budou z Evropy vráceni, mají v návratu do společnosti pomáhat reintegrační programy. EU totiž dává opakovaně najevo, že preferuje dobrovolný návrat neúspěšných žadatelů o azyl.

Zajištění finanční pomoci pro africké státy je cestou, jak zadržet migrační vlnu. Za nejdůležitější krok právě skončeného summitu EU a afrických zemí proto slovenský premiér Robert Fico považuje založení fondu, z kterého v první fázi půjde na pomoc 1,8 miliardy eur (48,7 miliardy Kč).

Fico ocenil, že se summit uskutečnil. Africké státy podle něj mohou být velmi nápomocné při řešení migrační krize. "Myslím si, že je relevantní zaangažovat i africké státy," řekl Fico.

Někteří evropští politici jsou asi loutky, protlačení kvót bylo evropské Pyrrhovo vítězství, míní europoslanec zvolený za ČSSD Jan Keller. Celý rozhovor najdete na webu DVTV zde.

Zhruba tři desítky vojenských zdravotníků a ženistů společně s technikou vyrazily ve čtvrtek odpoledne vlakem z Hradce Králové do Slovinska, kde mají pomoci řešit problémy spojené s migrací. Vojáci mají v zemi působit do poloviny prosince.

Do Mariboru mají dorazit v sobotu v ranních hodinách. Vojáci do Slovinska vezou například polní převazovnu, sanitku či nákladní automobily. 

Pobyt vojáků ve Slovinsku je součástí vojenského cvičení Bled 2015, ministr obrany Martin Stropnický (ANO) již dříve řekl, že náklady na vyslání jednotky budou kolem čtyř milionů korun. Do Slovinska byli vysláni příslušníci 15. ženijního pluku a odborný zdravotnický personál Agentury vojenského zdravotnictví.

Německý ministr Wolfgang Schäuble sklízí kritiku za své výroky o tom, že proud běženců do Evropy je jako "lavina".

"Lidé v nouzi nejsou přírodní pohroma. Solidaritu a křesťanskou lásku k bližnímu rozhodně neposílíme dramatickými, katastrofickými přirovnáními," pustil se do něj ministr spravedlnosti z koaliční SPD Heiko Maas.

"Nikdo by neměl zamlčovat nebo zamlouvat potíže, jimž čelíme, ale zrovna tak by nikdo neměl svými slovy přilévat olej do ohně."

"Podobné výroky popisují lidi, kteří potřebují pomoc, jako hrozbu. To je voda na mlýn pravicovým populistům," řekl pro změnu šéf organizace na pomoc běžencům Pro Asyl Günter Burkhardt.

"Snaha o politickou korektnost a pokrytectví nám brání si přiznat, že toto není uprchlická krize, ale masová migrace," prohlásil Szijjátró na akci Prague European Summit (PES).

A dodal, že na jih od Evropy - na Blízkém východě a na severu Afriky - je nyní 45 milionů lidí, kteří by se potenciálně mohli kvůli konfliktům či politické situaci přesouvat do Evropy. Szijjártó též upozornil na to, že už nelze dělat politická prohlášení, která zní jako pozvánky. Reagoval tak na výroky německé kancléřky Angely Merkelové z letošního léta, která podle některých přispěla k masivnímu přílivu migrantů do EU.

"Měli bychom poslouchat jeden druhého, jsem přesvědčen o tom, že podobné deklarace jsou chybou. A jsou nebezpečné," reagoval český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na výpad italského premiéra Mattea Renziho o tom, že státy východní Evropy by neměly říkat západním, co mají dělat.

"Měli bychom se snažit pochopit jeden druhého. A začít hledat jedno společné celoevropské řešení," dodal Zaorálek.

Evropská unie by měla sama vyzvedávat běžence z krizových oblastí a zajišťovat jejich příchod na své území. Na shromáždění berlínské sociální demokracie (SPD) to řekl předseda strany a německý vicekancléř Sigmar Gabriel.

Podle něj by takový postup vnesl řád do uprchlické krize a do počtu lidí, kteří do EU přicházejí.

Podle Gabriela by EU měla stanovit "velké kvóty" na počet běženců, kteří mohou do osmadvacítky přijít, a sama zajistit jejich cestu. "Pašeráci by tak přišli o podstatu svého nebezpečného obchodu. Nikdo by neměl na cestě do Evropy přijít o život, to musí být náš cíl," řekl vicekancléř.

Zavedení kvót by podle Gabriela také umožnilo zajistit organizovanou imigraci namísto současného chaotického stavu.

Lídři EU se na neformálním summitu na Maltě podle premiéra Bohuslava Sobotky dohodli, že v příštích dvou letech pošlou do Turecka na zastavení uprchlické vlny tři miliardy eur (81 miliard Kč).

"Ty peníze primárně půjdou na zlepšení podmínek zejména pro syrské uprchlíky, kteří se teď nacházejí na území Turecka," řekl Sobotka. 

Evropská komise se bude snažit tyto finance získat hlavně z rozpočtu EU v letech 2016-2017. O doplnění případně chybějící části cílové částky by se pak podělily členské země.

O chystaném summitu informovala po mimořádném jednání prezidentů a premiérů evropské osmadvacítky ve Vallettě na Maltě německá kancléřka Angela Merkelová. Vrcholné setkání se podle ní uskuteční nejspíše ještě tento měsíc nebo na počátku prosince. Šéf summitů EU Donald Tusk řekl, že si je "na 99 procent" jist konáním schůzky ještě v listopadu.

"Mimořádný summit s Tureckem chceme mít co nejdříve to půjde," řekl Tusk po čtvretčním setkání lídrů unijních zemí. Ti se mimořádně sešli ke krátké diskusi po konci dvoudenního rozsáhlého jednání o migraci s představiteli afrických zemí.

Právě z Turecka nyní míří přes Balkán do západní Evropy největší počty uprchlíků. Unie ve snaze proud omezit zahájila s Ankarou jednání.

Přesto Evropská komise tento týden Turecko, které je dlouholetým kandidátem na členství v EU, kritizovala v řadě oblastí, například v otázce svobody slova či shromažďování.

Na odmítavý postoj Slovenska ke kvótám na přerozdělování migrantů v EU, na obhajování jednobarevné vlády sociálních demokratů (Směr-SD) či na poukazování na údajné nedostatky opozice vsadil Směr-SD na předvolebních mítincích, které levicová strana premiéra Roberta Fica pořádá čtyři měsíce před parlamentními volbami. Stovky lidí ve čtvrtek zaplnily sál kulturního domu v Topoľčanech, kam přišli čelní představitelé Směru-SD na setkání se stoupenci. Levicová strana by podle průzkumů veřejného mínění měla v nadcházejících volbách obhájit přesvědčivé vítězství z roku 2012.

"Snažíme se chránit Slovensko. Bez vaší podpory bychom to nedokázali.

Mrzí mě, že se z řešení migrační krize vytrácí zdravý rozum. Všechny návrhy včetně kvót selhávají," prohlásil místopředseda Směru-SD a ministr vnitra Robert Kaliňák.

Řekl také, že odmítáním kvót na přemístění migrantů v rámci EU se Slovensko dostalo do sporu s evropskými partnery, kteří si podle něj v souvislosti s přílivem uprchlíků patrně neuvědomili, "jaká velká hrozba to je".

Slovensko na dobrovolném principu plánuje poskytnout azyl pouze dvěma stovkám migrantů, což je mnohem menší počet, než by na Slovensku připadlo na základě kvót. Rozhodnutí většiny členských států EU o kvótách hodlá Bratislava napadnout u soudu EU.

On-line reportáž končí, děkujeme za pozornost!