Evropská komise kritizuje Turecko. Kvůli zastrašování novinářů, blokování internetu i bojům s Kurdy

Na turecké nedostatky v oblastech, jako je vláda práva, základní práva, soudnictví, či v otázkách svobody slova a shromažďování a na pomalé reformy poukazuje letošní zpráva Evropské komise o připravenosti Turecka na členství v EU. Dokument, jehož zveřejnění bylo v Bruselu pozdrženo až na dobu po tureckých parlamentních volbách, představil v úterý v europarlamentu komisař pro rozšíření Johannes Hahn.

"Oceňuji tureckou podporu více než dvou milionů uprchlíků ze Sýrie a Iráku," ocenil Hahn před europoslanci z výboru pro zahraniční věci příspěvek Ankary ke zvládání uprchlické krize.

Turecko je pro unii v migrační problematice klíčový partner. Evropští politici s Tureckem začali vyjednávat o společném akčním plánu, Ankara žádá nejen výraznou finanční pomoc právě na řešení situace uprchlíků na svém území, ale také urychlení léta se vlekoucích jednání o vstupu do EU a zjednodušení vízového styku.

Hahn europoslancům připomněl, že unie s Tureckem spolupracuje v mnoha dalších oblastech, od zahraniční politiky přes boj s terorismem až po intenzivní hospodářské kontakty.

Výroční zpráva komise je ale k vývoji v zemi kritická. "Reformní proces v minulém roce v Turecku zpomalil, kromě jiného také kvůli volebním průtahům a pokračujícímu politickému rozdělení," uvádí komise.

Podle jejího názoru je přijetí klíčových zákonů v oblasti vlády práva, svobody vyjadřování a shromažďování v rozporu s evropskými standardy. Hahn konkrétně zmínil sílící tlak a zastrašování novinářů a médií či změny v zákonech, které umožňují blokovat obsah na internetu. "Změny v těchto oblastech jsou nutnými prioritami v tureckých snahách o přistoupení k EU. Jsou v tureckém vlastním zájmu," prohlásil eurokomisař s tím, že evropská exekutiva bude o těchto věcech s Ankarou intenzivně jednat.

"Prezident se dál zapojoval v široké oblasti domácích a zahraničněpolitických otázek, což v Turecku vedlo ke kritice, že překračuje své ústavní pravomoci," upozorňuje zpráva.

Zdůrazňuje také, že musí opět začít mírové rozhovory s Kurdy poté, co letos po předchozích pokrocích zkrachovaly dosavadní snahy o urovnání. "Komise doufá, že uvidí konec eskalace násilí v Turecku a návrat k rozhovorům o trvalém řešení kurdské otázky," řekl v europarlamentu Hahn. Pokrok lze prý naopak čekat v otázce urovnání sporů okolo Kypru.

Prioritou nové vlády, která vzešla z opakovaných voleb na počátku tohoto měsíce, musí být podle textu řešení zmíněných nedostatků. Volby 1. listopadu vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou založil a vedl prezident Recep Tayyip Erdogan, vyhrála zcela přesvědčivě, získala v parlamentu absolutní většinu.

Zpráva komise také zdůrazňuje, že Turecko je funkčním tržním hospodářstvím, které má dobré předpoklady zvládnout tlak konkurence a tržních sil v unii.

Turecko už v roce 1987 požádalo o členství v tehdejším Evropském hospodářském společenství (EHS), v roce 1999 jej země EU uznaly za kandidátskou zemi, v roce 2004 bylo rozhodnuto zahájit rozhovory o členství. Otevřeno je nyní 14 ze 33 kapitol, které je před vstupem třeba dojednat. Nynější jednání související se snahou dosáhnout turecké spolupráce v otázkách migrace by mohla znamenat otevření některých dalších. Jiné části přístupových rozhovorů jsou už ale řadu let zmrazeny.