Potvrzeno: Chorvatské volby těsně vyhrálo opoziční HDZ, k vládě potřebuje koalici

Nedělní parlamentní volby v Chorvatsku vyhrála těsně opoziční Vlastenecká koalice vedená Chorvatským demokratickým společenstvím (HDZ), která ve 151členném Saboru obsadí 59 křesel. Druhá skončí s 56 mandáty koalice Chorvatsko roste kolem dosud vládní Sociálnědemokratické strany (SDP). K sestavení vlády proto jedna či druhá potřebuje koaličního partnera. Vyplývá to z předběžných výsledků, které zveřejnila centrální volební komise po sečtení více než 99 procent hlasů.

Výsledky ukazují, že vládu sestaví tábor, kterému se podaří získat do koalice liberální uskupení Most, které skončilo třetí a bude mít 19 poslanců. Postoj této reformní formace, opírající se o občanskou iniciativu, je ale zatím nejasný. Jeden z jejích představitelů Drago Prgomet v pondělí ráno řekl, že Most je připraven jednat se všemi, kdo jsou ochotni přijmout reformy.

Do zákonodárného sboru se podle výsledků rovněž dostane, ale s minimálním počtem jednoho až tří mandátů, dalších pět politických subjektů.

Podle centrální volební komise v neděli přišlo k volebním urnám 60,81 procenta oprávněných voličů.

"Vyhráli jsme. Strana, která získala největší počet hlasů, musí v budoucnosti vést Chorvatsko," prohlásil podle agentury AP předseda HDZ Tomislav Karamarko na povolebním shromáždění svých přívrženců. Vlastenecká koalice HDZ získala v samotném Chorvatsku 56 mandátů, ale díky drtivému vítězství u Chorvatů žijících v zahraničí (přes 85 procent hlasů) dostala také všechny tři mandáty, jež připadají na diasporu.

Šéf SDP a chorvatský premiér Zoran Milanović se ovšem naděje na udržení u moci nevzdává. Hned po oznámení předběžných výsledků pozval Most ke koaličním rozhovorům. "Chorvatsko se rozhodlo ke změně. Nemůžeme ji provést sami," prohlásil Milanović. Podle Reuters se již obrátil i na všechny menší reformní strany, jež se do parlamentu dostaly.

Podle chorvatské ústavy prezident jmenuje premiéra po konzultacích s parlamentními stranami a vybírá v řadách formace, která prokázala, že má v parlamentu většinu.

Je zřejmé, že klíčovou úlohu v koaličních jednáních sehraje liberálně zaměřený Most, který sdružuje nezávislé kandidátky a vznikl před třemi roky. Profiluje se jako alternativa k oběma nejsilnějším stranám v zemi. Chce se zasazovat o reformu státního sektoru a o vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí.

Otázkou ale podle analytiků je, zda se strana Most bude chtít s HDZ nebo s SDP spojit. Její šéf Bože Petrov zdůraznil, že podpoří jen takovou vládu, která se konkrétně včetně termínů zaváže reformovat justici a státní správu a také zlepší podnikatelské prostředí. "Nové volby jsou mnohem levnější než neschopná vláda," prohlásil podle Reuters Petrov.

"My jsme vítězi těchto voleb," řekl v pondělí podle deníku Večernji list další z vedoucích osobností Mostu Prgomet. "Bez Mostu nebude vláda a my rozhodneme o tom, kdo bude příštím premiérem a jak bude vypadat nová vláda," dodal tento bývalý místopředseda HDZ, který stranu opustil letos v únoru po neshodách s předsedou Tomislavem Karamarkem

Není jisté ani to, že o koalici s jednou ze dvou hlavních stran bude stát některá jiná menší formace, která se do parlamentu dostane. Proto se spekuluje o možnosti takzvané velké koalice po vzoru Německa. Názory politologů i veřejnosti na to, zda je něco takového vůbec možné, se rozcházejí. Někteří to zcela vylučují, jiní připouštějí, že se politici HDZ a SDP mohou dohodnout, protože menšinová vláda s pouhou příležitostnou podporou některých poslanců jiných stran by byla příliš slabá.

Strany, kterým se podaří vytvořit vládní koalici, čeká nesnadný úkol oživit dosud nepříliš efektivní ekonomiku, jež patří k nejslabším v Evropské unii. Budou se také muset vypořádat s náporem uprchlíků, kteří přes Chorvatsko míří do západní Evropy.

Chorvatsko je jednou z nejchudších zemí Evropské unie, státní dluh činí 90 procent ročního výkonu ekonomiky, míra nezaměstnanosti byla v září 16,2 procenta a mezi mladými dokonce 43,1 procenta.