Kdo se vyhýbá registraci, nebude mít žádná práva, varoval uprchlíky šéf Evropské komise

Běženci přicházející do zemí Evropské unie se musí zaregistrovat, aby jim mohla být zajištěna odpovídající práva. Prohlásil to v úterý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Členské státy unie by podle něj také měly výrazněji finančně přispět na pomoc Turecku, které je v případě migrační krize pro EU klíčovou zemí. Komise by naopak mohla zmírnit rozpočtová pravidla pro země s eurem, které mají kvůli uprchlíkům prokazatelně vyšší výdaje.

Předseda evropské exekutivy zopakoval, že EU musí omezit nekontrolovaný příliv běženců na své území. Státy by rovněž měly informovat běžence o jejich právech a o povinnostech, které rovněž mají. "Řeknu to jednoduše: žádná registrace - žádná práva," prohlásil Juncker během rozpravy v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Členské země EU podle něj musí udělat víc a musí rychleji splnit své sliby ze zářijového mimořádného summitu k migraci. Na něm státy osmadvacítky například slíbily zvýšit svou finanční pomoc programům OSN na podporu uprchlíků i podpořit evropské agentury svými experty, kteří by například pomáhali s registrací migrantů v Itálii a v Řecku. "Státy se loudají, místo aby běžely," podotkl Juncker.

Například Evropský podpůrný azylový úřad (EASO) podle Junckera požádal o 374 expertů a země jich k pondělku nabídly celkem 145. Agentura Frontex potřebuje 775 lidí, nabídnuto jí zatím bylo podle šéfa komise jen 326.

Pozadu jsou prý země také v plnění slibů, které souvisejí s plánem přerozdělit mezi ostatní členy unie 160 tisíc žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, kteří se nacházejí v Itálii či v Řecku. První přesuny se uskutečnily z Itálie a týkaly se jen desítek osob.

Většina zemí EU už určila svá národní kontaktní místa, jen osm ale poslalo své zástupce přímo do Itálie a jen tři do Řecka, které je nyní nejproblematičtějším místem. Devět zemí dalo najevo, že brzy budou schopny přijmout dohromady celkem 700 lidí. "Mezera mezi sliby a tím, co je na stole, se musí snížit. Jinak přicházíme o veškerou důvěryhodnost," zdůraznil šéf komise.

Členské státy unie by podle Junckera také měly daleko výrazněji finančně přispět Turecku, které pro EU v této věci klíčovou zemí. Turci potřebují asi tři miliardy eur k tomu, aby zvládli situaci, kdy je na jejich území okolo 2,5 milionu uprchlíků, řekl šéf komise. V táborech by například měly vzniknout školy a podobně.

Podle Junckera je s Tureckem na řešení migrační krize třeba těsně spolupracovat. Předseda komise přitom podpořil myšlenku možných jednání s Ankarou o uvolnění vízového režimu, či urychlení rozhovorů o přistoupení Turecka k EU. Europoslance vybídl, aby tento postup podpořili. Unie však podle něj zároveň nesmí slevit ze svých základních principů.

Komise by podle Junckera rovněž mohla upravit rozpočtová pravidla kvůli vyšším výdajům, které zemím s eurem mohou vznikat vzhledem ke zvládání migrační krize. Postupovat ale bude případ od případu. Země, která chce flexibilnější výklad rozpočtových pravidel, musí prokázat, že se k problematice snaží přistupovat zodpovědně, uvedl také Juncker.

Ten se v části projevu věnoval závěrům nedělní schůzky některých členských států a zemí mimo EU na takzvané balkánské migrační trase. Setkání by prý nebylo třeba, kdyby tyto státy hovořily mezi sebou.

Šéf europarlamentu Martin Schulz v úterý prohlásil, že soudržnost EU ohrožuje sobectví jednotlivých pravicových či levicových vlád. Podle lidovecké frakce v EP by unijní instituce měly zvýšit tlak na členské státy, pokud ty neplní svoje závazky. Podle socialistické frakce by komise měla zajistit další zdroje zemím západního Balkánu, aby jim pomohla zvládat krizi. Reformisté pak míní, že by se měl přestat vysílat signál, že ne každý je vítán, a pozornost by se měla zaměřit na ty, kdo skutečně potřebují útočiště. Šéf klubu liberálů slíbil podpořit okamžitý začátek působení evropské pobřežní a pohraniční stráže v Řecku a v Bulharsku, kde balkánská trasa začíná.