V Bruselu se jedná o uprchlické krizi. Lídři některých zemí Balkánu jsou k postupu EU velmi tvrdí

Neobvykle přímá a tvrdá slova, včetně těch na adresu Evropské komise, volili někteří evropští premiéři při příchodu na dnešní bruselské jednání o balkánské migrační trase.

Minisummit vrcholných představitelů zemí v oblasti, ať už jsou členy EU, či nikoliv, svolal v polovině týdne šéf komise Jean-Claude Juncker s cílem rychle dohodnout konkrétní opatření, jak před nadcházející zimou řešit krizovou situaci s desetitisíci uprchlíky procházejícími oblastí ve snaze dostat se na západ kontinentu.

"Jde nyní o Evropu. Pokud neuděláme společně vše, co bude možné, obávám se, že to bude počátek konce Evropské unie," varoval při příchodu slovinský ministerský předseda Miro Cerar.

Zatímco řecký premiér Alexis Tsipras hovořil o potřebě sdílení odpovědnosti, jeho kolegové volali především po tom, aby Řekové zlepšili ochranu své námořní hranice. "Své závazky splníme včas," reagoval při příchodu před novináři Tsipras a připomněl vznik takzvaných hotspotů k registraci migrantů.

"Přišel jsem diskutovat. Ne přijmout nějaké závěry, které nikam nevedou, v zásadě nemají smysl a nijak země nezavazují," prohlásil chorvatský premiér Zoran Milanović. Návrh závěrečného prohlášení dnešní schůzky, který má ČTK k dispozici, kromě jiného uvádí, že země se zdrží přesouvání uprchlíků k následujícím hranicím bez souhlasu tohoto dalšího státu. Politika "posunování" migrantů a přesouvání problému dál po trase podle dokumentu není přijatelná.

"Není v tom žádné riziko. V tom řetězci jsme až čtvrtí. Celá ta definice je zbytečná," podotkl Milanović. Dnešní schůzka tak podle něj nejspíš bude jen "příjemnou nedělní debatou".

Poté co Maďarsko uzavřelo své hranice plotem a stalo se tak – jak v neděli při příchodu řekl jeho premiér Viktor Orbán – "jen pozorovatelem situace", proudí právě Chorvatskem a Slovinskem dál do západní Evropy tisíce migrantů. Od sobotní půlnoci do dnešního rána jich z Chorvatska do Slovinska přišlo více než 3900.

Slovinský premiér Cerar dal jednoznačně najevo, že jeho země přestává příval zvládat a žádal pomoc s posílením policie i zásadní řecký pokrok při ochraně hranic s Tureckem. Turecko, pro EU v otázce snižování počtu migrantů klíčová země, nebylo na dnešní jednání pozváno.

Viditelně dobře naladěný Orbán poznamenal, že v neděli je třeba konečně začít debatovat o nutnosti dodržovat mezinárodní pravidla. "Doufám, že dnes odpoledne ukončíme politiku otevřených hranic, která je v rozporu se schengenskými pravidly," prohlásil.

Návrh závěrečného prohlášení také uvádí, že země mohou odmítnout vstup občanům třetích států, kteří při přechodu hranice nepotvrdí svůj zájem požádat v této zemi o mezinárodní ochranu.

Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu řekla, že důležitým cílem dnešní diskuse je domluva na pomoci lidem, kteří s nastupující zimou "bloudí Balkánem" za stále méně snesitelných podmínek.

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová míní, že debata by se měla soustředit na aktuální akce, které je potřeba přijmout. Připomněla nedávnou konferenci ministrů vnitra a zahraničí EU a zemí Balkánu ke stejné problematice.

S překvapivým sdělením předstoupil před novináře srbský premiér Aleksandar Vučić. Jeho země je prý připravena přijmout určitý počet uprchlíků a nechce budovat nové zdi a ploty. "Jsme připraveni přijmout svou kvótu jako ostatní, i když nejsme členy EU," uvedl.